-
Podání podnětu/založení spisu
22. 06. 2021
-
Zpráva o šetření - § 18
29. 09. 2021
-
Závěrečné stanovisko - § 19
07. 12. 2021
-
Sankce - § 20
15. 02. 2022
-
Poznámka/Výsledek případu
Využití tzv. sankčního oprávnění podle § 20 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv přispělo k poskytnutí ochrany stěžovateli. Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky totiž také konstatovalo, že kázeňské řízení ve věz
Poznámka/Výsledek případu
Text dokumentu
Sp. zn. Č. j. Datum 3882/2021/VOP/JM KVOP-4615/2022 15. února 2022 Vážený pan brig. gen. Mgr. Simon Michailidis, MBA generální ředitel Vězeňská služba České republiky, GŘ PO BOX 3 140 67 Praha 4 Vážený pane generální řediteli, obracím se na Vás v rámci šetření podnětu pana A., nar. xxx, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice (dále také "stěžovatel"). Jmenovaný si stěžoval na uložení kázeňského trestu důtky ve Věznici Ostrov za to, že dne 29. 1. 2021 jako výdejce večeří údajně hrubě verbálně napadal občanské zaměstnance věznice. V kázeňském řízení jsem shledala celou řadu nedostatků, zejména nevyslechnutí přítomných svědků z řad odsouzených a zaměstnanců věznice, nezajištění dalších důkazů (kamerový záznam), nekonkrétní popis jednání stěžovatele, za něž byl uložen kázeňský trest, v rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, absenci vypořádání námitek stěžovatele v rozhodnutí o stížnosti. V závěrečném stanovisku ze dne 7. 12. 2021 jsem navrhla zrušení kázeňského trestu, což ředitel Věznice Ostrov nad Ohří odmítl s tím, že kázeňský přestupek stěžovatele byl jednoznačně prokázán, a to i přes absenci výpovědi všech svědků. Dále ředitel věznice uvedl, že s odstupem času a na základě žádosti jednoho ze zaměstnanců věznice bylo provedeno šetření ze strany oddělení prevence a stížností ve věci chování stěžovatele. Závěr tohoto šetření potvrdil, že se stěžovatel dopustil kázeňského přestupku. Z uvedené závěrečné zprávy o šetření ze dne 19. 3. 2021 [1] vyplývá, že jednání stěžovatele, které bylo klasifikováno jako kázeňský přestupek, bylo zaznamenáno kamerou. Dle zmíněné zprávy z tohoto kamerového záznamu jednoznačně vyplývá, že šlo "o výměnu názorů" bez agrese a náznaku ataku, což potvrdil jeden ze zaměstnanců věznice a taktéž stěžovatel. I přesto oddělení prevence a stížností konstatovalo, že se stěžovatel dopustil nevhodného chování vůči zaměstnanci věznice a toto nevhodné chování žádným způsobem nenaznačovalo bezpečnostní riziko pro zaměstnance věznice. Ve svém dřívějším vyjádření však ředitel věznice dne 10. 11. 2021 uvedl, že při svém jednání se stěžovatel choval vůči občanskému zaměstnanci nadřazeně, za užití zvýšeného hlasu, v rozčilení a s razantní gestikulací rukou, což i vzhledem k jeho tělesné konstituci mohlo vést k obavě z možného fyzického napadení. Uvedené konstatoval ředitel věznice v době, kdy již měl k dispozici výše zmíněnou zprávu, ze které jednoznačně vyplývá, že chování stěžovatele nenaznačuje bezpečnostní riziko pro zaměstnance a jednalo se o chování bez agrese a náznaku ataku (na druhou stranu připouštím, že chování bez zjevných a explicitních gest může například ve formě výhružek vzbudit obavy a strach). Na tyto moje námitky ředitel věznice již nereagoval. Kázeňský přestupek byl uložen na základě výpovědí jednoho zaměstnance věznice a jednoho odsouzeného a záznamu zaměstnankyně věznice. Z kamerového záznamu nevyplývá to, co je odsouzenému kladeno za vinu. Ke skutečnosti, že se věznice nikterak nevypořádala s námitkami stěžovatele uvedenými ve stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, ředitel věznice pouze lakonicky namítl, že se na kázeňské řízení neuplatní příslušné ustanovení správního řádu, dle kterého se v odůvodnění rozhodnutí uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. [2] Jinými slovy, ředitel věznice tvrdil, že na rozhodnutí o stížnosti proti uložení kázeňského trestu nejsou co do obsahu žádné kvalitativní požadavky a toto rozhodnutí nemusí nikterak reagovat na obsah opravného prostředku (stížnosti) odsouzeného. K dané věci pouze podotýkám, že se nesporně a v souladu s konstantním názorem ochránce [3] na kázeňské řízení použijí základní zásady činnosti správních orgánů, [4] a to navzdory výluce dle zákona o výkonu trestu. [5] Ze základních zásad, jež jsou zakotveny ve správním řádu a které se užijí i na kázeňské řízení, [6] plyne závěr, že v rámci kázeňského řízení postupuje správní orgán tak, aby byl řádně zjištěn skutkový stav věci. [7] I sám vnitřní předpis vězeňské služby stanoví, které náležitosti má mít odůvodnění rozhodnutí v kázeňském řízení. Jednou z těchto náležitostí je i vypořádání se s námitkami podezřelého z kázeňského přestupku (zejména, jak byla tvrzení podezřelého z kázeňského přestupku vyvrácena nebo alespoň zpochybněna či proč byla odmítnuta). [8] Trvám na svém návrhu opatření k nápravě, a proto využívám svého oprávnění na základě § 20 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv [9] informovat o věci nadřízený úřad, tedy generální ředitelství Vězeňské služby České republiky. Současně Vás žádám o vyjádření k výše uvedenému ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto dopisu. O tomto postupu jsem informovala rovněž stěžovatele. V příloze zasílám zprávu o šetření ze dne 29. 9. 2021 a závěrečné stanovisko ze dne 7. 12. 2021. S přátelským pozdravem Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv Přílohy (1) Zpráva o šetření ze dne 29. září 2021 (2) Závěrečné stanovisko ze dne 7. 12. 2021 [1] Pod č. j. VS-42580-6/ČJ-2021-800710-SR. [2] Ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. [3] MOTEJL, O., ZDRAŽILOVÁ, P., SVOBODA, M. a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv. Vězeňství. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 137; dostupné z https://www.ochrance.cz/vystupy/edice-stanoviska/Sbornik_Vezenstvi.pdf. [4] Uvedené v § 2 až 8 správního řádu. [5] Dle § 76 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [6] Víz např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. ledna 2015, č. j. 30 A 84/2013-65. [7] Ochránce v minulosti konstatoval, že na kázeňské řízení podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody lze použít správní řád, a to včetně části druhé (na základě § 180 odst. 1 správního řádu), zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 84/2020/VOP/OK; dostupné zde https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/8226. [8] Ustanovení § 36 odst. 2 ve spojení s § 31 odst. 1 a 2 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby ČR č. 23/2020, o kázeňském řízení u obviněných, odsouzených a chovanců. [9] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.
