Text dokumentu

Zástupce veřejné ochránkyně práv JUDr. Stanislav Křeček V Brně dne 18. ledna 2016 Sp. zn.: 7704/2012/VOP/MPO Vážený pane řediteli, dovolte mi, abych Vás informoval, že jsem se na základě stížnosti paní M. G., bytem B. XX, 468 45 Velké Hamry, zabýval postupem stavebního úřadu Městského úřadu Velké Hamry (dále "stavební úřad") a odboru stavebního úřadu a životního prostředí Městského úřadu Tanvald ve věci vypouštění odpadních vod z domu č. p. XX B.. Na základě svých zjištění jsem vydal zprávu o šetření ze dne 19. 3. 2014 a následně pak také závěrečné stanovisko ze dne 14. 4. 2015, v němž jsem stavebnímu úřadu navrhl provedení určitých opatření k nápravě. Oba dokumenty naleznete v příloze tohoto dopisu. V uvedené záležitosti se na Vás nyní obracím podle § 20 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv[1], abych Vás a Vaším prostřednictvím věcně příslušný odbor územního plánování a stavebního řádu informoval o tom, že opatření k nápravě, která stavební úřad provedl, shledávám nedostatečnými. K tomu si dovolím uvést následující. V závěrečném stanovisku jsem stavebnímu úřadu navrhl mimo jiné následující postup: "Jestliže stavební úřad dojde na základě správního uvážení k závěru, že nezbytné úpravy není třeba nařizovat, navrhuji, aby vyzval vlastníka domu čp. XX B. a žumpy podle ustanovení § 134 odst. 2 stavebního zákona k odstranění závad na žumpě. Nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým zjednání nápravy nařídí podle § 134 odst. 3 stavebního zákona. Lhůta k odstranění závad musí být přiměřená, aby bezdůvodně nedocházelo k dalšímu poškozování práv třetích osob či životního prostředí. K tomu si dovolím uvést, že výzva i rozhodnutí by měly být dostatečně konkrétní do takové míry, aby bylo posléze možné dané rozhodnutí vykonat, jestliže vlastník žumpy výzvy neuposlechne a povinnost uloženou rozhodnutím nesplní." Stavební úřad výše uvedeným způsobem nepostupoval. Stavební úřad vydal v návaznosti na závěrečné stanovisko rozhodnutí[2] ze dne 9. 10. 2015 (dále "předmětné rozhodnutí"), kterým vlastníkovi žumpy uložil povinnost, aby v daných lhůtách napojil stávající splaškovou kanalizaci v rodinném domě na novou kanalizační jímku a předložil doklad o nepropustnosti splaškové kanalizace včetně napojení jímky. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že "stavební úřad na základě kontrolní prohlídky vykonané dne 15. 4. 2014 zjistil, že vlastník stavby neprovedl odpovídající napojení splaškové kanalizace na novou kanalizační jímku a nepředložil ani zkoušku o nepropustnosti splaškové kanalizace včetně napojení jímky, k čemuž byl vlastník vyzván do protokolu vodoprávního dozoru dne 3. 9. 2013. Z tohoto důvodu byl vlastník stavby dne 17. 4. 2014 vyzván k doložení těchto důležitých dokumentů týkajících se předmětné stavby v určeném termínu zdejšímu stavebnímu úřadu. Protože vlastník stavby v uvedeném termínu této výzvy neuposlechl a výzvě stavebního úřadu nebylo ve stanovené lhůtě vyhověno, stavební úřad v souladu s ustanovením § 134 odst. 3 stavebního zákona rozhodl o zjednání nápravy a nařídil vlastníku stavby provést odpovídající napojení splaškové kanalizace na novou kanalizační jímku a předložit doklad o zkoušce o nepropustnosti splaškové kanalizace včetně napojení jímky a současně stavební úřad určil lhůtu k zjednání nápravy na předmětné stavbě." Dne 17. 4. 2014 vydal stavební úřad v souladu s § 18p vyhlášky č. 503/2006 Sb.[3] písemnou výzvu "k doložení dokladu o provedené zkoušce nepropustnosti splaškové kanalizace včetně kanalizační jímky", která měla být splněna do 15. 5. 2014. Na základě této výzvy pak stavební úřad podle odůvodnění vydal předmětné rozhodnutí. S ohledem na dobu, která uplynula mezi vydáním výzvy a rozhodnutím, mám pochybnosti o tom, zda byla dodržena zásada uvedená v § 6 správního řádu[4], tedy že úřad vyřizuje věci bez zbytečných průtahů, a zásada uvedená v § 3 správního řádu, tedy že úřad postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Jsem názoru, že sama doba, která uplynula mezi vydáním výzvy a rozhodnutím, představuje objektivní pochybnost o skutkovém stavu, neboť za bezmála 18 měsíců mohlo dojít k jeho změně. Z protokolu ze dne 4. 9. 2014 sice vyplývá, že se stavební úřad účastnil šetření svolaného vodoprávním úřadem Městského úřadu Tanvald, z dalších podkladů však není patrné, že by stavební úřad skutkový stav dál zjišťoval. Proto jsem v závěrečném stanovisku stavebnímu úřadu navrhl, aby vlastníka stavby č. p. XX B. a přilehlé žumpy nejdříve vyzval k odstranění závad a teprve poté, co nebude výzvě v daném termínu vyhověno, vydal rozhodnutí podle § 134 odst. 3 stavebního zákona[5]. Nedostatek spatřuji i v tom, že výzva ze dne 17. 4. 2014 zněla pouze na doložení dokladu o provedené zkoušce nepropustnosti splaškové kanalizace včetně kanalizační jímky, zatímco rozhodnutím bylo vlastníkovi uloženo i napojení stávající splaškové kanalizace v rodinném domě na novou kanalizační jímku (aniž by k tomu byl nejdříve vyzván). V předmětném rozhodnutí spatřuji nedostatky i ohledně výroku rozhodnutí. Výrok rozhodnutí nepovažuji za dostatečně určitý. V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2015, č. j. 3 As 148/2014-36, je uvedeno: "Soud zdůraznil význam výrokové části správního rozhodnutí jako nejdůležitější části rozhodnutí. Z toho vyplývá požadavek, aby výrok byl jasný, srozumitelný, přesný a určitý. Pouze tato část správního rozhodnutí je totiž závazná, schopná nabýt právní moci a vykonatelnosti. Výrok má být natolik určitý, aby byl jeho obsah srozumitelný a seznatelný i pro osoby, které nebyly účastníky řízení, respektive pro všechny subjekty, aniž by musely znát obsah správního spisu."[6] Výrok předmětného rozhodnutí tak, jak jej stavební úřad formuloval, dle mého názoru nenaplňuje znaky určitosti a srozumitelnosti. Zejména si kladu otázku, co je myšleno pojmem "nová kanalizační jímka". Zda úplně nová kanalizační jímka, nebo plastová jímka, kterou vlastník již v minulosti osadil (tomu by nasvědčovala formulace uvedená v rozhodnutí "vlastník stavby neprovedl odpovídající napojení splaškové kanalizace na novou kanalizační jímku"). V návaznosti na to si lze klást otázku, kde má být jímka umístěna, zda v již současné netěsnící zděné jímce, nebo na jiném místě na pozemku st. p. č. 102 v k. ú. B.. Ve vazbě na výše uvedené je třeba rovněž zvážit, zda by v rozhodnutí neměla být vlastníkovi stavby uložena také povinnost předložit stavebnímu úřadu podklady k realizaci nové jímky. Zodpovězení této otázky však závisí na tom, kde má být jímka umístěna, jaký typ jímky měl stavební úřad na mysli (plastovou - výrobek plnící funkci stavby, nebo zděnou) a také na tom, jaká dokumentace se dochovala ke stavbě domu č. p. XX B. a s ní související stavbě žumpy. I když lze s ohledem na znalost případu usuzovat na to, kterou z výše uvedených variant stavební úřad pravděpodobně zamýšlel, jsem názoru, že neurčitost výroku by mohla do budoucna zkomplikovat výkon (exekuci) předmětného rozhodnutí. Ve vazbě na výše uvedené nedostatky jsem opatření k nápravě, které stavební úřad provedl, shledal nedostatečným. Jsem názoru, že předmětné rozhodnutí, zejména ve vazbě na neurčitost výroku, neobstojí z hlediska zákonnosti. Dovoluji si proto o provedení nápravy požádat Vás jakožto instančně nadřízený úřad. Domnívám se, že efektivním řešením celé situace by v tuto chvíli bylo zvážit zahájení přezkumného řízení ohledně předmětného rozhodnutí. Nechť je tento přípis brán jako podnět k zahájení přezkumného řízení. Vážený pane řediteli, věřím, že ztotožní-li se Váš úřad s mojí argumentací a posouzením předkládané kauzy, dojde v brzké době k nutné nápravě. O výsledku posouzení věci Vaším úřadem mě, prosím, informujte. Děkuji za Vaši spolupráci. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček v. r. Přílohy Zpráva o šetření ze dne 19. 3. 2014 Závěrečné stanovisko ze dne 14. 4. 2015 Vážený pan René Havlík ředitel Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2 Údolní 39 602 00 Brno tel: (+420) 542 542 888, fax: (+420) 542 542 112 [1] zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů [2] č. j. muvh/2575/2015 [3] vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů [4] zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů [5] zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [6] Rozsudek je dostupný na stránkách www.nssoud.cz.