Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 6938/2015/VOP/JKV Č. j.: KVOP-15635/2018 Brno 9. dubna 2018 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci postupu ČOI při kontrole poskytování dopravních služeb osobám na vozíku A. Závěry šetření Česká obchodní inspekce vykonává dozor nad dodržováním povinností uložených zákonem o ochraně spotřebitele,[1] který stanoví, že prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat.[2] Pokud v posuzovaném případu hraje roli některý z důvodů dle antidiskriminačního zákona,[3] je nutné, aby při kvalifikaci možné diskriminace Česká obchodní inspekce vycházela z antidiskriminačního zákona, i pokud jde o formy diskriminace. Příslušný inspektorát[4] nejprve posuzoval soulad postupu dopravní společnosti se smluvními přepravními podmínkami společnosti. V návaznosti na žádost o provedení úkonů dozoru provedl kontrolu, v rámci níž však pracoval s nesprávným předpokladem, že přeprava kočárků a vozíků stojí na rovnocenné úrovni, a nevěnoval se vyhodnocení možné nepřímé diskriminace osob se zdravotním postižením. Česká obchodní inspekce (dále také "ČOI") se dopustila pochybení spočívajícího v nesprávném vyhodnocení možné nepřímé diskriminace osob se zdravotním postižením, a to jak obecné nepřímé diskriminace, tak i opomenutí přijímat přiměřená opatření ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, aby mohly využít služeb určených veřejnosti. B. Vyjádření úřadu Příslušný inspektorát trvá na svém závěru, že přeprava kočárků a invalidních vozíků ve veřejné autobusové dopravě jsou si rovny a požívají i stejné ochrany antidiskriminačním zákonem.[5] Zdůraznil, že při přepravě dítěte v kočárku, doprovázeného rodičem, případně jinou osobou, by mohlo také dojít k diskriminaci z důvodu pohlaví.[6] Vzhledem k tomu, že zdravotní postižení je jako zakázaný důvod rozlišování uvedeno ve stejném ustanovení, dovozuje, že kočárky a invalidní vozíky jsou při přepravě postaveny na roveň. Důvody uvedené ve zprávě o šetření, pro které by měl být invalidní vozík upřednostněn, lze podle názoru inspektorátu uplatnit i pro kočárky. Vyjádřil nesouhlas s názorem, že odmítnutí přepravy osob na vozíku by mělo být možné v zásadě pouze v případě, kdy je místo pro vozík již obsazeno jiným vozíkem, "protože by to znamenalo vyloučení přepravy kočárku v kterékoli fázi jízdy z důvodu naložení invalidního vozíku, a to například i za situace, kdy dopravuje matka dítě k lékaři a zdravotně postižený jede do kina". Inspektorát odkazuje na své vyjádření[7], v němž uvedl, že současná právní úprava nijak neupřednostňuje přepravu vozíků před kočárky. Připouští, že úprava může v praktickém životě způsobovat obtíže, a proto trvá na svém návrhu, že by se problémem měly zabývat dotčené státní orgány na nejvyšší úrovni. Inspektorát uzavírá, že nepochybil, když vycházel z předpokladu, že cestování s kočárkem a na invalidním vozíku ve veřejné hromadné přepravě je z hlediska ochrany před diskriminací na stejné úrovni, z čehož dovodil i ostatní závěry při řešení podnětu. C. Závěrečné hodnocení Česká obchodní inspekce, Inspektorát Středočeský a Hl. město Praha, pracuje s nesprávným právním hodnocením. Pokud inspektorát uvádí, že znevýhodnění způsobené nemožností využít jiné než k tomu uzpůsobené autobusy platí i pro kočárky, nelze s tím souhlasit, neboť cestující s kočárky s dětmi mohou stále využít příslušné místo i ve standardních vozidlech, nejen v nízkopodlažních. Nízkopodlažní vozy pro ně v tomto ohledu představují pohodlnější variantu, nikoliv jedinou možnou, jako je tomu u osob na vozíku. Situace cestujících se zdravotním postižením proto není zcela srovnatelná se situací cestujících s kočárky, a pokud se vyhodnotí jako srovnatelná, vede to ke znevýhodnění osob se zdravotním postižením a k jejich nepřímé diskriminaci.[8] Česká obchodní inspekce dále zcela pomíjí i rozdíl v právní úpravě, která ve vztahu k osobám se zdravotním postižením stanoví poskytovatelům služeb povinnost přijímat tzv. přiměřená opatření ve vztahu k osobám se zdravotním postižením,[9] která by měla osobám se zdravotním postižením umožnit využívání služeb určených veřejnosti. Proto nelze přisvědčit závěru, že z pohledu antidiskriminačního zákona jsou diskriminační důvody pohlaví a zdravotní postižení postaveny naroveň.[10] Z důvodu faktických rozdílů situací, v nichž se nacházejí cestující na vozíku a cestující s kočárky s dětmi, i z důvodu rozdílu v právní úpravě proto musím trvat na závěru, že postup ve vztahu k osobám na vozíku v oblasti poskytování služeb by měl být vstřícnější a v žádném případě méně příznivý ve srovnání s cestujícími s kočárky s dětmi. S ohledem na nepřijetí opatření k nápravě vydávám své závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. D. Opatření k nápravě České obchodní inspekci, inspektorátu Středočeskému a Hl. m. Prahy navrhuji, aby přehodnotila svůj postup a provedla novou kontrolu ČSAD MHD Kladno, v rámci níž využije moje závěry týkající se právního hodnocení diskriminace osob se zdravotním postižením uvedené ve zprávě o šetření a v tomto stanovisku. Závěrečné stanovisko zasílám řediteli inspektorátu České obchodní inspekce, inspektorátu Středočeskému a Hl. m. Prahy, a žádám, aby mi podle ustanovení § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď očekávám v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Stanovisko zasílám také stěžovateli. Pokud Česká obchodní inspekce, inspektorát Středočeský a Hl. m. Praha, nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím Ústřední inspektorát České obchodní inspekce, případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jmen osob oprávněných jednat jménem České obchodní inspekce. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. [2] Ustanovení § 6 zákona o ochraně spotřebitele. [3] Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [4] Česká obchodní inspekce, inspektorát Středočeský a Hl. město Praha. [5] Přitom odkázal na zprávu veřejného ochránce práv zde dne 7. února 2013, sp. zn. 138/2012/DIS/JKV, dostupné z http://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/1778, která se týkala omezení přepravy cestujících s kočárky s dětmi. [6] Dle § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. [7] Ze dne 1. července 2016, sp. zn. 138298/15/1000. [8] Dle § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona. [9] Ustanovení § 3 odst. 2 antidiskriminačního zákona. [10] Situaci přitom nelze srovnávat se závěry uvedenými ve zprávě ze dne 7. února 2013, sp. zn. 138/2012/DIS/JKV, neboť předmětem této zprávy bylo možné znevýhodnění cestujících s kočárky ve srovnání s běžnými cestujícími.