Text dokumentu

TISKOVÁ ZPRÁVA Ústecký krajský policejní ředitel nepřijal v případě loňského zákroku policistů v Teplicích opatření navržená zástupkyní ombudsmana – ta proto informovala policejního prezidenta 2. května 2022 Zástupkyně ombudsmana v závěrečném stanovisku požadovala, aby policejní ředitel Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje znovu vyhodnotil zákrok policistů proti muži v Teplicích v červnu loňského roku a při hodnocení zohlednil závěry jejího šetření. Policie ovšem trvala na svých původních závěrech, přestože šetření zástupkyně ombudsmana poukázalo například na zásadní rozpory ve výpovědích záchranářů a zasahujících policistů. Zástupkyně ombudsmana se proto obrátila na Policejní prezidium coby nadřízený úřad a o svých zjištěních informovala policejního prezidenta. V šetření z vlastní iniciativy se zástupkyně ombudsmana zaměřila na zákonnost postupu policie a přiměřenost použití donucovacích prostředků. Policejní hlídka vloni v červnu zasahovala v Teplicích proti agresivnímu muži, který ohrožoval sebe i své okolí. „Použití donucovacích prostředků bylo v dané situaci namístě. Ovšem považuji za alarmující, že policisté dostatečně a po celou dobu zákroku nemonitorovali životní funkce muže a zákrok nepřerušili ani ve chvíli, kdy dotyčný přestal jevit známky života. Protože kolaps dotyčného během zákroku nezaznamenali, nezačali mu policisté ani poskytovat první pomoc. To je nepřijatelné,“ shrnula některé ze závěrů šetření zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Policisté podle jejích zjištění přivolali záchrannou službu až s několikaminutovým zpožděním. „Jak vyplývá z videozáznamu, k přivolání lékařské pomoci mohlo ze strany policistů dojít cca o 3 minuty dříve a v průběhu zákroku policisté nedostatečně kontrolovali stav pana A. Ten byl po nějakou dobu tzv. zakleknut v poloze na břiše a následně i po zklidnění (i kolapsu) byl ponechán v této poloze s rukama spoutanýma za zády. Tato poloha je dle odborných názorů problematická, neboť u ní může dojít k tzv. poziční asfyxii (zadušení při určité poloze těla) a od policistů vyžaduje provádění kontroly vědomí a dýchání, jako prevenci dušení a kolapsů u osob, vůči nimž zákrok směřuje. Hned, jak je to možné, má být osoba přetočena do jiné polohy,“ uvádí zástupkyně ombudsmana v závěrečném stanovisku. Na závěrech šetření podle ní nic nemění ani výsledek soudní pitvy, který příčinnou souvislost mezi zákrokem policistů a úmrtím pana A. vyloučil. „Policisté totiž musí vždy postupovat tak, aby dbali na život a zdraví člověka, proti kterému donucovací prostředky použijí. A v tomto případě podle mého šetření takto nepostupovali,“ shrnula Šimůnková. Zároveň policejního prezidenta upozornila, že v teplickém případě nezafungoval správně ani vnitřní kontrolní mechanismus policie. Do svého šetření totiž policisté z kontrolního odboru v první fázi vůbec nezahrnuli výpovědi zdravotníků, kteří na místo dorazili jako první. Tento stěžejní důkaz si opatřili až po upozornění zástupkyně ombudsmana. Své hodnocení zákroku ale nezměnili, přestože se výpovědi zdravotníků zásadně liší od toho, jak situaci popisovali zasahující policisté. Podle záchranářů muž v době jejich příjezdu nejevil známky života, neměl hmatný puls a měl rozšířené zornice. Zasahující policisté přitom například uvedli, že se muž dostal vlastními silami na zdravotnické lehátko. „Proti sobě tak stojí samotné výpovědi policistů a záchranářů. Přitom jeden za zasahujících policistů měl na sobě kameru, kterou však po celou dobu zákroku bez, pro mne dostatečného, zdůvodnění nezapnul. Na rozpor ve výpovědích krajské policejní ředitelství nijak nereagovalo. Takový postup tváří v tvář zcela zásadním důkazům ovšem může velmi poškodit důvěru lidí v nezávislé interní kontrolní mechanismy i policejní práci jako takovou,“ dodala k závěrům svého šetření zástupkyně ombudsmana.