Text dokumentu

Vaše značka UPCR-AA-2023/227393-20200202 Sp. zn. 1317/2023/VOP/IR Č. j. KVOP-41641/2023 Datum 14. listopadu 2023 Vážený pan Mgr. Vítězslav Kaliba, MPA ředitel Úřad práce ČR, krajská pobočka pro hl. m. Prahu Domažlická 1139/11 130 00 Praha 3 Vážený pane řediteli, vyrozumívám Vás o výsledku šetření podnětu paní A., bytem xxx (stěžovatelka). Šetřením jsem dospěl k závěru, že Úřad práce ČR, krajská pobočka pro hl. m. Prahu, kontaktní pracoviště Praha 9 (úřad práce), pochybil tím, že: (1) v řízení o žádosti stěžovatelky o příspěvek na bydlení ze srpna 2022 nepostupoval bez zbytečných průtahů; (2) nevyplatil stěžovatelce přídavky na děti v zákonném termínu; (3) zamítl v plném rozsahu stěžovatelčinu žádost o příspěvek na bydlení od října 2022, aniž ověřil, zda v pozdějším období nesplňovala podmínky nároku na dávku. Níže shrnuji skutková zjištění ze šetření a odůvodňuji své závěry. Skutková zjištění Přídavek na dítě Stěžovatelka pobírá přídavky na děti pro své čtyři děti od července 2021. Dne 3. 8. 2022 doložila úřadu práce výši příjmů všech společně posuzovaných osob za 1. čtvrtletí 2022 a svých dětí za 2. čtvrtletí 2022. Doklad o výši svého příjmu za 2. čtvrtletí 2022 předložila úřadu práce až dne 1. 12. 2022. Výši příjmů všech společně posuzovaných osob za 3. a 4. čtvrtletí 2022 doložila dne 6. 2. 2023. Dne 10. 3. 2023 pak doložila potvrzení o studiu dvou nejstarších dětí. Podle platebního rozpisu úřad práce vyplatil stěžovatelce přídavky na děti za období od dubna 2022 do února 2023 ve dvou splátkách v březnu 2023. Dávku za březen 2023 jí vyplatil v dubnu 2023. Příspěvek na bydlení (žádost ze srpna 2022) Stěžovatelka dne 3. 8. 2022 požádala také o příspěvek na bydlení. Přiznání dávky žádala od května 2022. Podle soupisu spisu úřad práce teprve dne 31. 10. 2022 založil v této věci spis. Tento den také zaslal stěžovatelce výzvu k doplnění podkladů. Stěžovatelku vyzval, aby mu doložila platnou nájemní smlouvu a vyúčtování energií a služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021. [1] Dle doložené dokumentace stěžovatelka zareagovala na výzvu úřadu práce dne 17. 1. 2023, kdy zaslala požadované vyúčtování elektřiny a plynu a doklady o úhradě nákladů na bydlení ve 3. čtvrtletí 2022. Dne 18. 1. 2023 ji úřad práce opětovně vyzval, aby mu doložila nájemní smlouvu platnou od 3. 5. 2022, tj. od data, od něhož žádala výplatu dávky. [2] Stěžovatelka požadovaný doklad doplnila dne 20. 1. 2023. Oznámením ze dne 7. 3. 2023 úřad práce přiznal stěžovatelce příspěvek na bydlení od května 2022. Tentýž den rozhodl také o zvýšení dávky od července 2022, protože za 2. čtvrtletí 2022 stěžovatelka doložila vyšší uhrazené náklady na bydlení. [3] V průběhu března 2023 vedoucí oddělení dávek státní sociální podpory a pěstounské péče úřadu práce Bc. Andrea Pavlisová opakovaně e-mailem upozornila stěžovatelku, že úřadu práce nedoložila vyplněný formulář "Doklad o výši nákladů na bydlení" za 3. čtvrtletí 2022. [4] Dne 6. 4. 2023 jí pak zaslala písemnou výzvu k doložení tohoto podkladu a také nájemní smlouvy platné od 1. 10. 2022 (dodatky, které stěžovatelka poskytla dne 20. 1. 2022, dokládaly prodloužení nájemní smlouvy pouze do 30. 9. 2022). Požadované podklady stěžovatelka nedoložila. Úřad práce proto vydal oznámení o zániku nároku na dávku od října 2022. [5] Příspěvek na bydlení (žádost z dubna 2023) Novou žádost o příspěvek na bydlení stěžovatelka podala dne 21. 4. 2023. Ve formuláři žádosti o dávku uvedla, že vyplněné informace o příjmech se vztahují k 3. čtvrtletí 2022. Úřad práce dne 25. 4. 2023 zaslal stěžovatelce vyrozumění o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí. [6] Rozhodnutím ze dne 20. 5. 2023 následně zamítl její žádost o příspěvek na bydlení. Rozhodnutí odůvodnil tím, že neuplatnila nárok na výplatu dávky v zákonné tříměsíční lhůtě. [7] Právní hodnocení Průtahy v řízení a při výplatě dávky Mezi základní zásady činnosti správních orgánů patří zásada rychlosti. Podle této zásady má správní orgán vyřizovat věc tak, aby nevznikaly zbytečné průtahy. [8] Uvedená zásada se promítá do řady ustanovení správního řádu. Jedním z nich je § 71 správního řádu, který stanoví lhůty pro vydání rozhodnutí. Správní orgán by měl vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu po zahájení řízení. Pokud to není možné, měl by rozhodnout nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. V odůvodněných případech (například pro složitost věci) se tato lhůta prodlužuje až o dalších 30 dnů. I ve složitějších věcech by tedy lhůta pro rozhodnutí ve věci neměla přesáhnout 60 dnů od zahájení řízení. Dávky státní sociální podpory se vyplácí měsíčně pozadu. [9] Úřad práce by proto měl vyplatit přiznanou dávku nejpozději poslední den měsíce následujícího po měsíci, za který dávka náleží. Pokud příjemce dávky nedoloží včas podklady prokazující trvání jeho nároku na dávku, může se tento termín posunout. [10] Stále však platí, že výplata zpožděné dávky by měla proběhnout nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy příjemce doloží chybějící podklady. Chápu, že se úřad práce na podzim loňského roku potýkal s nárůstem žádostí o dávky, který ve spojení s nedostatečnými personálními kapacitami vedl k průtahům při zpracování dávek. Ani za této situace nemohu akceptovat, aby započal s vyřizováním žádosti o dávku až tři měsíce po jejím podání, když zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci činí 60 dnů od podání žádosti. Musím proto konstatovat, že úřad práce při vyřízení žádosti stěžovatelky o příspěvek na bydlení ze srpna 2022 nepostupoval bez zbytečných průtahů. Také považuji za nepřijatelné, že úřad práce vyplatil stěžovatelce přídavky na děti za duben 2022 až po více než sedmi měsících poté, co doložila podklady prokazující nárok svých dětí na pokračování výplaty dávky. Jsem si vědom, že stěžovatelka doložila potvrzení o studiu svých nejstarších dětí až v březnu 2023. Tato skutečnost však ovlivňuje výplatu přídavků na děti až za období od října. [11] Pro vyhodnocení trvání nároku na dávky za předchozí období měl úřad práce k dispozici veškeré potřebné podklady. Dokládání rozhodných skutečností a zpětné uplatnění žádosti o dávku Nárok na příspěvek na bydlení za konkrétní měsíc zaniká, pokud příjemce nedoloží výši příjmů a uhrazených nákladů na bydlení v předchozím kalendářním čtvrtletí do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, kterého se dávka týká. [12] Jinými slovy, příjemce má vždy čtyři měsíce na to, aby úřadu práce doložil rozhodné skutečnosti pro získání příspěvku na bydlení za konkrétní měsíc. Obdobně to platí pro žadatele o dávku. Ani ten nemůže žádat o přiznání příspěvku na bydlení za více než tři měsíce zpětně. [13] Pokud ale úřad práce obdrží žádost, kterou se žadatel domáhá zpětného přiznání dávky za delší období, neměl by ji bez dalšího zamítnout. Jestliže žadatel jinak splňuje podmínky nároku na příspěvek na bydlení, měl by úřad práce vydat rozhodnutí, kterým jeho žádost částečně zamítne, a částečně jí vyhoví. [14] Pokud podaná žádost nemá všechny předepsané náležitosti, měl by úřad práce pomoct žadateli odstranit zjištěné nedostatky při osobním jednání nebo jej alespoň vyzvat k jejich odstranění. [15] Ve výzvě by měl přesně specifikovat náležitosti, které musí žadatel doplnit. Výzva by měla obsahovat také poučení o tom, co se stane, pokud žadatel výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví. [16] Úřad práce nepochybil, když vydal oznámení o zániku nároku stěžovatelky na příspěvek na bydlení od října 2022. Stěžovatelka ani na výzvu úřadu práce neprokázala výši uhrazených nákladů na bydlení v podobě, v jaké to požaduje zákon o státní sociální podpoře, tj. rozepsanou na jednotlivé výdaje - nájemné, elektřina, plyn a služby. [17] Kromě toho úřadu práce nedoložila, že je i od 1. 10. 2022 nájemcem bytu. Pochybení úřadu práce však shledávám v tom, že zamítl žádost stěžovatelky o příspěvek na bydlení z dubna 2023 jen kvůli tomu, že o dávku nepožádala v zákonné lhůtě. Je pravda, že stěžovatelka již nemohla získat příspěvek na bydlení za 4. čtvrtletí 2022, v pozdějším období však dávku čerpat mohla, pokud by splnila zákonné podmínky. To úřad práce neověřoval. Úřad práce v době podání žádosti o příspěvek na bydlení znal výši rozhodných příjmů rodiny stěžovatelky za 4. čtvrtletí 2022 a 1. čtvrtletí 2023. Tyto podklady stěžovatelka doložila pro účely přídavků na děti. [18] Spolu se žádostí o příspěvek na bydlení mu stěžovatelka zaslala také doklady o trvání svého nájemního vztahu až do července 2023 a několik potvrzení o platbách nákladů na bydlení (z různých období). Postačilo proto, kdyby úřad práce vyzval stěžovatelku k doplnění dokladů o nákladech na bydlení. Teprve tehdy, pokud by stěžovatelka nevyhověla zaslané výzvě, mohl by její žádost zamítnout v plném rozsahu. Závěr Vážený pane řediteli, podle § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, Vás žádám, abyste se ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto dopisu vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Děkuji Vám za spolupráci. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Výzva ze dne 31. 10. 2022, č. j. 1709098/22/AB. [2] Výzva ze dne 18. 1. 2023, č. j. 112893/23/AB. [3] Oznámení ze dne 7. 3. 2023, č. j. 410224/23/AB (přiznání dávky) a č. j. 410228/23/AB (zvýšení dávky). [4] E-mailová komunikace se stěžovatelkou, zaevidovaná pod č. j. 581594/23. [5] Oznámení ze dne 19. 4. 2023, č. j. 637330/23/AB. [6] Vyrozumění ze dne 25. 4. 2023, č. j. 696996/23/AB. [7] Rozhodnutí ze dne 20. 5. 2023, č. j. 850249/23/AB. [8] Ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. [9] Srov. § 57 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. [10] Viz § 51 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. [11] Srov. § 51 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře. [12] Ustanovení § 51 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře. [13] Ustanovení § 54 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře. [14] Srov. § 69 odst. 1 písm. a) zákona o státní sociální podpoře. [15] Srov. § 45 odst. 2 správního řádu. [16] Srov. zprávu o šetření veřejného ochránce práv ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. 2446/2013/VOP, dostupnou na https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/3336. [17] Srov. § 25 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, ve znění od 1. 7. 2022: "Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé položky podle odstavce 1; v případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb." [18] Podle § 6 odst. 2 správního řádu si má správní orgán přednostně opatřovat podklady z úřední evidence, do níž má přístup.