Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 4805/2020/VOP/MST Č. j.: KVOP-26478/2021 V Brně dne 22. června 2021 Zpráva o šetření postupu městského úřadu ve věci ochrany zvířat proti týrání na území obcí Z a Y Podnětem ze dne 26. 7. 2020 se na mě obrátil spolek A., z. s., se sídlem xxxx (dále jen "stěžovatel"). Na základě jeho podnětu jsem zahájil šetření vůči postupu Městského úřadu Jičín (dále jen "městský úřad"), který v pozici orgánu ochrany zvířat vyřizoval podněty a návrhy, jimiž jej Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Královéhradecký kraj (dále jen "KVS") požádala o součinnost v souvislosti s týráním psů v obcích Z a Y. V této zprávě se vyjadřuji k postupu městského úřadu v případech chovu: - psů Matese, Míti, Maxe, Piškota, Pišty, Ponožíka a Rexe, jejichž chovatelem je pan B. [1], - psa Bojara, jehož chovatelem je pan C. [2], - feny Besi (Besiny), jejíž chovatelkou je paní D. [3]. Poté, co jsem opatřil vyjádření městského úřadu a KVS, vydávám tuto zprávu, v níž jsem postup městského úřadu vyhodnotil. KVS shledala porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání [4] i v případě chovu dalších psů na území obcí Z a Y. Chovatelům byli však již před zahájením mého šetření nebo v jeho průběhu psi buď odebráni, nebo je chovatelé darovali městu Jičín (viz část B. mé zprávy). K postupu městského úřadu v těchto případech se proto nebudu vyjadřovat. A. Shrnutí závěrů A.1 Psi Mates, Míťa, Max, Piškot, Pišta, Ponožík a Rex Městský úřad je povinen do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení, zahájit řízení o přestupku, nebo do 60 dnů ode dne, kdy obdržel oznámení o přestupku, věc usnesením odložit. Podnět KVS k projednání přestupku obdržel městský úřad v červnu roku 2020 a ve lhůtě 60 dnů řízení nezahájil, neuložil pokutu příkazem, ani věc usnesením neodložil. Zákonné lhůty proto překročil. Městský úřad je povinen vydat rozhodnutí do 60 dnů ode dne, kdy zahájil řízení o umístění zvířat do náhradní péče. Městský úřad zahájil řízení v srpnu roku 2020 a ve lhůtě 60 dnů rozhodnutí nevydal. Lhůtu 60 dnů proto překročil. A.2 Pes Bojar Podnět KVS k projednání přestupku obdržel městský úřad v červnu roku 2020 a ve lhůtě 60 dnů řízení nezahájil, neuložil pokutu příkazem, ani věc usnesením neodložil. Zákonné lhůty k zahájení řízení o přestupku či k odložení věci proto překročil. V řízení o umístění zvířat do náhradní péče městský úřad prováděl místní šetření, během nichž posuzoval stav zvířete a chovného zařízení a vyjadřoval se rovněž k přiléhavosti (aktuálnosti) vyjádření KVS. K hodnocení těchto otázek však není městský úřad příslušný. Pokud považoval vyjádření za nepřiléhavé nebo neaktuální, měl KVS vyzvat, aby stav zvířete posoudila znovu. Pokud tak městský úřad neučinil, spatřuji v tom jeho pochybení. A.3 Fena Besi (Besina) Během řízení o přestupku je městský úřad povinen řídit se odborným vyjádřením, v němž KVS stav zvířete závazně posoudila. Vzhledem k tomu, že městský úřad řízení o přestupku nezahájil, nenabylo vyjádření KVS účinky závazného stanoviska dle § 24a odst. 5 [5] zákona na ochranu zvířat proti týrání. Ve fázi před zahájením řízení pak městský úřad hodnotil stav zvířete na základě zprávy soukromého veterinárního lékaře, což by v řízení o přestupku nebylo přípustné, neboť stav zvířete již závazně vyhodnotila KVS. Tento postup městského úřadu považuji za obcházení povinnosti dané § 24a odst. 5 zákona na ochranu zvířat proti týrání. B. Skutková zjištění Z podkladů, které jsem obdržel od KVS, městského úřadu a stěžovatele, vyšly najevo následující informace. Ještě před zahájením mého šetření a v jeho průběhu se chovatelé, u nichž KVS shledala porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání, některých svých psů vzdali (tj. darovali je městu Jičín), případně jim byli psi odebráni do náhradní péče. Jednalo se o: - psa Čika, fenu Gábinu a fenu Fufinu - chovatel C., - psa Bobíka, fenu Karolínu a fenu Bibi - chovatelka E., - psa Bohouše - chovatelka F., - psa Bubíka - chovatel G., - fenu Hačabu, fenu Mášu, fenu Žofii a fenu Barunu - chovatel B. V případě chovu psa Martina, jehož chovatelkou je paní H., KVS během kontroly dne 12. 5. 2020 nezjistila porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání [6]. B.1 Psi Mates, Míťa, Max, Piškot, Pišta, Ponožík a Rex KVS provedla dne 28. 4. 2020 u chovatele, pana B., kontrolu. [7] V červnu roku 2020 zaslala městskému úřadu: - podnět k projednání přestupku dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, - návrh na vydání zvláštního opatření - umístění týraných psů do náhradní péče. [8] V srpnu roku 2020 zahájil městský úřad ohledně každého psa samostatné řízení týkající se jejich umístění do náhradní péče. [9] V dubnu roku 2021 mi městský úřad sdělil [10], že řízení o umístění zvířat do náhradní péče nebyla dosud ukončena. Jeho posledním úkonem byla žádost ze dne 14. 10. 2020, kterou zaslal KVS. Městský úřad požádal o nové zhodnocení návrhu na vydání zvláštního opatření. Městský úřad mi dále sdělil, že dosud nevydal ani rozhodnutí, ani příkaz o přestupku. Při určení druhu trestu a jeho výměry chce vycházet i z řízení o umístění zvířat do náhradní péče. Vzhledem k osobním poměrům chovatele chce přestupek projednat příkazem jako první úkon v řízení. Městský úřad si je vědom, že přestupkové řízení je třeba zahájit předtím, než ukončí řízení o umístění zvířat do náhradní péče. B.2 Pes Bojar KVS provedla dne 22. 1. 2019 u chovatele, pana C., kontrolu [11]. V lednu roku 2019 zaslala městskému úřadu: - podnět k projednání přestupku dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, - návrh na vydání zvláštního opatření - umístění týraného psa do předběžné náhradní péče. [12] Dne 29. 1. 2019 během místního šetření městský úřad zjistil, že podmínky chovu psa byly zlepšeny. Městský úřad předal manželce chovatele oznámení [13], jímž zahájil řízení o umístění zvířete do náhradní péče. Během ústního jednání, které se uskutečnilo dne 25. 2. 2019, předložil chovatel zdravotní a očkovací průkaz psa a fotodokumentaci zlepšujících se podmínek chovu. Na základě výsledků svého místního šetření a ústního jednání se městský úřad rozhodl předběžnou náhradní péči nenařídit. Nadále pokračoval v řízení o umístění zvířete do náhradní péče. Dne 26. 4. 2019 během místního šetření městský úřad zjistil, že chovatel zlepšil podmínky chovu (např. upravil prostor voliéry). KVS provedla ve dnech 13. 8. a 28. 8. 2019 u chovatele kontrolu [14] a v říjnu roku 2019 zaslala městskému úřadu: - podnět k projednání přestupku dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, - návrh na vydání zvláštního opatření - umístění týraného psa do náhradní péče. [15] Dne 15. 10. 2019 městský úřad uskutečnil další místní šetření. Chovatel uvedl, že pes se léčí s boulí na přední noze. Předložil léky a zprávy od veterinárního lékaře. Bouda byla zateplena polystyrénem a voliéra byla bez známek exkrementů. Na zemi voliéry byly dřevěné podložky, v blízkosti vrátek byla zem suchá bez rozbahnění, po celé voliéře se povalovaly kousky rozkousaného molitanu a monitorová klávesnice. Po upozornění na nevhodné předměty je chovatel okamžitě odstranil. Městský úřad konstatoval, že chovatel vynaložil snahu k vyléčení psa a ke zlepšení podmínek chovu a že skutečnosti uvedené v podnětu KVS již v plném rozsahu nepřetrvávají. Dne 28. 11. 2019 městský úřad znovu provedl místní šetření. Pes byl uvázaný před voliérou, která byla čistá a bez známek exkrementů. Čistá byla i miska s vodou. Ve voliéře se nacházel rozkousaný kus molitanu, který byl po upozornění odstraněn. Pes byl po vizuální stránce zdravý a boule na přední noze již nebyla viditelná. Dne 4. 12. 2019 městský úřad provedl místní šetření znovu a zjistil, že pes se nacházel ve voliéře, která byla čistá a bez exkrementů, miska s vodou byla čistá a v misce na žrádlo měl pes zbytky jídla. Obě misky byly umístěny v dřevěném kastlíku proti jejich převrácení. Pes byl po vizuální stránce zdravý a boule se na přední noze již nenacházela. V únoru roku 2020 sdělil městský úřad Policii ČR, že řízení o náhradní péči bude ukončeno usnesením. [16] KVS provedla dne 12. 5. 2020 u chovatele kontrolu [17] a v červnu roku 2020 zaslala městskému úřadu podnět k projednání přestupku. [18] V dubnu roku 2021 mi městský úřad sdělil, že rozhodnutí či příkaz o přestupku dosud nevydal a že zjišťuje skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti chovateli. B.3 Fena Besi (Besina) KVS provedla dne 22. 1. 2019 u chovatelky, paní D., kontrolu [19]. V lednu roku 2019 zaslala městskému úřadu: - podnět k projednání přestupku dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, - návrh na vydání zvláštního opatření - umístění týrané feny do předběžné náhradní péče. [20] Dne 29. 1. 2019 městský úřad během místního šetření zjistil, že podmínky chovu byly zlepšeny. Městský úřad předal chovatelce oznámení, jímž zahájil řízení o umístění zvířete do náhradní péče [21]. Během ústního jednání, které se uskutečnilo dne 25. 2. 2019, předložila chovatelka zdravotní a očkovací průkaz feny, fotodokumentaci zlepšujících se podmínek chovu a zápis z kontroly KVS, která se konala dne 18. 2. 2019. Na základě shromážděných podkladů (ústního jednání, místního šetření městského úřadu a protokolu o kontrole KVS [22]) se městský úřad rozhodl předběžnou náhradní péči nenařídit. Nadále pokračoval v řízení o umístění zvířete do náhradní péče. Během místního šetření dne 26. 4. 2019 městský úřad zjistil, že chovatelka zlepšila podmínky chovu (např. upravila prostor voliéry a boudy a upevnila misky na pití a žrádlo). KVS provedla ve dnech 13. 8. a 28. 8. 2019 u chovatelky dvě kontroly [23] a v říjnu roku 2019 zaslala městskému úřadu: - podnět k projednání přestupku dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, - návrh na vydání zvláštního opatření - umístění týrané feny do náhradní péče. [24] Dne 15. 10. 2019 provedl městský úřad místní šetření. Chovatelka uvedla, že fena je zdravá. Podlaha voliéry byla suchá, bez známek exkrementů a nevhodných předmětů. Vedle boudy byly postaveny misky na vodu a žrádlo. Po celé zemi voliéry byly naskládané desky a dřevěná prkna. Bouda byla zateplena polystyrénem. Městský úřad konstatoval, že chovatelka zlepšuje podmínky chovu a že skutečnosti uvedené v podnětu KVS již v plném rozsahu nepřetrvávají. Dne 28. 11. 2019 provedl městský úřad další místní šetření. Fena se nacházela ve voliéře, která byla čistá bez známek exkrementů. Vedle boudy byl dřevěný kastlík na misky proti jejich převrácení. V miskách byla voda a granule. Ve voliéře se nacházely kousky polystyrénu. Další předměty se ve voliéře nenacházely. Když byla fena vyvedena bez vodítka před voliéru, byla klidná, přátelská, seděla u chovatelky a nikam neutíkala. Chovatelka uvedla, že dnes jde s fenou na povinné čipování. Dne 4. 12. 2019 provedl městský úřad další místní šetření. Fena se nacházela ve voliéře, která byla čistá bez známek exkrementů. Ve voliéře se nacházely kuličky polystyrénu. Miska s vodou byla čistá a v misce na žrádlo byly granule. Fena byla po vizuální stránce zdravá. V únoru roku 2020 sdělil městský úřad Policii ČR, že řízení o náhradní péči bude ukončeno usnesením. KVS provedla dne 12. 5. 2020 u chovatelky kontrolu [25] a v červnu roku 2020 zaslala městskému úřadu: - podnět k projednání přestupku dle zákona na ochranu zvířat proti týrání, - návrh na vydání zvláštního opatření - umístění týrané feny do náhradní péče. [26] V červenci roku 2020 zahájil městský úřad řízení o umístění zvířete do náhradní péče [27]. Dne 14. 9. 2020 pak provedl u chovatelky kontrolu. Chovatelka předložila záznam o ošetření feny panem I. V záznamu ze dne 29. 6. 2020 je uvedeno: "Fena chováním v ordinaci normální, přátelská, je mírně stresovaná, jinak je kontaktní. Srst lesklá, přilnavá, udržovaná. Celkový výživný stav dobrý. Sliznice dú růžové, vlhké. CRT-2. Mízní uzliny beze změn. Elastické kožní řasy v normě. Sliznice spojivé růžové bez výtoku. Poslechově stabilizovaná bez přidaných šelestů, tachykardie, polypnoe. Abdominální stěna prohmatná, necitlivá. Zevní rodidla bez výtoku." Městský úřad vyhodnotil, že skutečnosti uvedené v návrhu (podnětu) KVS jsou neodůvodněné (neprokázané). V lednu roku 2021 proto odložil [28] podnět k projednání přestupku a v únoru roku 2021 řízení o umístění zvířete do náhradní péče zastavil [29]. C. Právní hodnocení Podle zákona o veřejném ochránci práv [30] je mým úkolem poskytovat ochranu osob před jednáním úřadů, které postupují v rozporu s právními předpisy, principy demokratického právního státu nebo principy dobré správy. Zasáhnout mohu i proti nečinnosti, které se úřady dopustí. Veden tímto posláním jsem případ posoudil a dospěl k následujícím závěrům. C.1 Psi Mates, Míťa, Max, Piškot, Pišta, Ponožík a Rex C.1.1 Lhůta pro zahájení řízení o přestupku Zákon o odpovědnosti za přestupky nestanoví speciální lhůtu pro zahájení řízení. Aplikuje se tedy obecná právní úprava (§ 80 odst. 2 správního řádu [31]), podle které je městský úřad nečinný tehdy, nezahájil-li řízení ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední. Před zahájením řízení o přestupku musí městský úřad posoudit, zda existuje důvod pro odložení věci. Lhůta pro odložení oznámení činí 60 dnů [§ 76 odst. 1 písm. k) zákona o odpovědnosti za přestupky]. Pokud městský úřad žádný důvod k odložení neshledá, zahájí řízení. Cituji dále z odpovědi Ministerstva vnitra na otázku [32], jaká je lhůta pro zahájení řízení o přestupku: "Použije se podpůrně § 6 správního řádu (bez zbytečných průtahů) a zejména § 80 odst. 2 správního řádu, ze kterého plyne procesní 30denní lhůta. Lhůta pro zahájení řízení o přestupku počíná běžet od okamžiku, kdy má správní orgán k dispozici veškeré podklady potřebné k zahájení řízení. Nejedná se o lhůtu prekluzivní, jejíž uplynutí by mělo vliv na uplatňování odpovědnosti za přestupek. Její nedodržení může mít za následek realizaci opatření proti nečinnosti ze strany nadřízeného správního orgánu v souladu s § 80 odst. 2 správního řádu." Městský úřad obdržel podnět k projednání přestupku v červnu roku 2020. Během lhůty 60 dnů řízení nezahájil, tj. neoznámil chovateli zahájení řízení, ani mu neuložil pokutu příkazem, a nevydal ani usnesení, jímž by věc odložil. Městský úřad proto zákonné lhůty k zahájení řízení či k odložení věci překročil. Městský úřad uvedl, že promlčecí doba přestupku činí tři roky. S touto informací souhlasím, na povinnosti městského úřadu zahájit řízení o přestupku v zákonných lhůtách nebo věc usnesením odložit se tím však nic nemění. C.1.2 Délka řízení o umístění zvířete do náhradní péče Podle § 71 odst. 1 a 3 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bezodkladně. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Řízení o umístění zvířat do náhradní péče zahájil městský úřad v srpnu roku 2020. Ani během nejdelší (šedesátidenní) lhůty rozhodnutí nevydal. Lhůtu k vydání rozhodnutí proto překročil. Posledním úkonem městského úřadu byla žádost o nové posouzení, kterou zaslal KVS v říjnu roku 2020. Od posledního úkonu městského úřadu tedy uplynulo více než půl roku. Je nanejvýš potřebné, aby městský úřad v řízení pokračoval. Vyčkává-li na odpověď KVS, je nutné, aby její zaslání urgoval. C.2 Pes Bojar C.2.1 Lhůta pro zahájení řízení o přestupku Právní úpravu, kterou se postup městského úřadu řídí, jsem uvedl v části C.1.1. Městský úřad obdržel podnět k projednání přestupku v červnu roku 2020. Během lhůty 60 dnů řízení nezahájil, tj. neoznámil chovateli zahájení řízení, ani mu neuložil pokutu příkazem, a nevydal ani usnesení, jímž by věc odložil. Městský úřad proto lhůtu k zahájení řízení či odložení věci překročil. C.2.2 Řízení o umístění zvířete do náhradní péče Podle § 26 odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání může být výkonem dozoru pověřen pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Podle § 22 odst. 1 písm. a) tohoto zákona vykonává KVS dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům. Zákon na ochranu zvířat proti týrání nesvěřuje městskému úřadu pravomoc k tomu, aby v dané oblasti prováděl dozorová oprávnění (např. kontrolu na místě). V průběhu řízení však může městský úřad provádět místní šetření (resp. ohledání místa) dle obecné úpravy (§ 54 správního řádu). Podle § 56 správního řádu závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby městského úřadu nemají, může si městský úřad toto odborné posouzení skutečností opatřit od jiného správního orgánu (v daném případě KVS). KVS zaslala městskému úřadu dva návrhy na vydání zvláštního opatření, které učinila na základě výsledků svého dozoru u chovatele. Městský úřad následně provedl několik místních šetření. Během nich dospěl k závěru, že chovatel oproti zjištěním KVS podmínky svého chovu zlepšil a skutečnosti, které KVS shledala, již netrvají. Pravomoc městského úřadu provádět v průběhu řízení místní šetření dle § 54 správního řádu nezpochybňuji. Stále totiž platí, že městský úřad je odpovědný za vydání výsledného rozhodnutí, za jeho správnost a soulad s právními předpisy. Městský úřad je také výhradně příslušný k tomu, aby posoudil osobu (osobnost) chovatele a jeho majetkové či jiné poměry, což jsou otázky, které do působnosti KVS nespadají. Její pracovníci, veterinární lékaři, jsou příslušní k posouzení zdravotního stavu zvířete. Shrnu-li rozdíl v působnosti obou správních orgánů, pak KVS posuzuje stav zvířete a městský úřad jednání chovatele. Městský úřad se však při svých místních šetřeních zaměřil právě i na závěry, které předtím KVS učinila ke stavu zvířete a podmínkám chovu, a hodnotil, zda tyto závěry odpovídají skutečnosti (např. zda se vlivem času nezměnily). K takovému posouzení ovšem není městský úřad příslušný. Nezaměstnává totiž žádnou osobu, která by měla vysokoškolské vzdělání v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. V důsledku jednání městského úřadu se neuplatnil zákonem stanovený postup, kdy odborný pracovník s vysokoškolským veterinárním vzděláním provede dozor, zkontroluje stav zvířete (chovné zařízení) a z jeho vyjádření následně městský úřad vychází. Tím, že kontroloval mj. i přiléhavost (aktuálnost) vyjádření KVS, popřel městský úřad jeden z hlavních úkolů (provádění dozoru), které KVS plní. Pokud se městský úřad domníval, že skutečnosti uvedené v písemnostech KVS již netrvají, měl vyzvat KVS k tomu, aby se ke stavu zvířete a chovného zařízení vyjádřila znovu. Nejefektivnější by v takovém případě bylo přizvání KVS k místnímu šetření městského úřadu. Pokud by se KVS místního šetření nezúčastnila, mohl ji městský úřad písemně vyzvat, aby své stanovisko přehodnotila nebo situaci zvířete znovu posoudila. Městský úřad měl však přinejmenším umožnit KVS, aby mohla na změnu skutkové situace reagovat a vyjádřit se k ní. Jinými slovy - i kdyby si byl městský úřad jist, že se v oblasti zdravotního stavu zvířat (tj. veterinární medicíny) vyzná, měl předvolat inspektorku KVS k podání svědecké výpovědi, v jehož rámci by ji konfrontoval s novými skutečnostmi, nebo měl od KVS opatřit nové odborné posouzení skutečností (§ 56 správního řádu). Rád bych poukázal na metodické doporučení [33], v němž Ministerstvo zemědělství uvedlo (byť ve vztahu k závaznému stanovisku KVS v řízení o přestupku): "Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností v průběhu správního řízení zjistí, že odborné vyjádření příslušného orgánu veterinární správy je třeba doplnit nebo upřesnit, může požádat příslušnou krajskou veterinární správu o doplnění nebo upřesnění podaného odborného vyjádření." C.3 Fena Besi (Besina) C.3.1 Odborné vyjádření KVS v řízení o přestupku Podle § 24a odst. 5 (od 1. 2. 2021 odst. 4, od 1. 7. 2021 odst. 3) zákona na ochranu zvířat proti týrání si obecní úřad obce s rozšířenou působností vyžádá v řízení o přestupku odborné vyjádření krajské veterinární správy, které je pro toto řízení závazné. Je-li řízení zahájeno z podnětu krajské veterinární správy a součástí podnětu je i odborné vyjádření, další odborné vyjádření se nevyžaduje. Podle § 50 odst. 4 správního řádu nestanoví-li zákon, že některý podklad je pro správní orgán závazný, hodnotí správní orgán podklady, zejména důkazy, podle své úvahy; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Ministerstvo zemědělství uvedlo v metodickém doporučení: "Cílem závaznosti odborného vyjádření tedy je, aby případy, kdy bylo odborně veterinárním lékařem konstatováno, že došlo k týrání zvířete, vždy byly projednány. Zdůrazňuje se tak role veterinárního lékaře pověřeného dozorem na úseku ochrany zvířat proti týrání, který je na základě svého vzdělání schopen posoudit zdravotní stav zvířete. (...) v případě, kdy příslušný orgán veterinární správy v odborném vyjádření konstatuje, že došlo k týrání zvířat, musí být toto jeho vyjádření správním orgánem respektováno a je závazné. Obecní úřad obce s rozšířenou působností (prvoinstanční orgán) ani krajský úřad (odvolací orgán) není oprávněn v takovém případě konstatovat, že k týrání zvířete nedošlo, pokud nedojde ke změně odborného vyjádření. Ve správním řízení obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují o tom, kdo újmu zvířeti způsobil, jaká má být uložena sankce; nemají přehodnocovat odborné vyjádření orgánů veterinární správy." Městský úřad obdržel spolu s podnětem k projednání přestupku rovněž odborné vyjádření, v němž KVS stav psa vyhodnotila. Pokud by městský úřad zahájil řízení o přestupku, bylo by v jeho průběhu hodnocení zdravotního stavu zvířete závazné a městský úřad by se od něj nemohl odchýlit, a to ani na základě jiného podkladu (ledaže by své vyjádření přehodnotila sama KVS nebo její nadřízený orgán). V důsledku postupu městského úřadu, který řízení o přestupku nezahájil, však odborné vyjádření KVS povahu závazného podkladu v řízení, od něhož se nelze odchýlit, nenabylo. Ještě ve fázi před zahájením řízení, kdy odborné vyjádření nevyvolává dle § 24a odst. 5 zákona na ochranu zvířat proti týrání účinky závazného stanoviska, tj. nemá zákonem stanovenou závaznost, vycházel městský úřad z "oponentního" podkladu, v němž stav feny vyhodnotil soukromý veterinární lékař. Tímto způsobem městský úřad obešel povinnost, která mu plyne z citovaného ustanovení, tj. povinnost nakládat s odborným vyjádřením KVS ke stavu zvířete jako se závazným podkladem, který v řízení o přestupku nelze přehodnotit a posoudit stav zvířete jinak (ledaže by tak učinila sama KVS nebo její nadřízený orgán). Takový postup městského úřadu považuji za nepřijatelný. Není mi rovněž zřejmé, proč městský úřad na základě informací uvedených soukromým veterinárním lékařem dne 29. 6. 2020 považoval za neodůvodněné skutečnosti, které KVS zjistila dne 12. 5. 2020 (tj. o měsíc a půl dříve) a které podle jejího názoru představovaly týrání zvířete. Pokud jednání popsané KVS ke dni 12. 5. 2020 naplňovalo znaky skutkové podstaty přestupku, mohlo by pozdější jednání chovatelky vedoucí ke zlepšení stavu zvířete představovat např. polehčující okolnost ovlivňující výši uložené pokuty. Nemělo by však mít vliv na otázku, zda se chovatelka dopouštěla ke dni 12. 5. 2020 přestupku týrání zvířete. Závěry KVS a soukromého veterinárního lékaře si navíc nutně neodporují (nevylučují se). Pan I. hodnotil pouze aktuální zdravotní stav zvířete. Oproti tomu KVS hodnotila např. "dlouhodobě přetrvávající nevhodné podmínky chovu a nevhodný způsob chovu" a to, že "u chovatelky není předpoklad zásadní změny ve způsobu chovu a provedení takových opatření, aby nedošlo k produkci nových zvířat a jejich následnému nekontrolovanému množení". C.3.2 Řízení o umístění zvířete do náhradní péče V období let 2019-2020 KVS třikrát navrhla městskému úřadu, aby rozhodl o umístění feny do náhradní péče, a ve svých návrzích seznámila městský úřad s hodnocením stavu zvířete a chovného zařízení. Městský úřad ani jednomu z návrhů nevyhověl, a to mj. i na základě zjištění, která učinil během vlastních místních šetření. Pokud jde o první žádost KVS o vydání zvláštního opatření - o nařízení předběžné náhradní péče, dle mého názoru městský úřad nepochybil. KVS učinila návrh na základě výsledků kontroly, kterou provedla dne 22. 1. 2019. Městský úřad neshledal důvody k okamžitému nařízení předběžné náhradní péče. Zásadní je, že tak postupoval mj. i na základě výsledků nové kontroly KVS. Z protokolu o kontrole, kterou KVS provedla dne 18. 2. 2019, již neplynuly tak zásadní nedostatky chovu, jaké KVS popsala v protokolu o kontrole, která se konala 22. 1. 2019. Z protokolu KVS, tj. orgánu, který je k posouzení podmínek chovu příslušný a odborně způsobilý, tedy plyne, že se pozměnily skutkové okolnosti, na základě kterých byl návrh na předběžnou náhradní péči vydán. Daný postup městského úřadu proto akceptuji. Naopak postup městského úřadu v řízení o druhém a třetím návrhu KVS trpí stejným nedostatkem, jaký jsem shledal v části C.2.2 své zprávy. Třetímu návrhu městský úřad nevyhověl poté, co mu bylo předloženo vyjádření soukromého veterinárního lékaře. Vzhledem k tomu, že městský úřad následně postupoval zcela bez součinnosti (konzultace) s KVS, považuji jeho postup za nedůsledný. Městský úřad by dle mého názoru postupoval správně tehdy, pokud by ke svému místnímu šetření dne 14. 9. 2020 přizval i KVS, která mohla závěry soukromého veterinárního lékaře okamžitě konfrontovat se skutečností, tj. reálným stavem zvířete. Pokud by se KVS místního šetření nezúčastnila, mohl ji městský úřad písemně vyzvat k posouzení, zda skutečnosti, které zjistila dne 12. 5. 2020 a které považovala za důvod k odebrání zvířete, nadále přetrvávají. Městský úřad však tímto způsobem nepostupoval, v čemž spatřuji jeho pochybení. D. Informace o dalším postupu Městský úřad Jičín pochybil tím, že: - překročil lhůtu k vydání rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče, - nezahájil včas přestupkové řízení, ani věc v zákonné lhůtě neodložil, - během svých místních šetření prováděl skutková zjištění ohledně stavu zvířete, k čemuž není odborně způsobilý, - při hodnocení stavu zvířete se neřídil odborným vyjádřením KVS, a to navzdory tomu, že toto vyjádření by bylo v průběhu řízení o přestupku závazným podkladem. Zprávu zasílám starostovi města Jičína a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se městský úřad ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Pan B., adresa xxxx. [2] Pan C., adresa yyyy. [3] Paní D., adresa zzzz. [4] Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. V této zprávě vycházím ze zákona ve znění účinném do 31. 1. 2021. Právní předpisy jsou dostupné na www.zakonyprolidi.cz. [5] Pozn.: s účinností od 1. 2. 2021 je upraveno v odstavci 4 a s účinností od 1. 7. 2021 v odstavci 3 téhož paragrafu. [6] Protokol o kontrole KVS ze dne 9. 6. 2020, č. j. SVS/2020/067819-H. [7] Protokol o kontrole KVS ze dne 27. 5. 2020, č. j. SVS/2020/061596-H. [8] Podnět, odborné vyjádření a návrh KVS ze dne 9. 6. 2020, č. j. SVS/2020/067391-H. [9] Např. oznámení městského úřadu o zahájení řízení ze dne 24. 8. 2020, č. j. MuJc/2020/20287/ZP/CvR, týkající se psa Matese. [10] Sdělení městského úřadu ze dne 19. 4. 2021, č. j. MuJc/2021/9403/ZP/CvR. [11] Protokol o kontrole KVS ze dne 24. 1. 2019, č. j. SVS/2019/012223-H. [12] Podnět, odborné vyjádření a návrh KVS ze dne 24. 1. 2019, č. j. SVS/2019/013518-H. [13] Oznámení městského úřadu o zahájení řízení ze dne 29. 1. 2019, č. j. MuJc/2019/2663/ZP/CvR. [14] Protokol o kontrole KVS ze dne 23. 9. 2019, č. j. SVS/2019/113609-H. [15] Podnět, odborné vyjádření a návrh KVS ze dne 11. 10. 2019, č. j. SVS/2019/122838-H. [16] Sdělení městského úřadu ze dne 18. 2. 2020, č. j. MuJc/2020/2320/ZP/Mus. [17] Protokol o kontrole KVS ze dne 3. 6. 2020, č. j. SVS/2020/066944-H. [18] Podnět a odborné vyjádření KVS ze dne 17. 6. 2020, č. j. SVS/2020/070267-H. [19] Protokol o kontrole KVS ze dne 24. 1. 2019, č. j. SVS/2019/013496-H. [20] Podnět, odborné vyjádření a návrh KVS ze dne 24. 1. 2019, č. j. SVS/2019/013498-H. [21] Oznámení městského úřadu o zahájení řízení ze dne 29. 1. 2019, č. j. MuJc/2019/2739/ZP/CvR. [22] Protokol o kontrole KVS ze dne 20. 2. 2019, č. j. SVS/2019/024719-H. [23] Protokol o kontrole KVS ze dne 23. 9. 2019, č. j. SVS/2019/113608-H. [24] Podnět, odborné vyjádření a návrh KVS ze dne 11. 10. 2019, č. j. SVS/2019/122837-H. [25] Protokol o kontrole KVS ze dne 29. 5. 2020, č. j. SVS/2020/064333-H. [26] Podnět, odborné vyjádření a návrh KVS ze dne 17. 6. 2020, č. j. SVS/2020/070374-H. [27] Oznámení městského úřadu o zahájení řízení ze dne 10. 7. 2020, č. j. MuJc/2020/16607/ZP/CvR. [28] Usnesení městského úřadu o odložení věci ze dne 29. 1. 2021, č. j. MuJc/2021/9558/ZP/CvR. [29] Usnesení městského úřadu o zastavení řízení ze dne 23. 2. 2021, č. j. MuJc/2021/4725/ZP/CvR. [30] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. [31] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. [32] Dokument "Často kladené dotazy k zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákonu č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích - aktualizace k 1. březnu 2018", dostupný na https://www.mvcr.cz/clanek/zakon-o-odpovednosti-za-prestupky-a-rizeni-o-nich-ucinny-od-1-7-2017.aspx. [33] Dokument "Výklad k problematice odborného vyjádření orgánu veterinární správy podle § 24a odst. 5 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů" ze dne 21. 5. 2010, č. j. 16774/2010-17210, dostupný pod odkazem http://eagri.cz/public/web/file/54419/Odb_vyj_KVS.pdf.