Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 3882/2021/VOP/JM Č. j.: KVOP-41352/2021 Brno 29. září 2021 Zpráva o šetření ve věci uložení kázeňského trestu a (ne)umožnění vycházek Dne 22. 6. 2021 se na veřejného ochránce práv obrátil pan A., nar. xxx, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří (dále také "stěžovatel"). Jmenovaný si stěžoval na uložení kázeňského trestu důtky za nevhodné chování vůči zaměstnancům věznice a na neumožnění vycházek ve dnech výkonu práce. V dané věci jsem provedla šetření na základě pověření veřejného ochránce práv JUDr. Stanislava Křečka, který na mě přenesl některé oblasti své působnosti, [1] mj. i oblast vězeňství. A. Shrnutí závěrů Věznice Ostrov nad Ohří pochybila při uložení kázeňského trestu stěžovateli. Věznice Ostrov nad Ohří pochybila při neumožnění vycházky stěžovateli ve dnech, kdy měl dvanáctihodinovou pracovní směnu. B. Skutková zjištění B.1 Uložení kázeňského trestu Stěžovateli byl uložen kázeňský trest důtky za to, že dne 29. 1. 2021 jako výdejce večeří hrubě verbálně napadal občanské zaměstnance věznice, pana B., C. a D., a rovněž verbálně podněcoval odsouzené, když z důvodu objektivních příčin namísto brambor musela být vydávána náhradní strava. [2] Stěžovatel ve svém podnětu k veřejnému ochránci práv zejména namítal, že nebyli vyslechnuti všichni svědkové události. Uvedená situace je zaznamenána v knize kontrol občanskou zaměstnankyní, paní E., která dle tohoto záznamu společně s panem B. stěžovatele několikrát vyzývala k tomu, aby zanechal svého jednání. Stěžovatel neuposlechl těchto výzev a nadále se choval hrubě, neurvale a arogantně. Kázeňský přestupek byl prokázán dále výpověďmi přítomného zaměstnance věznice, pana B., a výpovědí přítomného odsouzeného F., který uvedl, že stěžovatel nabádal odsouzené, aby podali stížnosti na zaměstnance kuchyně, a stran jednání vůči panu Hrochovi uvedl, že "šel proti němu a rozhazoval rukama". Odsouzený F. uvedl, že neslyšel ze strany stěžovatele "vyloženě sprostý výraz". [3] Stěžovatel v průběhu kázeňského řízení zcela nepopíral jednání, ve kterém byl spatřen kázeňský přestupek. Konkrétně stěžovatel uvedl: "Chtěl jsem vyslechnout ods. G. a H. Byl jsem tam při výdeji skoro jakoby sám proti odsouzeným, kteří měli pořád výhrady. Ten den byl náročný, fakt to byla hrůza. Zdá se mi, že je to celé jakoby nafouklé a spousta věcí se tu nechává na odsouzených." V odůvodnění rozhodnutí o uložení kázeňského trestu je uvedeno, že jednání stěžovatele bylo jednoznačně prokázáno a výslechy dalších osob se v tomto případě jeví jako nadbytečné. Stěžovateli byla uložena důtka (nejmírnější druh kázeňského trestu) z toho důvodu, že stěžovatel nemá evidován kázeňský trest, byl 15krát kázeňsky odměněn a byl zařazen v první prostupné skupině vnitřní diferenciace. Stěžovatel podal opravný prostředek proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu (stížnost), který byl zamítnut. [4] Ve stížnosti stěžovatel uvedl, že paní E. nebyla u výdeje stravy přítomna; [5] dále namítal, že nebyli vyslechnuti přítomní odsouzení G. a H., přítomní dozorci a nebyl zajištěn kamerový záznam. Současně namítá, že celá záležitost měla být vyřešena vzhledem k dosavadnímu průběhu výkonu trestu odnětí svobody výchovným pohovorem namísto uložení kázeňského trestu. Stížnost byla zamítnuta s tím, že uvedené jednání stěžovatele bylo nepochybně prokázáno. B.2 Vycházky Stěžovatel podal stížnost, která byla vyhodnocena jako nedůvodná. [6] Tvrdil, že jeho pracovní doba trvala od 8:00 do 20:00 h. Vedoucí referátu stravování a výživy uvedl, že pracovní doba je různorodá, přičemž stěžovatel neprojevil v pracovní době o vycházku zájem. Dle vyřízení stížnosti v případě osmihodinové směny mohl stěžovatel realizovat vycházku před nástupem na pracoviště nebo po pracovní době dle časového rozvrhu dne. Tehdejší ředitel Věznice Ostrov nad Ohří plk. Mgr. Jiří Schneider uvedl ve svém vyjádření ze dne 20. 9. 2021, že vycházku pro jednoho odsouzeného v době před 8:00 nebo po 20:00 h nelze z organizačních důvodů provést. Vycházky jsou prováděny v souladu s časovým rozvrhem dne dle vnitřního řádu věznice, přičemž ve vnitřním řádu je dle časového rozvrhu dne určen čas pouze pro pracující na ranní směně, odpolední směně a pro nepracující odsouzené. Realizace vycházek pracovně zařazených odsouzených probíhá na základě ústní žádosti vězně zaměstnanci věznice. Po oznámení je tato informace předána inspektoru dozorčí služby oddělení výkonu vazby a trestu, který odsouzenému zajistí vycházku. Pokud pracující odsouzený projeví zájem o vycházku minimálně 1 den před zařazením do pracovní směny od 8:00 do 20:00 h, je mu pracovní doba upravena; všichni odsouzení, kteří se chtějí zúčastnit vycházky, jsou na vycházku naváděni příslušníky a nelze ji provést bez jakéhokoliv zásahu, případně samovolného vzdálení se z pracoviště. C. Právní hodnocení C.1 Uložení kázeňského trestu Věznice Ostrov nad Ohří pochybila při uložení kázeňského trestu stěžovateli. Odsouzený je ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců vězeňské služby, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. [7] Kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí, nebo zmírňují, a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě. [8] V řízení o kázeňském přestupku je důkazním prostředkem vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména vlastní zjištění zaměstnance vězeňské služby, výpovědi odsouzených a jiných osob, věci, listiny a ohledání. Důkazy musejí být označeny konkrétně, a to takovým způsobem, aby je bylo možno prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich vlastnoručním podpisem. [9] Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na dosažení účelu trestu. [10] Kázeňský trest lze uložit, je-li vina odsouzeného prokázána. [11] V šetření jsem se zabývala tím, zda věznice dostatečně prokázala vinu stěžovatele, resp. zda využila k prokázání viny všech dostupných důkazních prostředků. V situaci, kdy by se všechny uskutečněné výpovědi zúčastněných shodovaly, jevilo by se další dokazování (kamerový záznam, který navíc nepřenáší zvuk) jako nadbytečné. V záznamu o kázeňském přestupku je uveden jako svědek celé události odsouzený I., který tento záznam podepsal, ale chybí zde zcela jeho vlastní výpověď k popisované situaci. Není tak splněna výše uvedená podmínka, jakou formu mají mít výpovědi svědků jako důkazní prostředky. V dokumentaci ke kázeňskému řízení není dostatečně popsáno a konkretizováno jednání stěžovatele; pouze je zde obecně uvedeno, že stěžovatel verbálně hrubě napadal civilní proviantní pracovníky a podněcoval odsouzené, aby si stěžovali v situaci, kdy byla vydávána náhradní strava. V čem spočívalo verbální hrubé napadení civilních zaměstnanců věznice? Odsouzený F. uvedl, že nezazněl žádný vyloženě vulgární výraz. V čem mělo spočívat podněcování odsouzených k podávání stížností? Pokud je stěžovatel odkazoval na podání stížnosti v situaci, kdy s náhradní stravou vyjadřovali nesouhlas, v čem spočívá jeho provinění? Taktéž postrádám výpovědi dalších přítomných zaměstnanců pana C. a pana D., zvlášť pokud se na ně odkazuje v Záznamu o kázeňském přestupku. V rozhodnutí o stížnosti se věznice nikterak nevypořádala s námitkou, že danému konfliktu nebyla přítomna paní E. Její výpověď v dokumentaci ke kázeňskému řízení chybí. Ze zápisu v knize kontrol zcela jasně nevyplývá, že by paní E. byla přítomna dané situaci. Věznice se ani dostatečně nevypořádala s další námitkou stěžovatele uvedenou ve stížnosti, proč nevyslechla odsouzené G. a H. Na základě výše uvedeného musím konstatovat, že vina stěžovatele nebyla náležitě prokázána. Rovněž tak nebyla řádně vyřízena jeho stížnost. I kdyby byla vina prokázána, považuji uložení kázeňského trestu důtky v dané situaci, jako hraniční; věznice by měla pečlivě vážit, zda v obdobných situacích by nebyla namístě realizace výchovného pohovoru. [12] V daném případě se jedná o porušení zásad slušného chování (bez použití vulgarismů či fyzické agrese), a to v situaci, která skutečně mohla být pro stěžovatele psychicky náročná; navíc se jedná o bezproblémového odsouzeného. C.2 Vycházky Věznice Ostrov nad Ohří pochybila při neumožnění vycházky stěžovateli ve dnech dny, kdy měl dvanáctihodinovou pracovní směnu. Odsouzeným se zabezpečuje denně nejméně jednohodinová vycházka. [13] Účelem vycházek je zabezpečit odsouzeným denní pobyt na čerstvém vzduchu a aktivní odpočinek; odsouzení se jich zúčastňují podle vlastního zájmu. Vycházky se konají ve vycházkových prostorech. Vycházkovým prostorem je vymezený prostor věznice, který může být vybaven stavebně-technickým zabezpečením přiměřeným typu věznice a stupni zabezpečení věznice s ostrahou. Čas pro vycházky se vymezí v časovém rozvrhu dne, který je součástí vnitřního řádu. Vycházka může být omezena nebo zrušena pouze z vážného důvodu na základě rozhodnutí ředitele věznice nebo jím pověřeného zaměstnance vězeňské služby. [14] Vycházku nelze zaměňovat s osobním volnem. [15] V dané věci jsem zjišťovala, zda stěžovatel mohl realizovat vycházku ve dnech, kdy byl pracovně zařazen ve dvanáctihodinové pracovní směně, a to například i před začátkem pracovní směny či po jejím skončení, např. zda ve vnitřním řádu je pro pracující odsouzené určen čas vycházek. Vycházku by odsouzeným měli aktivně nabídnout zaměstnanci věznice, jedná se o právo (automatický nárok), čili není možné připustit případnou argumentaci věznice v tom, že stěžovatel nežádal o vycházku; za pochybení věznice bych nepovažovala situaci, kdy stěžovatel mohl o své vůli realizovat v určeném čase vycházku bez jakékoliv ingerence (navádění) ze strany zaměstnance věznice a stěžovatel nevyužil takové možnosti; taková situace však dle vyjádření ředitele věznice nebyla možná. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám řediteli Věznice Ostrov nad Ohří a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Brno 29. září 2021 Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv [1] Podle § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Ve věznici nefungovala centrálně z důvodu nepříznivého počasí elektřina. [3] Úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 8. 2. 2021, č. j. VS-27813-2/ČJ-2021-800730. [4] Viz rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ze dne 9. 2. 2021, č. j. VS-27813-3/ČJ-2021-800730. [5] Paní E. sepsala záznam o uvedené události; dle záznamu o kázeňském přestupku vyhotoveného panem B. usměrňovala stěžovatele v jeho chování. [6] Viz vyřízení stížnosti ze dne 1. 12. 2020, č. j. VS-207745-7/ČJ-2020-800710-STV. [7] Ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [8] Ustanovení § 47 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. [9] Ustanovení § 58 odst. 3 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. [10] Ustanovení § 47 odst. 2 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. [11] Ustanovení § 58 odst. 5 řádu výkonu trestu odnětí svobody. [12] Dle § 58 odst. 5 řádu výkonu trestu odnětí svobody lze kázeňský přestupek řešit též výchovným pohovorem bez uložení kázeňského trestu. [13] Ustanovení § 16 odst. 5 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. [14] Ustanovení § 20 odst. 1, 2, 3 a 5 řádu výkonu trestu odnětí svobody. [15] Ustanovení § 22 odst. 1 řádu výkonu trestu odnětí svobody.