Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 14. ledna 2008 Sp. zn.: 2482/2007/VOP/KČ Závěrečné stanovisko k postupu Městského úřadu Benešov ve věci žádosti o kopii projektové dokumentace k čističce odpadních vod na sousedním pozemku A - Rekapitulace šetření Dne 22. 5. 2007 se na veřejného ochránce práv obrátili manželé Ing. B. K. a J. K. s žádostí o prošetření postupu Městského úřadu Benešov. Uvedli, že opakovaně požadovali, aby jim městský úřad poskytl stavební dokumentaci ke stavbě čističky odpadních vod typu UH-05 pro rodinný dům čp. X v K. Stavba ČOV patří jejich příbuznému a zároveň sousedovi F. V. a leží údajně zčásti na jejich pozemku č.parc.st. Y v k.ú. K. Manželé K. ve svých žádostech opakovaně uváděli, že kopii dokumentace požadují proto, aby mohli nechat předmětnou stavbu zaměřit a navrhnout sousedovi odpovídající majetkoprávní vypořádání. Městský úřad jim však požadované kopie odmítl poskytnout. Na základě těchto informací jsem se rozhodl zahájit šetření ve věci. Výsledkem šetření byla zpráva se shrnutím zjištěných pochybení, kterou jsem zaslal dne 29. 8. 2007 tajemnici Městského úřadu Benešov a manželům K. Konstatoval jsem v ní, že došlo k pochybení na straně Městského úřadu Benešov. Městský úřad měl manželům K. poskytnout kopii projektové dokumentace ke stavbě čističky odpadních vod u rodinného domu pana V. na pozemku p.č. st. Z v k.ú. K. u B. Jestliže tak neučinil, měl o tom vydat usnesení podle ustanovení § 38 odst. 5 správního řádu. Právo manželů K. na poskytnutí kopie projektové dokumentace jsem dovodil jednak z toho, že jako vlastníci sousedního pozemku měli být účastníky řízení o povolení stavby čističky, jednak z toho, že Ing. K. je v současné době dokonce spoluvlastnicí pozemku, na kterém se stavba čističky přímo nachází. Pokud jde o podmínku souhlasu vlastníka stavby či toho, kdo dokumentaci pořídil, s vydáním projektové dokumentace podle ustanovení § 168 odst. 2 nového stavebního zákona, upozornil jsem, že tuto úpravu omezující přístup k informacím v držení státní správy je třeba aplikovat v souladu s Listinou základních práv a svobod. Tedy pouze tam, kde je možné dovodit legitimní zájem na ochraně práv vlastníka stavby či jiných osob. Považuji ale za naprosto nepřijatelné, aby úřad odmítal vydat kopie projektové dokumentace vlastníkovi pozemku, na němž se stavba prokazatelně nachází. Pokud jde o povinnost vydat usnesení o odepření kopií projektové dokumentace, opíral jsem ji ve své zprávě o ustanovení § 38 platného správního řádu. V něm je v uvedeno, že účastník řízení - a s jistými omezeními také osoba, která prokáže právní zájem nebo jiný vážný důvod - má právo nahlížet do spisu i po právní moci rozhodnutí a že s právem nahlížet do spisu je spojeno i právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. V odst. 5 cit. ustanovení se pak uvádí, že odepře-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě. B - Reakce na zprávu o šetření Městský úřad Benešov mi sdělil, že s mými závěry nesouhlasí. Uvedl, že stavební povolení na čističku odpadních vod bylo vydáno v roce 1993, kdy Ing. K. ještě nebyla spoluvlastnicí pozemku č.parc.st. Z v k.ú. K., na němž byla stavba povolena. Manželé K. jako vlastníci sousedního pozemku pak nikdy v průběhu let nenamítali, že měli být účastníky tohoto stavebního řízení ani neučinili žádné právní kroky v této věci. Podle městského úřadu se tedy jako účastníci pravděpodobně necítili. Městský úřad trvá na nutnosti doložit souhlas pořizovatele projektové dokumentace podle ustanovení § 168 stavebního zákona. Jde podle něj o ustanovení speciální ke správnímu řádu. Pan F. V. jako investor stavby se jednoznačně vyjádřil, že si nepřeje, aby kopie projektové dokumentace byla někomu poskytnuta. Podle městského úřadu by vydání dokumentace bylo zásahem do vlastnického práva pana V., který dokumentaci pořídil a její vypracování zaplatil. Pokud jde o vydání usnesení o odepření kopií projektové dokumentace, městský úřad se domnívá, že žádost o nahlédnutí do konkrétního spisu je úkonem v rámci daného řízení, i když pravomocně skončeného. Řízení o žádosti by se tedy mělo řídit předpisem, podle kterého úřad původně rozhodoval, tedy podle dříve platného správního řádu (zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Městský úřad také uvedl, že v současné době nechal pan V. celou stavbu zaměřit, čímž budou ujasněny otázky zásahu stavby do jiných pozemků. Manželé K. vyjádřili s mou zprávou souhlas a znovu připomněli, že jejich cílem je zjistit přesnou polohu čističky odpadních vod a v případě jejího přesahu na pozemek č.parc.st. Y v k.ú. K. dosáhnout majetkoprávního vypořádání s panem V. C - Stanovisko ochránce Jakkoliv mohu chápat určité váhání na straně Městského úřadu Benešov z obavy, že svým postupem může zasáhnout do práv stavebníka, nemohu s jeho závěry souhlasit. Především musím uvést, že účastenství vlastníků sousedního pozemku ve stavebním řízení není závislé na tom, zda se ho v době řízení či po něm domáhají, či nikoliv. Je závislé výhradně na tom, zda mohou být jejich práva stavbou dotčena, což byl povinen v tomto případě vyhodnotit speciální stavební úřad.[1] U mezujících sousedů by měl, po mém soudu, úřad tuto otázku vyhodnotit vždy. I když formálně manželé K. vzati za účastníky řízení v době jeho konání nebyli, z hlediska hmotného práva jimi být, podle mého názoru, měli. Čistička odpadních vod v bezprostředním sousedství, i kdyby ve skutečnosti nezasahovala až na jejich pozemek č.parc.st. Y v k.ú. K., jak dnes manželé K. tvrdí, je mohla v budoucím využití jejich pozemku i tak omezit. Mám proto za to, že jako k účastníkům řízení k nim měl stavební úřad přistupovat a nahlédnutí do spisu spojené s pořízením kopií projektové dokumentace jim umožnit. Stejně měl, podle mého názoru, stavební úřad postupovat i vůči samotné Ing. K. jako právní nástupkyni dřívější spoluvlastnice pozemku č.parc.st. Z v k.ú. K. B. V. Stavební zákon ani správní řád sice neupravují výslovně procesní nástupnictví, v zásadě však platí, že je možné všude tam, kde to nevylučuje zákon nebo povaha práva, které je předmětem řízení.[2] V tomto případě žádná takováto překážka neexistuje, tudíž mám za to, že Ing. K. jako spoluvlastnice pozemku, na němž se čistička odpadních vod nachází, má právo seznamovat se se spisem ve stejném rozsahu, jako měla její právní předchůdkyně B. V. Pokud jde o úpravu v ustanovení § 168 stavebního zákona, nikdy jsem nezpochybňoval fakt, že se jedná o úpravu vůči správnímu řádu speciální. Znovu však zdůrazňuji, že musí být vykládána v souladu s předpisy, které jsou jí v hierarchii práva nadřazeny, zejména s Listinou základních práv a svobod. Právo účastníka řízení na seznámení se spisem včetně pořízení kopií spisového materiálu tedy může být touto úpravou omezeno pouze tehdy, jestliže je tím chráněno jiné právo, a i to musí být posouzeno v souladu s principem proporcionality. Stavební úřad se odvolává na vlastnické právo pana V. k projektové dokumentaci. Nijak však nezdůvodňuje, jaký zásah do tohoto práva má zkopírování projektové dokumentace představovat. Pan V. není autorem projektové dokumentace. I kdyby však na něj projektant převedl smlouvou svá autorská práva z duševního vlastnictví, dochází podle zákona k napodobení díla architektonického teprve stavbou, nikoliv již zkopírováním jejích plánů. Také vlastnické právo pana V. k samotné stavbě čističky odpadních vod může být zkopírováním její projektové dokumentace pro spoluvlastnici pozemku, na níž čistička stojí, těžko nějak ohroženo. Takové ohrožení vlastnického práva lze věrohodně konstruovat například u zkopírování plánů vnitřního uspořádání banky (oslabení zabezpečení) či rodinného domu (ohrožení práva na soukromí), nikoliv však v tomto případě. I kdyby úřad zásah do vlastnického práva dovodil, musel by dále porovnat jeho závažnost se závažností zásahu do práva žadatele na informace, které jsou v držení státní správy, pokud mu budou informace odmítnuty. To stavební úřad nikterak neučinil. Jen na okraj podotýkám, že stavební úřad ve své argumentaci nijak nezohlednil ani otázku, zda stavba charakteru domovní čističky odpadních vod je způsobilá být samostatným předmětem vlastnictví. Pokud by tomu tak nebylo - a judikatura tomu nasvědčuje[3] - byla by Ing. K. jako spoluvlastnice pozemku zároveň spoluvlastnicí čističky, která je součástí pozemku. Postupem úřadu by tak mohlo dojít k nerovnému postavení dvou vlastníků, kdy jeden má plný přístup k informacím o předmětu svého vlastnictví, a druhý nikoliv. Přitom podle Listiny základních práv a svobod má vlastnické právo všech vlastníků stejný obsah a stejnou právní ochranu. Konečně pokud jde o procesní stránku věci, nemohu přisvědčit názoru městského úřadu, že řízení o žádosti by se mělo řídit předpisem, podle kterého úřad původně rozhodoval. Nový správní řád ve svém ustanovení § 179 jasně uvádí, že podle dosavadních předpisů se dokončí pouze řízení, která nebyla před jeho účinností pravomocně skončena. Jakékoliv úkony prováděné po pravomocném skončení řízení (správní řád uvádí výslovně přezkum a obnovu) se tedy již provádějí podle platného správního řádu. D - Opatření k nápravě Na základě výše uvedeného navrhuji Městskému úřadu Benešov, aby jako opatření k nápravě poskytl nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení tohoto stanoviska manželům K. kopii projektové dokumentace k čističce odpadních vod pro rodinný dům čp. X v K., neboť nesouhlas pana F. V. není v tomto případě relevantní. JUDr. Otakar M o t e j l veřejný ochránce práv [1] K tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7A 56/2004-54 a další judikatura obdobně. [2] K tomu viz Vopálka, Šimůnková, Šolín: Správní řád - Komentář, C. H. Beck, 1999, str. 42. [3] Viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 16/93 nebo rozsudek Nejvyššího soudu čj. 3Cz 3/90.