Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 24. března 2014 Sp. zn.: 1591/2013/VOP/JHO Zpráva o šetření ve věci pana V. M. Dne 1. března 2013 se na veřejného ochránce práv obrátil pan V. M., bytem xxx (dále jen "stěžovatel"). Poukazoval na postup Finančního úřadu pro Středočeský kraj, Územní pracoviště v Berouně (dále jen "finanční úřad"), a Odvolacího finančního ředitelství ve vztahu k zasílání konvertovaných listinných dokumentů ze spisu do datových schránek. A - Předmět šetření Stěžovatel v podnětu uvedl, že každý orgán veřejné moci má pravomoc provádět autorizovanou konverzi z moci úřední pro výkon své působnosti. S obecnou působností finančního úřadu, tj. správou daní, nezbytně souvisejí i procesní postupy podle daňového řádu, a tedy i poskytování kopií dokumentů ze spisu. Proto pokud požádal finanční úřad datovou zprávou o poskytnutí kopií tří listin, které správci daně předložil dne 9. května 2011 k prokázání výše daně v řízení o dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010, měl mu tento úřad kopie doručit prostřednictvím datové schránky. V žádosti dále žádal o opatření těchto kopií ověřovací doložkou. Předmětné dokumenty jsou součástí spisu vedeného v listinné podobě, správce daně proto pořídil kopie těchto listin, opatřil je ověřovací doložkou a zaslal je stěžovateli poštou. Stěžovatel však namítá, že kopie měl finanční úřad po jejich konverzi zaslat do jeho datové schránky (konverzi měl provést na základě § 23 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,[1] ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o elektronických úkonech"). Namítal proto nesprávný postup finanční úřadu. Jelikož podnět stěžovatele splňoval veškeré náležitosti, které blíže předjímá § 11 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, ochránce zahájil v souladu s ustanovením § 14 tohoto zákona v předmětné věci šetření. Ochránce spatřoval jisté pochybnosti v postupu finančního úřadu z pohledu dodržování zákona o elektronických úkonech ve spojení se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a s principy dobré správy.[2] B - Skutková zjištění Dne 2. prosince 2012 finanční úřad obdržel žádost stěžovatele, jako daňového subjektu, ve formě datové zprávy o poskytnutí kopií tří listin z jeho spisu. Následně se stěžovatel obrátil na Odvolací finanční ředitelství s podnětem k přijetí opatření proti nečinnosti, kterou spatřoval v marném uplynutí lhůty obvyklé pro vyřízení věci. Nesouhlasil ani s postupem finančního úřadu, který mu kopie listin zaslal poštou, namísto prostřednictvím datové schránky. Dopisem ze dne 14. února 2013 Odvolací finanční ředitelství stěžovatele vyrozumělo o odložení podnětu s odůvodněním, že nečinnost finančního úřadu neshledalo. Uvádí, že správce daně není oprávněn provést autorizovanou konverzi dokumentů, které má ve spisu pouze v listinné podobě. Proto ověřené kopie zaslal stěžovateli poštou (k poštovní přepravě předáno dne 11. prosince 2012). Stěžovatel však zásilku odmítl převzít (dne 12. prosince 2012). Tato skutečnost je ve spisu doložena vrácenou obálkou s vyznačeným důvodem vrácení. Odvolací finanční ředitelství dále uvedlo, že ačkoliv v žádosti o kopie není specifikován způsob doručení, stěžovatel patrně předpokládal doručení do datové schránky. Stěžovateli vysvětlilo, že pro zaslání dokumentu datovou schránkou by správce daně musel dokument konvertovat, k čemuž však není oprávněn. Poukazuje na § 23 zákona o elektronických úkonech, dle kterého orgány veřejné moci provádějí konverzi pro výkon své působnosti, nikoliv na žádost. Na žádost provádějí konverzi kontaktní místa veřejné správy a advokáti. Odvolací finanční ředitelství má za to, že správce daně postupoval v souladu s § 17 odst. 1 zákona o elektronických úkonech, když dokumenty zaslal daňovému subjektu v listinné formě, jelikož listinná povaha dokumentů neumožnila jejich zaslání v datové formě do datové schránky. Námitka stěžovatele byla tudíž nedůvodná. Odvolací finanční ředitelství neshledalo nečinnost správce daně ani z hlediska dodržení lhůty pro vyřízení žádosti. Poukázalo na judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. 2 Ans 6/2007-101) a základní zásady daňového řádu (zejména zásadu dobré správy a vstřícnosti), ze kterých vyplývá, "že pokud má daňový subjekt nárok nahlédnout do spisu, včetně pořizování opisů a výpisů z písemností v něm uložených, může správce daně zaslat tyto dokumenty poštou. Pro správce daně není v takovém případě dána zákonná ani obvyklá lhůta, proto musí postupovat v souladu se zásadou rychlosti zakotvenou v § 7 odst. 1 a vyřídit žádost daňového subjektu bez zbytečných průtahů". Jelikož dokumenty byly předány k poštovní přepravě dne 11. prosince 2012, neshledalo podnět stěžovatele oprávněným. Stěžovatel s názorem Odvolacího finančního ředitelství nesouhlasil. Uvedl, že každý orgán veřejné moci má pravomoc provádět autorizovanou konverzi z moci úřední pro výkon své působnosti. Tvrdil, že s obecnou působností finančního úřadu, tj. správou daní, nezbytně souvisejí i procesní postupy podle daňového řádu, a tedy i poskytování kopií ze spisu. V dané věci se ochránce obrátil na finanční úřad a Odvolací finanční ředitelství s žádostí o zodpovězení některých dotazů týkajících se vztahu doručování do datové schránky a práva daňového subjektu nahlížet do spisu (resp. práva pořídit si kopie vybraných listin ze spisu). B.1 Vyjádření Odvolacího finančního ředitelství Odvolací finanční ředitelství v dopisu ze dne 23. července 2013 sdělilo, že nahlížení do spisu je oprávnění daňového subjektu k provedení určitého osobního úkonu při správě daní (upozorňuje na znění zákona "daňový subjekt je oprávněn u správce daně nahlédnout..."). Pořizování kopie listin ze spisu je systematicky řazeno k úpravě institutu nahlížení do spisu, z toho odvolací finanční ředitelství usuzuje, že kopie listin ze spisu mají být jednoznačně v první řadě doručovány při úkonu (nahlížení do spisu). Dále odkázalo na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22. května 2008, č. j. 2 Ans 6/2007-101. Dle něj správce daně může v souladu se zásadou vstřícnosti zaslat kopii listin poštou. Pro tento postup správce daně není stanovena lhůta zákonná ani obvyklá. Správce daně je však povinen postupovat v souladu se zásadou rychlosti. Upozornilo, že zaslání kopie dokumentu ze spisu není zakotveno v daňovém řádu. Má za to, že ani s odkazem na zásadu vstřícnosti[3] se nelze domáhat určitého postupu, který zákon neupravuje.[4] Zaslání kopie dokumentu úřad považuje za nadstandardní postup, který správce daně činí podle svých možností (např. zda je žádaná kopie dokumentu součástí spisu v listinné nebo elektronické podobě). Pokud by se zákon vykládal striktně, jediným možným způsobem doručení kopie ze spisu je, dle Odvolacího finančního ředitelství, osobní předání při úkonu. Doručení kopie prostřednictvím datové schránky by v daném případě vyžadovalo autorizovanou konverzi dokumentu. Odvolací finanční ředitelství upozornilo, že v daném případě daňový subjekt nevznesl žádost o autorizovanou konverzi (k vyřízení takové žádosti by pak byly oprávněny subjekty uvedené v § 23 odst. 1 zákona o elektronických úkonech). Odvolací finanční ředitelství nepovažuje za adekvátní postup provádět konverzi pouze na základě skutečnosti, že daňový subjekt má zřízenou datovou schránku, ani že požadavek byl správci daně doručen touto cestou. Správce daně nespadá do výčtu subjektů uvedeného v § 23 odst. 1 zákona o elektronických úkonech. Autorizovanou konverzi je tak oprávněn provádět pouze z moci úřední pro výkon své působnosti (§ 23 odst. 2 zákona o elektronických úkonech). K dotazu ochránce, zda nahlížení do spisu a pořizování kopií podle daňového řádu je výkonem působnosti dle § 23 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., Odvolací finanční ředitelství sdělilo, že při výkonu správy daně, tzn. činnosti, která spadá do působnosti správce daně, má správce daně povinnost vést spis podle § 64 daňového řádu. Institut nahlížení do spisu je pak oprávnění daňového subjektu. Z vyjádření Odvolacího finančního ředitelství pak vyplynulo, že provádění konverze ostatními subjekty dle § 23 odst. 2 zákona o elektronických úkonech je možné pouze v rozsahu nezbytně nutném pro výkon své působnosti. Jelikož doručení kopie dokumentu ze spisu je nadstandardní postup správce daně (viz výše), nelze jej považovat za úkon nezbytně nutný pro výkon správce daně. Odvolací finanční ředitelství dále zodpovědělo dotaz ochránce, zda finanční úřad v dané věci postupoval v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivnosti. Dle názoru Odvolacího finanční ředitelství, jestliže zákon spojuje s určitými úkony poplatkovou povinnost (např. za pořízení kopií listin ze spisu), nelze takové náklady označit za zbytečné. Zasláním poštou (oproti osobnímu předání) daňovému subjektu nevznikly další náklady. Dále Odvolací finanční ředitelství vysvětlilo, jak chápe pojem "umožňuje-li to povaha dokumentu" uvedený v § 17 zákona o elektronických úkonech. Odvolací finanční ředitelství připustilo, že z výkladu této podmínky lze dovodit, že konverzi lze provést u listinných dokumentů prakticky vždy (výjimky viz § 24 odst. 5[5] zákona elektronických úkonech). Znovu však poukázalo na skutečnost, zda správce daně je vůbec oprávněn provést konverzi na žádost. Domnívá se, že nikoliv. B.2 Vyjádření finančního úřadu Finanční úřad shodně uvedl, že do jeho působnosti spadá zejména správa daní. Zopakoval, že konverzi je oprávněn provádět pouze z moci úřední. Dodal, že v době vyřizování žádosti neprováděl ani konverzi z moci úřední, neboť neměl zajištěny technické předpoklady (viz čl. 38 Spisového řádu Finanční správy České republiky ze dne 10. prosince 2012, č. j. 46130/12-1213). Po zajištění technických předpokladů správce daně bude oprávněn provádět konverzi dokumentů pouze pro výkon své působnosti (jak vyplývá ze spisového řádu zejména ve smyslu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona o elektronických úkonech a vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby). Dle vyjádření finančního úřadu konverzi nebránila podoba dokumentů (nebyly v nich provedeny žádné změny, doplňky, vsuvky, škrty apod.). Dále finanční úřad objasnil, že ověření kopie, výpisu, opisu či potvrzení o skutečnostech obsažených v listině (dále jen "kopie dokumentů ze spisu") podle § 67 odst. 3 daňového řádu nelze chápat jako vidimaci v pravém slova smyslu. Ověřením správce daně prokazuje pouze skutečnost, že listina, jejíž kopie je pořizována, je obsažena ve spisu. Finanční úřady nemohou ověřovat shody kopie s listinou dle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů. C - Hodnocení věci zástupcem ochránce Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených ve zmíněném zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod. Při posuzování postupu finančního úřadu a posléze i Odvolacího finančního ředitelství jsem považoval za nutné: [1] vyjasnit vztah mezi § 39, § 42, § 66 a § 67 daňového řádu[6], [2] pro daný případ vymezit pojem "pro výkon své působnosti" v § 23 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, vymezit podmínku "umožňuje-li to povaha dokumentu" uvedenou v § 17 zákona o elektronických úkonech; [3] zohlednit dodržení zásady hospodárnosti. C.1 Ke vztahu mezi § 39, § 42, § 66 a § 67 daňového řádu Elektronické doručování je daňovým řádem považováno za přednostní doručování (podle obecných ustanovení o doručování[7]), stejně jako doručení při ústním jednání (či při jiném úkonu). Teprve není-li možné doručit tímto způsobem, má správce daně povinnost doručit jinými způsoby (např. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb). Osobě, která má zřízenou datovou schránku,[8] se doručuje elektronicky dle jiného právního předpisu, a to dle zákona o elektronických úkonech. Pro elektronické doručování pomocí datové schránky odborná literatura[9] spatřuje dvě podmínky. První spočívá ve skutečnosti, že adresát má zpřístupněnu datovou schránku.[10] Druhý předpoklad je, že elektronické doručení umožňuje povaha doručované písemnosti. Připomíná však, že je nutné zohledňovat také zásady činnosti státní správy, zejména zásadu hospodárnosti a procesní ekonomie a technické možnosti úřadu. Odborná literatura[11] však upozorňuje na skutečnost, že zákon explicitně nestanoví žádnou sankci pro případ, kdy správce daně doručí adresátu písemnost v rozporu s prioritními způsoby doručování. Nedodržením zákonného pořadí způsobů doručování může dojít k porušení zásady legitimního očekávání adresáta. "To ovšem automaticky neznamená, že by doručení ... bylo neúčinné, či dokonce nezákonné."[12] Odborná literatura zdůrazňuje, že při posuzování neúčinnosti, resp. nezákonnosti, je nutné uplatnit princip materiálního výkladu, tzn. je nutné zkoumat, zda došlo k faktickému doručení (převzetí zásilky), či nikoli. Např. v případě, kdy adresát má zpřístupněnou datovou schránku, správce daně doručuje prostřednictvím poštovní zásilky, nemůže adresát namítat neúčinnost, resp. nezákonnost, doručení, jestliže je jasně prokazatelné, že se s písemností seznámil. Nedojde-li však k převzetí, a to ani v úložné době, správce daně nemůže uplatnit právní fikci doručení, kterou by mohl uplatnit v případě dodržení stanoveného postupu doručování. Za spornou situaci autoři komentáře[13] považují situaci, kdy adresát odmítne převzít písemnost doručovanou v rozporu s pravidly priority způsobů doručování. "Takovéto jednání je ve standardním případě považováno za jednání odporující zásadě součinnosti a je sankcionováno následkem v podobě právní fikce doručení v důsledku odepření převzetí."[14] V případě porušení pravidel priority způsobů doručování však odborná literatura má za to, že odmítnutí převzetí je ospravedlnitelné právě s ohledem na zásadu legitimního očekávání. Dle § 66 odst. 3 daňového řádu správce daně na žádost daňového subjektu pořídí kopie dokumentů ze spisu a vydá je daňovému subjektu. Na žádost daňového subjektu správce daně rovněž ověří jejich shodu s obsahem spisu. Nejvyšší správní soud[15] dospěl k závěru, že pokud má daňový subjekt nárok nahlédnout do spisu, včetně pořizování kopie dokumentů ze spisu, není důvod mu odpírat zaslání takové písemnosti poštou. Opačný výklad by se příčil právní úpravě a její aplikaci.[16] Souhlasím s názorem Odvolacího finančního ředitelství, že povinnost zasílat kopie dokumentů ze spisu poštou není výslovně stanovena daňovým řádem. Rovněž souhlasím, že kopie dokumentu ve spisu by měla být přednostně doručena při samotném úkonu nahlížení do spisu. Dospěl-li však Nejvyšší správní soud k závěru, že na správci daně lze požadovat, aby kopii dokumentu ze spisu zaslal poštou, mám za to, že od správce daně lze spravedlivě požadovat, aby kopii dokumentu správce zaslal i jinými způsoby předpokládanými obecnými ustanoveními daňového řádu.[17] Domnívám se, že správce daně by měl dodržovat pořadí způsobů doručování předpokládané daňovým řádem i v případě zasílání kopií dokumentů ze spisu. Jedině takový způsob zajistí naplnění zásady legitimního očekávání adresáta. Ze systematiky ani textu daňového řádu nevyplývá, že by se úprava doručování týkala jen některých postupů správce daně.[18] Podle mého názoru, obecně stanovené priority doručování nenarušuje ani specifická právní úprava vydávání kopie ze spisu při samotném úkonu nahlížení do spisu (§ 67 odst. 3 daňového řádu), přestože toto ustanovení výslovně zmiňuje pouze jeden z prioritních způsobů doručení (doručení při ústním jednání či jiném úkonu). Nedoručí-li správce daně kopii dokumentu ze spisu při samotném úkonu, měl by využít další prioritní způsob doručování, a to elektronické. S ohledem na uvedené se tudíž domnívám, že správce daně má také při vydávání kopie ze spisu doručovat prostřednictvím datové schránky, pokud nemůže doručit při ústním jednání nebo jiném úkonu. C.2 K některým podmínkám aplikace zákona o elektronických úkonech Pro konečný závěr, že finanční úřad měl poskytnout kopii dokumentu ze spisu prostřednictvím datové schránky v daném případě, je ovšem rovněž nutné se vypořádat s otázkou, zda byl oprávněn provést autorizovanou konverzi předmětného listinného dokumentu do digitální formy. Ze zákona o elektronických úkonech je zcela evidentní, že odlišuje provedení konverze na žádost (k níž jsou oprávněni pouze zákonem vyjmenované subjekty) a z moci úřední (k níž jsou oprávněny orgány veřejné moci pro výkon své působnosti). Oba úřady shodně uvádějí, že působnost správce daně dopadá na správu daní. Odvolací finanční ředitelství, jak usuzuji z jeho vyjádření, postup správce daní při pořizování kopie dokumentu ze spisu nepovažuje za výkon správy daní. Z důvodové zprávy k daňovému řádu[19] vyplývá, že "zákon vymezuje správu daní ve všech svých ustanoveních a jedná se tedy o postup (činnost) normovaný daňovými zákony, který zahrnuje interakci mezi správcem daně a dalšími zúčastněnými subjekty". Odborná literatura[20] dovozuje, že daňový řád "správu daní chápe jako postup, který v sobě zahrnuje jednak určitá řízení a jednak další postupy, jež se realizují mimo řízení". Dále vyjmenovává, která řízení jsou součástí správy daní: "registrační řízení (§ 125 až 131), řízení o závazném posouzení (§ 132 a 133) a daňové řízení (§ 134 a násl.), ... vyhledávací činnost (§ 78) včetně vysvětlení (§ 79), místní šetření (§ 80 a násl.), daňová kontrola (§ 85 a násl.) a postup k odstranění pochybností (§ 89 a 90)". Součinnost správce daně při nahlížení do spisu ve výčtu není výslovně zmíněna, přesto podle mého názoru takový postup lze zařadit pod obecnou definici správy daní jako další postup správce daní mimo řízení, avšak upravený daňovým zákonem.[21] Pokud tedy správce daně na žádost daňového subjektu poskytuje v souladu s § 67 odst. 3 kopie listin z daňového spisu, lze takový postup zařadit pod správu daní. Konverzi listin tak správce daně byl oprávněn provést pro výkon své působnosti. Konverzi[22] by v daném případě neměla bránit ani povaha listinného dokumentu. Souhlasím s názorem obou úřadů, že konverzi lze provést u listinných dokumentů prakticky vždy (výjimky viz § 24 odst. 5[23] zákona o elektronických úkonech). V rozporu s tímto názorem je však odůvodnění Odvolacího finančního ředitelství ve vyjádření adresovaném stěžovateli ze dne 14. února 2013, z nějž vyplývá, že konverzi nebylo možné provést pro listinnou povahu dokumentu. Mám za to, že správce daně byl povinen provést konverzi příslušného dokumentu, aby jej mohl doručit daňovému subjektu v souladu s daňovým řádem prostřednictvím datové schránky. Konvertovat dokument měl z moci úřední v rámci své působnosti (v rámci správy daní, zde v rámci poskytování kopie ze spisu). Domnívám se, že v takovém případě nešlo o konverzi na žádost subjektu. Souhlasím s vysvětlením Odvolacího finančního ředitelství o časovém aspektu provedení takového úkonu. Jelikož daňový řád nestanoví lhůtu pro jeho provedení, správce daně musí postupovat v souladu se zásadou rychlosti. Průtahy v postupu finančního úřadu jsem neshledal. C.3 Zásada procesní ekonomie a hospodárnosti Danou věcí jsem se zabýval také s ohledem na zásadu procesní ekonomie a hospodárnosti.[24] Z odpovědí jednotlivých úřadů nevyplývá, že by doručení kopie dokumentu prostřednictvím poštovního doručovatele přineslo finanční či časové úspory (např. že pořízení kopie a její ověření oproti autorizované konverzi by bylo méně náročné). Naopak z vyjádření Odvolacího finančního ředitelství usuzuji, že doručení prostřednictvím pošty přineslo vyšší náklady pro správce daně, a to v podobě poštovného, které nebylo (podotýkám, že v souladu s právní úpravou) naúčtováno stěžovateli. Zvoleným způsobem doručování tak finančnímu úřadu evidentně vznikly vyšší náklady oproti nákladům, které by mu vznikly, pokud by doručoval prostřednictvím datové schránky. Dospěl jsem proto k názoru, že výše nastíněný postup, tedy doručování kopie dokumentu ze spisu v souladu se zásadami doručování dle daňového řádu není v dané věci ani v rozporu se zásadou procesní ekonomie a hospodárnosti, naopak může přispět k jejímu dodržování, tak jak to předpokládá stanovený cíl projektu informačního systému datových schránek.[25] C.4 Hodnocení postupu finančního úřadu a Odvolacího finančního ředitelství Finanční úřad uvedl, že v době sepsání odpovědi (ke dni 17. července 2013) neměl zajištěny technické podmínky pro provádění konverze. V konkrétním postupu finančního úřadu vůči stěžovateli jsem proto neshledal pochybení, neboť nedostatek technických předpokladů správce daně bránil konverzi dokumentu (dílčí pochybení lze spatřit ve skutečnosti, že o tomto důvodu nemožnosti poskytnutí konvertovaného dokumentu prostřednictvím datové schránky měl stěžovatele informovat, nikoliv mu sdělovat, že ke konverzi není oprávněn). Současně je však patrné, že jak finanční úřad, tak i Odvolací finanční ředitelství zastávají názor, že správce daně nemohl konvertovat dokument do digitální podoby, i pokud by byl odpovídajícím způsobem technicky vybaven. S tímto názorem nesouhlasím, jak jsem popsal výše. Nemám výhrady k postupu Odvolacího finančního ředitelství, která neshledalo nečinnost v postupu finančního úřadu. Jak je výše uvedeno, pokud správce daně doručí v rozporu se způsoby stanovenými v daňovém řádu, nejde o nečinnost. Mám však za to, že podnět stěžovatele k přijetí opatření nečinnost finančního úřadu měl dle obsahu posoudit jako stížnost (podle § 261 daňového řádu), a tak ji také vyřídit. D - Závěry Správce daně je povinen kopii dokumentu ze spisu daňovému subjektu přednostně vydat (doručit) při samotném úkonu nahlížení do spisu (dle § 67 odst. 3 daňového řádu). Jestliže daňový subjekt žádá o zaslání kopie dokumentů ze spisu a má zřízenou datovou schránku, správce daně je povinen kopii zaslat elektronicky. Pro tyto účely je správce daně oprávněn z moci úřední konvertovat dokument z listinné podoby do digitální (dle § 23 odst. 2 zákona o elektronických úkonech). Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k přesvědčení, že se Finanční úřad pro Středočeský kraj, Územní pracoviště v Berouně, i Odvolací finanční ředitelství dopustily následujících pochybení. Finanční úřad nedoručil kopii dokumentu ze spisu stěžovateli jako daňovému subjektu prostřednictvím datové schránky, ačkoli ji stěžovatel měl zpřístupněnou. Jestliže konverzi příslušného dokumentu bránil nedostatek technických předpokladů, měl finanční úřad o této skutečnosti stěžovatele informovat (minimálně v souladu s principy dobré správy, zejména principem předvídatelnosti, měl odůvodnit, proč doručuje jiným než způsobem, který je stanovený jako přednostní a který proto daňový subjekt právem očekává). Odvolací finanční řízení neposoudilo podnět stěžovatele jako stížnost na postup správce daně. Zprávu o šetření zasílám Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj i Odvolacímu finanční ředitelství a žádám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřily ke zjištěným pochybením a informovaly mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro mé závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. JUDr. Stanislav Křeček v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv [1] Ustanovení § 23 zákona o elektronických úkonech. Subjekty provádějící konverzi (1) Konverzi na žádost provádějí kontaktní místa veřejné správy a advokáti za podmínek stanovených jiným právním předpisem. (2) Konverzi z moci úřední provádějí orgány veřejné moci pro výkon své působnosti. [2] K principům dobré správy viz dokument: Veřejný ochránce práv. Principy dobré správy. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/pripady-a-stanoviska-ochrance/principy-dobre-spravy/ [3] Zakotvenou v § 6 odst. 4 daňového řádu. [4] Dále odkazuje na zásadu legality, dle které správce daně musí postupovat v souladu se zákonem. [5] Ustanovení § 24 odst. 5 zákona elektronických úkonech: Konverze se neprovádí a) je-li dokument v jiné než v listinné podobě či v podobě datové zprávy, b) jde-li o dokument v listinné podobě, jehož jedinečnost nelze konverzí nahradit, zejména o občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenskou knížku, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížku, šek, směnku nebo jiný cenný papír, los, sázenku, geometrický plán, rysy a technické kresby, c) jsou-li v dokumentu v listinné podobě změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit jeho věrohodnost, d) není-li z dokumentu v listinné podobě patrné, zda se jedná o 1. prvopis, 2. vidimovaný dokument, 3. opis nebo kopii pořízenou ze spisu, nebo 4. stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí anebo výroku rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu, e) je-li dokument v listinné podobě opatřen plastickým textem nebo otiskem plastického razítka, f) v případě provedení konverze na žádost, nebyl-li dokument obsažený v datové zprávě podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo označen uznávanou elektronickou značkou toho, kdo dokument vydal nebo vytvořil, g) jde-li o dokument obsažený v datové zprávě, který nelze konvertovat do listinné podoby, například o zvukový nebo audiovizuální záznam, h) pokud dokument nesplňuje technické náležitosti podle odstavce 4. [6] § 39 daňového řádu (1)Správce daně doručuje písemnost a) při ústním jednání nebo při jiném úkonu, nebo b) elektronicky. (2) Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 1, doručí ji správce daně prostřednictvím zásilky doručované a) provozovatelem poštovních služeb, b) úřední osobou pověřenou doručováním, nebo c) jiným orgánem, o němž to stanoví zákon. (3) Prostřednictvím provozovatele poštovních služeb lze písemnost doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy6) vznikne provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je stanoven pro doručování tímto zákonem. § 42 daňového řádu Doručování prostřednictvím datové schránky Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, se doručuje elektronicky podle jiného právního předpisu § 66 daňového řádu (1) Daňový subjekt je oprávněn u správce daně nahlédnout do částí spisu týkajících se jeho práv a povinností, které označí, s výjimkou části vyhledávací; za stejných podmínek je daňový subjekt oprávněn nahlédnout do osobních daňových účtů vedených v rámci evidence daní o jeho daňových povinnostech. (2) Daňový subjekt je oprávněn nahlédnout do soupisu písemností obsažených ve vyhledávací části spisu. Z takto poskytnutého soupisu nesmí být patrný obsah jednotlivých písemností. (3) Není-li ohrožen zájem jiného daňového subjektu nebo jiných osob zúčastněných na správě daní anebo cíl správy daní, může správce daně v odůvodněných případech, kdy je to nutné pro další průběh řízení, umožnit nahlédnutí i do písemností ve vyhledávací části spisu. (4) Oprávnění nahlédnout do spisu lze využít v úředních hodinách pro veřejnost, pokud správce daně nepřipustí nahlížení do spisu i v průběhu pracovní doby mimo úřední hodiny pro veřejnost. § 67 daňového řádu 1) Správce daně pořídí o každém nahlédnutí do spisu podle povahy věci protokol nebo úřední záznam, ve kterém uvede, do kterých částí spisu bylo daňovému subjektu umožněno nahlédnout. (2) Nevidomým osobám bude spis přečten. Správce daně umožní průvodci nevidomé osoby nahlédnout do spisu a na její požádání umožní též pořízení zvukového záznamu. (3) Na žádost daňového subjektu pořídí správce daně z části spisu, do níž lze nahlížet, doslovné opisy, kopie, výpisy nebo potvrzení o skutečnostech v ní obsažených a vydá je daňovému subjektu. Na žádost daňového subjektu správce daně rovněž ověří jejich shodu s obsahem spisu. O pořízení listiny a vydání ověřovací doložky provede úřední záznam. (4) V ověřovací doložce o shodě se spisem správce daně uvede a) zda opis, kopie nebo stejnopis souhlasí doslovně s listinou, z níž byl pořízen, a zda tato listina je prvopisem, opisem, kopií nebo stejnopisem a z kolika listů nebo archů se skládá, b) počet listů nebo archů, které ověřená listina obsahuje, c) místo a datum ověření, d) podpis úřední osoby a otisk úředního razítka se státním znakem [7] Ustanovení § 39 a následující daňového řádu. [8] Ustanovení § 42 daňového řádu. [9] BAXA, Josef aj. Daňový řád: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 763. ISBN 9788073575649. [10] Tato skutečnost není v daném případě zpochybňována, proto se této podmínce blíže nevěnuji. [11] Op. cit. sub. 9. [12] Tamtéž. [13] Tamtéž. [14] Tamtéž. [15] Viz výše citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31. července 2008, č.j. 2 Ans 6/2007-101. [16] Mám za to, že rozsah oprávnění nahlížet do spisů v podstatě zachovala i nová právní úprava (rovněž bez speciální úpravy doručování kopie poštou). Závěr soudu je podle mého názoru možné použít i za současné právní úpravy. [17] S variantou doručování do datové schránky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nepočítá, jelikož se týká předcházející právní úpravy, když v předmětném rozhodnutí se jednalo o žádost o kopii listiny ze spisu z roku 2004. [0] [18] Zvlášť daňový řád upravuje speciální případy doručení, tj. doručení veřejnou vyhláškou (§ 49) a doručení hromadným předpisným seznamem (§ 50). [19] Viz důvodová zpráva k daňovému řádu. In: ASPI pro Windows verze 8.0.[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. února 2014]. [20] BAXA, Josef aj. Daňový řád: komentář. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 763. ISBN 9788073575649. [21] Tato úvaha rovněž vyplývá z § 13 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nazvaného Zvláštní ustanovení o nahlížení do spisu při správě daní. [22] Pro úplnost dodávám, že provedení konverze v souladu se zákonem o elektronických úkonech by nahradilo listinnou kopii dokumentu ze spisu s ověřovací doložkou, neboť podle § 24 odst. 2 zákona o elektronických úkonech by správce daně byl povinen ověřit shodu výstupu se vstupním dokumentem a připojit digitální ověřovací doložku. [23] Viz výše. [24] Podotýkám, že z pohledu nákladů stěžovatele za získání kopie je irrelevantní, zda ověřená kopie bude doručena datovou schránkou či poštou, v obou případech bude platit poplatek 30 Kč za každou i započatou stránku (jednou podle položky 4 písm. a/, podruhé podle položky 4 písm. b/ přílohy zákona č. 34/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). [25] Viz důvodová zpráva k zákonu o elektronických úkonech. In: ASPI pro Windows verze 8.0.[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. února 2014].