Právní věty

Text dokumentu

Zpráva o šetření postupu kolizního opatrovníka ve věci úpravy styku rodiče se synem Pan A. A., bytem xxxx (dále také jen "otec"), se na mě obrátil podnětem týkajícím se postupu Úřadu městského obvodu Plzeň-město (dále jen "OSPOD Plzeň-město"), který vykonával sociálně-právní ochranu jeho syna Marka (nar. xxxx) a dcery Evy (nar. xxxx) A. V září 2017 došlo k odebrání dětí z péče rodičů předběžným opatřením z důvodu podezření z jejich týrání. Děti soud svěřil do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc P. Následně soud svěřil děti do péče otcovské babičky. Během trvání předběžného opatření, na jehož základě se děti nacházely u otcovské babičky, se rodiče i nadále podíleli na péči o děti. V té době však došlo k další hospitalizaci Evy - opět s podezřením na týrání. V důsledku toho soud svěřil Marka do pěstounské péče na přechodnou dobu (v březnu 2018) a Evu po skončení hospitalizace do Dětského centra L. (v květnu 2018). Eva má od druhé hospitalizace v březnu 2018 těžké postižení s poruchou zraku a vyžaduje zvýšenou péči. V souvislosti se změnou péče o děti došlo i ke změně předmětu stěžovatelova podnětu na úpravu jeho styku se synem. Výhrady otce se týkají postupu Úřadu městského obvodu Plzeň 3 (dále také "OSPOD Plzeň 3"), který se stal kolizním opatrovníkem dětí v dalším soudním řízení. Otec nesouhlasí s postupem kolizního opatrovníka při projednávání jeho návrhu na rozšíření kontaktu s Markem. K Evě se podnět nevztahuje, otec ji v Dětském centru L. pravidelně navštěvuje. A. Shrnutí závěrů Po provedení šetření jsem dospěla k závěru, že OSPOD Plzeň 3: * pochybil, neboť se zcela nedostatečně zabýval vývojem asistovaného kontaktu otce se synem a v reakci na jeho vyhodnocení nepodpořil jeho rozšíření, * pochybil, když nezačlenil asistovaný kontakt do předmětu případové konference a nezabýval se možností navrácení syna do péče otce. B. Skutková zjištění Rodiče spolu žili ve společné domácnosti do přelomu dubna/května 2018, kdy se matka odstěhovala ke svému dlouholetému příteli. Spisová dokumentace Marka byla vedena u Městského úřadu Stod od 9. března 2017, kdy bylo poprvé podáno oznámení MUDr. P. na podezření na syndrom CAN. [1] V souvislosti s tím Policie ČR věc prošetřila a následně v prosinci 2017 odložila, protože nezjistila, že by v daném případě byly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu, přestupku či jiného deliktu. Poté proběhla opakovaná sociální šetření a nebyl zjištěn žádný vážnější problém v rodině. V srpnu 2017 se narodila Eva, která již následující měsíc, tedy v září, byla poprvé hospitalizována s podezřením na syndrom CAN. Následně byly děti dne 25. září 2017 rychlým předběžným opatřením umístěny do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc P. Poté na návrh rodičů byly obě děti dne 2. ledna 2018 svěřeny do péče otcovské babičky B. A. V únoru 2018 byl (v rámci řízení o ústavní výchově, výchovných opatřeních a pěstounské péči) vypracován posudek na oba rodiče, ze kterého vyplynulo, že oba rodiče jsou schopni v plné míře plnit rodičovskou roli. Tyto posudky ale byly zpochybněny s ohledem na znalecké posudky z trestního řízení. S péčí o děti otcovské babičce vypomáhali matka i otec. Jelikož v březnu 2018, tj. poté co soud děti na základě předběžného opatření svěřil do péče otcovské babičky, došlo k další hospitalizaci Evy, byl Marek na základě rychlého předběžného opatření svěřen do pěstounské péče na přechodnou dobu (k manželům C.). Eva byla po skončené hospitalizaci v důsledku svého zdravotního stavu umístěna do Dětského centra L. OSPOD zvažoval variantu společného umístění sourozenců u pěstounů, ale z důvodů nedostatečné kapacity míst v pěstounských rodinách to v dané době nebylo možné. Evě je nadto od poslední hospitalizaci třeba věnovat zvýšenou péči, jelikož se stala dítětem s těžkým neurologickým postižením. [2] V trestním řízení o ublížení na zdraví dcery Evy byla obviněna matka, otec figuroval pouze jako svědek. O rozšíření obvinění i na osobu otce se pokusil OSPOD Nýřany (OSPOD pěstounů), když podal podnět Okresnímu státnímu zastupitelství Plzeň-město. Podnět byl vyhodnocen jako trestní oznámení na otce a postoupen k dalšímu řízení Policii ČR. Ta po výslechu pracovnice OSPOD Nýřany sdělila, že v dané fázi není možné rozšířit obvinění i na otce, neboť již byla vypracována obžaloba. Styk rodičů s Markem soud v květnu 2018 upravil [3] tak, že stanovil styk obou rodičů každý týden ve středu od 9:00 do 11:00 hodin za přítomnosti jednoho z manželů C. Zároveň soud zamítl přítomnost otcovské babičky při těchto setkáních. Z počátku byl kontakt problematický, a to zejména kvůli konfliktnímu přístupu především ze strany matky k manželům C. Kontakt s Markem proto od dubna 2018 probíhal vždy jako asistovaný v organizaci Diakonie západ. Otec na setkání se synem Markem chodil vždy včas a pravidelně, zatímco matka několikrát přišla se zpožděním či se nedostavila. Při kontaktu se synem byl otec aktivnější. Během místního šetření pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv OSPOD Plzeň 3 hodnotil spolupráci s otcem jako náročnou, především kvůli jeho právnímu zástupci a zmocněnci. Kontakt přímo v rodině pěstounů nedoporučoval především z důvodu konfliktního přístupu rodičů k pěstounům a také z důvodu přítomnosti vlastních dětí pěstounů v domácnosti. OSPOD Plzeň 3 si byl vědom potřeby postupného rozšiřování kontaktu Marka s rodiči, zároveň ale při místním šetření uvedl, že zatím považuje kontakt za dostatečný. Dne 28. 1. 2019 OSPOD uspořádal případovou konferenci, jíž se zúčastnili oba rodiče [4]. Otec téhož dne podal návrh k soudu na svěření obou dětí do své péče, o čemž vyrozuměl OSPOD Plzeň 3 na případové konferenci. Předmětem konference bylo především zmapování možných řešení situace obou dětí s přihlédnutím ke skutečnosti, že pěstounská péče na přechodnou dobu, v níž se Marek nacházel, měla končit dne 15. 3. 2019. Matka případovou konferenci opustila dříve kvůli rehabilitaci. Uvedla, že plánuje podat návrh na svěření obou dětí do své péče. Dne 11. 3. 2019 soud rozhodl o předběžném opatření, jímž Marka opakovaně svěřil do pěstounské péče na přechodnou dobu manželům C. C. Právní hodnocení C.1 Kontakt otce se synem, možnost navrácení syna do péče otce Asistovaný kontakt je forma dočasného omezení styku dítěte s rodičem, o němž rozhoduje soud. V jeho rámci může být uložena povinnost osobám, mezi kterými má být styk realizován, tj. dítěti a rodiči, uskutečňovat styk pod dohledem třetí osoby (např. psychologa) a na neutrální půdě. Takové omezení kontaktu nejčastěji za pomoci odborníků a odborného poradenského zařízení je využíváno především v situacích, kdy existuje obava z ohrožení dítěte rodičem nebo je třeba asistence za účelem navázání osobního kontaktu (dítě rodiče odmítá, má z něj strach atd.). [5] V situaci závažného podezření na týrání dětí rodiči je jistě asistovaný kontakt odůvodněným nástrojem k zajištění a udržení vazeb mezi rodiči a dítětem v bezpečných podmínkách. K asistovanému styku však nelze přistupovat jako k trvalému řešení. Jde o živý nástroj v rukou OSPOD, který by neměl ustrnout na stejném bodě po nepřiměřenou dobu. Jeho účelem je především navázání a rozvíjení, popřípadě ověření fungování styku rodiče s dítětem. Soud i OSPOD by tedy měly s tímto opatřením zacházet jako s dočasným. OSPOD by proto měl pravidelně vyhodnocovat, jaký vliv mají asistované kontakty na situaci dítěte a zda nepominuly důvody takového kontaktu, popřípadě zda neexistují důvody jeho rozšíření. Domnívám se, že OSPOD Plzeň 3 měl podpořit otce při snaze o rozšíření styku s jeho synem nebo alespoň více v této věci zohlednit jeho dosavadní chování, vývoj trestního řízení a snahy, které otec doposud vyvinul. Při prvním návrhu na předběžné opatření na svěření Marka do pěstounské péče na přechodnou dobu [6] situaci vyhodnotil správně. V době podání návrhu nebylo jasné, zda stěžovatel bude v trestním řízení nadále veden pouze jako svědek a zda a jakou měrou se podílel na zranění a ohrožení výchovy dětí. V té době navíc stěžovatel udržoval s matkou partnerský vztah a obývali společnou domácnost. Bylo tedy třeba je posuzovat společně, protože prostředí pro výchovu vytvářeli společně. Rodiče tehdy pobývali ve stejné domácnosti s otcovskou babičkou a fakticky vykonávali péči o děti, přestože děti byly svěřeny předběžným opatřením do péče babičky. Prostředí se stalo nebezpečným pro obě děti bez ohledu na to, že poranění bylo způsobeno pouze jednomu z nich, a to především kvůli předchozím opakovaným zraněním, které utrpěly obě děti (tehdy ještě v péči rodičů). Při druhém návrhu v únoru 2019, tedy po uplynutí maximální délky trvání pěstounské péče na přechodnou dobu, podal tentokrát již OSPOD Plzeň 3 znovu návrh na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Z případové konference konané v lednu 2019 pak vyplývá, že OSPOD Plzeň 3 se zabýval možnými způsoby řešení situace. Je třeba připomenout, že trestní řízení ve věci poranění Marka z dubna 2017 Policie ČR odložila, protože nešlo o podezření ze spáchání přečinu. Obdobně i trestní řízení týkající se poranění Evy je vedeno pouze proti matce, a to pro zločin týrání svěřené osoby a týrání osoby ve společném obydlí, a proti otcovské babičce pro zločin opuštění dítěte nebo svěřené osoby. Otec je v tomto trestním řízení veden pouze jako svědek, a to i poté, co na něj pracovnice OSPOD Nýřany (OSPOD pěstounů) podala trestní oznámení, ve kterém požadovala vztažení obvinění i na osobu otce. Policie odmítla rozšíření obvinění, protože již byla podána obžaloba. Jsem si vědoma, že OSPOD není povinen ani oprávněn sám posuzovat zavinění stěžovatele na spáchaném trestném činu, je však třeba, aby vývoj trestního řízení zohlednil ve svém postupu. Za stávající situace není zřejmé, z čeho OSPOD Plzeň 3 vycházel, když nepodpořil rozšíření kontaktu otce s Markem, přestože se vyjadřoval tak, že jejich kontakt probíhá pozitivně a bezproblémově, a následně podal návrh na opětovné svěření syna do pěstounské péče na přechodnou dobu. Ano, rodina vykazovala znaky týrání, ale je třeba pamatovat také na to, že tato rodina - na rozdíl od období, kdy byl podán první návrh na pěstounskou péči na přechodnou dobu - již netvoří jeden celek a jedno výchovné prostředí, neboť se stěžovatel s matkou rozešli. Nyní je tedy třeba pohlížet na otce i matku samostatně a zohlednit, že trestní řízení je vedeno pouze proti matce. Nelze se opírat pouze o domněnku, že se stěžovatel podílel či věděl o jednání matky. OSPOD Plzeň 3 měl tedy učinit komplexní vyhodnocení výchovných schopností a minulé péče stěžovatele a přihlédnout i k dosavadnímu vývoji asistovaných kontaktů. Mám za to, že OSPOD Plzeň 3 měl před podáním návrhu na pěstounskou péči na přechodnou dobu v únoru 2019 vyhodnotit a zohlednit zodpovědný přístup otce k jeho setkáním se synem, na která pravidelně a včas docházel. Zprávy z asistovaných kontaktů pak jasně vypovídají o tom, že otec je při kontaktu aktivní, s Markem spolupracuje a komunikuje. Marek na něj reaguje dobře a radostně, nechá se od něj pomazlit a otec k němu vystupuje klidně a opatrovnicky. Otec se pravidelně zajímá a doptává se na informace týkající se Marka a jeho zdravotního stavu nebo aktivit, kterým se jeho syn rád věnuje. OSPOD Plzeň 3 měl přihlédnout k jeho neustálým snahám o rozšíření kontaktu se synem a tyto minimálně podpořit. OSPOD Plzeň 3 se vyjádřil, že přístup otce k asistovaným kontaktům shledává jako bezproblémový a jeho vztah k synovi jako pozitivní. Z těchto poznatků však neučinil závěr, a pokud jej učinil, jeho postup ve věci neodpovídal těmto kladným poznatkům. Přestože asistovaná setkání stěžovatele a jeho syna probíhala bez problémů, otec se na ně pravidelně dostavoval a aktivně se synovi věnoval, OSPOD Plzeň 3 se nezabýval možností rozšíření asistovaného kontaktu, natož pak možností svěření syna do péče otce. OSPOD Plzeň 3 ve svém přístupu nijak nezohlednil, jak setkání otce a syna probíhají a jak se vyvíjí jejich vztah. OSPOD Plzeň 3 tak neučinil ani poté, co jej otec několikrát vyzval k rozšíření kontaktu. Nereagoval ani na urgenci ze strany obecného zmocněnce otce při případové konferenci v lednu 2019, kde zdůrazňoval nutnost rozšiřování styku v rámci asistovaného kontaktu. OSPOD Plzeň 3 i po roce trvání asistovaného kontaktu v rozsahu 2 hodin týdně shledával kontakt jako dostatečný a takovým jednáním umožnil, aby vztah mezi stěžovatelem a dítětem stagnoval poměrně dlouhou dobu. [7] V tomto jeho postupu tedy musím konstatovat pochybení. K tomu jen dodávám, že pokládám za pochopitelné, když se jednání otce s OSPOD s prodlužující se dobou trvání asistovaného kontaktu v nezměněném rozsahu stalo více a více odmítavým. Protože ani po roce, kdy stěžovatel řádně plnil své povinnosti, nedošlo k vývoji situace. C.2 Případová konference, nevyhodnocení asistovaného kontaktu a nezařazení možnosti navrácení syna do péče otce OSPOD je povinen po odebrání dětí z péče rodičů s rodinou dále aktivně spolupracovat s cílem navrácení dítěte zpět do rodiny. [8] Významným nástrojem při řešení situace dítěte je mj. případová konference. Je důležité, aby OSPOD před uspořádáním případové konference zhodnotil dosavadní vývoj situace dítěte a na základě toho vytyčil předmět a cíle případové konference. Jde o nástroj, díky kterému se rodiče a s rodiči spolupracující odborníci mohou aktivně velkou měrou podílet na hledání řešení vzniklé situace. Předmětem případové konference ze dne 28. 1. 2019 bylo projednání skutečností týkajících se Marka a jeho sestry Evy. Jako cíle OSPOD Plzeň 3 vytyčil perspektivu péče o děti, plán budoucí spolupráce mezi rodinou, pěstouny na přechodnou dobu, dětským domovem, OSPOD a dalšími odborníky a organizacemi a aktualizaci individuálního plánu ochrany dětí. OSPOD Plzeň 3 sám nijak nezohlednil potřebu vyhodnocení dosavadního asistovaného kontaktu a jeho následný vývoj. Samotný asistovaný kontakt nebyl v rámci případové konference řešen vůbec, přestože se domnívám, že bylo třeba zhodnotit jeho průběh a projednat jeho další vývoj. OSPOD tak neučinil ani po návrhu na rozšiřování asistovaného kontaktu, který vznesl obecný zmocněnec otce. OSPOD Plzeň 3 vůbec na tento návrh nereagoval a nezabýval se jím. Otázka kontaktu dětí s rodiči je přitom stěžejní. OSPOD Plzeň 3 proto pochybil, když nezačlenil asistovaný kontakt do předmětu případové konference, i přestože k tomu byl učiněn podnět ze strany obecného zmocněnce otce, a tudíž neumožnil diskuzi o dosavadním průběhu asistovaného styku a jeho možném následném vývoji. Mé předchozí argumenty mě pak vedou také k závěru, že OSPOD Plzeň 3 pochybil, když v rámci případové konference v lednu 2019 navrhl k diskusi pouze tři možná řešení Markovy situace - opětovné svěření do pěstounské péče na přechodnou dobu, a to buď u stejných pěstounů, nebo u jiných pěstounů anebo umístění do ústavní výchovy. Možnost navrácení syna do péče otce OSPOD vůbec nezvažoval. Následně podal návrh na svěření Marka do pěstounské péče na přechodnou dobu. OSPOD argumentoval tím, že vyčkává na znalecký posudek, který měl být vyhotoven, ale také na konečný výsledek opatrovnického řízení. Takový argument se však nejeví jako dostatečný. OSPOD by neměl svou (ne)činnost odvíjet pouze od činnosti soudu. Naopak je plnohodnotným účastníkem soudního řízení. Domnívám se, že situace v době této případové konference, potažmo v době podání návrhu na opětovné svěření Marka do pěstounské péče na přechodnou dobu, odůvodňovala i jiná možná řešení. D. Informace o dalším postupu Na základě výše zmíněných úvah a zjištění jsem dospěla k závěru, že OSPOD Plzeň 3 pochybil tím, že nezohlednil bezproblémový vývoj asistovaného kontaktu otce se synem a v důsledku toho neumožnil rozšiřování jejich kontaktu. Dále pochybil, když asistovaný styk nezahrnul do předmětu případové konference, a to ani na podnět ze strany obecného zmocněnce otce. Zprávu zasílám starostovi městského obvodu Plzeň 3 a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Brno 19. srpna 2019 Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv [1] Syndrom týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte [2] Eva je pravostranně ochrnutá, pravé oko plně postižené a u druhého oka zbytky zraku. Následkem krvácení došlo k atrofii zraku. [3] Na základě návrhu rodičů na nařízení předběžného opatření na úpravu styku a předávání informací. [4] Viz protokol o případové konferenci ze dne 28. 1. 2019. [5] Rogalewiczová, R., Cilečková, K., Kapitán, Z., Doležal, M. a kol. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 123 [6] Který podával v březnu 2018 předchozí OSPOD Magistrátu města Plzeň. [7] Asistovaný kontakt probíhá v rozsahu 2 hodin týdně již od května 2018. [8] V souladu s § 12 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Sp. zn.: 744/2018/VOP/PŠ Sp. zn.: 744/2018/VOP/PŠ Č. j.: KVOP-37466/2019