Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

V Brně dne 20. září 2021 Sp. zn.: 4805/2020/VOP/MST Č. j.: KVOP-40126/2021 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci ochrany zvířat proti týrání na území obcí Z. a Y. A. Závěry šetření Podnětem ze dne 26. 7. 2020 se na mě obrátil spolek A., z. s., se sídlem xxx. Na základě jeho podnětu jsem zahájil šetření postupu Městského úřadu Jičín (dále také "městský úřad"), který v pozici orgánu ochrany zvířat vyřizoval podněty a návrhy, jimiž jej Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Královéhradecký kraj (dále také "KVS") požádala o součinnost v souvislosti s týráním psů v obcích Z. a Y. Postup městského úřadu jsem posoudil ve zprávě o šetření ze dne 22. 6. 2021. Dospěl jsem k závěru, že městský úřad pochybil, neboť: - Překročil lhůtu k vydání rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče., - Nezahájil včas přestupkové řízení ani věc v zákonné lhůtě neodložil. - Během svých místních šetření prováděl skutková zjištění ohledně stavu zvířete, k čemuž není odborně způsobilý, - Při hodnocení stavu zvířete se neřídil odborným vyjádřením KVS, a to navzdory tomu, že toto vyjádření by bylo v průběhu řízení o přestupku závazným podkladem. Městský úřad jsem vyzval, aby se k mojí zprávě o šetření vyjádřil. B. Vyjádření úřadu B.1 Délka řízení o umístění zvířete do náhradní péče (chovatel B.) Městský úřad uvedl několik důvodů, které vedly k překročení lhůty pro vydání rozhodnutí. Chod úřadu byl během pandemie covid-19 značně omezen. Docházelo ke střídání zaměstnanců, k nepřítomnosti zaměstnanců z důvodu ošetřování dětí a omezení osobního kontaktu aj. Agenda týraných zvířat přešla v roce 2017 z odboru správních agend na odbor životního prostředí. Dle dosavadních zkušeností s řešením přestupků na úseku ochrany zvířat proti týrání se počítalo s potřebou cca 1/5 pracovního úvazku. Byl proto přijat nový zaměstnanec, jehož hlavní pracovní náplní je ochrana zemědělského půdního fondu a pouze doplňkově postup dle zákona na ochranu zvířat proti týrání. [1] Od roku 2018 se však počet případů řešených dle tohoto zákona zvýšil. Oproti původnímu předpokladu cca 10-15 řízení za rok jich bylo 52 v roce 2018. V následujících letech to bylo obdobné. Městskému úřadu činí problémy nejasné, neúplné a opožděné podklady od KVS. V souladu s výkladem Ministerstva zemědělství [2] bude proto městský úřad v těchto případech vyzývat KVS k tomu, aby svá podání doplnila o náležitosti stanovené v uvedeném výkladu. Jde zejména o přesnou identifikaci chovatele, uvedení, v čem konkrétně je spatřováno porušení zákona, a stanovení podmínek, po jejichž splnění bude zvíře vráceno vlastníkovi. Městský úřad zahájí řízení až poté, co doplnění obdrží. Dle výkladu by v méně závažných případech, zejména při chovu zvířat v nevhodných podmínkách, měl být nejprve uplatněn postup dle § 22 odst. 1 písm. l) zákona na ochranu zvířat proti týrání, který nezasahuje do vlastnického práva chovatele ke zvířeti, což nebylo nikdy doloženo. Městský úřad přijal nového zaměstnance, který se bude částečně zabývat řešením případů dle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Zároveň bude městský úřad v případě požadavku na přehodnocení stanoviska KVS důsledně stanovovat termín k doložení tohoto stanoviska a v případě potřeby bude svou žádost urgovat. B.2 Lhůta pro zahájení řízení o přestupku (chovatelé B. a C.) Městský úřad ujasnil vztah mezi přestupkovým řízením a řízením o umístění zvířete do náhradní péče, zejména s ohledem na § 28a odst. 7 zákona na ochranu zvířat proti týrání, z něhož plyne, že bez ukončeného přestupkového řízení nelze rozhodnout o odebrání zvířete do náhradní péče. V tomto smyslu bude městský úřad postupovat v dalších řízeních a věnovat přestupkovému řízení patřičnou pozornost. B.3 Řízení o umístění zvířete do náhradní péče (chovatelé C. a D.) Pracovníci městského úřadu stav zvířete nikdy nehodnotili, neboť jsou si vědomi, že k tomu nejsou odborně způsobilí. Pouze popsali vizuálně zjištěný stav zvířete a podmínky chovu v době místního šetření městského úřadu, protože v některých případech uběhlo mezi kontrolou KVS a zasláním návrhu/podnětu na městský úřad i několik týdnů až měsíců. Tyto úkony a časová prodleva byly vyvolány postupem KVS, nikoliv městského úřadu. Na základě svých zjištění potom pracovníci městského úřadu požádali KVS, aby své stanovisko přehodnotila (s výjimkou feny Besi). Městský úřad respektuje, že odborně způsobilým správním orgánem je KVS. B.4 Odborné vyjádření KVS v řízení o přestupku (chovatelka D.) Dle mého názoru se městský úřad při hodnocení stavu zvířete neřídil odborným vyjádřením KVS, a to navzdory tomu, že toto vyjádření by bylo v průběhu řízení o přestupku závazným podkladem. Pracovníci městského úřadu měli za to, že postačí stanovisko ošetřujícího veterináře, který fenu zná. Moji připomínku vzal městský úřad na vědomí. Již na podzim 2020 požádal KVS, aby své stanovisko přehodnotila, pokud by došla k závěru, že se podmínky od podání jejího podnětu změnily. C. Závěrečné hodnocení Městský úřad mě informoval o opatřeních, která považuji za vhodnou cestu ke zlepšení výkonu agendy ochrany zvířat proti týrání. Zatím se však jedná o opatření spíše v obecné rovině - přijetí nového zaměstnance, důraz na to, aby doručená stanoviska KVS byla kompletní, urgence žádostí o součinnost, pokud ji KVS neposkytne včas atd. Tato opatření nevedou k nápravě konkrétních pochybení, která jsem ve své zprávě o šetření shledal. Podle § 18 odst. 2 a § 19 zákona o veřejném ochránci práv proto vydávám závěrečné stanovisko, jehož součástí je návrh opatření k nápravě. C.1 Délka řízení o umístění zvířete do náhradní péče (chovatel B.) Ve zprávě o šetření jsem uvedl, že městský úřad v srpnu 2020 zahájil ohledně psů Matese, Míti, Maxe, Piškota, Ponožíka a Rexe řízení o umístění zvířat do náhradní péče. Jeho posledním úkonem byla žádost o nové posouzení, kterou zaslal KVS v říjnu 2020. Od posledního úkonu městského úřadu tedy uplynulo více než půl roku. Během této doby uplynula nejdéle 60denní lhůta, během níž měl městský úřad vydat rozhodnutí (§ 71 správního řádu [3]). Je třeba, aby městský úřad v řízení pokračoval. Vyčkává-li na odpověď KVS, je nutné, aby její zaslání urgoval. Městský úřad ve svém vyjádření neuvedl, které konkrétní úkony po vydání mojí zprávy v řízení provedl. Z toho důvodu navrhuji v části D. pod bodem (A), které úkony by měl učinit. C.2 Lhůta pro zahájení řízení o přestupku (chovatelé B. a C.) Ve zprávě o šetření jsem uvedl, že v záležitosti psů Matese, Míti, Maxe, Piškota, Ponožíka, Rexe a Bojara obdržel městský úřad v červnu 2020 podnět k projednání přestupku. Během lhůty 60 dnů řízení nezahájil, tj. neoznámil chovateli zahájení řízení, ani mu neuložil pokutu příkazem, a nevydal ani usnesení, jímž by věc odložil. Lhůtu k zahájení řízení či odložení věci proto překročil. Městský úřad ve svém vyjádření neuvedl, které konkrétní úkony po vydání mojí zprávy při projednávání přestupků uskutečnil. Z toho důvodu navrhuji v části D. pod bodem (B), které úkony by měl učinit. C.3 Řízení o umístění zvířete do náhradní péče (chovatelka D.) Městský úřad zastavil řízení o umístění feny Besi do náhradní péče, které zahájil na základě návrhu KVS z června 2020. Skutečnosti uvedené v návrhu KVS označil za neodůvodněné. Při zastavení řízení vycházel městský úřad z vyjádření veterinárního lékaře MVDr. E. Městský úřad připustil, že v případě feny Besi nepožádal KVS, aby své stanovisko přehodnotila. Ve svém vyjádření k mojí zprávě o šetření neuvedl, zda v této věci učinil konkrétní nápravná opatření. Z toho důvodu navrhuji v části D. pod bodem (C), kterými úkony by měl v řízení o umístění zvířete do náhradní péče pokračovat. Ačkoliv městský úřad řízení pravomocně zastavil, jsou, dle mého názoru, splněny předpoklady k tomu, aby Krajský úřad Královéhradeckého kraje (dále také "krajský úřad") zahájil přezkumné řízení, zrušil usnesení o zastavení řízení a vrátil věc městskému úřadu k novému projednání. Z předložených dokladů usuzuji, že městský úřad v rozporu s § 3 správního řádu vycházel při zastavení řízení z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Městský úřad řízení zastavil poté, co opatřil vyjádření veterinárního lékaře MVDr. E. ze dne 29. 6. 2020. K hodnocení zdravotního stavu zvířete, které učinil soukromý veterinární lékař, se městský úřad přiklonil, aniž s ním seznámil odborně způsobilý správní orgán (KVS) a dal mu příležitost se vyjádřit. Přitom to byly právě skutkové okolnosti, které zjistila KVS, na jejichž základě městský úřad řízení zahájil. Při zastavení řízení však již městský úřad postupoval zcela bez součinnosti s KVS a namísto toho sám označil skutečnosti uvedené v jejím návrhu za neodůvodněné. Z toho pak plynou pochybnosti o tom, zda i po veterinárním vyšetření MVDr. E. trvaly důvody k umístění zvířete do náhradní péče (a bylo tedy nutno v řízení pokračovat), či nikoliv (a řízení tedy mělo být zastaveno). K vyloučení těchto pochybností měl městský úřad před zastavením řízení opatřit další podklad, a to vyjádření KVS. C.4 Odborné vyjádření KVS v řízení o přestupku (chovatelka Anna D.) Během řízení o přestupku je městský úřad povinen řídit se odborným vyjádřením, v němž KVS stav zvířete závazně posoudila. Vzhledem k tomu, že městský úřad řízení o přestupku chovatelky D. nezahájil a věc usnesením odložil, nenabylo vyjádření KVS z června 2020 účinky závazného stanoviska. Ve fázi před zahájením řízení městský úřad hodnotil stav zvířete na základě zprávy soukromého veterinárního lékaře, což by v řízení o přestupku nebylo přípustné, neboť stav zvířete již závazně vyhodnotila KVS. Tento postup městského úřadu jsem považoval za obcházení povinnosti dle § 24a odst. 5 zákona na ochranu zvířat proti týrání, tj. povinnosti vycházet v řízení o přestupku ze závazného stanoviska KVS. Od 1. 7. 2021 upravuje uvedenou povinnost ustanovení § 24a odst. 3 zákona na ochranu zvířat proti týrání. Městský úřad ve svém vyjádření uvedl, že moji připomínku vzal na vědomí. Již na podzim 2020 požádal KVS, aby své stanovisko přehodnotila, pokud by došla k závěru, že se podmínky od podání jejího podnětu změnily. Městský úřad ve svém vyjádření neuvedl, které konkrétní úkony po vydání mojí zprávy při projednávání přestupku uskutečnil. Z toho důvodu navrhuji v části D. pod bodem (D), které úkony by měl učinit. D. Opatření k nápravě Městskému úřadu Jičín navrhuji, aby: (A) Pokračoval v řízení o umístění zvířete do náhradní péče, které zahájil vůči panu B. ohledně psů Matese, Míti, Maxe, Piškota, Pišty, Ponožíka a Rexe, a učinil v tomto řízení úkony směřující k vydání rozhodnutí. Měl by tedy urgovat u KVS odpověď na svou žádost o odborné posouzení skutečností (§ 56 správního řádu), popř. zvážit předvolání úřední osoby KVS k podání svědecké výpovědi (§ 55 správního řádu). (B) Oznámil chovatelům zahájení přestupkového řízení (§ 78 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich [4]) nebo jim při splnění zákonných podmínek uložil pokutu příkazem (§ 90 tohoto zákona), a to ve věci přestupků, které KVS oznámila městskému úřadu v červnu 2020. Přestupků se měli dopustit chovatelé B. a C. ohledně psů Matese, Míti, Maxe, Piškota, Pišty, Ponožíka, Rexe a Bojara. (C) Pokračoval v řízení o umístění feny Besi do náhradní péče a učinil v tomto řízení, které zahájil vůči chovatelce D., úkony směřující k vydání rozhodnutí. Měl by tedy bezodkladně požádat KVS o odborné posouzení skutečností (§ 56 správního řádu), konkrétně o posouzení, zda i po vyjádření MVDr. E. ze dne 29. 6. 2020 trvají skutečnosti, které KVS považovala za důvod k odebrání zvířete. Městský úřad bude tímto způsobem postupovat, pokud krajský úřad zruší usnesení o zastavení řízení. (D) Oznámil chovatelce zahájení přestupkového řízení (§ 78 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) nebo ji při splnění zákonných podmínek uložil pokutu příkazem (§ 90 tohoto zákona), a to ve věci přestupku, který KVS oznámila městskému úřadu v červnu 2020. Přestupku se měla dopustit chovatelka C. ohledně feny Besi. Závěrečné stanovisko zasílám starostovi města Jičín a žádám, aby mi městský úřad podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď očekávám v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Pokud městský úřad nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím krajský úřad. Na krajský úřad se obracím podnětem k tomu, aby řádně posoudil otázku zahájení přezkumného řízení ohledně usnesení ze dne 23. 2. 2021, č. j. MuJc/2021/4725/ZP/CvR. Tímto usnesením městský úřad zastavil řízení o umístění feny Besi do náhradní péče. Závěrečné stanovisko zasílám také předsedkyni spolku A., z. s. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. [2] Výklad Ministerstva zemědělství k problematice zvláštního opatření, zejména k umístění týraného zvířete do náhradní péče, podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 31. 1. 2017, č. j. 5630/2017-MZE-17214; dostupný http://eagri.cz/public/web/file/518405/_2017Nahradni_pece.pdf. [3] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. [4] Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.