Spisová značka 744/2018/VOP
Oblast práva Činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD)
Věc úprava styku rodiče s dětmi / bránění ve styku
Forma zjištění ochránce Závěrečné stanovisko - § 19
Výsledek šetření Pochybení zjištěno
Vztah k českým právním předpisům 389/1999 Sb., § 10 odst. 3 písm. c), § 10 odst. 3 písm. e), § 14 odst. 1, § 17 písm. a)
89/2012 Sb., § 888
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 30. 01. 2018
Datum vydání 16. 10. 2019
Časová osa případu
Sp. zn. 744/2018/VOP

Text dokumentu

Sp. zn.: 744/2018/VOP/PŠ Č. j.: KVOP-47055/2019 Brno 16. října 2019 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci postupu kolizního opatrovníka při úpravě styku rodiče se synem A. Závěry šetření Na základě podnětu pana A., bytem xxxxx (dále jen "stěžovatel" nebo "otec"), jsem zahájila šetření podle § 14 zákona o veřejném ochránci práv [1]. Předmětem šetření byl postup Úřadu městského obvodu Plzeň-město (dále jen "OSPOD") při výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví jeho syna Marka A. (nar. xxxx). Ve zprávě o šetření jsem dospěla k závěru, že OSPOD pochybil: * neboť se zcela nedostatečně zabýval vývojem asistovaného kontaktu otce se synem a v reakci na jeho vyhodnocení nepodpořil jeho rozšíření, * když nezačlenil asistovaný kontakt do předmětu případové konference a nezabýval se možností navrácení syna do péče otce. B. Vyjádření úřadu Tajemník Úřadu městského obvodu Plzeň 3 Mgr. Petr Baloun (dále jen "tajemník") mě dopisem ze dne 11. září 2019 informoval, že zprávu konzultoval s metodickými orgány Krajského úřadu Plzeňského kraje a Magistrátu města Plzeň a že bude tématem supervize sociálních pracovníků. Ve svém stanovisku se však vymezuje proti některým mým závěrům zprávy o šetření. Tajemník uvádí, že OSPOD je vázán § 14 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a tudíž je nekompetentní k podání návrhu o změně styku. OSPOD dle něj vycházel z dostupných informací a s ohledem na zájem dítěte zvolil "preventivní opatření" v podobě pěstounské péče na přechodnou dobu a asistovaného kontaktu do doby, než budou znalecky ověřeny rodičovské kompetence otce. Dále uvádí, že pokud by otec návrh na změnu rozsahu styku podal v současné době, OSPOD by jej v rámci soudního řízení podpořil. Co se týče případové konference, tajemník uvádí, že pro případovou konferenci konanou 28. ledna 2019 byly zvoleny pouze "priority potřeby řešení". Závěrem uvádí, že s otcem bude OSPOD v dané věci v nejbližší době jednat a celému případu OSPOD věnuje náležitou pozornost. C. Závěrečné hodnocení Vítám opatření v podobě supervize a podpory kontaktu otce se synem do budoucna, přesto nepovažuji opatření úřadu za dostatečná ani dostatečně určitá. Proto vydávám toto závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. Nejprve se musím vyjádřit k tvrzení tajemníka, že OSPOD nebyl dle § 14 zákona oprávněn podat k soudu návrh na úpravu styku rodičů s dětmi. [2] Je třeba upozornit, že tajemník opomíjí skutečnost, že OSPOD byl jmenován kolizním opatrovníkem nezletilých dětí. Kolizní opatrovník dítěte musí hájit práva a oprávněné zájmy dítěte. Jsou mu proto svěřena veškerá procesní práva účastníka řízení (účastnit se jednání, podávat vyjádření a návrhy, odvolání atd.). OSPOD jako kolizní opatrovník dětí tedy má veškerá procesní oprávnění, tedy i právo podat v rámci řízení návrh na úpravu styku rodičů s dětmi, vyvstala-li taková potřeba. OSPOD byl v roli kolizního opatrovníka oprávněn návrh podat. Nelze totiž akceptovat, aby OSPOD ponechal řešení věci pouze na aktivitě ostatních účastníků (rodičů), když má možnost sám ve věci intervenovat. [3] Dovoluji si OSPOD upozornit i na řešení situace, ve které by nebyl kolizním opatrovníkem jmenován. V takovém případě by OSPOD měl respektovat autonomii rodiny a rozhodnutí rodičů, zda návrh na zahájení řízení podají sami. Popřípadě by měl o možnosti podání takového návrhu rodiče poučit. Pokud žádný z oprávněných navrhovatelů situaci neřeší a je v zájmu dítěte, aby byla situace vyřešena soudním rozhodnutím, může OSPOD podat k příslušnému soudu podnět. Soud může zahájit řízení z moci úřední. Nadto považuji za nutné podotknout, že přestože má kolizní opatrovník rovnocenné postavení jako ostatní účastníci řízení, jeho slovo, coby státního orgánu chránícího zájmy dítěte, má velkou váhu. V každém případě měl OSPOD minimálně podpořit otce při podání jeho návrhu a více s ním tuto možnost komunikovat. Uvádí-li tajemník ve svém vyjádření, že "případný návrh otce na změnu rozsahu styku, respektující zájem a potřeby dítěte, by byl v současné době v rámci soudního řízení podpořen", musím uvést, že tím jen potvrzuje, že tak mohl učinit již dříve, protože situace se zásadním způsobem nijak nezměnila. Uvádí-li tajemník, že "cíle případové konference ze dne 28. 1. 2019 byly voleny podle priority potřeby řešení", musím trvat na tom, že mezi priority péče o dítě patří především možnost navrácení do biologické rodiny. Náhradní rodinná péče by měla být pojímána vždy jako subsidiární k péči vlastních rodičů. [4] Je-li prokázána existence rodinného vztahu, musí orgány veřejné moci v zásadě jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a přijmout vhodná opatření za účelem sloučení rodiče s dítětem. [5] OSPOD nedostatečně podporoval otce v jeho snaze stýkat se se synem častěji a déle, popř. získat jej do své péče, přestože mu mělo být po zhodnocení zpráv z asistovaných kontaktů zřejmé, že jeho vztah se synem je pozitivní a měl by podpořit jeho rozvíjení. Předmětem případové konference tedy měla být primárně možnost péče rodičů o syna a teprve byla-li by taková péče nemožná či nevhodná pro dítě, zaměřit se na další alternativy. Co se týče dostupných a známých informací, znovu zdůrazňuji, že OSPOD měl k dispozici informace o bezproblémovém průběhu asistovaných kontaktů otce se synem (zprávy o asistovaných kontaktech jsou součástí spisu OSPOD) a také o tom, že trestní řízení je stále vedeno jen proti matce, kdežto otec vystupuje pouze jako svědek. OSPOD přestože o tomto věděl, informace nijak nevyhodnotil a nezohlednil při zvažování možností péče o nezletilého Marka. Nesouhlasím proto s tvrzením tajemníka, že OSPOD skutečně vycházel ze všech dostupných a známých informací, a pokud tomu tak skutečně bylo, dle mého názoru vyvodil z těchto informací mylné závěry. Závěrem bych chtěla znovu apelovat na OSPOD ve věci asistovaných kontaktů a jejich budoucího vývoje. Ještě jednou zdůrazňuji, že asistovaný kontakt je institut dočasný a přechodný, a je proto nutné, aby OSPOD jeho průběh hodnotil a činil z něj závěry pro budoucí vývoj. OSPOD se měl asistovaným kontaktem zabývat bez ohledu na činnost soudu. Nelze tedy jeho nečinnost v této věci ospravedlnit ani vyčkáváním na znalecké posudky, které mají být v řízení provedeny, a to především s ohledem na délku jak asistovaného kontaktu, tak soudního řízení. [6] Je důležité, aby OSPOD každý asistovaný kontakt pravidelně vyhodnocoval a na tomto základě volil další postup ve věci, a to ať ve prospěch rodičů, či náhradní rodinné péče. D. Opatření k nápravě Argumenty Úřadu městské části Plzeň 3 obsažené ve vyjádření nadále považuji za nesprávné a neshledávám opatření, která přijal pro daný případ i budoucí praxi, za dostatečná. Navrhuji Úřadu městského obvodu Plzeň 3, aby: (A) napříště měl v případě výkonu kolizního opatrovnictví na paměti, že je plnohodnotným účastníkem řízení s veškerými procesními oprávněními (tedy i návrhovými oprávněními ve věcech styku dítěte s rodiči), (B) asistované kontakty vždy průběžně vyhodnocoval, (C) v dané věci co nejdříve svolal případovou konferenci, jejímž předmětem bude zhodnocení dosavadního asistovaného kontaktu otce se synem a zaslal mi na vědomí protokol z této případové konference, (D) na základě vyhodnocení situace učinil další kroky směrem k rozšíření kontaktu dítěte s otcem a dále zvážil a vyhodnotil možnost navrácení dítěte do jeho péče. Závěrečné stanovisko zasílám Úřadu městského obvodu Plzeň 3 a žádám, aby mi podle ustanovení § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď očekávám v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Stanovisko zasílám také stěžovateli. Pokud Úřad městského obvodu Plzeň 3 nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím nadřízený úřad, případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jmen osob oprávněných jednat jménem úřadu. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. [3] Zpráva veřejné ochránkyně práv ze dne 5. února 2019, sp. zn. 4651/2018/VOP. [4] Nález Ústavního soudu I. ÚS 1764/16, ze dne 3. listopadu 2016, dostupný na http://nalus.usoud.cz. [5] Nález Ústavního soudu II. ÚS 838/07-2, ze dne 10. 10. 2007, dostupný na http://nalus.usoud.cz. [6] Návrh na svěření obou dětí do jeho péče podal otec již v lednu 2019.