Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Brno 11. září 2024 Sp. zn.: 3106/2023/VOP/MČ Č. j.: KVOP-35933/2024 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci zákazu vjezdu na místní komunikaci Trýbova v Brně a udělování povolenek k vjezdu jen po zaplacení poplatku Ve zprávě o šetření ze dne 6. 3. 2024 jsem uvedl, že Magistrát města Brna (magistrát) pochybil. Vyzval jsem proto primátorku města, aby se ke zprávě vyjádřila a seznámila mě s opatřeními k nápravě, která magistrát přijal. A. Vyhodnocení vyjádření úřadu a navržená opatření k nápravě Magistrát neuznal pochybení a nepřijal žádná opatření k nápravě. Vydávám proto závěrečné stanovisko. [1] Magistrátu navrhuji, aby přijal tato opatření k nápravě: (A) Za vydání povolení k vjezdu do ulice Trýbova nebude účtovat manipulační poplatek a povolenku vydá zdarma. (B) Zváží zrušení zákazu. Zhodnotí zavedení parkovací zóny na místní komunikaci Trýbova, neboť to je nástroj, který má k regulaci parkování na místních komunikacích ve městech sloužit. Parkovací zóna sice zruší obyvatelům ulice exkluzivitu jejího užívání, ale také zruší omezení přístupu pro návštěvy a řemeslníky. Ulici otevře dalším řidičům, kteří stejně jako v jiných podobných ulicích, které jsou místními komunikacemi, zde mají právo legálně zaparkovat (v rámci pravidel parkovací zóny). Organizace parkování má sloužit k tomu, aby volná parkovací místa byla efektivně využívána. B. Odůvodnění Postupně shrnu jednotlivé závěry ze zprávy o šetření, pak obsah vyjádření primátorky a nakonec připojím své závěrečné hodnocení postupu magistrátu. Z podnětu obyvatele ulice Trýbova v Brně (slepá místní komunikace přístupná z ulice Úvoz) jsem se zabýval zákonností postupu magistrátu, který organizaci parkování v ulici neřešil jako na okolních místních komunikacích parkovací zónou, [2] ale úplně do ulice Trýbova zakázal vjezd motorovým vozidlům, a za vydání individuální povolenky k vjezdu pro místní obyvatele vybírá manipulační poplatek ve výši 200 Kč. Stěžovateli vadí, že magistrát jej nutí platit za možnost přijet k bydlišti. Uvedl, že zákaz vjezdu dopadá i na návštěvy nebo řemeslníky, pro které musí také vyřizovat povolení k vjezdu. Jádrem mého šetření bylo posouzení zákonnosti vybírání poplatku za povolení vjezdu - za obecné užívání místní komunikace. Vedlejší otázkou, která v šetření vyvstala, byla zákonnost omezení přístupu na účelové komunikace ve vlastnictví města, neboť některé slepé ulice v majetku města jsou místními, jiné účelovými komunikacemi. B.1 Zpoplatnění obecného užívání komunikace B.1.1 Závěr šetření Obecné užívání pozemních komunikací je podle § 19 zákona o pozemních komunikacích bezplatné. Magistrát postupoval nezákonně, pokud na veřejné komunikaci dopravním značením zakázal vjezd motorových vozidel a za výjimky ze zákazu vybírá poplatek. B.1.2 Vyjádření magistrátu Primátorka města mě informovala, že pro ulici Trýbova byl vypracován projekt parkovací zóny, ale městská část Brno-střed ji neodsouhlasila s tím, že na zákaz vjezdu a současný režim má od obyvatel ulice jen kladné reakce. Stížnost jednoho obyvatele nezakládá důvod měnit funkční systém. Současný systém byl předem diskutován s obyvateli ulice a ti měli možnost se k výhodám i nevýhodám systému vyjádřit. Primátorka nesouhlasí s tím, že by systém byl zvolen proto, že je jednoduchý a že existují i jiné nástroje k dosažení téhož výsledku. Právě v ulici Trýbova by bylo nejjednodušší zavést parkovací zóny, ale magistrát se vždy snaží každou lokalitu řešit podle jejích místních specifik, aby řešení přineslo obyvatelům co největší užitek než jen rezidentní parkování. B.1.3 Závěrečné hodnocení Obecné užívání veřejné komunikace je podle § 19 zákona o pozemních komunikacích bezplatné; až na výjimky, s nimiž počítá zákon. Vybírání poplatku za udělení povolenky k vjezdu na místní komunikaci mezi případy legálního zpoplatnění nepatří. Poplatek není možné vybírat ani jako "manipulační", tedy poplatek zavedený z titulu vlastnictví komunikace z důvodu, že městu při udělování výjimek vzniká administrativní zátěž, kterou považuje za legitimní kompenzovat. Ve zprávě o šetření jsem vysvětlil, proč manipulační poplatek nemůže město vybírat ani v případě účelových komunikací. Reagoval jsem na argumentační konstrukci magistrátu, která stavěla na tom, že není možné rozlišovat mezi vlastníkem místní komunikace, který má právo formou parkovacích zón parkování zpoplatnit, a vlastníkem účelové komunikace, který ze zákona toto právo nemá. Argumentace magistrátu je ve vztahu k ulici Trýbova nelogická, protože tato ulice není účelovou komunikací. Nezpochybňuji, že magistrát má právo parkování na této ulici zpoplatnit, a to zavedením parkovací zóny. Tento způsob zpoplatnění je v souladu se zákonem a dává i smysl v celém kontextu organizace dopravy (parkování) ve městě. Magistrát parkovací zónu nezavedl. Místo toho na místní komunikaci z důvodu nežádoucího parkování nerezidentů zakázal dopravním značením vjezd. Sám tak vytvořil systém, z něhož mu plyne administrativní zátěž v podobě vybírání individuálních povolenek. To jej však neopravňuje k tomu, aby chtěl po místních obyvatelích finanční kompenzaci za tuto zátěž. B.2 Omezení přístupu na účelové komunikace v majetku města B.2.1 Závěr šetření Silniční správní úřad může podle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně zájmů vlastníka komunikace. Města jako vlastníci účelových komunikací proto nemohou tento nástroj využívat k ochraně cizích zájmů - obyvatel těchto ulic před parkováním osob, které v ulici nežijí. Magistrát nemohl omezit přístup do koncových ulic, které jsou účelovými komunikacemi ve vlastnictví města Brna, protože neprokázal, že by to bylo nezbytné z důvodu ochrany oprávněných zájmů města Brna jakožto vlastníka komunikace. B.2.2 Vyjádření magistrátu Primátorka uvedla, že magistrát každou lokalitu posuzuje individuálně, má letité zkušenosti a postupuje tak, aby zvolný režim přinášel obyvatelům užitek. Přislíbila, že při přípravě dalších vnitrobloků na veřejně přístupných účelových komunikacích bude magistrát po městských částech chtít důkladnější zdůvodnění. B.2.3 Závěrečné hodnocení Pokud městům vznikne potřeba regulace parkování za účelem organizace dopravy, zákon o pozemních komunikacích má pro takovou situaci nástroj - zpoplatněné parkování na místních komunikacích (§ 23 zákona o pozemních komunikacích). Ulice Trýbova je místní komunikací. Pokud se magistrát rozhodl ve městě zavést parkovací zóny na místních komunikacích, pak není důvod, aby nějakou místní komunikaci uprostřed regulované oblasti vynechal, a poté s argumentem, že je třeba chránit její obyvatele před řidiči, kteří chtějí parkovat zdarma, na ulici zavedl mnohem přísnější regulaci, a sice zákaz vjezdu. Toto řešení neodpovídá pravidlům nastaveným zákonem o pozemních komunikacích. Nezpochybňuji, že pro některé obyvatele ulice Trýbova (a třeba i drtivou většinu z nich) je přijaté řešení líbivé, protože jim umožňuje za symbolickou cenu užívat ulici exkluzivně bez toho, že by v ní směli parkovat, ba vůbec do ní vjíždět, jiní řidiči. Organizace dopravy (parkování) ve městech má ale směřovat k tomu, aby volná parkovací místa rezidentů mohla být po dobu, kdy jsou mimo bydliště, využita jinými řidiči. Smyslem parkovacích zón je zlepšit možnost místních obyvatel najít parkovací místo v blízkosti bydliště. Ze kterého důvodu činí město rozdíly mezi srovnatelnými místními komunikacemi, mi neozřejmilo. Je to dáno zřejmě různým postojem jednotlivých městských částí. Ulici Trýbovu označuje magistrát za vnitroblok. Vnitrobloky jsou podle něj tvořeny účelovými komunikacemi. [3] Ulice Trýbova vnitroblokem, jak jej běžně chápeme, není. Nejedná se o dvůr obehnaný zástavbou přiléhajících domů, a nejde ani o účelovou komunikaci. Jde o obyčejnou slepou ulici s několika rameny. Není rozdíl mezi ulicí Trýbovou a jinými podobnými slepými komunikacemi, na kterých magistrát zavedl parkovací zóny. Z webových stránek www.mapy.cz, na kterých jsou vyznačeny parkovací zóny i rezidentní vnitrobloky se zákazem vjezdu, lze vidět podobné ulice, na kterých město v souladu s § 23 zákona o pozemních komunikacích zavedlo parkovací zóny. Stejně jako v případě ulice Trýbova se totiž nejedná o vnitrobloky obsluhované účelovou komunikací. Namátkou mohu zmínit ulici Galandauerovu nebo Kubešovu či Kamanovu v městské části Brno-Královo Pole. Tyto ulice jsou také slepé, obklopené bytovými domy. Přesto na nich platí standardní režim parkovacích zón. Ve zprávě o šetření jsem uvedl, že v zákoně o pozemních komunikacích není opora pro rozhodnutí o omezení přístupu na účelové komunikace, které plní stejnou obslužnou úlohu jako jim velmi podobné místní komunikace. Omezením přístupu na tyto komunikace se totiž nijak nechrání zájem vlastníka (města), což je podmínkou pro omezení přístupu na účelovou komunikaci. [4] Chrání se tím zájem místních obyvatel. A potřeba ochrany místních obyvatel je dána tím, že komunikace nejsou zařazeny mezi komunikace místní, a nemůže proto na nich být režim parkovacích zón. O omezení přístupu na účelové komunikace podle statutu města Brna rozhodují úřady městských částí. [5] Magistrát je podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu jako úřad obce s rozšířenou působností příslušný ke stanovení dopravního značení na místních komunikacích i veřejně přístupných účelových komunikacích. V případě místních komunikací má výlučnou rozhodovací roli, v případě účelových komunikací musí spolupracovat s úřady městských částí (ony rozhodují o omezení přístupu, magistrát o dopravním značení). Magistrát v roli úřadu schvalujícího dopravní značení by měl dostát povinnosti koordinovat dopravní systém na území celého města Brna tak, aby byl jednotný a nevznikaly neodůvodněné rozdíly. [6] Pokud má magistrát za to, že je potřeba regulovat parkování na nějaké městské komunikaci v zástavbě, která obsluhuje okolní domy, pak si má především ujasnit, proč některé komunikace ve městě, které se sobě navzájem velmi podobají, jsou zařazeny jako místní komunikace a jiné jsou jen komunikacemi účelovými. Pokud by všechny tyto ulice byly s ohledem na svoji funkci obslužné městské komunikace zařazeny mezi komunikace místní, pak by na nich magistrát mohl a měl zavést parkovací zóny - a nepřicházet s umělým konstruktem rezidentních vnitrobloků. Prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích počítá s tím, že obslužné komunikace umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů v obcích (městech), pokud jsou přístupné běžnému provozu, jsou místními komunikacemi III. třídy. Města by se neměla vyhýbat zařazení takových cest do kategorie místních komunikací, byť jsou s tím spojeny větší povinnosti vlastníka (údržba komunikace). Zařazení cesty mezi místní komunikace přináší i výhody - vyšší míru ochrany komunikace. Pokud magistrát jako koordinátor dopravního systému v městě Brně považuje z nějakého konkrétního důvodu za nezbytné, aby ulice Trýbova byla vyloučena ze systému parkovacích zón a měla speciální režim spočívající v zákazu parkování jiných osob než zde žijících, musí umět řádně zdůvodnit, proč tomu tak je. A pokud tomu tak je, musí magistrát zvolit řešení, které neomezí běžné užívání komunikace. Musí zajistit, že příjezd k domům a garážím bude i nadále bezplatný, jak uživatelům garantuje zákon o pozemních komunikacích. C. Výzva ke zjednání nápravy Závěrečné stanovisko zasílám stěžovateli a primátorce města Brna. Primátorku žádám, aby mi do 30 dnů od jeho doručení sdělila, zda magistrát provedl navržená opatření k nápravě. [7] Pokud magistrát nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, vyrozumím nadřízený úřad. [8] Případ také mohu zveřejnit (včetně jmen osob oprávněných jednat jménem magistrátu). [9] JUDr. Stanislav Křeček veřejný ochránce práv [1] Podle § 18 odst. 2 a § 19 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv. [2] Podle § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. [3] Vyjádření magistrátu ze dne 18. 10. 2023, č. j. MMB/0373641/2023. [4] Ustanovení § 7 odst. 1 věty druhé zákona o pozemních komunikacích: "Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka." [5] Čl. 30 odst. 2 Statutu města Brna https://www.brno.cz/documents/20121/9494824/Statut%20m%C4%9Bsta%20Brna%20UZ%20%C4%8Dervenec%202024.pdf/2517e6b4-dd3e-832c-cf9c-bd0703c6d217. [6] Podle § 78 odst. 1 zákona o silničním provozu musí systém dopravního značení tvořit ucelený systém. Správní soudy při přezkoumávání opatření obecné povahy o stanovení místní úpravy provozu postupují podle pětikrokového algoritmu a hodnotí mimo jiné i proporcionalitu zvoleného řešení. [7] Podle § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv. [8] Podle § 20 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv. [9] Podle § 20 odst. 2 písm. b) zákona o veřejném ochránci práv.