Text dokumentu

Sp. zn.: 220/2021/VOP/PG Č. j.: KVOP-25545/2021 Datum: 15. června 2021 Zpráva o šetření ve věci nevhodného jednání příslušníků Vězeňské služby ČR a prošetření stížnosti Vězeňskou službou ČR Dne 6. 1. 2021 se na mě obrátil pan A., nar. xxxx, t. č. ve výkonu vazby ve Vazební věznici Praha-Pankrác (dále jen jako ,,stěžovatel"). Jmenovaný si stěžoval na nevhodné jednání příslušníků Vězeňské služby ČR, konkrétně na napadení příslušníkem Vězeňské služby ČR. V dané věci jsem provedla šetření na základě pověření veřejného ochránce práv JUDr. Stanislava Křečka, který na mě přenesl některé oblasti své působnosti, [1] mimo jiné i oblast vězeňství. A. Shrnutí závěrů Vazební věznice Praha-Pankrác pochybila ve svém postupu po tvrzeném napadení stěžovatele, když řádně a neodkladně neprošetřila stěžovatelovo oznámení. B. Skutková zjištění Stěžovatel v podnětu uvedl, že dne 27. 9. 2020 po jídle zvracel. Následující den se proto rozhodl nejíst. Z tohoto důvodu jej měl fyzicky napadnout příslušník Vězeňské služby ČR, služební číslo 22805 (podle stížnostní dokumentace se jednalo o ppor. B.), a udeřit jej třikrát pěstí do obličeje. Stěžovatel upadl a přitom se zranil na noze a na hrudi. Z nohy mu údajně tekla dva dny krev a bolel jej obličej. Celé události měl přihlížet další příslušník Vězeňské služby ČR, služební číslo 25550 (podle stížnostní dokumentace se jednalo o pprap. C.). Z dopisu nebylo patrné, zda si stěžovatel stěžoval přímo ve věznici. Rovněž nebylo uvedeno, zda byl předveden k lékaři. Jedná se o cizince hovořícího pouze francouzsky. Cílem mého šetření bylo prověřit, zda stěžovatel událost ve věznici oznámil, zda byla událost věznicí evidována a šetřena a zda byl stěžovatel předveden v té souvislosti k lékaři. Ve věznici jsem si pro potřeby šetření vyžádala stížnostní dokumentaci, zdravotní dokumentaci a záznam z kamer z dotčeného dne. Z kamerového záznamu ze dne 28. 9. 2020 [2] v době oběda je patrné, že ppor. B. vchází do cely stěžovatele, v cele setrvá, vychází a opětovně vchází dovnitř. Následně vchází do cely i pprap. C. V chodbě zůstávají dva kuchaři, kteří rozdávají obviněným oběd. Oba příslušníci vychází z cely a zavírají dveře. Z kamerového záznamu je patrné, že stěžovateli nebyl vydán oběd. Po skončení výdeje oběda všichni odchází. Následně pprap. C. pouští z cely tzv. chodbaře, potom kontroluje celovým průzorem celu stěžovatele a následně odchází z oddílu. Po chvíli se pprap. C. opět vrací spolu s ppor. B. Ppor. B. otvírá celu stěžovatele a vchází dovnitř. Pprap. C. stojí přede dveřmi cely stěžovatele a dívá se dovnitř. V cele ppor. B. strávil asi dvě minuty. Během této doby na oddíl přichází další příslušník Vězeňské služby ČR, který je ve stížnostní dokumentaci označen jako ,,neidentifikovaný příslušník VS ČR". Tento míjí chodbaře stojícího mezi dveřmi své cely a postaví se vedle pprap. C. a rovněž se dívá dovnitř cely stěžovatele. Po více než dvou minutách vychází z cely i ppor. B., stojí u dveří a pár vteřin hovoří se stěžovatelem, který je uvnitř cely, a následně zavírá dveře a spolu s dalšími dvěma příslušníky odchází z oddílu. Na záznamu je rovněž vidět, že během této doby vychází ze své cely třikrát chodbař a dívá se směrem k cele stěžovatele. Stěžovatel podal ve věznici podnět k prošetření postupu Vězeňské služby ČR prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Jana Szewczyka dne 12. 10. 2020. Služební záznam pprap. C. je však datován až ke dni 10. 12. 2020, tj. po dvou měsících od stěžovatelovy žádosti o prošetření. Je namístě upozornit, že se jedná o první podání vysvětlení k uvedené záležitosti. Následují podání vysvětlení stěžovatele a jednoho z kuchařů, a to dne 17. 12. 2020, vysvětlení druhého z kuchařů dne 21. 12. 2020, služební záznam ppor. B. dne 14. 1. 2021. Poslední je pak podání vysvětlení chodbaře dne 15. 2. 2021, tedy po více než 4 měsících od podání podnětu k prošetření události. Při podání vysvětlení [3] stěžovatel uvedl, že mu bylo špatně, proto uvedeného dne nechtěl oběd. Dozorce mu řekl, že si má jídlo odebrat. Když odmítl, uhodil jej dozorce třikrát pěstí do obličeje a jednou pod krk do hrudníku zhruba v oblasti levé klíční kosti. Když padal, tak se bouchl o stoličku do kotníku. Druhý příslušník (žena) stál venku. Kromě příslušníků byl na cele sám a vše se odehrálo v době oběda poté, co z oddílu odjeli kuchaři. Událost proto nikdo nemohl vidět. Po třech dnech se nahlásil k lékaři, kterému oznámil, že měl konflikt s dozorcem. Oba kuchaři shodně uvedli, že si žádné nestandardní chování ze strany příslušníků Vězeňské služby ČR nevybavují. [4] Obviněný vykonávající funkci chodbaře uvedl, že slyšel, jak vrchní dozorce opakovaně řeší se stěžovatelem záležitosti ohledně ústavních misek a odmítání stravy. Bližší informace si však s odstupem času již nepamatuje. [5] Z výpovědi příslušníků Vězeňské služby ČR shodně vyplývá, že v jednom případě musel ppor. B. na stěžovatele zvednout hlas, protože mu z důvodu jazykové bariéry nedokázal vysvětlit, aby mu stěžovatel vydal misky na jídlo. Stěžovatel mu misky odmítal vydat a neustále naznačoval zvracení. Ppor. B. uvedl, že si myslí, že se se stěžovatelem nedomluvil, a proto mu jídlo dal do erárních misek, které má v kanceláři. [6] Rovněž pprap. C. uvedla, že jídlo nechal vydat do náhradních misek, které měl u sebe v kanceláři. [7] Na kamerovém záznamu však není nikde vidět, že by byl oběd stěžovateli vydán do náhradních misek, ať už příslušníky Vězeňské služby ČR, nebo jinou osobou. Dle zdravotnické dokumentace byl stěžovatel dne 30. 9. 2020 předveden k lékaři. Uváděl, že ho bolí tvář vlevo v oblasti horní čelisti a pravá pata. Lékař do zprávy uvedl, že je to údajně od dozorců. Ve zprávě bylo uvedeno, že kůže na hlavě je bez zjevných hematomů. Lékař však zdůraznil, že se jedná o muže černé pleti. Trhlinu na noze lékař ošetřil a odeslal stěžovatele na kontrolní rentgen lebky. Dle rentgenu beze změn na skeletu. [8] Věznice záležitost uzavřela tak, že tvrzení stěžovatele nebylo prokázáno a nebylo zjištěno porušení právních předpisů ze strany zaměstnanců Vězeňské služby ČR. Je pravdou, že z kamerového záznamu, z výpovědí svědků, ani příslušníků Vězeňské služby ČR nelze napadení prokázat. Lékařská zpráva sice obsahuje záznam o ošetření a poranění nohy, zranění na hlavě však nebylo lékařem zaznamenáno. Nemohou tedy potvrdit ani vyvrátit, že byl stěžovatel vystaven špatnému zacházení ze strany Vězeňské služby ČR. Pochybení na straně Vězeňské služby ČR však spatřuji v postupu, jakým byla celá událost šetřena. C. Právní hodnocení Zaměstnanci Vězeňské služby ČR mají povinnost dbát o zachování práv, která obvinění ve vazbě mají [9], a ve výkonu vazby nesmí být ponižována lidská důstojnost obviněného, nesmí být podrobován fyzickému ani psychickému nátlaku. [10] Obviněný ve výkonu vazby má právo na ochranu osobnosti před neoprávněným násilím, jakýmikoliv projevy ponižování lidské důstojnosti, urážkami nebo výhružkami. Sami zaměstnanci Vězeňské služby ČR mají povinnost každý takový zjištěný případ příslušným orgánům oznámit a učinit neprodleně nezbytná opatření k zamezení takového jednání. [11] Obviněný smí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podávat stížnosti. [12] Vznese-li poškozený hájitelné tvrzení, že byl podroben špatnému zacházení, vznikne státu povinnost provést účinné vyšetřování. Stát má zajistit rychlé a účinné prošetření stížnosti týkající se špatného zacházení. [13] Okolnosti případu musí být vyšetřovány zvlášť důkladně a urychleně tak, aby mohl být učiněn závěr, zda ke špatnému zacházení došlo, a pokud ano, aby šetření bylo schopno položit základ k následnému potrestání pachatelů. Vyšetřování musí být nezávislé a nestranné, rychlé, podrobené kontrole veřejnosti a umožňující aktivní participaci poškozeného, důkladné a dostatečné. [14] Pouze po splnění těchto podmínek je možné vyšetřování označit za účinné a souladné se stěžovatelovými právy podle čl. 7 odst. 2 Listiny [15] a čl. 3 Úmluvy. [16] První dokazování bylo provedeno až po dvou měsících od podání podnětu k prošetření. Poslední výpověď dokonce až po čtyřech měsících. Šetření, ve kterém byly provedeny výslechy účastníků nejdříve po dvou měsících, nelze v žádném případě označit za provedené neodkladně. Stěžovatel označil příslušníky Vězeňské služby ČR, existoval kamerový záznam i svědci. Je tedy naprosto nepochopitelné, proč byly všechny úkony provedeny s několikaměsíčním zpožděním. Takové šetření nemohu považovat za účinné vyšetřování vedené v souladu s výše uvedenými zásadami. Svědci vypověděli, že s odstupem času si nemohou událost přesněji vybavit. Pokud by bylo šetření provedeno neodkladně, taková tvrzení by se nemusela vyskytnout. Pochybení rovněž spatřuji v tom, že Vězeňská služba ČR stížnost stěžovatele neprošetřila řádně. Ve své zprávě věznice uvedla, že na oddílu byl v uvedený den přítomen u cely stěžovatele i ,,neidentifikovaný příslušník Vězeňské služby". Oddělení prevence a stížností se hájí tím, že kvůli roušce a špatnému kamerovému záznamu nebylo možné určit, o kterého příslušníka se jedná. Takové vysvětlení považuji za alibistické a naprosto nepřijatelné. Vězeňská služba ČR přece disponuje seznamem příslušníků, kteří v konkrétní den měli službu. Příslušník je zachycen na kamerovém záznamu. Tímto je prokázáno, že jej viděl stěžovatel, ppor. B. i pprap. C., a dokonce i chodbař. Závěr, že se jedná o ,,neidentifikovaného" příslušníka považuji za neakceptovatelný. V návaznosti na to musím konstatovat, že ve spisu v důsledku tohoto pochybení rovněž chybí vyjádření tohoto příslušníka ke skutečnostem, kterých byl svědkem. Věznice dále v odůvodnění rozporovala tvrzení poškozeného, že by se napadení mohlo stát v době, kdy z oddílu odjeli kuchaři. K tomuto věznice uvedla, že "dozorce již nemohl stěžovatele v této době nutit, aby si odebral jídlo, když neměl na tácku před sebou misky a žádnou další stravu už mu nikdo vydat nemohl". Dále věznice uvedla, "že nadto už mu do cely nikdo misky se stravou nenesl. Navíc kdyby dozorce chtěl stěžovateli dát jídlo do erárních misek, nemusel by chodit k němu do cely, ale stačilo by misky položit na tácek před celou." [17] Věznice tedy sama uvedla, že stěžovateli jídlo vydáno nebylo, a to ani do náhradních misek. Více se však nezabývala tím, že oba příslušníci vypověděli, že jídlo bylo vydáno do erárních misek. I toto svědčí o nesprávnosti vedeného šetření ze strany věznice. V návaznosti na toto věznice v odůvodnění dále uvedla, že po výdeji obědů pprap. C. nahlédla průzorem do cely stěžovatele, protože byla přivolána stěžovatelem. Je pravdou, že pprap. C. do cely nahlédla. Ve výpovědích, ani ve služebních záznamech však nikde není uvedeno, že by tam nahlédla z důvodu, že ji volal stěžovatel. Ani z kamerového záznamu to nelze vyvodit. Dle mého názoru takové tvrzení z provedeného dokazování nevyplývá, je pouhou domněnkou a věznice pro toto tvrzení nemá žádnou oporu, když ani pprap. C. k tomuto nic bližšího neuvedla. Prodlevy v šetření, kdy výpovědi byly provedeny s několikaměsíčním zpožděním, a neztotožnění příslušníka Vězeňské služby ČR zavdávají zvýšené pochyby o tom, zda v daném případě věznice provedla účinné vyšetřování a řádně prověřila namítané napadení. Ačkoli špatné zacházení ze strany Vězeňské služby ČR nelze z vyžádaných podkladů dovodit, mám za to, že věznice se dopustila několika pochybení v šetření a záležitost neprošetřila neodkladně. D. Informace o dalším postupu Vazební věznice Praha-Pankrác pochybila ve svém postupu po tvrzeném napadení stěžovatele, když řádně a neodkladně neprošetřila stěžovatelovo oznámení. Zprávu zasílám řediteli Vazební věznice Praha-Pankrác a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Brno 15. června 2021 Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv [1] Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Kamerový záznam ze dne 28. 9. 2020 v časovém úseku od 10:58 - 11:51 hodin, bezpečnostní kamera č. 11, oddíl EA2. Kamera monitoruje oddíl od vstupního katru. [3] Úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 17. 12. 2020, č. j. VS-191645-2/ČJ-2020-800210-SR. [4] Úřední záznam ze dne 17. 12. 2020, č. j. VS-191645-4/ČJ-2020-800210-SR, a úřední záznam ze dne 21. 12. 2020, č. j. VS-191645-5/ČJ-2020-800210-SR. [5] Úřední záznam ze dne 15. 2. 2021, č. j. VS-191645-6/ČJ-2020-800210-SR. [6] Služební záznam ppor. B. ze dne 14. 1. 2021. [7] Služební záznam pprap. C. ze dne 10. 12. 2020. [8] Zdravotní záznamy MUDr. D. a MUDr. E. ze dne 30. 9. 2020. [9] Ustanovení § 20 odst. 5 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. [10] Ustanovení § 2 zákona o výkonu vazby. [11] Ustanovení § 61 vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. [12] Ustanovení § 20 odst. 1 zákona o výkonu vazby. [13] Zásady účinného vyšetřování a dokumentování mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání doporučené rezolucí Valného shromáždění č. 55/89, ze dne 4. prosince 2000, bod č. 2. Ochrance.cz [online]. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2018 [cit. 2021-05-31]. Dostupné z https://www.ochrance.cz/uploads-import/ochrana_osob/Ostatni/Zasady-ucinneho-vysetrovani.pdf. [14] Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 10. listopadu 2020, sp. IV. ÚS 1559/20, bod 17 a 30. [15] Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [16] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších předpisů. [17] Podnět k prošetření na postup vězeňské služby, žádost o sdělení výsledků - A., ze dne 24. 2. 2021, č. j. VS-191645-12/ČJ-2020-800210-SR.