Text dokumentu

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O ČINNOSTI VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV ZA ROK 2011 Výňatek 2.15 Evidence obyvatel, matriky, cestovní průkazy, datové schránky Rodné příjmení po změně příjmení za trvání manželství V matriční praxi dochází k situacím, kdy osoba (obvykle žena), která si při uzavření manželství ponechá své příjmení, dojde po čase k rozhodnutí přijmout nakonec přeci jen příjmení svého manžela. Většina matričních úřadů postupovala v minulosti tak, že promítla tuto změnu formou poznámky do oddacího listu (tedy na poslední matriční doklad) a rodný list zůstával beze změn. Na základě metodického doporučení Ministerstva vnitra začaly matriční úřady během roku 2009 provádět v těchto případech dodatečný záznam rovněž do knihy narození. V důsledku toho pak docházelo rovněž ke změně rodného příjmení v informačním systému evidence obyvatel. Na rozdíl od osob, které přijaly příjmení druhého snoubence ihned při uzavírání manželství, tak podle výkladu Ministerstva vnitra nebyly dotčené osoby nadále oprávněny uvádět jako svá rodná příjmení ta, která měly za svobodna. Po tomto metodickém doporučení ministerstva se na ochránce obrátilo více nespokojených žen. Právní řád nedefinuje, co se rozumí rodným příjmením. Jestliže nejsou stanovena pravidla pro užívání rodného příjmení po povolení změny příjmení, pak je dle názoru ochránce nutno postupovat tak, jak to žadatel, jehož žádosti o povolení změny příjmení bylo vyhověno, očekává. Umožňuje-li právní řád více výkladů, pak správní orgán musí zvolit ten, který nesměřuje k újmě adresáta právní normy. Jestliže snoubenci při uzavírání manželství souhlasně prohlásí, že si ponechají svá dosavadní (rodná) příjmení, pak později povolenou změnu příjmení jednoho z manželů na příjmení druhého manžela (s jeho souhlasem), je dle názoru ochránce třeba posuzovat stejně, jako změnu příjmení dohodnutou snoubenci při uzavírání manželství. Dodatečný záznam o změně příjmení se proto provede pouze v knize manželství. Po předchozí korespondenci v této věci ministr vnitra veřejného ochránce práv informoval, že všem matričním úřadům rozeslal informaci č. 21/2011 k zápisu pravomocných rozhodnutí o změně příjmení do matričních knih. Ochránce toto přijaté opatření, i přes určité dílčí výhrady, akceptoval jako dostatečné a zohledňující požadavky manželů, kterým se mění příjmení za trvání manželství. Správce dědictví a ohlašovna trvalého pobytu V praxi se lze setkat s případy, kdy je po smrti zůstavitele ustanoven správce dědictví (ať už na základě projevu vůle zůstavitele nebo soudem), přičemž je třeba se v různých situacích vypořádat s přechodným stavem mezi smrtí zůstavitele a nabytím dědictví oprávněnými dědici. Dle názoru ochránce svědčí správci dědictví rovněž oprávnění vlastníka nemovitosti vyplývající ze zákona o evidenci obyvatel (zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Konkrétně jde o právo správce dědictví požádat o sdělení údajů o občanech, jejichž trvalý pobyt je veden na adrese děděné nemovitosti, právo obdržet oznámení ohlašovny o změnách v počtu přihlášených osob, či právo navrhnout zrušení údaje o místu trvalého pobytu v nemovitosti, která je předmětem dědictví. Vychází přitom z ustanovení § 480a odst. 2 věty první občanského zákoníku, dle něhož "správce dědictví při výkonu své funkce vykonává práva a plní povinnosti, které ke svěřenému majetku příslušely zůstaviteli". Úkony přesahující rámec obvyklého hospodaření však může učinit jen se souhlasem dědiců a se svolením soudu. V této souvislosti ochránce v rámci šetření konkrétního případu dovodil, že zmíněné úkony dle zákona o evidenci obyvatel jsou úkony, které nepřesahují rámec obvyklého hospodaření, a tudíž je může správce dědictví činit sám, tj. bez souhlasu dědiců a svolení soudu.