Text dokumentu

V Brně dne 14. dubna 2015 Sp. zn.: 7704/2012/VOP/MPO Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě k postupu Městského úřadu Velké Hamry a Městského úřadu Tanvald ve věci vypouštění odpadních vod z domu čp. XX B. A - Závěry šetření Dne 19. 3. 2014 jsem vydal zprávu o šetření podnětu paní M. G., bytem B. XX, 468 45 Velké Hamry (dále také "stěžovatelka"), ve věci odkanalizování domu čp. XX B., jehož vlastníkem je pan J. E., bytem B. XX, 468 45 Velké Hamry. Zprávu jsem zaslal k vyjádření Městskému úřadu Velké Hamry (dále také "stavební úřad" nebo "MěÚ Velké Hamry") a Městskému úřadu Tanvald. Dovolím si pro připomenutí krátce uvést závěry zprávy o šetření. Na základě zjištění a úvah blíže uvedených ve zprávě jsem dospěl k přesvědčení, že se Městský úřad Velké Hamry a Městský úřad Tanvald dopustily pochybení spočívajícího v nesprávně učiněné výzvě vlastníkovi stavby čp. XX B. k předložení dokladů o těsnosti kanalizačního potrubí, nepropustnosti žumpy (bezodtokové jímky) a dokladů o pravidelném vyvážení žumpy. Konstatoval jsem, že by stavební úřad měl ve spolupráci s vodoprávním úřadem zjistit stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a na základě získaných zjištění postupovat dále v souladu se stavebním zákonem.[1] "Pokud budou při kontrolní prohlídce zjištěny na stavbě domu čp. XX B. závady, musí vyzvat vlastníka ke zjednání nápravy, případně rozhodnutím uložit povinnost zjednat nápravu ve lhůtě, kterou stanoví, přičemž tato lhůta musí být přiměřená věci a nesmí bezdůvodně vést např. k dalšímu poškozování zájmů třetích osob či životního prostředí. Další variantou, jak by mohl stavební úřad rovněž postupovat, je nařídit vlastníkovi stavby podle zjištěných okolností buď nezbytné úpravy, či udržovací práce, rovněž ve lhůtě, která nesmí bezdůvodně vést k dalšímu poškozování zájmů třetích osob či životního prostředí." Dále jsem uvedl, že vodoprávní úřad by měl stanovit pravděpodobnou četnost vyvážení žumpy s ohledem na účel, ke kterému byl dům zkolaudován, a v návaznosti na toto stanovení pravidelné vyvážení žumpy zkontrolovat. V podrobnostech odkazuji na text zprávy, kterou mají úřady i stěžovatelka k dispozici. B - Vyjádření úřadů B.1 Vyjádření Městského úřadu Tanvald doručené ve dnech 18. 4. 2014 a 19. 5. 2014 a odborné vyjádření RNDr. Romana Vybírala Dne 18. 4. 2014 jsem obdržel vyjádření[2] vedoucího odboru stavebního úřadu a životního prostředí Městského úřadu Tanvald (dále také "vodoprávní úřad" nebo "MěÚ Tanvald"), ve kterém je uvedeno, že dne 15. 4. 2014 provedl vodoprávní úřad dozor, při kterém bylo mimo jiné zjištěno, že odpadní vody z WC, umyvadla a vany v koupelně jsou svedeny do bezodtokové jímky (žumpy) o objemu 0,633 m3. Bylo konstatováno viditelné porušení napojení kanalizačního potrubí na bezodtokovou jímku, což potvrzuje také vyjádření hydrogeologa RNDr. Romana Vybírala (s odbornou způsobilosti v oborech hydrogeologie a inženýrská geologie) ze dne 8. 5. 2014, které si úřad nechal zpracovat a jež mi bylo doručeno dne 19. 5. 2014. Dovolím si z vyjádření hydrogeologa RNDr. Vybírala odcitovat část textu, který by měly úřady zohlednit při svém dalším postupu. "Plastová žumpa u čp. XX je navíc dle mého názoru založena, osazena a připojena naprosto nesprávně, amatérsky, prostě neodborně, důsledkem čehož je, když pominu pochybnosti o její kapacitě a těsnosti, mimo jiné i přerušení odpadního potrubí z WC do jímky, a to v místě spojení potrubí a jímky. Při zkoušce funkčnosti, která proběhla při místním šetření za účasti pana E., odtékala odpadní voda nikoli do jímky, resp. žumpy, nýbrž na ni a kolem ní, přičemž stékala po jejích stěnách na dno výkopu, ve kterém je umístěna, a pak se vsakovala do horninového prostředí. Bez jakéhokoli předčištění, naprosto mimo rámec vodního zákona[3]... Jímka, resp. žumpa a výkop, ve kterém je osazena, jsou pouze provizorně překryty plachtou zarovnanou několika prkny a betonovými sloupky. Je nepochybné, že do výkopu vtéká především ze severu srážková voda, která sice naředí kontaminovanou splaškovou vodu, nicméně ve směsi s ní vtéká do propustných partií horninového prostředí, přičemž proudí ve směru hydraulického spádu přímo k suterénu sousedního objektu čp. YY na stavební parcele č. ZZ, což se objektivně prokázalo při barvících zkouškách, které byly provedeny v roce 2011. Při kontrole sklepa za účasti pana E. a Ing. V.a jsem zjistil, že zde nejsou žádné známky o existenci pramene ani známky o proudění jakékoli vody ze stěn suterénu či po podlahách sklepa. Vsakovací drenáž podél jižní strany čp. XX byla při místním šetření na dvou místech odhalena. Jedná se o klasické, žluté, perforované, flexibilní odvodňovací potrubí, které je uloženo mělce pod terénem v loži ze štěrkodrti, přičemž je zakryto slabě propustnou jílovitou hlínou s vysokým humózním podílem a vysokým stupněm prokořenění. Funkčnost vsakovací drenáže s ohledem na likvidací srážkové vody ze střechy čp. XX je s ohledem na slabě propustné krycí vrstvy problematická. Zvláště při intenzivnějších deštích nepochybně dochází k rychlému odtoku srážkové vody z jižní části střechy čp. XX na ulici mezi oběma objekty a z ulice přímo ke stěně čp. YY, přičemž do drenáže se dostane zanedbatelné množství srážkové vody. S ohledem na spádové poměry drenáž spíše přivádí dešťové vody z východu, přičemž tato voda se spolupodílí na dotaci průlinově propustného štěrkového lože drenáže navazujícího na průlinově propustné podloží asfaltové komunikace. Odtud pak infiltrovaná srážková voda opět proudí k severní stěně čp. YY a podél ní pak do sklepa. V této souvislosti je v rámci nestranného pohledu nutné zmínit se o tom, že majitelé čp. YY B. odstranili v minulosti část stavby čp. YY (severní partie) nad sklepem, čímž si sami způsobili zatékání dešťové vody a vody z tajícího sněhu do sklepa. Ing. G. při místním šetření konstatoval, že tuto situaci řeší. Důležitým momentem v daných souvislostech je existence povolení odkanalizování čp. XX B. ze dne 1. 4. 2011, které vydal MěÚ Tanvald, odbor stavební úřad a životní prostředí. Dle tohoto povolení měl pan E. likvidovat odpadní vody jejich předčištěním v biologickém septiku a zemním biofiltru, přes čerpací jímku do vsakovací jímky, kde mělo proběhnout dočištění, což neprovedl, přičemž zvolil naprosto nevhodný způsob jejich likvidace (viz výše). Na závěr mého vyjádření si dovoluji konstatovat, že způsob likvidace odpadní a srážkové vody z čp. XX je i nadále i přes správná doporučení Mgr. Jana Čepelíka z roku 2011 nevyhovující, a to principiálně s tím, že dochází k dlouhodobé kontaminaci horninového prostředí, ke kontaminaci zdiva a suterénu sousedního objektu čp. YY, jenž se nachází ve směru hydraulického spádu, k dlouhodobému zamokření základové půdy, ke zvýšení vlhkosti zdiva, ale i k potencionálnímu nebezpečí vzniku svahové deformace. Vodoprávní a stavební úřad MěÚ Tanvald by s ohledem na to, že vlastník objektu čp. XX nesplnil zadané požadavky, měly v dané věci konat dle platných předpisů, přičemž v této souvislosti je nutné připomenout, že žumpa není stavbou vodního díla (viz § 55 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb. - Vodní zákon), její umístění, návrh, osazení, provozování se praktikuje dle odst. 4-9 ČSN 75 6081. Fakt, že žumpa musí být vodotěsná (prokazatelná zkouška těsnosti) plyne také z § 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Na tomto místě připomínám netěsné napojení odpadního potrubí na žumpu, kterou povoluje a kontroluje stavební úřad." Ze sdělení[4] vodoprávního úřadu, které jsem obdržel dne 19. 5. 2014, je dále zřejmé, že úřad vyzval vlastníka žumpy k pravidelnému předkládání dokladů o vyvážení bezodtokové jímky (žumpy), a to každý 1. a 3. týden každého měsíce roku 2014 počínaje 3. týdnem měsíce května 2014. B.2 Vyjádření Městského úřadu Velké Hamry doručené dne XX. 4. 2014 Dne XX. 4. 2014 jsem obdržel vyjádření[5] vedoucího stavebního úřadu, ve kterém je uvedeno, že dne 15. 4. 2014 provedl vodoprávní úřad dozor s místním šetřením ve věci odkanalizování čp. XX B. za účasti stavebního úřadu a vlastníka nemovitosti. Stavební úřad na základě kontrolní prohlídky zjistil, že vlastník doposud neprovedl zkoušku o nepropustnosti splaškové kanalizace včetně napojení na kanalizační jímku, a proto byl vyzván k doložení těchto dokumentů do 15. 5. 2014. Dále se ve vyjádření píše, že o splnění podmínek výzvy, případně o dalším postupu stavebního úřadu v dané věci, budu informován. Na výše zmíněné úřady jsem se obracel znovu dopisem ze dne 18. 8. 2014, abych zjistil, jak dále ve věci postupovaly. B.3 Vyjádření Městského úřadu Tanvald doručené dne 22. 9. 2014 a odborné vyjádření RNDr. Lubomíra Soukupa Dne 22. 9. 2014 jsem obdržel vyjádření[6] vodoprávního úřadu, v němž jsou uvedeny následující skutečnosti. "Vodoprávní úřad Vám sděluje, že dne 4. 9. 2014 provedl ústní jednání s ohledáním u objektu čp. XX B., kde bylo zjištěno, že: vsakovací drenáž podél jižní strany čp. XX B. není napojena na bezodtokou jímku, byly nalezeny 3 ks trubek v hl. cca YY cm pod terénem vedoucí od staré bezodtoké jímky směrem ke komunikaci (ke vsakovací drenáži), byl obnažen levý roh staré bezodtoké jímky, kde byly patrné vydrolené spáry, porušené napojení kanalizačního potrubí na bezodtokou jímku, které bylo již zjištěno dříve, je stále neopravené, bezodtoká jímka je cca z 30 cm naplněná odpadní vodou a odvětrání bezodtoké jímky stále není opraveno, vodoměr na přípojce vody stále není osazen, dle sdělení pana E. WC, umyvadlo a vanu v koupelně používá pouze při kontrole svého objektu čp. XX B. (zákaz užívání objektu čp. XX B. stále trvá), doklad o vodotěsnosti rozvodů (kanalizačního potrubí) napojených na novou plastovou jímku a doklad o vodotěsnosti bezodtoké jímky stále nebyl na stavební úřad Velké Hamry doložen, nebyly předloženy žádné doklady o vyvezení odpadní vody z bezodtoké jímky. Vodoprávní úřad dne 30. 4. 2014 vyzval vlastníka objektu čp. XX B. podle § 38 odst. 6 vodního zákona, aby pravidelně předkládal doklady o vyvážení bezodtoké jímky u čp. XX B., tj. předkládat každý 1. a 3. týden každého měsíce roku 2014 počínaje 3. týdnem měsíce května 2014. Vlastník objektu čp. XX B. do 2. 7. 2014 žádné doklady o vyvážení bezodtoké jímky u čp. XX B. vodoprávnímu úřadu nepředložil. Z tohoto důvodu vodoprávní úřad dne 2. 7. 2014 opětovně vyzval vlastníka objektu čp. XX B. podle § 38 odst. 6 vodního zákona, aby pravidelně předkládal doklady o vyvážení bezodtoké jímky u čp. XX B., tj. předkládat každý 1. a 3. týden každého měsíce roku 2014 počínaje 1. týdnem měsíce července 2014. Vlastník objektu čp. XX B. do 21. 8. 2014 opět žádné doklady o vyvážení bezodtoké jímky u čp. XX B. vodoprávnímu úřadu nepředložil. Vodoprávní úřad dne 21. 8. 2014 oznámil přestupkové komisi MěÚ Tanvald přestupek na úseku vodního hospodářství podle ustanovení § 118 odst. 1 písm. d) vodního zákona z důvodu, že vlastník objektu čp. XX B. nepředkládá doklady o vyvážení bezodtoké jímky u čp. XX B.. Zároveň bylo přestupkové komisi sděleno, že odpadní vody mohou také unikat do vod podzemních neopraveným porušeným napojením kanalizačního potrubí na bezodtokou jímku (při ústním jednání s ohledáním u objektu čp. XX B. dne 4. 9. 2014 bylo zjištěno, že je stále neopravené), protože se WC i umyvadlo užívá pouze vlastníkem objektu čp. XX B. při kontrole objektu čp. XX B...." Jednou z příloh vyjádření bylo také vyjádření RNDr. Lubomíra Soukupa (odborná způsobilost v hydrogeologii a asanační geologii) ze dne 15. 9. 2014, který konstatuje následující: (1) Netěsnost vlastní bezodtoké akumulační jímky lze ověřit pouze zkouškou těsnosti, odpadní vody z jímky prokazatelně do horninového profilu přetékají z nátoku do jímky a při přeplnění jímky. Odpadní vody přetékají bez přečištění. (2) Znečištěné odpadní vody unikající z kanalizace a z přepadu jímky přetékají směrem k infiltračnímu drénu, který je vybudován po hraně příjezdové komunikace, odpadní vody jsou nařeďovány srážkovými vodami a částečně způsobují zvlhčení zdiva v suterénu objektu čp. YY. Kontaminované vody následně ohrožují kvalitu podzemní vody ve studni čp. YY. (3) Infiltrační drén je umístěn nevhodně a ohrožuje stabilitu příjezdové komunikace a přilehlých staveb. (4) Způsob likvidace odpadních vod je v rozporu s vodním zákonem, do horninového profilu lze převádět pouze přečištěné odpadní vody, jejichž kvalita musí odpovídat parametrům nařízení vlády č. 416/20YY Sb.[7] Nepřečištěné vody vypouštět nelze. Vypouštěné vody nelze mísit se srážkovými vodami.  (5) Způsob provedení staveb a současný stav systému likvidace srážkových a odpadních vod je v rozporu s vyhláškou č. 268/2009 Sb.,[8] podle které musí být akumulační jímka vodotěsná. (6) V navržených opatřeních doporučuji dodržet závěrečná ustanovení definovaná v závěru posudku J. Čepelíka (2011). B.4 Vyjádření Městského úřadu Velké Hamry doručené dne 19. 11. 2014 Dne 19. 11. 2014 jsem obdržel další vyjádření[9] vedoucího stavebního úřadu, v němž jsou uvedeny následující informace: "... dne 4. 9. 2014 bylo za účasti MÚ Tanvald a zdejšího stavebního úřadu provedeno ústní jednání spojené s ohledáním na místě ve věci odkanalizování čp. XX B., o jehož výsledku Vás Ing. V. již informoval. Při tomto ústním jednání s ohledáním bylo mimo jiné zjištěno, že vlastník objektu tento objekt nadále nevyužívá k bydlení. Dále bylo zjištěno, že vlastník doposud neprovedl zkoušku o nepropustnosti splaškové kanalizace včetně napojení na kanalizační jímku, k jejímuž provedení byl vyzván již dne 3. 9. 2013 a dne 17. 4. 2014 byl výzvou znovu vyzván k doložení těchto dokladů týkajících se odkanalizování předmětné stavby na zdejší stavební úřad. Stavební úřad proto opětovně vyzve vlastníka objektu k plnění povinností, které mu byly v předešlých výzvách uloženy, tj. opravit napojení kanalizační jímky, které bude ověřeno zkouškou nepropustnosti splaškové kanalizace včetně napojení na kanalizační jímku. O splnění podmínek této výzvy, případně o dalším postupu stavebního úřadu, v dané věci vás budeme informovat. Dále Vám sděluji, že z dostupných písemností v archivu stavebního úřadu vyplývá, že stavba objektu čp. XX B. byla provedena kolem roku 1850 a v roce 19ZZ byla provedena její celková úprava (modernizace) včetně provedení nového sociálního zařízení s odkanalizováním do tehdy stávající žumpy stejného stáří jako celý objekt. Rozhodnutí o přípustnosti stavby vydal dne 17. 9. 19ZZ MNV Velké Hamry, doklad o následném povolení k užívání stavby se nedochoval a pravděpodobně ani nebyl vydán, protože stavba byla provedena před rokem 1976, tj. před platností stavebního zákona č. 50/1976 Sb.[YY]" C - Závěrečné hodnocení C.1 Postup Městského úřadu Velké Hamry Jak je patrné z výše uvedených vyjádření, stavební úřad vyzval písemně vlastníka žumpy dne 17. 4. 2014 k doložení dokladu o provedené zkoušce nepropustnosti splaškové kanalizace včetně kanalizační jímky do 15. 5. 2014. Obsahově výzva naplňovala požadavky dané ustanovením § 18p vyhlášky č. 503/2006 Sb.[11] Stavební úřad tak napravil svůj dosavadní nesprávný postup spočívající v tom, že požadoval předložení dokladu o nepropustnosti pouze prostřednictvím protokolu ze dne 3. 9. 2013, který nenaplňoval náležitosti předpokládané výše uvedeným ustanovením (blíže viz zpráva o šetření). Vlastník žumpy výzvě stavebního úřadu ze dne 17. 4. 2014 nevyhověl. Stavební úřad proto ve vyjádření, které mi adresoval, uvedl, že vyzve vlastníka k předložení dokladu znovu. Dodnes nemám informace, že by vlastník požadovaný doklad o nepropustnosti stavebnímu úřadu doložil. Pozitivně hodnotím, že stavební úřad byl několikrát na místě samém, komunikoval s vlastníkem stavby a pokoušel se situaci řešit výzvami k předložení dokladu těsnosti napojení kanalizačního potrubí a nepropustnosti žumpy, čímž se, dle mého názoru, v podstatě snažil vlastníka stavby přimět k tomu, aby zjištěné závady (viz výše vyjádření osob s odbornou způsobilostí) odstranil. S ohledem na to, jak se doposud daná záležitost vyvíjela (zdlouhavost řešení), a ve vazbě na skutečnost, že vlastník žumpy od dubna 2014 doposud nepředložil doklady o těsnosti napojení kanalizačního potrubí a nepropustnosti žumpy, jsem názoru, že by stavební úřad měl vůči vlastníkovi stavby zaujmout jiný přístup, který by byl efektivnější a vedl k nápravě závadného stavu. Již ve zprávě o šetření jsem uváděl, že pokud stavební úřad při kontrolní prohlídce zjistí na stavbě domu čp. XX B., resp. stavbě žumpy, závady, musí vyzvat vlastníka ke zjednání nápravy. Jestliže náprava vlastníkem zjednána nebude, musí povinnost zjednat nápravu uložit rozhodnutím ve lhůtě, kterou stanoví, přičemž tato lhůta musí být přiměřená věci a nesmí bezdůvodně vést např. k dalšímu poškozování zájmů třetích osob či životního prostředí. Jako další variantu jsem připustil, že by stavební úřad mohl rovněž postupovat tak, že by nařídil vlastníkovi stavby podle zjištěných okolností buď nezbytné úpravy, či udržovací práce, rovněž ve lhůtě, která nesmí bezdůvodně vést k dalšímu poškozování zájmů třetích osob či životního prostředí. Na institut nezbytných úprav jsem poukazoval především v souvislosti s tím, že jímka má velmi malý objem (0,633 m3) a nemusela by tak odpovídat potřebám, které jsou dané účelem užívání stavby domu čp. XX B. Jestliže doteď nebylo dosaženo nápravy postupem, který stavební úřad doposud volil, považuji za nezbytné, aby přístup k řešení dané záležitosti změnil a uplatnil efektivnější prostředky, které stavební zákon nabízí, aby došlo k odstranění závadného stavu - unikání odpadních vod z domu čp. XX B.. C.2 Postup Městského úřadu Tanvald Velmi pozitivně kvituji, že si vodoprávní úřad nechal zpracovat od odborně způsobilých osob vyjádření, která poukazují na aktuální situaci, hodnotí stav žumpy a popisují zjištěné závady. Opatření k nápravě v nich doslovně uvedena nejsou, nicméně vyjádření RNDr. Lubomíra Soukupa obsahuje doporučení provést opatření definovaná v závěru posudku Mgr. Jana Čepelíka (2011). Protože je tento posudek stěžovatelce a úřadům dobře znám, nebudu navržená opatření podrobněji rozvádět. Opatření, která je nutné provést za účelem nápravy, podle mého názoru, také zcela jednoznačně vyplývají již ze samotného popisu závadného stavu. Ve zprávě o šetření jsem uvedl, že vodoprávní úřad by měl stanovit pravděpodobnou četnost vyvážení žumpy s ohledem na účel, ke kterému byl dům zkolaudován, a v návaznosti na toto stanovení pravidelné vyvážení žumpy kontrolovat. Z vyjádření vodoprávního úřadu uvedených výše je zřejmé, že písemně vyzval vlastníka žumpy k pravidelnému předkládání dokladů o vyvážení bezodtoké jímky u čp. XX B. každý 1. a 3. týden každého měsíce roku 2014 počínaje 3. týdnem měsíce května 2014. Protože vlastník žumpy výzvě nevyhověl, úřad dne 2. 7. 2014 vydal v téže věci druhou písemnou výzvu. Výzvy vodoprávního úřadu, dle mého názoru, naplňují požadavky dané správním řádem,[12] a vodoprávní úřad tak napravil svůj předchozí nesprávný postup, když požadoval předložení dokladů o pravidelném vyvážení jímky prostřednictvím protokolu, aniž by v něm bylo uvedeno, že osoba, vůči níž byla výzva učiněna, netrvá na písemné formě, čímž postup vodoprávního úřadu nebyl zcela v souladu s ustanovením § 15 správního řádu. Ze sdělení úřadu vyplývá, že ani přes opakovanou výzvu vlastník objektu čp. XX B. žádné doklady o vyvážení bezodtoké jímky u čp. XX B. vodoprávnímu úřadu nepředložil. Vodoprávní úřad proto dne 21. 8. 2014 oznámil přestupkové komisi MěÚ Tanvald přestupek na úseku vodního hospodářství podle ustanovení § 118 odst. 1 písm. d) vodního zákona z důvodu, že vlastník objektu čp. XX B. nepředkládá doklady o vyvážení bezodtoké jímky u čp. XX B.. Zároveň bylo přestupkové komisi sděleno, že odpadní vody mohou také unikat do vod podzemních neopraveným porušeným napojením kanalizačního potrubí na bezodtokou jímku. S ohledem na uvedené mohu učinit závěr, že vodoprávní úřad provedl opatření k nápravě tak, jak jsem jej navrhoval ve zprávě o šetření ze dne 19. 3. 2014. D - Opatření k nápravě Opatření Městského úřadu Velké Hamry nepovažuji za dostatečná. S ohledem na tuto skutečnost vydávám své závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. Z vyjádření stavebního úřadu ("rozhodnutí o přípustnosti stavby vydal dne 17. 9. 19ZZ MNV Velké Hamry") není s určitostí zřejmé, zda se k uvedené stavbě dochovala projektová dokumentace. Pokud by tomu tak nebylo, je namístě postupovat podle ustanovení § 125 stavebního zákona, a pokud vlastník stavby nepořídí dokumentaci skutečného provedení stavby sám, musí mu tuto povinnost stavební úřad rozhodnutím nařídit. Stavebnímu úřadu navrhuji, aby si učinil na základě dokumentů ke stavbě čp. XX B., které má k dispozici, resp. které mu předloží vlastník stavby, úsudek, k jakému účelu je tato stavba užívána a v návaznosti na to zvážil s ohledem na objem bezodtokové jímky uložení provedení nezbytných úprav podle ustanovení § 137 stavebního zákona jejímu vlastníkovi. Případné rozhodnutí o uložení povinnosti provést nezbytné úpravy by mělo být natolik stavebně-technicky konkrétní, aby jej bylo možné v případě nesplnění povinnosti povinným vykonat. Za tím účelem může stavební úřad využít expertní součinnosti podle § 174 stavebního zákona, pokud to uzná za vhodné. Úhradu nákladů na expertní práce je podle § 174 odst. 2 stavebního zákona možné uložit vlastníkovi žumpy, jestliže jsou nezbytné úpravy ukládané ve veřejném zájmu a stav stavby a opatření stavebního úřadu jsou vyvolány neplněním povinností vlastníka stavby. Jestliže stavební úřad dojde na základě správního uvážení k závěru, že nezbytné úpravy není třeba nařizovat, navrhuji, aby vyzval vlastníka domu čp. XX B. a žumpy podle ustanovení § 134 odst. 2 stavebního zákona k odstranění závad na žumpě. Nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí podle § 134 odst. 3 stavebního zákona. Lhůta k odstranění závad musí být přiměřená, aby bezdůvodně nedocházelo k dalšímu poškozování práv třetích osob či životního prostředí. K tomu si dovolím uvést, že výzva i rozhodnutí by měly být dostatečně konkrétní do takové míry, aby bylo posléze možné dané rozhodnutí vykonat, jestliže vlastník žumpy výzvy neuposlechne a povinnost uloženou rozhodnutím nesplní. Stavební úřad má k dispozici posudky osob s odbornou způsobilostí, z nichž jsou závady na stavbě zcela zřejmé a z nichž lze usuzovat na konkrétní nutná opatření. Stavební úřad i v tomto případě může využít expertní součinnosti. O nákladech na expertní práce platí obdobně totéž, co bylo napsáno u nezbytných úprav. Závěrečné stanovisko zasílám Městskému úřadu Velké Hamry a žádám, aby mi v souladu se zákonem o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď očekávám v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Závěrečné stanovisko zasílám také stěžovatelce a Městskému úřadu Tanvald, kterému v tuto chvíli žádná opatření k nápravě nenavrhuji. Žádám jej však, aby mě v souladu s částí C.2 tohoto stanoviska informoval o dalším vývoji věci ohledně uložení pokuty za nedodržení výzvy k předložení dokladů o vyvážení žumpy a za možné znečišťování podzemních vod odpadními vodami, které ze žumpy unikají. Pokud Městský úřad Velké Hamry nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím nadřízený úřad, případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jmen osob oprávněných jednat jménem Městského úřadu Velké Hamry. JUDr. Stanislav Křeček v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv (stanovisko je opatřeno elektronickým podpisem) [1] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz. [2] Čj. MěÚT/5008/2014. [3] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz (pozn. aut.). [4] Čj. MěÚT/8455/2014. [5] Čj. muvh/1193/2014. [6] Čj. MěÚT/16093/2014. [7] Nařízení vlády č. 416/20YY Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. [8] Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. [9] Čj. muvh/3026/2014. [YY] Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (pozn. aut.). [11] Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. [12] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Dostupný na www.portal.gov.cz.