Text dokumentu

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV ZA ROK 2011 Výňatek 2.6 Pozemkové právo Katastr nemovitostí Podstatná část podnětů se týkala řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí nebo řízení o námitce proti obnovenému katastrálnímu operátu. Menší část podnětů pak směřovala proti provedení nebo neprovedení zápisu do katastru nemovitostí vkladem, záznamem nebo poznámkou. U většiny podnětů ochránce konstatoval, že se správní orgány na úseku katastru nemovitostí pochybení nedopustily a jejich postup byl správný. V této souvislosti je nutné říci, že námitky stěžovatelů většinou vycházely z nesprávné představy o fungování katastru nemovitostí a účelu řízení o opravě chyby. Stěžovatelé se domnívali, že katastrální úřady mají oprávnění rozhodovat o vlastnickém právu (např. u duplicitních zápisů), nebo že smyslem řízení o opravě chyby je uvádět údaje v katastru nemovitostí do souladu se skutečností, nikoli do souladu s obsahem listin uložených ve sbírce listin. S uvedeným pak úzce souvisí i neporozumění odůvodnění rozhodnutí, které lze z části připsat na vrub složitosti problematiky katastru nemovitostí. Zejména se jedná o technické otázky spojené s fungováním katastru nemovitostí, zčásti pak jde o pochybení správních orgánů na úseku katastru nemovitostí, které neodůvodní rozhodnutí pro stěžovatele příliš jasně. V těchto situacích se ochránce snažil stěžovatelům objasnit základní principy fungování katastru nemovitostí nebo dovysvětlit obsah odůvodnění rozhodnutí a ubezpečit je, že postup správních orgánů byl správný. Je nutné dodat, že ne vždy se tento postup setkal s úspěchem. Bylo-li ze strany ochránce konstatováno pochybení nebo pochybnost nad správností postupu, jednalo se většinou o porušení procesních pravidel (např. posouzení podání, neodůvodněné průtahy ve správním řízení nebo problematika předběžné otázky ve správním řízení). Zejména předběžná otázka z důvodu podání žaloby na určení vlastnického práva nebo neplatnost právního úkonu, na jehož základě měl být proveden zápis práva do katastru nemovitostí, a z ní plynoucí přerušení řízení o povolení vkladu práva do katastru, byla problémem, kterým se ochránce usilovně v několika případech zabýval. I když při šetření nepozbyl pochybnosti o správnosti postupu některých katastrálních pracovišť (která na základě žaloby na určení vlastnického práva nebo neplatnosti právního úkonu přerušovala řízení víceméně automaticky), své šetření se rozhodl ukončit proto, že danou problematiku měla upravit (a od 1. ledna 2012 i skutečně upravila) novela zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (zákon č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V novele je stanoveno, že podání takového žalobního návrhu nepředstavuje předběžnou otázku pro vkladové řízení a novela obsahuje i mechanismus, jak upravit zápisy v katastru nemovitostí v případě, kdy bude žalobnímu návrhu vyhověno. S ohledem na množství podnětů a počet zjištěných pochybení však lze konstatovat, že státní správa na úseku katastru nemovitostí funguje dobře. Pozemkové úpravy Menší část agendy pozemkového práva ochránce tvoří podněty směřující proti postupu pozemkových úřadů v rámci řízení o pozemkových úpravách podle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (zákon č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů). U těchto podnětů ochránce nekonstatoval pochybení. Obdobně jako v případě katastru nemovitostí se ochránce soustředil na vysvětlení významu pozemkových úprav stěžovatelům, se zdůrazněním, že výsledek řízení o pozemkové úpravě není závislý na souhlasu všech vlastníků pozemků, které pozemková úprava zahrnuje.