Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 4778/2018/VOP/MKZ Č. j.: KVOP-13217/2019 Brno 18. dubna 2019 Zpráva o šetření ve věci příspěvku na podporu regionální mobility - příspěvku na přestěhování Paní A., bytem xxx (dále také "stěžovatelka"), se na mě obrátila ve věci zamítnutí její žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu regionální mobility - příspěvku na přestěhování (dále také "příspěvek na přestěhování"). Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Brně (dále také "úřad práce") nevyhověl žádosti o příspěvek na přestěhování z důvodu nesplnění jedné z podmínek pro jeho poskytnutí. Stěžovatelka je naopak přesvědčena, že všechny podmínky pro získání příspěvku splnila. Na základě podnětu stěžovatelky jsem zahájila šetření a vyzvala úřad práce k vyjádření a k poskytnutí spisové dokumentace. A. Shrnutí závěrů A.1 Rozhodování o žádosti o příspěvek na přestěhování V rámci aktivní politiky zaměstnanosti rozhoduje úřad práce o žádosti o příspěvek na přestěhování ve správním řízení, které je zahájeno podáním žádosti. Dohoda o poskytnutí příspěvku uzavřená s uchazečem o zaměstnání je veřejnoprávní smlouva, která nahrazuje kladné rozhodnutí o žádosti. Pokud žádosti není vyhověno, musí úřad práce vydat řádně odůvodněné správní rozhodnutí. Úřad práce vyrozuměl stěžovatelku o nevyhovění žádosti stručným dopisem. Úřad práce pochybil tím, že o žádosti stěžovatelky o příspěvek na přestěhování nerozhodoval ve správním řízení a nezamítl ji řádně odůvodněným správním rozhodnutím. A.2 Podmínky pro poskytnutí příspěvku na přestěhování a vyrozumění o zamítnutí žádosti A.2.1 Podmínky pro poskytnutí příspěvku Pokud žadatel o příspěvek na přestěhování změnil z důvodu nástupu do nového zaměstnání své dosavadní bydliště, splnil podmínku příčinné souvislosti, která je jednou z podmínek poskytnutí příspěvku. Podmínku nového bydliště splňuje i adresa vztahující se k nájemní smlouvě k objektu, který žadatel využívá k bydlení. Stěžovatelka uzavřela nájemní smlouvu v novém bydlišti od 15. 4. 2018, evidenci u úřadu práce ukončila dne 16. 4. 2018 a následující den 17. 4. 2018 nastoupila do nového zaměstnání. Úřad práce její žádosti o příspěvek na přestěhování nevyhověl, protože vyhodnotil, že v jejím případě spolu příčinně nesouvisí změna bydliště a nástup do nového zaměstnání. Úřad práce pochybil tím, že nesprávně posoudil splnění podmínky příčinné souvislosti mezi změnou bydliště stěžovatelky a nástupem do nového zaměstnání, a nevyhověl tak její žádosti o příspěvek na přestěhování. A.2.2 Vyrozumění o zamítnutí žádosti I kdyby snad úřad práce nebyl povinen vydat správní rozhodnutí pro případ nevyhovění žádosti, musí žadatele o příspěvek na přestěhování srozumitelně a přesvědčivě seznámit s důvody nevyhovění. Úřad práce stěžovatelce stručně sdělil, že nevyhověl její žádosti, protože nedodržela podmínky nutné ke schválení. Úřad práce pochybil tím, že své zamítavé stanovisko k žádosti o příspěvek na přestěhování řádně nezdůvodnil v souladu s principy dobré správy - konkrétně s principem přesvědčivosti a srozumitelnosti. B. Skutková zjištění Ze spisové dokumentace, kterou mi poskytla stěžovatelka, vyplynulo, že byla od srpna 2017 v evidenci úřadu práce. Protože nemohla sehnat v místě svého bydliště vhodné zaměstnání, rozhodla se, že si bude hledat práci v jiném regionu mimo město Brno. Stěžovatelka namítá, že o změně regionu pro hledání práce začala uvažovat na základě informací obdržených od úřadu práce. Za součinnosti zprostředkovatelky práce zajišťovala potřebné dokumenty k žádosti. Z potvrzení o době vedení v evidenci vyplývá, že byla v evidenci do 16. 4. 2018. V pracovní smlouvě uzavřené s novým zaměstnavatelem je jako den nástupu do zaměstnání sjednán den 17. 4. 2018. Se změnou místa výkonu zaměstnání souviselo i stěžovatelčino odstěhování z Brna. Stěžovatelka uzavřela s pronajímatelem nájemní smlouvu, na základě které je oprávněna užívat bytovou jednotku ve městě X od 15. 4. 2018 do 15. 4. 2019. Stěžovatelka se domnívá, že všechny podmínky pro poskytnutí příspěvku splnila. Z dokumentace vyplývá, že úřad práce nevedl o žádosti správní řízení. Místo rozhodnutí poslal stěžovatelce pouze informativní dopis,[1] v němž stručně zdůvodnil zamítnutí žádosti nesplněním podmínky příčinné souvislosti. Stěžovatelka se vůči zamítnutí ohradila pouze ústně při jednání na úřadě práce. Ředitel Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Brně Ing. Josef Bürger k zahájení šetření podnětu stěžovatelky sdělil: "Směrnice generální ředitelky č. 10/2016, Postup Úřadu práce České republiky při realizaci pilotního nástroje a poskytování příspěvku na podporu regionální mobility, část třetí, čl. I, bod 1, dle kterého příspěvkem na přestěhování může být podpořen žadatel, který den následující po dni ukončení evidence u ÚP ČR nastoupil do zaměstnání mimo místo svého bydliště, následně změnil své místo bydliště a změna a nástup do zaměstnání spolu příčinně souvisí. Vzhledem k tomu, že ke změně bydliště dle nájemní smlouvy došlo ještě před nástupem do zaměstnání, nebylo možné příspěvek na přestěhování poskytnout. Při posuzování žádosti o příspěvek na přestěhování vždy postupuje hodnotící komise Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Brně v souladu s řídícími akty upravujícími realizací aktivní politiky zaměstnanosti a hodnotí, zda je uchazeč o zaměstnání ohrožen dlouhodobou nezaměstnaností. Příspěvkem z aktivní politiky zaměstnanosti lze podpořit pouze uchazeče, který je bez příspěvku neumístitelný. V tomto případě se jednalo o uchazečku s vysokoškolským vzděláním a 12letou praxí v pedagogicko-psychologické poradně, bez zdravotního omezení." K mému doplňujícímu dotazu, zda je běžné, že sdělení o nevyhovění žádosti je tak stručné, ředitel Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Brně Ing. Bürger odpověděl, že vyrozumění o zamítnutí žádosti o poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (dále také "APZ") jsou vždy stručná a obsahují hlavní důvod zamítnutí žádosti. Žádosti posuzuje hodnotící komise krajské pobočky nebo kontaktního pracoviště na základě platných řídících aktů a v souladu s platnou metodikou vydávanou Úřadem práce České republiky - generálním ředitelstvím. Posuzována je aktuální situace na trhu práce a také individuální charakteristiky uchazeče o zaměstnání: kvalifikace, ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností, zdravotní stav. Příspěvkem z APZ může být podpořen pouze uchazeč o zaměstnání, který je prokazatelně neumístitelný na trhu práce za dodržení zásady hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. C. Právní hodnocení C.1 Rozhodování o žádosti o příspěvek na přestěhování Příspěvek na přestěhování je jedním z nástrojů APZ, kterými se stát snaží podporovat nezaměstnané, aby se lépe uplatnili na trhu práce. Na příspěvek na přestěhování není právní nárok. Podáním žádosti o příspěvek na přestěhování je zahájeno správní řízení.[2] Nevyhoví-li úřad práce žádosti, zamítne ji správním rozhodnutím s patřičnými náležitostmi včetně odůvodnění.[3] Vyhoví-li, namísto správního rozhodnutí uzavře s uchazečem o zaměstnání dohodu o poskytnutí příspěvku na přestěhování a správní řízení zastaví.[4] Zákon o zaměstnanosti nestanoví výslovně, že o žádostech o příspěvky APZ úřad práce rozhoduje ve správním řízení. Správní řád se přesto aplikuje z důvodu subsidiarity, a to zejména část druhá (správní řízení), neboť účelem postupu úřadu práce je založit, změnit nebo zrušit určitá práva či povinnosti nebo (závazně) prohlásit, že tato osoba určitá práva nebo povinnosti má, nebo nemá (měla nebo neměla). Úřad práce tak v případě nevyhovění žádosti musí vydat správní rozhodnutí s patřičnými náležitostmi (včetně odůvodnění), proti kterému může žadatel podat opravný prostředek. Úřad práce pochybil tím, že o žádosti stěžovatele o příspěvek na přestěhování nerozhodl ve správním řízení a nevydal řádně odůvodněné rozhodnutí.[5] Úřady práce ke zpochybněnému postupu metodicky vede Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále také "ministerstvo"), proto po úřadu práce nyní nepožaduji přijetí opatření k nápravě. O změnu praxe žádám dlouhodobě.[6],[7] V tomto směru komunikuji přímo s ministerstvem. C.2 Podmínky pro poskytnutí příspěvku na přestěhování a vyrozumění o zamítnutí žádosti Příspěvek na přestěhování se nově řadí mezi nástroje APZ, i když není výslovně zmíněn v zákoně o zaměstnanosti.[8] Právní úprava však umožňuje, aby Úřad práce České republiky v případě odůvodněné potřeby trhu práce ověřil nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování schvaluje ministerstvo.[9] Účelem poskytování příspěvku na podporu regionální mobility je posílení mobility pracovní síly formou kompenzace dodatečných nákladů, které vzniknou uchazeči o zaměstnání v souvislosti s přijetím do zaměstnání mimo jeho bydliště. Cílem příspěvku je motivovat uchazeče o zaměstnání, aby se, pokud nebudou úspěšní v hledání práce v místě bydliště, nebáli hledat zaměstnání i v jiném regionu. C.2.1 Podmínky pro poskytnutí příspěvku na přestěhování Ministerstvo v roce 2016 přistoupilo k pilotnímu ověření tohoto nového nástroje a podmínky jeho realizace stanovilo instrukcí náměstka pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek č. 6/2016, ve znění dodatků č. 1, 2 a 3, Realizace příspěvku na podporu regionální mobility (dále také "instrukce"). Podrobnosti pak upravila směrnice generální ředitelky Úřadu práce České republiky č. 10/2016, Postup Úřadu práce České republiky při realizaci pilotního nástroje poskytování příspěvku na podporu regionální mobility (dále také "směrnice"). Vedle kvantitativních podmínek (např. změna bydliště žadatele z důvodu nástupu do nového zaměstnání)[10] jsou posuzovány také kvalitativní podmínky jako např. umístitelnost uchazeče na trhu práce, ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností atd. Dle instrukce je podmínka příčinné souvislosti mezi nástupem do nového zaměstnání a změnou bydliště splněna, pokud žadatel nastoupil do nového zaměstnání (na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší 6 měsíců) a změnil své původní místo bydliště.[11] Směrnice stanoví, že příspěvkem na přestěhování může být podpořen žadatel, který den následující po dni ukončení evidence u úřadu práce nastoupil do zaměstnání mimo místo svého bydliště, následně změnil své místo bydliště a změna bydliště a nástup do zaměstnání spolu příčinně souvisí.[12] Za původní bydliště je považována adresa posledního trvalého pobytu žadatele, které bylo zároveň evidováno úřadem práce jako bydliště rozhodné pro zprostředkování zaměstnání.[13] Za nové bydliště pak instrukce shodně se směrnicí považuje vedle nového trvalého pobytu také adresu vztahující se k nájemní, podnájemní či kupní smlouvě k objektu, který žadatel využívá k bydlení.[14] Z vnitřních právních aktů Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce - generálního ředitelství vyplývá, že pokud žadatel o příspěvek na přestěhování změnil z důvodu nástupu do nového zaměstnání své dosavadní bydliště, pak splnil podmínku příčinné souvislosti. Stěžovatelka uzavřela s pronajímatelem nájemní smlouvu na pronájem bytové jednotky ve městě X. od 15. 4. 2018 do 15. 4. 2019, evidenci u úřadu práce ukončila dne 16. 4. 2018 a následující den 17. 4. 2018 nastoupila do nového zaměstnání. Úřad práce žádosti o příspěvek na přestěhování nevyhověl, když jí sdělil: "Příspěvkem na přestěhování může být podpořen žadatel, který den následující po ukončení evidence u ÚP ČR nastoupil do zaměstnání mimo své bydliště a změna bydliště a nástup do zaměstnání spolu příčinně souvisí, tudíž v tomto případě není možné příspěvek na přestěhování poskytnout. Proti nevyhovění podané žádosti není opravného prostředku." Ředitel úřadu práce - krajské pobočky v Brně Ing. Josef Bürger k zahájení šetření sdělil, že při posuzování žádostí o příspěvky postupuje úřad práce v souladu s řídícími akty upravujícími realizací aktivní politiky zaměstnanosti. Vysvětlil, že příspěvek na přestěhování nebylo stěžovatelce možné poskytnout vzhledem k tomu, že ke změně bydliště dle nájemní smlouvy došlo ještě před nástupem do zaměstnání. Z vyjádření tak vyplývá, že sjednání nájemního vztahu už ode dne předcházejícího dni nástupu do nového zaměstnání představovalo překážku splnění podmínky příčinné souvislosti mezi nástupem do nového zaměstnání a změnou bydliště. Proto úřad práce vyhodnotil, že změna bydliště a nástup do zaměstnání v případě stěžovatelky spolu příčinně nesouvisí. Úřad práce přistupuje z časového hlediska ke změně bydliště tak, že uchazeč musí změnit místo bydliště až po nástupu do nového zaměstnání. Pro úřad práce tak bylo zásadní, že stěžovatelka uzavřela nájemní smlouvu o dva dny dříve, než nastoupila do nového zaměstnání. S takovým přístupem úřadu práce se však nemohu ztotožnit. Instrukce v úvodu zdůvodňuje, proč bylo vůbec přistoupeno k pilotnímu ověření příspěvku na přestěhování. Dlouhodobým úkolem Ministerstva práce a sociálních věcí je podporovat mobilitu pracovní síly. Za bariéry, které bránily tomuto cíli, byly vyhodnoceny nejen dopravní obslužnost, ale zejména finanční důvody v podobě nízkých příjmů části obyvatelstva, kdy nabízená odměna za práci nestačila na pokrytí zvýšených nákladů na dojíždění do práce. Příspěvek na přestěhování má motivovat uchazeče k hledání práce i v jiném regionu s tím, že související zvýšené náklady vyvolané nutnou změnou bydlení budou alespoň částečně kompenzovány paušálním příspěvkem na přestěhování. Zjistila jsem, že součástí formuláře žádosti o příspěvek na přestěhování je "poučení žadatele", v němž jsou uvedeny předpoklady pro jeho poskytnutí. Mezi nimi je mimo jiné podmínka, že žadatel nastoupil do nového zaměstnání mimo místo svého původního trvalého pobytu, které bylo současně jeho bydliště vedené na úřadě práce jako bydliště pro účely zprostředkování zaměstnání, a z důvodu nástupu do nového zaměstnání změnil své bydliště atd. Poučení však nestanoví, v jakém okamžiku musí ke změně bydliště dojít. Z poučení tak pro stěžovatele vyplývá pouze informace, že musí z důvodu změny zaměstnání změnit také své bydliště, což stěžovatelka učinila. Stěžovatelka navíc namítá, že žádost podala na základě konzultace s úřadem práce. Požadavek na to, aby uchazeč bezprostředně po ukončení evidence nejdříve fakticky nastoupil do nového zaměstnání a teprve poté změnil místo svého bydliště - např. uzavřel nájemní smlouvu a přestěhoval se - postrádá logiku a je pro žadatele velmi zatěžující a těžko nesplnitelný. Dle mého názoru úřad práce vyložil podmínku příčinné souvislosti mezi nástupem do nového zaměstnání a změnou bydliště stanovenou vnitřními řídícími akty velmi formalistně, aniž vzal v potaz její reálné naplnění, logickou časovou posloupnost změny bydliště a nástupu do nového zaměstnání a respektoval účel poskytování příspěvku na přestěhování. Domnívám se, že tímto přístupem tak úřad práce nutí nepřímo žadatele, aby (i když z logiky věci změní fakticky své bydliště ještě před nástupem do zaměstnání) formálně uzavíral příslušnou užívací či kupní smlouvu k nemovitosti až po nastoupení do práce. Jinak nemůže být splněna podmínka příčinné souvislosti. Považuji za běžné, že si budoucí zaměstnanci zajišťují nové bydlení v souvislosti se změnou zaměstnání dopředu a v rámci jistoty tak z hlediska času uzavírají zpravidla nájemní, podnájemní či kupní smlouvu tak, aby jim oprávnění bydlet v novém místě svědčilo nejpozději ode dne nástupu do nového zaměstnání. Tak tomu bylo i v případě stěžovatelky. V souvislosti s nástupem do nového zaměstnání sjednala nájemní smlouvu a přestěhovala se do místa výkonu práce v předstihu tak, aby v den navazující po ukončení evidence, tj. 17. 4. 2018, nastoupila bez komplikací do nového zaměstnání (snažila se tím např. předejít pozdnímu příchodu první den z důvodu zpoždění dopravy, kdyby cestovala do zaměstnání z původního bydliště z Brna). Chápu samozřejmě obavy úřadu práce z případného zneužití příspěvku na přestěhování. Domnívám se však, že zneužití příspěvku nezabrání striktní lpění na formální změně bydliště až po nástupu do nového zaměstnání. Přihlédnu-li ke všem okolnostem daného případu, domnívám se, že úřad práce v případě stěžovatelky uplatnil restriktivní a formalistní výklad podmínky příčinné souvislosti stanovené v instrukci a směrnici, který se svým dopadem dostal do rozporu se základními principy dobré správy. Veřejná správa je primárně, a především službou veřejnosti. Správní orgány by měly k účastníkům řízení (dotčeným osobám) přistupovat vstřícně a objektivně.[15] Úřad práce tak měl vyhodnotit situaci stěžovatelky ve všech souvislostech.[16] Úřad práce stěžovatelce sdělil, že její žádosti nevyhověl, protože nesplnila podmínku příčinné souvislosti. Ve vyjádření k šetření však ředitel Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Brně Ing. Bürger doplnil, že hodnotící komise také hodnotí, zda je uchazeč o zaměstnání ohrožen dlouhodobou nezaměstnaností a zda je bez příspěvku umístitelný na trhu práce. Doplnil, že stěžovatelka je uchazečka s vysokoškolským vzděláním a 12letou praxí v pedagogicko-psychologické poradně, bez zdravotního omezení. Ing. Bürger už ale neuvedl, zda i tyto důvody byly zvažovány pro zamítnutí žádosti. Vycházím tak ze skutečnosti, že úřad práce žádosti nevyhověl pouze a jedině z důvodu nesplnění příčinné souvislosti. Ze spisové dokumentace, kterou mám k dispozici, jednoznačně vyplývá, že všechny ostatní kvantitativní podmínky stanovené pro poskytnutí příspěvku na přestěhování stěžovatelka splnila. Dospěla jsem k závěru, že úřad práce pochybil tím, že nesprávně posoudil splnění podmínky příčinné souvislosti mezi změnou bydliště stěžovatelky a nástupem do nového zaměstnání, a nevyhověl tak její žádosti o příspěvek na přestěhování. C.2.2 Vyrozumění o zamítnutí žádosti Úřad práce musí při posuzování žádosti o příspěvek na přestěhování postupovat v souladu s právní úpravou a současně naplňovat tzv. principy dobré správy.[17] Kromě jiného je tak povinen srozumitelně a přesvědčivě informovat žadatele o důvodech nevyhovění žádosti. Úřad práce měl o žádosti stěžovatelky rozhodnout ve správním řízení (viz C.1). Neučinil tak. Stěžovatelku o zamítnutí žádosti vyrozuměl pouze stručným dopisem. I kdybych pominula tuto procesní vadu, musím dát stěžovatelce za pravdu v tom, že úřad práce zamítl její žádost bez dostatečně přesvědčivého a srozumitelného odůvodnění. Úřad práce informoval stěžovatelku, že nedodržela podmínky nutné ke schválení příspěvku. Odůvodnění považuji za nesrozumitelné už proto, že úřad práce v první části odůvodnění vysvětluje vztah příčinné souvislosti mezi nástupem do nového zaměstnání a změnou bydliště, což stěžovatelka učinila, a v druhé části bez dalšího uzavírá, že není v tomto případě možné příspěvek na přestěhování poskytnout. Stěžovatelka tak neobdržela jasnou informaci, proč nesplnila podmínku příčinné souvislosti. Vždy existuje eventualita, že hodnotící komise žádost nepodpoří. Je však nezbytné, aby úřad práce žadateli důvody nevyhovění žádosti srozumitelně sdělil. Úřad práce pochybil tím, že své zamítavé stanovisko k žádosti o příspěvek na přestěhování řádně nezdůvodnil v souladu s principy dobré správy - konkrétně s principem přesvědčivosti a srozumitelnosti. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám řediteli Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Brně Ing. Josefu Bürgerovi a podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Informace k žádosti o příspěvek na přestěhování na podporu regionální mobility ze dne 4. 6. 2018, čj. BMA-PS-2/2018. [2] Ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. [3] Ustanovení § 68 správního řádu. [4] Ustanovení § 161 správního řádu. [5] Ustanovení § 67 správního řádu. [6] Viz např. zprávy ze šetření ze dnů 14. 4. 2015, sp. zn. 3584/2012/VOP, 7. 6. 2016, sp. zn. 4556/2014/VOP, 27. 6. 2016, sp. zn. 3443/2015/VOP, nebo 9. 2. 2017, sp. zn. 3793/2016/VOP. [7] Srovnej zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 5556/2013/VOP/MKZ; dostupná z http://kvopap:81/KVOPEsoSearch/Nalezene. [8] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. [9] Ustanovení § 106 zákona o zaměstnanosti. [10] Mezi kvantitativní podmínky se řadí také požadavek, aby žadatel nastoupil do nového zaměstnání bezprostředně po ukončení evidence, aby byl v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců, aby pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou nebo určitou minimálně 6 měsíců, aby vzdálenost přestěhování byla větší než 50 km, žádost musí být podána nejdéle do 6 měsíců od ukončení evidence na úřadě práce atd. [11] Podle instrukce, části třetí, bodu 1., může o příspěvek žádat fyzická osoba, která nastoupila do zaměstnání mimo místo svého bydliště, změnila své místo bydliště a zároveň v době podání žádosti tato fyzická osoba doloží, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší 6 měsíců, a současně tato fyzická osoba změnila v posledních šesti měsících své bydliště ve smyslu bodu 2 části třetí instrukce. [12] Podle směrnice, část třetí, čl. I, bod 1. [13] Část třetí, bod 2.3 instrukce. [14] Část třetí, bod 2.4 instrukce. [15] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. 4 Ads 161/2008. Viz také ustanovení § 4 odst. 1 správního řádu. [16] Shodně též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2008, čj. 4 Ads 20/2008-58. [17] Veřejný ochránce práv. Principy dobré správy [online]. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv [cit. 18. 3. 2019]; Ddstupné z: http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/pripady-a-stanoviska-ochrance/principy-dobre-spravy/.