Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 19. března 2014 Sp. zn.: 7704/2012/VOP/MPO Zpráva o šetření postupu Městského úřadu Velké Hamry a Městského úřadu Tanvald ve věci vypouštění odpadních vod z domu čp. xxxxx Podnětem ze dne 27. 11. 2012 se na Kancelář veřejného ochránce práv obrátila paní M. G., bytem xxxxx (dále také "stěžovatelka"), a žádala o prošetření postupu stavebního úřadu Městského úřadu Velké Hamry (dále také "stavební úřad") a odboru stavebního úřadu a životního prostředí Městského úřadu Tanvald (dále také "vodoprávní úřad") ve věci vypouštění odpadních vod z domu čp. xxxxx, jehož majitelem je pan J. E., bytem xxxxx. Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., ujal já, neboť veřejná ochránkyně práv využila své možnosti dané jí ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, přenést na mě některé oblasti své působnosti, mezi které patří i oblast stavebního řádu a vodního práva, do níž podnět spadá. A - Předmět šetření Z předložených podkladů jsem zjistil, že stěžovatelka se na Kancelář veřejného ochránce práv obrátila ve věci odstraňování odpadních vod z nemovitosti pana E. již podruhé. V minulosti stěžovatelka poukazovala na skutečnost, že pan E. vypouští odpadní vody z domu čp. xx do žumpy (jímky), ze které splašky unikají a podmáčejí její dům, resp. dům jejího syna Ing. M. G., který dům čp. xx vlastní. Stěžovatelka doložila také "Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie k možnosti průsaku odpadních vod z žumpy čp. xx do sklepení a zdiva rodinného domu čp. xxxxx a stopovací zkouška" ze dne 19. 10. 2011, zpracovatel Mgr. J. Č.. Závěry vyjádření přitom znějí takto: "Ze všech výše uvedených výsledků je zřejmé, že ze žumpy čp. xx došlo během stopovací zkoušky k únikům splaškových vod obarvených fluoresceinem. Zároveň bylo prokázáno, že splaškové vody spolu se stopovací látkou nasákly již po osmi dnech do zdiva sklepa rodinného domu čp. xx a postupně vzlínaly do celé západní a střední části sklepa včetně stropů a vzlínání dále pokračuje do nadzemních obytných částí rodinného domu. Ve studni pod čp. xx se stopovací látka objevila na krátký čas cca 20 až 27 dnů po aplikaci a opět vymizela. Protože trvalá hladina podzemní vody leží 2 až 3 metry pod podlahou nejnižší části sklepa rodinného domu čp. xx, je zřejmé, že zdrojem podmáčení domu a vlhkosti zdiva je pouze únik splaškových vod z žumpy čp. xx (majitele J. E.), které prosakuji po vrstvách jílů a puklinách fylitů jižním směrem až ke stěnám sklepení domu čp. xx. Řešením problému je okamžité ukončení nelegálního vypouštění odpadních vod do půdních vrstev z žumpy čp. xx nad rodinným domem čp. xx a vysušení domu čp. xx. Jediným rychlým havarijním řešením je vyvložkování žumpy a její časté vyvážení ještě před zaplněním. Dům čp. xx je již značně zvlhlý a během nastávající zimy zcela jistě dojde k degradaci zdiva domu, nehledě na hygienickou neúnosnost stávajícího stavu. Při dlouhodobějším promáčení svahu hrozí potenciální riziko sesuvu." Obrázek č. 1: Situace vsakování s vyznačením záměru (1:320) Zdroj: "Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie k možnosti průsaku odpadních vod z žumpy čp. 23 do sklepení a zdiva rodinného domu čp. xxxxx a stopovací zkouška" ze dne 19. 10. 2011, zpracovatel Mgr. J. Č. Rozhodnutím[1] ze dne 3. 1. 2012 bylo stavebním úřadem vlastníkovi stavby domu čp. xx a přilehlé žumpy nařízeno, aby na svůj náklad upravil žumpu tak, aby byla vodotěsná, bez možnosti jakéhokoli odtoku a opatřena odvětráním. V elektronickém dopisu ze dne 27. 11. 2012, kterým se stěžovatelka na Kancelář veřejného ochránce práv obrátila znovu, bylo uvedeno, že situace se prakticky nezměnila, že i nadále je její dům podmáčen splaškovými vodami z domu čp. xx. Z dopisu stěžovatelky přitom bylo zřejmé, že není srozuměna s činností příslušných úřadů, do jejichž kompetence věc spadá. B - Skutková zjištění Po posouzení podnětu z hlediska věcné působnosti jsem se rozhodl v souladu s ustanovením § 14 zákona o veřejném ochránci práv ve věci zahájit šetření, v jehož rámci jsem o stanoviska požádal stavební úřad a vodoprávní úřad. Dne 29. 5. 2013 mi bylo doručeno vyjádření[2] vodoprávního úřadu a dne 18. 6. 2013 jsem obdržel rovněž vyjádření[3] stavebního úřadu k dané věci. Dne 6. 9. 2013 mi bylo na základě žádosti o doplnění výše uvedených sdělení úřadů doručeno další vyjádření[4] vodoprávního úřadu a po urgenci také dne 7. 2. 2014 vyjádření[5] stavebního úřadu. V mezidobí, dne 5. 2. 2014, jsem od vodoprávního úřadu obdržel také kopii "Záznamu o prohlídce žumpy u čp. xxxxxx". Prohlídka žumpy se konala dne 19. 11. 2013 a nebylo zjištěno, že by z plastové jímky vytékaly nějaké odpadní vody. S ohledem na přehlednost této zprávy o šetření si dovoluji relevantní části výše uvedených vyjádření uvést v samostatné příloze č. 1, která je nedílnou součástí této zprávy. Na následujících řádcích shrnuji skutkový stav, tak jak jej vidí příslušné úřady. Shrnutí skutkového stavu - Odpadní vody z WC, umyvadla a vany v koupelně jsou svedeny do nové plastové žumpy. Dřez v kuchyni nemá napojení na vnitřní kanalizaci a dle sdělení majitele domu není napojen na vnitřní vodovod. - Dne 26. 4. 2013 probíhala kontrolní prohlídka, na které stavební úřad vyzval vlastníka objektu čp. xxxxxx(pana E.), aby novou plastovou žumpu znovu řádně osadil tak, aby splňovala podmínky dané v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a současně provedl osazení nové plastové žumpy tak, aby odpovídalo odst. 6 ČSN 75 6081, tj. aby konstrukce žumpy odolávala hydrostatickému tlaku náplně žumpy a případnému vztlaku podzemních vod. Ke splnění podmínek této výzvy byl stanoven termín do 15. 5. 2013. Do doby splnění těchto podmínek nesměl být objekt čp. xxxxxužíván k bydlení. V rámci kontrolní prohlídky byl předložen doklad o vyvezení odpadní vody ze dne 24. 4. 2013 na 1,5 m3. - Dne 17. 5. 2013 byla provedena další kontrolní prohlídka, při které bylo zjištěno, že nová plastová žumpa byla osazena zpět a že je napojena na odpad z domu. Dále bylo provedeno obsypání nové žumpy štěrkem a šotolinou. Jímka je osazena a napojena na odpadní potrubí, které odvádí splaškové vody z rodinného domu. Její stabilizace je zajištěna obsypáním štěrkem a šotolinou. - Vodoprávní úřad požadoval po panu E. předložit doklad o vyvážení jímky do 20. 9. 2013. Stavební úřad MěÚ Velké Hamry požadoval předložit doklad o nepropustnosti odpadního potrubí napojeného na novou plastovou jímku do 30. 9. 2013. Protože však povinný jako vlastník stavby ke dni 7. 2. 2014 nedoložil požadovaný doklad o provedené zkoušce těsnosti napojovacího potrubí vypracovaný oprávněným subjektem, nesmí být objekt čp. xxxxx nadále užíván k trvalému bydlení. - Ve sklepě objektu nevyvěrá žádný pramen vody. C - Hodnocení věci zástupcem ochránce C.1 Forma výzvy při kontrolní prohlídce Stavební úřad požadoval po vlastníku žumpy a objektu čp. xxxxx při kontrolní prohlídce konané dne 3. 9. 2013 předložení dokladů o nepropustnosti rozvodů napojených na plastovou jímku, a to do 30. 9. 2013. Tento požadavek vyslovil prostřednictvím protokolu ze dne 3. 9. 2013. Z opisu protokolu, který mi byl úřady poskytnut, je zřejmé, že vlastník domu čp. xxxxx a přilehlé žumpy byl s tímto požadavkem stavebního úřadu srozuměn, neboť v opisu protokolu není uvedeno, že by odmítl protokol podepsat, a není zde ani zaznamenáno, že by podával proti požadavku stavebního úřadu nějaké námitky. Ze sdělení stavebního úřadu ze dne 7. 2. 2014 je zřejmé, že požadované doklady nebyly vlastníkem objektu doloženy. Vlastník objektu tedy nesplnil požadavek učiněný stavebním úřadem ve lhůtě, kterou úřad stanovil. Ustanovení § 134 odst. 2 stavebního zákona[6] stanoví, že zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění podle § 133 odst. 2, vyzve podle povahy věci stavebníka nebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Jsem názoru, že v daném případě se stavební úřad dopustil pochybení, když vlastníka domu čp. xxxxx a přilehlé žumpy přímo nevyzval k předložení požadovaných dokumentů. V opisu protokolu je uveden "pouze" požadavek na předložení dokumentů, který byl do protokolu také zaznamenán. Nemám od úřadů ani od stěžovatele k dispozici žádný dokument, který by dokladoval, že vlastník stavby byl vyzván k předložení dokladu o nepropustnosti žumpy a dokladu o zkoušce vodotěsnosti kanalizačního potrubí. Podle ustanovení § 18p vyhlášky č. 503/2006 Sb.[7] musí výzva ke zjednání nápravy obsahovat: - identifikační údaje osoby, které je výzva určena, uvedené podle správního řádu, - označení stavby uvedením druhu a účelu stavby, včetně čísla popisného nebo evidenčního, bylo-li přiděleno, a popis místa stavby uvedením čísla parcelního a katastrálního území podle katastru nemovitostí, - zjištěnou závadu a způsob zjednání nápravy nebo požadavek bezodkladného zastavení nepovolených prací anebo výčet dokladů, které mají být předloženy, popřípadě jiný důvod výzvy, - lhůtu pro splnění výzvy, - poučení o následcích nevyhovění výzvě. Ačkoli, dle mého soudu, není vyloučeno, aby výzva byla za splnění zákonem daných podmínek učiněna rovněž ústně a zaznamenána do protokolu, jsem názoru, že v šetřeném případě neprovedl stavební úřad výzvu k předložení podkladů vlastníkem stavby řádně. Výzva je úkonem podle části IV. správního řádu.[8] Podle ustanovení § 154 správního řádu se obdobně použije pro vydání výzvy ustanovení § 15 odst. 1 správního řádu, které říká, že: "jednotlivé úkony v řízení se činí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci. Jednotlivé sdělení v průběhu řízení lze vůči přítomnému účastníku řízení učinit ústně, pokud ten na písemné formě netrvá. Obsah úkonů prováděných jinou než písemnou formou se poznamená do spisu, nestanoví-li zákon jinak." S ohledem na znění ustanovení § 18p vyhlášky č. 503/2006 Sb. a § 15 odst. 1 správního řádu by tedy bylo možno připustit učinění výzvy k předložení potřebných pokladů ústně s tím, že by v protokolu bylo uvedeno, že osoba, vůči níž byla výzva vydána, netrvá na písemném vyhotovení výzvy a jestliže by tato osoba stvrdila svým podpisem, že byla poučena o následcích nevyhovění výzvě. Protokol vyhotovený při kontrolní prohlídce konané dne 3. 9. 2013 svým obsahem takové znaky nenaplňuje. Jsem proto názoru, že stavební úřad řádně nevyzval vlastníka domu xxxxx k předložení potřebných podkladů, a postupoval proto v rozporu se stavebním zákonem. V obecné rovině musím uvést, že nepovažuji za vhodné, aby byla výzva při kontrolní prohlídce činěna v ústní formě. Domnívám se, že je mnohem případnější činit výzvu podle ustanovení § 134 odst. 2 stavebního zákona ve formě písemné. Některé odborné komentáře ke stavebnímu zákonu ani nepřipouštějí jinou formu.[9] Písemná forma výzvy se všemi náležitostmi, tak jak je stanoví vyhláška č. 503/2006 Sb., následně umožní stavebnímu úřadu v případě, že adresát výzvy neuposlechne, velmi dobrý podklad pro vydání rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí. Dovolím si tedy shrnout, že v šetřeném případě stavební úřad nepostupoval v souladu se stavebním zákonem, když vlastníka nemovitosti čp. xxxxx nevyzval k předložení dokladu o nepropustnosti žumpy a dokladu o zkoušce vodotěsnosti kanalizačního potrubí, tak jak stavební zákon a jeho prováděcí vyhláška předpokládají. V protokolu z kontrolní prohlídky konané dne 3. 9. 2013 je také uvedeno vyjádření vodoprávního úřadu, že požaduje předložit doklad o vyvážení žumpy do 20. 9. 2013. Podle ustanovení § 38 odst. 6 vodního zákona je ten, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, povinen zajišťovat jejich zneškodňování, tak aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu prokázat jejich zneškodňování. Dané ustanovení ani kontrolní řád[10] neupravuje, v jaké formě má být výzva učiněna. Podpůrně je proto nutné aplikovat ustanovení § 154 ve spojení s § 15 odst. 1 správního řádu (viz výše). Výzva vodoprávního úřadu tedy měla být učiněna písemně, popřípadě ústně, tak aby byly naplněny správním řádem předpokládané náležitosti. Jestliže vodoprávní úřad učinil výzvu ústně a v protokolu zároveň nezaznamenal, že osoba, vůči níž byla výzva vydána, netrvá na písemném vyhotovení výzvy, nepostupoval, dle mého soudu, v souladu s právními předpisy. C.2 Skutkový stav Na základě skutečnosti, že stavební úřad požaduje po vlastníkovi domu čp. xxxxx předložení dokladu o nepropustnosti rozvodů napojených na novou žumpu, usuzuji, že má úřad určité pochybnosti o tom, zda odpadní vody z domu čp. xxxxx neunikají mimo plastovou jímku, která by měla být nepropustná. V takovýchto případech bývá nejefektivnějším řešením to, aby si úřad sám ověřil napojení rozvodů z jednotlivých objektů v domě (WC, vana, umyvadlo v koupelně a dřez v kuchyni). Prostřednictvím potravinářského barviva různých barev je možné po jejich rozpuštění v odpadní vodě sledovat, zda skutečně vody tečou do žumpy. Formulace uvedená v protokolu z kontrolní prohlídky ze dne 3. 9. 2013 ("dřez v kuchyni nemá napojení na vnitřní kanalizaci a dle sdělení majitele objektu není napojen na vnitřní vodovod") navíc vyznívá tak, že při kontrolní prohlídce nebylo ověřeno napojení dřezu na vnitřní kanalizaci. Úřady jsou přitom povinny při své činnosti zjišťovat stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V tomto směru žádám úřady o vyjádření ke skutkovému stavu. Kontrolu nepropustnosti rozvodů napojených na novou žumpu i samotné žumpy lze provést také za expertní součinnosti podle ustanovení § 174 stavebního zákona. Takovýto postup by přispěl k objektivitě provedené kontrolní prohlídky, o níž má v současnosti stěžovatelka s ohledem na několikaleté řešení problému pochybnosti. Ve vazbě na tvrzení stěžovatelky, že ani po zásahu úřadů nedošlo do dnešního dne ke zlepšení situace, považuji v daném případě za vhodné, aby si stavební úřad ve spolupráci s vodoprávním úřadem nechal zpracovat ve věci nový hydrogeologický posudek s cílem posoudit příčiny stálého podmáčení domu, ve kterém stěžovatelka bydlí, a prokázat existenci 18metrového drénu vedoucího kolem silnice napojeného na starou žumpu. Současně by bylo příhodné, aby byla posouzena také existence pramenu vody ve sklepě domu čp. xxxxx, na který stěžovatelka ve svých dopisech poukazuje. Nepovažuji za korektní takovýto posudek opětovně požadovat po stěžovatelce, neboť ta již v roce 2011 předložila vyjádření odborně způsobilé osoby, kterým prokázala své tvrzení, že dům je podmáčen splašky ze žumpy vlastníka domu čp. xxxxx. C.3 Užívání nemovitosti čp. xxxxx Na základě dosavadního vývoje šetření se jeví jako pravděpodobné, že stavba rodinného domu čp. xxxxx včetně přilehlé stavby žumpy byla v minulosti povolena a zkolaudována. Při dalším hodnocení věci budu proto vycházet z předpokladu, že dům čp. xxxxx byl v minulosti zkolaudován k trvalému bydlení. Přesto žádám, aby se mi stavební úřad k této skutečnosti vyjádřil a uvedl, kdy byla stavba žumpy a domu povolena a k jakému účelu byla stavba domu čp. xxxxx zkolaudována. V protokolu z kontrolní prohlídky ze dne 26. 4. 2013 je uvedeno, že do doby splnění podmínek v protokolu uvedených nesmí být objekt čp. xx užíván k bydlení. Rovněž ve vyjádření stavebního úřadu ze dne 7. 2. 2014 je uvedeno, že "protože pan E. k dnešnímu dni nedoložil požadovaný doklad o nepropustnosti, nesmí být objekt čp. xxxxx nadále užíván k trvalému bydlení". K postupu stavebního úřadu týkajícímu se užívání stavby domu čp. xxxxx uvádím následující. V obecné rovině je možné uvést, že užívání stavby lze pozastavit či omezit prostřednictvím institutu stavebního dozoru, jestliže dochází k porušování právní povinnosti. Podle ustanovení § 171 odst. 3 stavebního zákona stavební úřad v případě zjištění nedostatků se zřetelem na jejich charakter a následky či možné následky vyzve ke zjednání nápravy nebo rozhodnutím uloží povinnost zjednat nápravu v přiměřené lhůtě; v rozhodnutí může do doby zjednání nápravy pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti. Je nutné zdůraznit, že pozastavení či omezení užívání stavby je výrazným zásahem do právního postavení stavebníka či vlastníka stavby. Stavební úřad proto musí vždy pečlivě vážit, zda vůbec možnosti pozastavení či omezení užívání stavby využije a musí přihlédnout k okolnostem věci, jako je např. vliv užívání stavby na okolí, zda lze zjištěné nedostatky odstranit i při současném užívání stavby nebo zda má osoba, která stavbu užívá, možnost pobývat jinde, pokud se jedná o obydlí. Stavební zákon pro případy, kdy je na stavbě zjištěna závada, která brání řádnému užívání stavby a musí být odstraněna, zakotvuje vedle stavebního dozoru také několik dalších institutů (tzv. zvláštních pravomocí stavebního úřadu), kterými lze zjednat nápravu. Jinými slovy, kromě nařízení odstranění závady na stavbě rozhodnutím (po nevyhovění výzvě vydané na základě kontrolní prohlídky) může stavební úřad uvážit také uplatnění dalších prostředků nápravy, jako např. institut nezbytných úprav nebo udržovacích prací. V návaznosti na řečené je třeba zároveň uvést, že stavební úřad musí postupovat důsledně podle příslušných ustanovení, a v okamžiku, kdy nebude zjednána náprava v přiměřené lhůtě, kterou v rozhodnutí určí, musí přistoupit k dalšímu kroku, kterým je zpravidla exekuční řízení. Ve stavebním zákoně jsou rovněž zakotveny sankce za neuposlechnutí výzvy, kterou stavební úřad vydá § 178 odst. 2 písm. i) stavebního zákona[11]. Podle okolností věci a znalosti místních poměrů si musí stavební úřad učinit úvahu, který z institutů, jenž stavební zákon zakotvuje, užije k řešení nastalé situace. Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud již dojde k pozastavení či omezení užívání stavby, lze tak učinit pouze rozhodnutím. Jsem proto názoru, že stavební úřad nepostupoval správně, pokud se v rámci kontrolní prohlídky s vlastníkem stavby "dohodl", že stavbu užívat nebude a toto zaznamenal do protokolu. Prostřednictvím protokolu nelze osobám ukládat žádné povinnosti. I kdyby tedy vlastník domu čp. xxxxx i nadále užíval svoji nemovitost, nemohl by stavební úřad zasáhnout, neboť by k tomu neměl zákonný titul. Z vyjádření stavebního úřadu ze dne 7. 2. 2014 je pak zřejmé, že stavební úřad přesto kontroloval, zda je stavba užívána, přičemž nebylo zjištěno, že by vlastník stavbu užíval. C.4 Shrnutí Jsem přesvědčen, že dosavadní nesprávný postup úřadů vyplynul ze snahy stavebního úřadu a vodoprávního úřadu řešit nastalou situaci. Domnívám se, že v tuto chvíli by stavební úřad měl ve spolupráci s vodoprávním úřadem zjistit stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti (viz část C.2 zprávy), a na základě získaných zjištění postupovat dále v souladu se stavebním zákonem. Pokud budou při kontrolní prohlídce zjištěny na stavbě domu čp. xxxxx závady, musí vyzvat vlastníka ke zjednání nápravy, případně rozhodnutím uložit povinnost zjednat nápravu ve lhůtě, kterou stanoví, přičemž tato lhůta musí být přiměřená věci a nesmí bezdůvodně vést např. k dalšímu poškozování zájmů třetích osob či životního prostředí. Další variantou, jak by mohl stavební úřad rovněž postupovat, je nařídit vlastníkovi stavby podle zjištěných okolností buď nezbytné úpravy, či udržovací práce, rovněž ve lhůtě, která nesmí bezdůvodně vést k dalšímu poškozování zájmů třetích osob či životního prostředí. Ve sdělení vodoprávního úřadu ze dne 4. 9. 2013 je uvedeno, že četnost vyvážení žumpy bude stanovena po dohodě se stavebním úřadem po opětovném povolení užívání domu čp. xxxxx. Jak plyne z výše uvedeného, užívání domu nebylo vlastníkovi zakázáno. Vodoprávní úřad by tedy měl stanovit pravděpodobnou četnost vyvážení žumpy s ohledem na účel, ke kterému byl dům zkolaudován, a v návaznosti na toto stanovení pravidelné vyvážení žumpy zkontrolovat. D - Závěry Výzvu při kontrolní prohlídce může stavební úřad učinit také ústně, avšak za předpokladu, že budou splněny náležitosti dané stavebními předpisy a správním řádem. Podle okolností věci a znalosti místních poměrů si musí stavební úřad učinit úvahu, které ze zvláštních pravomocí, jež mu stavební zákon skýtá k zajištění nápravy ve veřejném zájmu, užije k řešení situace zjištěné kontrolní prohlídkou. Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k přesvědčení, že se Městský úřad Velké Hamry a Městský úřad Tanvald dopustily pochybení spočívajícího v nesprávně učiněné výzvě vlastníkovi stavby čp. xxxxx k předložení požadovaných dokladů. Městský úřad Velké Hamry rovněž pochybil ohledně zákazu užívání stavby rodinného domu čp. xxxxx, když nastalou situaci řešil postupem, který stavební zákon nepřipouští. Zprávu o šetření zasílám i Městskému úřadu Velké Hamry a Městskému úřadu Tanvald a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřily ke zjištěným pochybením a informovaly mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro moje závěrečné stanovisko. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatelku. JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv [1] Čj. muvh/0047/2012. [2] Čj. MěÚT/8879/2013. [3] Čj. muvh/0824/2013. [4] Čj. MěÚT/14132/2013. [5] Čj. muvh/0530/2014. [6] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz. [7] Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Dostupná na www.portal.gov.cz. [8] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz. [9] Viz např. MAREČEK, Jan a kol. Komentář ke stavebnímu zákonu a předpisy související. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 838 s. ISBN 978-80-7380-430-5. Na straně 345 je uvedeno: "Druhý odstavec procesně upravuje postup stavebního úřadu v případě, když při kontrolní prohlídce stavby zjistí závadu. Jeho prvním úkonem je zde písemná výzva ke zjednání nápravy, tzn. k odstranění závady spolu se stanovením přiměřené lhůty." [10] Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz. [11] Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 134 odst. 2 nebo 3 nezjedná nápravu nebo nepředloží doklady ve lhůtě stanovené ve výzvě nebo rozhodnutí stavebního úřadu. Příloha č. 1 ke zprávě o šetření postupu Městského úřadu Velké Hamry a Městského úřadu Tanvald ve věci vypouštění odpadních vod z domu čp. xx Vyjádření[1] vodoprávního úřadu ze dne 28. 5. 2013, doručené dne 29. 5. 2013 "Dne 26. 10. 2012 se vodoprávní úřad účastnil šetření na místě svolaném stavebním úřadem Městského úřadu Velké Hamry za účelem zjištění, zda byla splněna povinnost uložená exekučním titulem ve věci rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu Velké Hamry ze dne 21. 5. 2012, kterým nařídil povinnému J. E., provést na kamenné žumpě u čp. xx, které je vlastníkem, udržovací práce v tomto rozsahu, že kamennou žumpu na svůj náklad upraví tak, aby byla vodotěsná, bez možnosti jakéhokoliv odtoku a opatřena odvětráním. Na místě bylo zjištěno, že je osazena nová plastová žumpa o objemu 0,633 m3 (doložena zkouška vodotěsnosti) a že je do žumpy napojeno WC. Ostatní napojení od zařizovacích předmětů nebylo možno zkontrolovat, protože pan E. neumožnil vstup do svého domu. Vodoprávní úřad provedl dne 15. 11. 2012 vodoprávní dozor u objektu čp. xx, kde bylo zjištěno, že odpadní vody z WC, umyvadla a vany v koupelně jsou svedeny do nové plastové žumpy. Dřez v kuchyni nemá napojení na vnitřní kanalizaci a dle sdělení majitele domu není napojen na vnitřní vodovod. Dne 22. 4. 2013 byla provedena prohlídka žumpy u čp. xx. Z prohlídky byla pořízena fotodokumentace a bylo zjištěno, že do staré kamenné žumpy přetéká odpadní voda z nové plastové žumpy. Majitel byl vyzván k odvezení odpadní vody z nové plastové žumpy a k provedení obsypu ve staré žumpě, aby nedocházelo ke vztlaku nové žumpy, a tím k popraskání přívodního potrubí do nové žumpy. Majiteli bylo doporučeno, aby odvedl vodu, která přitéká do staré žumpy, mimo tuto žumpu. Dne 24. 4. 2013 byl proveden odběr vzorku ze staré kamenné žumpy u čp. xx firmou xx a vodoprávní úřad byl přítomen u odebrání vzorku. Objednatel Ing. M.G. se domnívá, že v této vodě jsou odpadní vody. Pokud se toto prokáže, pro vodoprávní úřad to bude podnět, že zde dochází k nedovolenému nakládání s odpadními vodami, protože stará kamenná žumpa není v současnosti těsná. Protokol o zkoušce byl na vodoprávní úřad doložen dne 2. 5. 2013. Dne 26. 4. 2013 se vodoprávní úřad účastnil kontrolní prohlídky stavby žumpy u objektu čp. xx na základě výzvy stavebního úřadu Městského úřadu Velké Hamry. Kontrolní prohlídka se dále prováděla na základě výzvy Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 4. 4. 2013 k provedení úkonu za účelem zjištění, zda předmětná žumpa stále odpovídá ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Na místě bylo zjištěno, že pravděpodobně při vyčerpání obsahu nové plastové žumpy došlo vlivem vztlaku vody ve staré kamenné žumpě k poškození usazení nové žumpy, čímž došlo k odpojení nátokového potrubí, které přivádí odpadní vody z objektu čp. xx do nové plastové žumpy. Byl předložen doklad o vyvezení odpadní vody ze dne 24. 4. 2013 na 1,5 m3. Na základě tohoto zjištění stavební úřad vyzval vlastníka objektu čp. xx (pana E.), aby novou plastovou žumpu znovu řádně osadil tak, aby splňovala podmínky dané v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a současně provedl osazení nové plastové žumpy tak, aby odpovídalo odst. 6 ČSN 75 6081, tj. aby konstrukce žumpy odolávala hydrostatickému tlaku náplně žumpy a případnému vztlaku podzemních vod. Ke splnění podmínek této výzvy se stanovil termín do 15. 5. 2013. Do doby splnění těchto podmínek nesměl být objekt čp. xx užíván k bydlení. Vodoprávní úřad doporučil vlastníkovi čp. xx osadit vodoměr na vodovodní přípojce z důvodu měření odebrané vody a následného vyvážení žumpy. Dne 3. 5. 2013 byla provedena kontrolní prohlídka stavby žumpy u objektu čp. xx (vodoprávní úřad se z pracovních povinností nemohl zúčastnit) podle § 133 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také "stavební zákon"), na základě výzvy stavebního úřadu Městského úřadu Velké Hamry dané v zápisu ze dne 26. 4. 2013. Pan E. informoval stavební úřad o tom, že stará kamenná žumpa byla vyčerpána a nová plastová žumpa byla opravena, provizorně zabezpečena a napojena na stávající odpad splaškové kanalizace čp. xx. Dále uvedl, že v příštím týdnu bude provádět postupné obsypání nové plastové žumpy podle zápisu ze dne 26. 4. 2013. Dokončení těchto prací bude stavebnímu úřadu oznámeno, aby mohlo být následně povoleno opětovné užívání objektu čp. xx. Na základě doloženého protokolu o zkoušce ze dne 2. 5. 2013 (odběr vzorku ze staré kamenné žumpy u čp. xx ze dne 24. 4. 2013) vodoprávní úřad oznámil zjištěný přestupek na úseku vodního zákona § 118 odst. 1 písm. d) na příslušný správní orgán (Městský úřad Tanvald, správní odbor) k projednání. Dne 15. 5. 2013 obdržel vodoprávní úřad od stavebního úřadu Městského úřadu Velké Hamry oznámení vlastníka čp. xx ze dne 13. 5. 2013, že nová plastová žumpa byla osazena zpět a že je napojena na odpad z domu. Dále bylo provedeno obsypání nové žumpy štěrkem a šotolinou. Dne 17. 5. 2013 byla provedena kontrolní prohlídka stavby žumpy u objektu čp. xx (vodoprávní úřad se z pracovních povinností nemohl zúčastnit) podle § 133 stavebního zákona na základě výzvy stavebního úřadu Městského úřadu Velké Hamry dané v zápisu ze dne 26. 4. 2013. Pan E. informoval stavební úřad o tom, že stará kamenná žumpa byla vyčerpána a nová plastová žumpa byla opravena, provizorně zabezpečena a napojena na stávající odpad splaškové kanalizace čp. xx. Podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), je roční potřeba vody na jednoho obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) 35 m3/rok, tj. 95 l/den. Pokud má nová plastová žumpa objem pouze 0,633 m3, bude muset majitel žumpy minimálně 1krát týdně obsah žumpy vyvážet. Z tohoto důvodu vodoprávní úřad doporučil dne 26. 4. 2013 na kontrolní prohlídce stavby osazení vodoměru na vodovodní přípojce, aby se prokázalo skutečné množství odebrané vody a následného vyvážení žumpy. Toto doporučení bylo sděleno také vlastníkovi (provozovateli) vodovodního řadu v k.ú. ..." Vyjádření[2] stavebního úřadu ze dne 16. 4. 2013,[3] doručené dne 18. 6. 2013 "Dne 26. 10. 2012 provedl stavební úřad šetření na místě a zjistil, že povinný osadil do staré nevyhovující žumpy novou plastovou žumpu, na kterou byl napojen odpad z objektu čp. xx, a doložil doklad o její nepropustnosti... Dne 15. 11. 2012 provedl příslušný vodoprávní úřad (Městský úřad Tanvald) vodoprávní dozor u objektu čp. xx, kde bylo zjištěno, že odpadní vody z WC, umyvadla a vany v koupelně jsou svedeny do nové plastové žumpy. Dřez v kuchyni nemá napojení na vnitřní kanalizaci a dle sdělení majitele domu není napojen na vnitřní vodovod. Vodoprávní úřad současně do protokolu konstatoval, že odkanalizování objektu čp. xx není v rozporu s platnými právními předpisy. Na základě výzvy Krajského úřadu Libereckého kraje čj. OÚPSŘ/194/2012, ze dne 4. 4. 2013, kterou zdejší stavební úřad obdržel dne 8. 4. 2013, byla na základě výzvy stavebního úřadu ze dne 16. 4. 2013 provedena dne 26. 4. 2013 kontrolní prohlídka za účelem zjištění, zda předmětná žumpa stále odpovídá ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (OTP). Při této kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že při vyčerpání žumpy došlo vlivem vztlaku vody ve staré žumpě k poškození usazení nové žumpy, čímž došlo k odpojení přítokového potrubí z objektu čp. xx. Stavební úřad proto vyzval povinného, aby novou plastovou žumpu znovu osadil tak, aby splňovala podmínky OTP a osazení dále odpovídalo odst. 6 ČSN 75 6081, tj. aby konstrukce žumpy odolávala hydrostatickému tlaku náplně žumpy a případnému vztlaku podzemní vody. Ke splnění určil stavební úřad lhůtu do 15. 5. 2013 a současně do doby splnění těchto podmínek zakázal užívat objekt čp. 23 k bydlení. Stavební úřad provedl dne 3. 5. 2013 kontrolní prohlídku, při které zjistil, že stará jímka byla vyčerpána a nová jímka byla opravena, provizorně zabezpečena a napojena na stávající odpad splaškové kanalizace z RD čp. xx. Dne 13. 5. 2013 oznámil povinný písemně na stavební úřad, že jímka je zpět osazena a napojena na odpad z rodinného domu a že bylo provedeno obsypání nové jímky štěrkem a šotolinou, tak jak mu bylo uloženo v zápisu z kontrolní prohlídky dne 26. 4. 2013. Stavební úřad následně dne 17. 5. 2013 provedl kontrolní prohlídku, při které zjistil, že práce byly provedeny tak, jak povinný oznámil dne 13. 5. 2013 dopisem na stavební úřad. Jímka je osazena a napojena na odpadní potrubí, které odvádí splaškové vody z rodinného domu. Její stabilizace je zajištěna obsypáním štěrkem a šotolinou. Na základě tohoto zjištění stavební úřad konstatoval, že po technické stránce byly splněny podmínky dané panu E. ve výzvě zápisem ze dne 26. 4. 2013. Protože však povinný jako vlastník stavby k dnešnímu dni nedoložil doklad o provedené zkoušce těsnosti žumpy včetně napojovacího potrubí vypracovaný oprávněným subjektem, stavební úřad konstatoval, že do doby doložení tohoto dokladu nesmí rodinný dům čp. 23 nadále užívat k trvalému bydlení, a nejsou tak do této doby z objektu vypouštěny žádné odpadní vody." Vyjádření[4] vodoprávního úřadu ze dne 4. 9. 2013, doručené dne 6. 9. 2013 "... dne 3. 9. 2013 provedl vodoprávní dozor u objektu čp. xx, kde bylo zjištěno, že plastová jímka je stále obsypána štěrkem a šotolinou (viz předchozí vyjádření). Dále bylo zjištěno, že odpadní vody z WC, umyvadla a vany v koupelně jsou stále svedeny do plastové jímky. Dřez v kuchyni nemá napojení na vnitřní kanalizaci a dle sdělení majitele objektu není ke dřezu proveden přívod vody. Osazení vodoměru na vodovodní přípojce nebylo dosud realizováno, vodoprávnímu úřadu se nepodařilo zjistit, zda provozovatel vodovodu v této věci bude něco činit. Ve sklepě objektu nevyvěrá žádný pramen vody. WC v objektu v současné době užívá majitel objektu (pan E.) zcela výjimečně, pouze když jde zkontrolovat stav objektu, neboť stavební úřad Velké Hamry stále nepovolil užívání objektu (čp. xx) k bydlení. Doklad o vodotěsnosti odpadního potrubí odvádějícího odpadní vody z objektu do nové plastové jímky nebyl na stavební úřad MěÚ Velké Hamry stále předložen. Větracím otvorem jímky je vidět hladina odpadní vody těsně pod stropem jímky, panu E. bylo doporučeno jímku vyvézt... Vodoprávní úřad požaduje po panu E. předložit doklad o vyvážení jímky do 20. 9. 2013. Po opětovném povolení užívání čp. xx k bydlení bude stanoven interval pravidelného vyvážení jímky po dohodě se stavebním úřadem MěÚ Velké Hamry, do té doby bude jímka vyvážena dle potřeby. Dle vyjádření stavebního úřadu MěÚ Velké Hamry nenasvědčuje stav objektu čp. xx tomu, že by byl v současné době panem E. či někým jiným trvale obýván. Stavební úřad MěÚ Velké Hamry požaduje předložit doklad o nepropustnosti odpadního potrubí napojeného na novu plastovou jímku do 30. 9. 2013." Vyjádření[5] stavebního úřadu ze dne 7. 2. 2014, doručené dne 7. 2. 2014 "Dne 3. 9. 2013 provedl MÚ Tanvald vodoprávní dozor s místním šetřením ve věci odkanalizování čp. xx za účasti zdejšího stavebního úřadu a vlastníka nemovitosti J. E. Jak vyplývá s přiloženého protokolu, bylo vodoprávním dozorem zjištěno, že likvidace odpadních vod z objektu není v rozporu s platnými právními předpisy. Současně bylo panu E. uloženo předložit doklad o vyvážení žumpy a doklad o nepropustnosti rozvodů napojených na novou žumpu. Protože pan E. k dnešnímu dni nedoložil požadovaný doklad o nepropustnosti, nesmí objekt čp. xx nadále užívat k trvalému bydlení. Stavební úřad namátkově kontroluje, zda je zákaz ze dne 26. 4. 2013, kterým bylo panu E. zakázáno užívání objektu k bydlení (zápis o kontrolní prohlídce ze dne 26. 4. 2013), dodržován. Při těchto kontrolách bylo zjištěno, že pan E. objekt sice nepravidelně navštěvuje, jak i vyplývá z jeho povinností vlastníka nemovitosti, ale neužívá ho k bydlení. Jak prokázalo i šetření na místě dne 3. 9. 2013, stav objektu ani nenasvědčuje tomu, že by byl nebo mohl být [1] Čj. MěÚT/8879/2013. [2] Čj. muvh/0824/2013. [3] Pravděpodobně došlo k chybnému uvedení data, neboť ve vyjádření je popisován také výsledek kontrolní prohlídky ze dne 3. 5. 2013. [4] Čj. MěÚT/14132/2013. [5] Čj. muvh/0530/2014.