Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Brno 17. října 2016 Sp. zn.: 321/2015/VOP/VB Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci přihlašování k maturitní zkoušce Obrátil se na mě pan J. J. (dále jen "stěžovatel") se stížností na přihlašování k maturitní zkoušce. Stěžovatel nemohl vykonat druhou opravnou zkoušku z českého jazyka, jelikož všechny opravné zkoušky již údajně vyčerpal. Stěžovatel však tvrdí, že absolvoval pouze jednu opravnou zkoušku na podzim 2013. Na opravnou zkoušku na podzim 2012 se nepřihlásil. Situaci prošetřila Česká školní inspekce (dále jen "inspekce"), ale pochybení školy nezjistila. A. Závěry šetření Inspekce podle školského zákona vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání. [1] Inspekce stěžovatelovu stížnost posoudila jako nedůvodnou. Došla totiž k závěru, že stěžovatel byl na dvě opravné zkoušky již přihlášen, a tím možnost opravy vyčerpal. Své závěry inspekce opřela o tvrzení ředitele školy, zástupce ředitele školy a informace ze systému CERMAT. Dospěla jsem k závěru, že inspekce pochybila při hodnocení shromážděných podkladů. Dokladem, který prokazuje, že se žák přihlásil k maturitní zkoušce, může být písemná přihláška, [2] výpis z přihlášky, [3] nebo protokol o předání výpisu. [4] Informace ze systému CERMAT takovým dokladem nejsou, pokud žák tvrdí, že opravné zkoušky dosud nevyčerpal. Ředitel proto na jejich základě nemůže odmítnout přihlášku žáka k opravné zkoušce. Inspekce tím, že stěžovatelovu stížnost označila za nedůvodnou, porušila svou povinnost kontrolovat dodržování právních předpisů. B. Vyjádření úřadu Inspekce na mé závěry reagovala tak, že nemůže nade vši pochybnost prokázat, že škola stěžovatele přihlásila k opravnému termínu maturitní zkoušky na základě jím podané přihlášky. Zároveň ale ani nemůže nade vši pochybnost prokázat, zda škola učinila záznam o jeho přihlášení bez toho, aby přihlášku podal. Pokud by se v této věci řešilo důkazní břemeno, pak by bylo na straně inspekce. [5] Inspekce jako opatření k nápravě změnila výsledek šetření stížnosti z "nedůvodná" na "neprokazatelná". [6] C. Závěrečné hodnocení Opatření k nápravě nepovažuji za dostatečné. Vydávám proto své závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [7] Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. Ředitel školy při přijímání stěžovatelovy přihlášky k opravné maturitní zkoušce nezjistil bez důvodných pochybností, že stěžovatel nesplňuje zákonné požadavky, aby se mohl ke zkoušce přihlásit. Za těchto podmínek měl stěžovateli umožnit vykonat své právo na konání maturitní zkoušky. Tím, že tak neučinil, porušil svou povinnost vyplývající ze školského zákona umožnit stěžovateli vykonat maturitní zkoušku. Inspekce pochybila, když k tomuto závěru nedošla a stěžovatelovu stížnost nevyhodnotila jako důvodnou. Žák podává přihlášku k maturitní zkoušce řediteli školy, který následně zajistí předání údajů z přihlášky Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). [8] Ředitel školy má povinnost žákovu přihlášku k maturitní zkoušce přijmout, pokud nezjistí, že žák nesplňuje zákonné požadavky. Mezi tato zákonná omezení patří například to, že žák se již přihlásil na všechny opravné zkoušky, a svou možnost opravy tak vyčerpal. Ředitel školy při přijímání přihlášek k maturitní zkoušce a předávání údajů CERMAT vystupuje jako vykonavatel veřejné správy. [9] Jelikož ředitel zprostředkovaně rozhoduje o právu žáka na vykonání maturitní zkoušky, má tato činnost vrchnostenský charakter a jedná se o výkon veřejné moci. [10] Na postup ředitele se tak vztahují základní zásady činnosti správních orgánů. [11] Mezi základní zásadu činnosti správních orgánů patří zásada materiální pravdy. Podle ní má správní orgán postupovat tak, aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. [12] Při ověřování, zda žák splňuje zákonné požadavky pro přihlášení, by tak ředitel měl zjišťovat stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Pokud ředitel bez důvodných pochybností nezjistí, že žákovi v podání přihlášky brání nějaké zákonné omezení, pak musí přijmout závěr, že zákonné požadavky splňuje. V tomto případě ředitel školy s odkazem na systém CERMAT odmítl přijmout stěžovatelovu přihlášku k opravné zkoušce s odůvodněním, že opravné termíny již vyčerpal. Stěžovatel na to reagoval tak, že se v minulosti účastnil pouze jedné opravné zkoušky a není si vědom, že by se přihlašoval k další. Za těchto okolností měl ředitel školy ověřit, zda se stěžovatel ke všem opravným zkouškám skutečně přihlásil. Tuto skutečnost však nemůže zjišťovat pouze ze systému CERMAT, jelikož to je právě ředitel školy, kdo údaje CERMAT předává. Pokud je v systému CERMAT uvedeno, že stěžovatel neúspěšně vykonal všechny opravné zkoušky, nelze z toho bez důvodných pochybností dovodit, že se na ně skutečně přihlásil. To by šlo například zjistit ze stěžovatelovy přihlášky (výpisu z přihlášky, protokolu o předání výpisu z přihlášky). Ředitel školy odmítl stěžovatelovu přihlášku, aniž bez důvodných pochybností zjistil, že nesplnil zákonné požadavky. Ředitel tím porušil svou povinnost přijmout stěžovatelovu přihlášku a povinnost umožnit stěžovateli vykonat maturitní zkoušku (§ 81 odst. 1 školského zákona). Inspekce při šetření stěžovatelovy stížnosti neměla hodnotit, zda se podařilo nade vší pochybnost prokázat, že se stěžovatel v minulosti již ke dvěma opravným zkouškám přihlásil, nebo ne. Inspekce měla hodnotit, zda ředitel školy postupoval při přijímání stěžovatelovy přihlášky v souladu se zákonem. Správně měla inspekce dojít k závěru, že ředitel postupoval nezákonně (viz výše). Jelikož inspekce chybně vyhodnotila stěžovatelovu stížnost jako nedůvodnou (následně jako neprokazatelnou), porušila tím svou povinnost vykonávat kontrolu dodržování právních předpisů. [13] D. Opatření k nápravě Ústřednímu školnímu inspektorovi navrhuji, aby Česká školní inspekce provedla ve stěžovatelově případě opakovanou inspekční činnost. Ponechávám na inspekci, zda provede státní kontrolu podle § 174 odst. 2 písm. d) školského zákona, nebo šetření stížnosti na základě § 174 odst. 6 školského zákona. Inspekce by měla při výběru jednoho z těchto postupů zvážit časovou citlivost případu (stěžovatel se může na poslední opravnou zkoušku přihlásit nejpozději do 1. prosince 2016 [14]) a možnost vymáhání svého inspekčního zjištění. Závěrečné stanovisko zasílám ústřednímu školnímu inspektorovi a žádám, aby mi podle ustanovení § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržené opatření k nápravě. Odpověď očekávám v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Stanovisko zasílám také stěžovateli. Pokud ústřední školní inspektor nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím nadřízený úřad, případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv [1] ustanovení § 174 odst. 2 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů [2] ustanovení § 81 odst. 1 školského zákona a § 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "maturitní vyhláška") [3] ustanovení § 4 odst. 8 maturitní vyhlášky [4] Blíže viz pokyny CERMAT pro ředitele škol k archivaci dokumentů k maturitní zkoušce. [5] Blíže viz vyjádření ústředního školního inspektora Mgr. Tomáše Zatloukala ze dne 26. září 2016, č. j. ČŠIG-3870/16-G21. [6] Blíže viz dopis ředitelky Inspektorátu v Kraji Vysočina PaedDr. Jaroslavy Rybové adresovaný stěžovateli ze dne 27. září 2016, č. j. CŠIJ-998/16-J. [7] zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů [8] ustanovení § 81 odst. 1 školského zákona [9] VEDRAL, Josef. K otázce, zda správním orgánem podle školského zákona je ředitel školy nebo škola jako právnická osoba. In: ASPI verze 2015 [právní informační systém]. (c) 2000 - 2015 Wolters Kluwer ČR a.s. [cit. 14. 10. 2016]. ASPI ID: LIT37601CZ. [10] VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ivana Hexnerová - Bova Polygon, 2012. ISBN 9788072731664, s. 15. [11] ustanovení § 2 až 8 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů [12] ustanovení § 3 správního řádu [13] Jsem si vědoma toho, že inspekce vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání [§ 174 odst. 2 písm. d) školského zákona]. Bez toho aniž bych činila závěr o tom, zda lze, či nelze správní řád považovat za právní předpis vztahující se k poskytování vzdělávání, mám za to, že ředitel ve stěžovatelově případě porušil kromě správního řádu (zásada materiální pravdy) i školský zákon - konkrétně svou povinnost přijmout přihlášku k maturitní zkoušce, pokud bez důvodných pochybností nezjistí, že žák nesplňuje zákonné požadavky, a povinnost umožnit žákovi konat maturitní zkoušku (§ 81 odst. 1 školského zákona). Není tak pochyb o tom, že stěžovatelův případ spadá do působnosti inspekce. [14] V souvislosti s § 81 odst. 5 školského zákona a § 4 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů.