Text dokumentu

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV ZA ROK 2011 Výňatek 2.12 Doprava Poučování řidičů o důsledcích zákazu řízení motorových vozidel Veřejný ochránce práv vedl z vlastní iniciativy šetření týkající se postupu správních orgánů při evidenci a vymáhání uložených trestů zákazu činnosti spočívajících v zákazu řízení motorových vozidel (dále jen "zákaz činnosti"). Z předchozí činnosti ochránce vyplynulo, že řidiči, jimž je uložen zákaz činnosti, často neví o tom, že dnem právní moci rozhodnutí pozbývají své řidičské oprávnění (§ 94a zákona o provozu na pozemních komunikacích /zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů/) a chtějí-li po uplynutí doby trestu opět řídit, musí si požádat o vrácení řidičského oprávnění (§ 102 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Pakliže takovýto "neznalý řidič" začne opět řídit, dopouští se přestupku, za který je stanovena pokuta 25 000,- Kč až 50 000,- Kč a opět zákaz činnosti v trvání 1 až 2 roky (+7 bodů do bodového hodnocení řidiče dle zákona o provozu na pozemních komunikacích). Přitom spodní hranice postihu se v mnoha konkrétních případech jeví jako nepřiměřeně tvrdá až brutální. Ústavní soud sice nálezem Pl. ÚS 14/09 ze dne 25. října 2011 návrh na zrušení § 22 odst. 4 přestupkového zákona zamítl (od 1. srpna 2011 přešlo toto ustanovení v nezměněné podobě do § 125c odst. 1 písm. a/ a odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích), v závěru svého nálezu však jako obiter dictum zákonodárci doporučil zvážit zakotvení obecné možnosti zmírnění sankcí pod spodní hranici sazby, resp. upuštění od potrestání. Je dobrou praxí správních úřadů, pokud účastníky řízení o povinnostech odevzdat řidičský průkaz a požádat o jeho vrácení po uplynutí trestu informují v rámci poučení, jakožto části rozhodnutí o přestupku. Plošná rozšířenost této dobré praxe ale dosud nebyla ověřena. Pokud jde o rozhodnutí soudů v trestním řízení, pak se ochránce s takovýmto poučením při své činnosti dosud nesetkal vůbec. Možné řešení spatřuje ochránce v postupu, kdy by tuto "poučovací povinnost" plnily správní orgány vedoucí evidenci řidičů. Teprve v návaznosti na tom, zda by dotyčný jejich výzvě k odevzdání řidičského průkazu vyhověl či nikoli, by případně došlo k předání věci správnímu orgánu k projednání přestupku dle § 46 zákona č. 200/1990 Sb. - neodevzdání řidičského průkazu v zákonné lhůtě. Ministerstvo dopravy v reakci na zjištění ochránce přislíbilo zpracování příslušné metodiky pro správní orgány. V průběhu šetření bylo dále zjištěno pochybení spočívající v nedodržování pětidenní lhůty stanovené soudům pro odeslání jejich rozhodnutí příslušnému správnímu orgánu. Tento aspekt je ochráncem řešen v součinnosti s Ministerstvem spravedlnosti. "Jízda na červenou" a pokuty obecní policie Na základě podnětu se veřejný ochránce práv zabýval v roce 2011 otázkou pravomoci obecní policie uložit blokovou pokutu řidiči motorového vozidla za "jízdu na červenou". Dospěl k závěru, že obecní policie takovou pravomoc nemá. Strážníci obecní policie jsou v dopravní agendě nadáni pravomocí vyřídit v blokovém řízení pouze přestupek řidiče spáchaný nerespektováním zákazu vjezdu do míst označených místní nebo přechodnou úpravou provozu, nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, nebo porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti. V tomto taxativním výčtu však chybí nerespektování světelného pokynu "Stůj!" (červené světlo na semaforu), případně jiného pokynu k zastavení. Zásadním právním argumentem je zde zásada aplikace zužujícího výkladu právních norem stanovících oprávnění státních orgánů. Závěr ochránce posléze přijalo i Ministerstvo dopravy. Záznam o dopravní nehodě jako překážka řízení o přestupku? Postup správních orgánů, které se odmítají zabývat otázkou spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích s odkazem na sepsání záznamu o dopravní nehodě jejími účastníky, pokládá ochránce za chybný. Sepsání záznamu o nehodě nemá vliv na trvání či existenci veřejného zájmu na projednání přestupku. Záznam o dopravní nehodě je dokumentem soukromého práva, z jehož podpisu lze těžko dovozovat zánik veřejného zájmu na potrestání viníka dopravní nehody. Podnět sp. zn.: 1974/2011/VOP/MK Sepsání záznamu o dopravní nehodě není překážkou pro vedení správního řízení o přestupku, resp. důvodem pro odložení oznámení o přestupku. Syn stěžovatele byl účastníkem drobné dopravní nehody, k níž nebyla volána Policie České republiky (ani to nebylo nutné dle právních předpisů). Účastníci nehody na místě sepsali a podepsali tzv. záznam o dopravní nehodě. Poté, co se stěžovatel (majitel vozidla) dozvěděl, co syn podepsal, oznámil dopravní nehodu policii s tím, že posouzení viny na záznamu neodpovídá nehodovému ději. Policie České republiky provedla své šetření a oznámila správnímu orgánu podezření ze spáchání přestupku, z nějž byl podezřelý druhý účastník nehody. Správní orgán - Městský úřad Boskovice oznámení odložil s tím, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku. Jako důvod úřad uvedl, že vzhledem k sepsání záznamu o nehodě není dán veřejný zájem na projednání přestupku. Krajský úřad Jihomoravského kraje správnost postupu správního orgánu I. stupně potvrdil. Postup správních orgánů, které ze sepsání záznamu o nehodě dovodily zánik veřejného zájmu na vyvození odpovědnosti za přestupek a sankcionování pachatele, je chybný. Sepsání záznamu považuje ochránce za soukromoprávní úkon, mající za cíl vypořádání nároků na náhradu škody. Škodná událost a odpovědnost za přestupek jsou však dvě zcela odlišné kategorie, které spolu mohou být spojeny maximálně totožnou osobou pachatele-škůdce. Po vydání závěrečného stanoviska dotčené úřady uznaly své pochybení a přislíbily respektovat v podobných případech názor ochránce.