Text dokumentu

Brno 24. července 2018 Sp. zn.: 1205/2018/VOP/JMA Č. j.: KVOP-32413/2018 Zpráva ve věci neprojednání instalace zástěn v přestupkovém řízení V těsném sousedství domu paní A. (dále "stěžovatelka") se nachází pozemek manželů Š., kteří v noci ze dne 1. 4. na den 2. 4. 2017 umístili na svůj pozemek tři kusy zástěn (konstrukce potažená fólií, kovový rám s plentou) takovým způsobem, aby zakrývaly tři okna stěžovatelčina domu. Stěžovatelka přivolala na místo hlídku Policie České republiky (dále "policie"), která věc prověřila a následně oznámila přestupek Komisi pro projednávání přestupků města Mikulova (dále "komise"). Komise věc odložila s tím, že podané oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci. Stěžovatelka nedosáhla projednání přestupku ani podáním žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje (dále "krajský úřad"). Prošetření stěžovatelčina podnětu jsem se ujal já, neboť veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., využila možnosti, dané jí ustanovením § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv [1], a přenesla na mě některé oblasti své působnosti, mimo jiné i agendu přestupků. A. Shrnutí závěrů (1) Komise se dopustila nečinnosti, když oznámení přestupku přijaté dne 10. 4. 2017 vyřídila až dne 22. 11. 2017 (viz C.1). (2) Komise pochybila, když odložila věc z důvodu, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci (viz C.2), a dále pochybila tím, že vyrozumění o odložení věci náležitě neodůvodnila (viz C.3). (3) Krajský úřad pochybil, když nezjistil nečinnost komise (viz C.4). B. Skutková zjištění Mezi domy na adrese Z a Y se nachází podlouhlý pruh pozemku parc. č. X, k. ú. W (dále "proluka"), který manželé Š. (vlastníci domu č. Y) roku 2016 koupili. V noci ze dne 1. 4. na den 2. 4. 2017 nainstalovali na proluku tři zástěny tak, aby tyto zástěny clonily ve výhledu ze tří oken sousední nemovitosti - domu č. Z vlastněného stěžovatelkou. Stěžovatelka sdělila policejní hlídce, kterou přivolala už dne 2. 4. 2017, že do všech místností se zastíněnými okny neproniká slunce, prosvětlení místností je tím značně omezeno. Škoda na majetku jí nevznikla. Policie vzápětí telefonicky kontaktovala sousedku paní Š., která uvedla, že konstrukce před stěžovatelčinými okny je dekorace; má za to, že se nedopouští přestupku - vše konzultovala se stavebním úřadem, dekorace stojí na jejím pozemku, sousedčina okna tam nemají co dělat. [2] Dne 5. 4. 2017 policie oznámila celou věc komisi k projednání přestupku. [3] Stěžovatelka komisi vyzvala dne 24. 4. 2017 k urychlenému projednání věci, neboť oznámený stav přetrvává, zástěny její okna stále zakrývají. [4] Komise učinila první úkony ve věci až v srpnu 2017 - stěžovatelku i paní Š. předvolala k podání vysvětlení na den 28. 8. 2017 [5] a Okresní soud v Břeclavi, který projednával stěžovatelčinu žalobu na odstranění zástěn, požádala o doložení kopie rozsudku. Stěžovatelka dne 28. 8. 2017 komisi sdělila, že záležitost řešila i prostřednictvím stavebního úřadu, který provedl kontrolní prohlídku se závěrem, že zástěny nejsou stavbou, [6] záležitost je občanskoprávním sporem, jenž musí rozhodnout soud. [7] Samosoudkyně Okresního soudu v Břeclavi dne 31. 8. 2017 sdělila, že řízení o žalobě nebylo do té doby pravomocně skončeno. [8] Jelikož se paní Š. omluvila ze srpnového podání vysvětlení, komise předvolala ji i stěžovatelku znovu na den 4. 10. 2017. Paní Š. se uvedeného dne již dostavila a vysvětlila, že zástěny nainstalovali z důvodu chování členů stěžovatelčiny rodiny: poté, kdy manželé Š. zakoupili proluku a začali ji využívat, vídali za okny stěžovatelčina domu siluety postav, jak sledují dění na pozemku - tj. veškeré aktivity manželů Š. a jejich návštěv. Stěžovatelčina rodina opětovně umývala okna, instalovala truhlíky a ozdoby tak, aby měla příležitost neustálého vizuálního kontaktu s manželi Š. Uvedené jednání, které paní Š. nazvala schválností, neustalo ani roku 2017, proto se manželé Š. rozhodli nainstalovat zástěny - umístili je 30 cm od stěžovatelčina domu, aby zástěny umožňovaly cirkulaci vzduchu a prostupnost světla do objektu. Manželé Š. si zjistili, že k umístění takových zástěn není třeba stavebního povolení, což potvrdil po následném šetření i stavební úřad. Dle paní Š. nedochází k vlhnutí stěžovatelčina domu kvůli zástěnám, příčinou je dle ní chybějící krytina odpadávající na proluku, při dešti jsou na fasádě stěžovatelčina domu patrné mapy od zateklé vody. [9] Schopnost zástěn propouštět světlo a stav střechy stěžovatelčina domu doložila paní Š. fotografiemi. Stěžovatelka dne 4. 10. 2017 zopakovala, že jednání manželů Š. považuje za schválnost a že žádá komisi, ať ve věci rozhodne co nejrychleji. [10] Komise vydala dne 22. 11. 2017 usnesení, kterým oznámení přestupku odložila. Toto odložení odůvodnila komise tím, že po posouzení všech důkazů dospěla k závěru o nenaplnění skutkové podstaty schválnosti ve smyslu zákona o přestupcích: paní Š. dle odůvodnění jednala v nepřímém úmyslu, když ve snaze ochránit svoje soukromí umístila zástěny na svém pozemku v těsné blízkosti oken stěžovatelky, a zabránila tak ve výhledu na svůj pozemek. Jednání paní Š. nenaplňuje všechny znaky přestupku, v dané věci se jedná o občanskoprávní spor. [11] Stěžovatelka poté, kdy obdržela vyrozumění o odložení věci, požádala krajský úřad o uplatnění opatření proti nečinnosti. [12] Krajský úřad se seznámil s obsahem spisového materiálu komise a konstatoval, že neshledává nečinnost komise, ani to, že by komise odložila věc v rozporu s právními předpisy upravujícími přestupkové řízení - komise dle krajského úřadu provedla řadu úkonů, na jejichž základě byla oprávněná konstatovat, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci, přičemž toto své rozhodnutí dostatečně odůvodnila. Krajský úřad komisi pouze vytkl, že ve výroku předmětného usnesení [13] chybně uvedla, že podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky [14] věc odkládá z důvodu, že "nezjistil[a] do 60 dnů od přijetí oznámení nebo ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl[a], skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě". Důvodem odložení dle zmíněného ustanovení je ale skutečnost, že "došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci", jak sama komise uvedla v odůvodnění usnesení. Přes toto zjištění neuložil krajský úřad komisi povinnost provést opravu zřejmých nesprávností, neboť by se jednalo o pouhý právní formalismus, jiné právní účinky rozhodnutí by nenastaly. [15] C. Právní hodnocení C.1 Nečinnost komise Správní orgán má ze zákona povinnost zahájit řízení o přestupku do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl. [16] Z povahy věci je zřejmé, že ve stejné lhůtě by měl i rozhodnout, zda oznámení přestupku odloží (podle zákona totiž v případě, že nezahájí řízení ani nepostoupí věc jinému orgánu, musí věc odložit). Policie přijala stěžovatelčino oznámení dne 2. 4. 2017, přičemž už dne 5. 4. 2017 předala věc komisi k projednání přestupku [17] - za osobu podezřelou z přestupku přitom označila pouze paní Š., nikoliv jejího manžela. Stěžovatelka zaslala prostřednictvím svého zástupce komisi dne 24. 4. 2017 podání, kterým doložila fotografii clonících zástěn, informovala, že tento stav stále přetrvává, a požádala o urychlené projednání věci. Komise dne 1. 8. 2017 předvolala stěžovatelku i paní Š. k podání vysvětlení - jelikož se ve stanoveném termínu dne 28. 8. 2017 dostavila pouze stěžovatelka (paní Š. se již dne 3. 8. 2017 telefonicky omluvila), předvolala komise dne 4. 10. 2017 obě osoby znovu, a to na den 25. 10. 2017. V mezidobí si komise opatřila vyjádření Okresního soudu v Břeclavi projednávajícího stěžovatelčinu žalobu na odstranění zástěn a přímo od stěžovatelky získala sdělení o závěru kontrolní prohlídky provedené stavebním úřadem. [18] Poté, co si komise opatřila opis z evidence přestupků [19] týkající se paní Š. a realizovala s ní dne 25. 10. 2017 podání vysvětlení (k věci opětovně podala vysvětlení i stěžovatelka), vydala komise dne 22. 11. 2017 usnesení, kterým celou záležitost odložila. Ze spisového materiálu vyplývá, že komise považovala za podezřelého z přestupku pouze paní Š. Komise se pro tento postup rozhodla zřejmě na základě materiálu, který shromáždila policie v rámci předšetření přestupkové věci [20] ‒ v úředním záznamu o stěžovatelčině vysvětlení píše policie pouze o paní Š. (nikoliv o jejím manželovi), [21] pouze paní Š. pak výslovně uvádí i v oznámení přestupku. Postup komise, která jako s pachatelem přestupku zjevně jednala pouze s paní Š., [22] neshledávám chybným. První formální úkon, ve kterém musí přesně označit pachatele přestupku, je až oznámení o zahájení přestupkového řízení - označená osoba se doručením tohoto oznámení stává obviněným z přestupku, tedy i účastníkem předmětného řízení. Komise naopak není povinna vyzvat podezřelého z přestupku k podání vysvětlení před zahájením řízení (i když je vhodné, aby tak v praxi při prověřování oznámení přestupku činila). Jelikož policie, ale i sama stěžovatelka [23] uváděly jako pachatelku přestupku pouze paní Š., komise nepochybila, když vůči panu Š. neučinila před zahájením řízení žádné úkony. Komise však dle mého názoru pochybila, když se při vyřizování oznámení přestupku dopustila nečinnosti. K vyřízení takového oznámení stanoví zákon dobu 60 dnů. Komise obdržela oznámení dne 10. 4. 2017, [24] vyřídila je usnesením ze dne 22. 11. 2017. V záležitosti sice učinila řadu úkonů, začala s nimi však až v srpnu 2017. V časovém úseku od dubna do července 2017 byla dle spisového materiálu zcela nečinná. C.2 Odložení věci K odložení věci dle ustanovení § 66 odst. 3 písm. a) zákona o přestupcích [resp. podle obdobné úpravy v ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky] může správní orgán přistoupit, pokud došlé podání neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku, tedy v takových případech, kdy je zcela evidentní, že předmětné jednání není přestupkem. [25] Úmyslné jednání spočívající ve vytvoření situace, která obtěžuje souseda a může mu znemožnit větrání, však může být přestupkem schválnosti. [26] Komise při prověřování policejního oznámení zjistila, že mezi stěžovatelkou a manželi Š. přetrvává napětí způsobené vleklými spory o vlastnictví pozemků ležících mezi jejich domy. Manželé Š. se odkoupením proluky pokusili zlepšit svou pozici v jednání se stěžovatelkou; poté, co selhala jejich snaha vyměnit proluku za konkrétní pozemek náležející stěžovatelce, začali proluku využívat jako svou zahradu a pro získání soukromí nainstalovali zástěny. Mám za to, že úmyslné obtěžování sousedskými imisemi, mezi které patří i stínění, může být přestupkem schválnosti - manželé Š. by se jej tedy dopustili v případě, že jejich jednání bylo vedeno úmyslem stěžovatelku obtěžovat. [27] Komise se zjevně zabývala tím, jaká forma zavinění byla přítomná v jednání paní Š., naplněním jednotlivých znaků přestupku, a také provedla test proporcionality, kdy do protikladu k negativním následkům na stěžovatelčinu pohodu bydlení postavila zájem manželů Š. na ochranu svého soukromí. [28] S ohledem na nutnost zevrubného posouzení předmětného jednání spočívajícího v instalaci zástěn, a především zhodnocení, jakou motivaci k němu manželé Š. měli a jaké jsou důsledky jejich jednání, nejsem přesvědčený o evidentnosti toho, že dané jednání není přestupkem. Jedná se dle mého naopak o tolik složité zkoumání a sofistikované kroky, že je komise měla provést až v zahájeném řízení. Dodávám, že komise při zkoumání věci před zahájením řízení provedla úkony, které svou časovou náročností (např. nutnost vyčkat, až soud vyřídí žádost o spolupráci), přispěly k výskytu nezákonné nečinnosti (viz část C.1 této zprávy). Včasné zahájení řízení tak mohlo mít pozitivní vliv i na plynulost vyřizování věci. C.3 Neuvedení důvodů odložení ve vyrozumění stěžovatelky V souladu s principy dobré správy [29] se úřady mají vůči veřejnosti chovat otevřeně, přesvědčivě a předvídatelně. Komise záležitost odložila proto, že došlé oznámení dle ní neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci. [30] Jednotlivé důvody, resp. skutečnosti, které "neodůvodňují zahájení řízení", ale ve vyrozumění stěžovatelky o odložení věci vůbec neuvedla. [31] Odůvodnění odložení není povinnou součástí vyrozumění o odložení, neboť zákon o odpovědnosti za přestupky správnímu orgánu neukládá, aby v rámci vyrozumění sděloval důvody odložení; přesto jsem přesvědčený, že v souladu s principy dobré správy vyrozumění o odložení oznámeného přestupku má obsahovat dostatečné odůvodnění, a to i bez toho, že by o ně oznamovatel musel napřed požádat. Když už komise k odložení přistoupila (dle mého názoru chybně, k tomu viz výše část C.2 této zprávy) a stěžovatelku o tom vyrozuměla, měla jí také vysvětlit, proč její oznámení odkládá. Obdobný požadavek na sdělování přiměřeného odůvodnění toho, jak správní orgán naložil s podnětem k zahájení správního řízení, vznesl veřejný ochránce práv i ve svém obecném doporučení správním orgánům k vyrozumívání podatelů v souladu s ustanovením § 42 správního řádu. [32] Komentářová literatura pak jako vhodnou formu vyrozumívání oznamovatelů přestupku dokonce doporučuje, aby je správní orgány obeslaly stejnopisem předmětného usnesení o odložení věci poznamenaného do spisu. [33] C.4 Postup krajského úřadu Správní orgány vyřizují věci bez zbytečných průtahů, činí tedy úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené. [34] Nadřízený správní orgán učiní opatření proti nečinnosti, dozví-li se o tom, že správní orgán nevydal rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě anebo nezahájil řízení ve lhůtě 30 dnů (v případě přestupkového řízení do 60 dnů) [35] ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících zahájení řízení z moci úřední. [36] Ochrana před nečinností se přitom vztahuje nejen na nečinnost správních orgánů ve správním řízení, ale použije se i při dalších postupech, na které se vztahuje správní řád. [37] Krajský úřad poté, kdy dne 28. 12. 2017 obdržel stěžovatelčinu žádost k uplatnění opatření proti nečinnosti, přezkoumal postup komise při vyřizování oznámení přestupku. Dne 22. 1. 2018 pak vyrozuměl stěžovatelku, že v postupu komise neshledal známky nečinnosti, a nejsou tak splněny podmínky pro to, aby provedl opatření proti nečinnosti. [38] Poté, co jsem zahájil šetření, krajský úřad doplnil, že správní orgán by měl v každé záležitosti zkoumat, zda nesplňuje některý z taxativně stanovených důvodů pro odložení věci. Zabrání se tím provádění zbytečných procesních úkonů a omezí se s tím spojená administrativní pracnost. [39] Souhlasím s vyjádřením krajského úřadu, že v případě, kdy správní orgán nemůže zahájit řízení o přestupku pro některou z překážek definovaných v ustanovení § 76 odstavců 1, 2 a 4, je zcela namístě, aby věc odložil. Již bývalý veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský se ale setkával s tím, že správní orgány nadužívaly důvod odložení spočívající v tom, že došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci [40] - hojně jej využívaly v situacích, kdy si nebyly jisty, zda přestupek v řízení prokáží. Citované ustanovení se ale vztahuje na ty případy, kdy je téměř jisté, že se přestupek nestal. Jak ale uvádím výše v části C.2 této zprávy, stěžovatelčina věc je s ohledem na obtížnost posouzení, s jakou formou zavinění manželé Š. jednali, a především zda svého cíle dosáhli legitimním prostředkem (a to i ve vztahu ke stěžovatelce), poměrně komplikovaná a nelze jednoznačně říct, že o přestupek nešlo. Komise proto nemohla danou věc odložit dle citovaného ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky, a to ani tehdy, když je zjevné, že řízení o přestupku bude administrativně pracné, s náročným dokazováním a vyhodnocováním důkazů. Uzavírám, že krajský úřad dle mého názoru pochybil, když při vyřizování žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti nezjistil nečinnost komise spočívající v nezahájení řízení o přestupku a neučinění stanoveného úkonu do 60 dnů (k tomu viz výše část C.1 této zprávy) a neprovedl žádné opatření proti nečinnosti stanovené správním řádem. [41] D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám starostovi města Mikulova a řediteli krajského úřadu, přičemž je podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřili ke zjištěným pochybením a informovali mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. JUDr. Stanislav Křeček zástupce veřejné ochránkyně práv [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Úřední záznam ze dne 2. 4. 2017, č. j. KRPB-81599-2/PŘ-2017-060415. [3] Oznámení přestupku ze dne 5. 4. 2017, č. j. KRPB-81599-3/PŘ-2017-060415-JM. [4] Sdělení a žádost ze dne 24. 4. 2017, č. j. MUMI 17013675. [5] Předvolání k podání vysvětlení ze dne 1. 8. 2017, čísla jednací MUMI 17028806 a MUMI 17028813. [6] Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. [7] Úřad městyse Drnholec, stavební úřad, Sdělení - závěr z výkonu kontrolní prohlídky ze dne 16. 5. 2017, č. j. UMDR 1284/2017 PIAL. [8] Dokument "paní A. ca M. Š., B. Š. o odstranění zastínění" ze dne 31. 8. 2017, doručené komisi dne 6. 9. 2017, evidované k č. j. MUMI 17036384. [9] Záznam o podání vysvětlení ze dne 25. 10. 2017, č. j. MUMI 17044181. [10] Záznam o podání vysvětlení ze dne 25. 10. 2017, č. j. MUMI 17044178. [11] Usnesení ze dne 22. 11. 2017, č. j. MUMI 17048071. [12] Nedatovaný podnět proti nečinnosti Komise pro projednávání přestupků města Mikulova, doručený krajskému úřadu dne 26. 12. 2017 a evidovaný k č. j. JMK 182223/2018. [13] Viz poznámku č. 11. [14] Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. [15] Odpověď na žádost k uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 22. 1. 2018, č. j. JMK 13333/2018. [16] Ustanovení § 67 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném do 30. 6. 2017. K počátku běhu promlčecí doby srov. JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 2. vydání, s. 324. In: Beck - online [online]. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013 [cit. 2018-07-19]. [17] Policejní korespondence ze dne 5. 4. 2017, č. j. KRPB-81599-3/PŘ-2017-060415-JM, byla dle podacího razítka komisi doručena dne 10. 4. 2017 a zaevidována k č. j. MUMI 17012085. [18] Sdělení stavebního odboru Úřadu městyse Drnholec ze dne 16. 5. 2017, č. j. UMDR 1284/2017 PIAL. [19] Opis z evidence přestupků ze dne 24. 10. 2017, č. j. 375869/2017. [20] Tj. postupem dle ustanovení § 58 zákona o přestupcích. [21] Úřední záznam policie ze dne 2. 4. 2017, č. j. KRPB-81599-2/PŘ-2017-060415. [22] Viz i výrok usnesení komise ze dne 22. 11. 2017, č. j. MUMI 17048071. [23] V některých podáních však stěžovatelka pokládá za pachatele oba manžele Š., např. v žádosti o urychlené projednání věci ze dne 24. 4. 2017. [24] Viz poznámku č. 17. [25] Srov. VARVAŘOVSKÝ, Pavel a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv. Přestupky [online]. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 28 nahoře [cit. 2018-07-19], dostupné z: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/Publikace/sborniky_stanoviska/Prestupky.pdf. [26] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2014, č. j. 41 A 24/2013-32, www.nssoud.cz, ve kterém soud potvrdil, že ponechání nádoby na domovní odpad pod okny ložnice sousedního domu s úmyslem obtěžovat sousedy je přestupkem schválnosti (cituji z odůvodnění předmětného rozhodnutí: "soud uvádí, že v tomto případě má jednoznačně za to, že jednání žalobce popsané v rozhodnutích správních orgánů není pouhou ‚nevhodností nebo neslušností', ale že se v daném případě jednoznačně jedná o úmyslné hrubé jednání žalobce, jedná se vysloveně o schválnost, neboť žalobce musel vědět, že tímto jednáním, tedy umístěním a ponecháním popelnice před okny obytné místnosti domu žalobců, jim v letních měsících velmi znepříjemní život, znemožní větrání v obytné místnosti s tím, že v letních měsících z popelnice s odpadem se dle názoru soudu zápach šíří i přes zavřené okno. Jedná se tedy o hrubé jednání, schválnost obtěžující výrazným způsobem manžele R. a zasahující negativně do jejich života, schválnost, která narušuje občanské soužití."). [27] Viz citovaný judikát krajského soudu v poznámce č. 26. [28] V usnesení ze dne 22. 11. 2017, č. j. MUMI 17048071, komise uvádí, že paní Š. "jednala v nepřímém úmyslu" a "ve snaze ochránit svoje soukromí tím, že umístěním zábran na svém pozemku v těsné blízkosti oken své sousedky" jí zabrání ve výhledu na pozemek manželů Š. [29] Principy dobré správy. Veřejný ochránce práv ‒ ombudsman [online]. Brno: (c) Kancelář veřejného ochránce práv [cit. 2018-07-19]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/principy-dobre-spravy/. [30] Ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky. [31] Vyrozumění osoby přímo postižené spácháním přestupku o odložení věci ze dne 22. 11. 2017, sp. zn. 2100/12085/2017/CIZH. [32] GABRIŠOVÁ, V.: Kontrolní orgány. Sborník Stanoviska veřejného ochránce práv. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv a Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha: 2017, s. 91 a 92. Sborník je dostupný on-line z: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/Publikace/sborniky_stanoviska/Sbornik_Kontrolni-organy.pdf. [33] Srov. JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; Zákon o některých přestupcích. 1. vydání, s. 647 a n. In: Beck - online [online]. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017 [cit. 2018-07-19]. Tato publikace odkazuje v citované části i na komentář JEMELKA, Luboš, PONDĚLÍČKOVÁ, Klára, BOHADLO, David. Správní řád. 5. Vydání, s. 422 a 423. In: Beck - online [online]. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2016 [cit. 2018-07-19]. [34] Ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. [35] Komise se o jednání manželů dozvěděla dne 10. 4. 2017, takže povinnost zahájit řízení bezodkladně, nejpozději však do šedesáti dnů, pro ni vyplývala ještě z ustanovení § 67 odst. 3 zákona o přestupcích. [36] Ustanovení § 80 odstavců 1 a 2 správního řádu. [37] Srov. VEDRAL, Josef. Správní řád. Komentář. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: RNDr. Ivana Hexnerová - BOVA POLYGON, 2012, s. 699 a n. ISBN 978-80-7273-166-4. [38] Odpověď na žádost k uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 22. 1. 2018, č. j. JMK 13333/2018. [39] Vyjádření ze dne 26. 3. 2018, č. j. JMK 46061/2018. [40] Srov. VARVAŘOVSKÝ, Pavel a kol. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv. Přestupky [online]. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 28 nahoře [cit. 2018-07-18], dostupné z: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/Publikace/sborniky_stanoviska/Prestupky.pdf. [41] Ustanovení § 80 odst. 4 správního řádu.