Právní věty

Text dokumentu

Vaše značka S - JMK 57728/2025 OKP Sp. zn. 1844/2025/VOP/MK Č. j. KVOP-40696/2025 Datum 25. září 2025 Vážený pan JUDr. Roman Heinz, Ph.D. ředitel Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 449/3 601 82 Brno Vážený pane řediteli, děkuji Vám za Vaše vyjádření ze dne 23. května 2025 k mé zprávě o šetření ve věci podnětu pana A. (stěžovatel). S mým hodnocením nesouhlasíte a nepřijal jste tudíž ani opatření k nápravě. Nepřesvědčil jste mne však o zákonnosti řešeného rozhodnutí. Setrvávám tak na svém hodnocení dosavadního postupu správních orgánů a vydávám toto závěrečné stanovisko. [1] Navrhuji, abyste přijal jedno z následujících opatření k nápravě: (A) Zajistíte, aby krajský úřad přehodnotil svůj názor na zákonnost řešeného rozhodnutí a v obecné rovině o případu informoval podřízené správní orgány, o čemž mě vyrozumíte. Stěžovatele budu následně informovat, aby podal podnět k přezkumnému řízení, v němž krajský úřadu zruší rozhodnutí v autoremeduře. (B) Alternativně, ať krajský úřad toto stanovisko považuje za podnět k přezkumnému řízení a předloží věc nadřízenému správnímu orgánu - pokud svůj názor nezmění. Shrnutí dosavadního postupu Ve zprávě o šetření jsem uvedl, že jsem v postupu krajského úřadu shledal pochybení spočívající v tom, že (1) interní označení adresáta platby považoval za podání vůči správnímu orgánu (coby základní předpoklad pro uložení pořádkové pokuty) a že (2) v rozhodnutí o odvolání potvrdil rozhodnutí, které ve výroku neobsahuje žádný popis skutku, za nějž se pořádková pokuta ukládá. Ve své odpovědi uvádíte, že se s mým hodnocením neztotožňujete, protože (1) se ze strany stěžovatele jedná o vědomý projev vůle vůči správnímu orgánu učiněný skrze vulgární označení příjemce platby v situaci, kdy platba je činěna právě na účet správního orgánu, a z vylíčení událostí lze učinit závěr, že podatel hrubě urážlivé podání učinil z nevědomé nedbalosti, když nevěděl, že svým jednáním činí hrubě urážlivé podání vůči správnímu orgánu, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, a (2) absence skutkové věty nebránila přezkumu rozhodnutí a ani stěžovatel neměl pochybnosti o tom, za jaké jednání mu byla pořádková pokuta uložena. Hrubě urážlivé podání Dle § 62 odst. 2 správního řádu platí, že pořádkovou pokutu lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. Základním předpokladem pro tento postup tedy je, že učiněný úkon musí být podáním. Hrubě urážlivé podání bude zpravidla učiněno ústně či písemně, není však vyloučeno, že se může jednat i o posunek či úšklebek, neboť podáním rozumíme úkon (vědomý projev vůle) směřující vůči správnímu orgánu. [2] Co se týče zavinění, souhlasím s Vámi, že postačí i nevědomá nedbalost. Avšak tu lze zkoumat až v situaci, kdy byla splněna první podmínka, tedy, že úkon je podáním. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nehodlal své označení příjemce platby nikomu sdělovat, nešlo z jeho strany vůči správnímu orgánu o vědomý projev vůle, a tudíž se o podání nejednalo. Ostatně argumentace krajského úřadu je v tomto ohledu vnitřně rozporná, když uvádí, že ze strany stěžovatele se jedná o vědomý projev vůle vůči správnímu orgánu učiněný skrze vulgární označení příjemce platby v situaci, kdy platba je činěna právě na účet správního orgánu, a z vylíčení událostí lze učinit závěr, že podatel hrubě urážlivé podání učinil z nevědomé nedbalosti. Stěžovatel si pouze vědomě vulgárně označil příjemce platby. Navíc podání nelze učinit z nevědomé nedbalosti, protože podání je ze své definice úkon vědomý. Lze si představit situaci, že někdo vědomě učiní úkon vůči správnímu orgánu, přičemž jeho obsah správní orgán vyhodnotí jako hrubě urážlivý a přitom shledá, že právě tato hrubá urážlivost je učiněna v nevědomé nedbalosti - tedy že dotyčný nevěděl, že sdělení může být hrubě urážlivé, ačkoli to vědět měl a mohl. To však není tento případ, protože o urážlivosti textu není pochyb. Předmětem sporu je pouze to, zda se ze strany stěžovatele jedná o podání, či nikoli. A jak jsem uvedl výše, pojmovým znakem podání je vědomý projev vůle adresovaný správnímu orgánu. To však dle mého názoru naplněno není, protože stěžovatel vulgární text neuvedl do pole pro příjemce, ale toliko jako označení platby pro vlastní účely. Stěžovatel tedy zjevně nechtěl toto označení adresovat správnímu orgánu. Jsem proto přesvědčen, že jednání stěžovatele nenaplňuje formální znaky tohoto pořádkového deliktu, neboť se z jeho strany nejednalo o podání. Popis skutku v právní větě Z Vašeho vyjádření dovozuji, že mezi námi není sporu o tom, že i rozhodnutí o pořádkovém deliktu musí obsahovat skutkovou větu s popisem jednání, za které se ukládá pořádková pokuta. Máte však za to, že dostatečné opatření k nápravě je připomenutí tohoto pravidla příslušným úředníkům. S tím bych souhlasil, pokud by šlo o jedinou výhradu vůči řešenému rozhodnutí (byť se domnívám, že v soudním přezkumu by takové rozhodnutí neobstálo). Protože ale toto rozhodnutí považuji za vadné i po věcné stránce, nemohu poučení úředních osob považovat v tomto šetření za dostatečné. Další postup Vážený pane řediteli, žádám Vás, abyste mně ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto závěrečného stanoviska sdělil, jaké opatření k nápravě jste přijal. [3] Pokud nepřijmete žádné opatření k nápravě, budu dle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí informovat nadřízený úřad a mohu o případu informovat veřejnost. [4] Závěrečné stanovisko zasílám rovněž stěžovateli. Děkuji za Vaši spolupráci. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Podle § 18 odst. 2 a § 19 písm. a) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [2] Jemelka L., Pondělníčková K., Bohadlo D., Správní řád, 7. vydání, C. H. Beck 2023. [3] Podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí. [4] Podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a o ochránci práv dětí: Jestliže úřad povinnost podle odstavce 1 nesplní, nebo jsou-li opatření k nápravě podle názoru veřejného ochránce práv nedostatečná, veřejný ochránce práv a) vyrozumí nadřízený úřad a není-li takového úřadu, vládu, b) může o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem úřadu.