Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Brno 1. listopadu 2021 Sp. zn.: 7751/2020/VOP/JŠ Č. j.: KVOP-45188/2021 Zpráva o šetření ve věci dodržování pravidel pro přidělování nápadu v opatrovnické agendě Obrátila se na mě paní A., bytem xxxxxx (dále také "stěžovatelka"), která nesouhlasí se způsobem přidělování nápadu v opatrovnické agendě u Okresního soudu v Českém Krumlově (dále také "okresní soud"). Má za to, že rozvrh práce okresního soudu v roce 2020 nedostatečně upravoval pravidla pro přidělování. Domnívá se, že řízení sp. zn. 6 P a Nc 18/2020 nevede zákonná soudkyně. V šetření jsem se proto zaměřil na způsob přidělování nápadu v opatrovnické agendě u Okresního soudu v Českém Krumlově. Blíže jsem se věnoval námitkám stěžovatelky, kterými poukazovala na konkrétní nedostatky v přidělování nápadu. A. Shrnutí závěrů * Na základě podání ze dne 6. února 2020, sp. zn. 8 Nc 55/2020, byla vytvořena senátní značka až dne 11. února 2020, kdy vedoucí kanceláře fakticky obdržela spis poté, co bylo vyhotoveno a rozesláno rozhodnutí zahajující řízení. Tento postup byl v souladu s § 155 vnitřního a kancelářského řádu. [1] * Okresní soud [2] postupoval správně, když sp. zn. 8 P 22/2020 nezahrnul do přehledu nových řízení, neboť žádné řízení v této věci nebylo zahájeno, a nedošlo proto k rozdělení nápadu. * Rozvrh práce nestanovoval dostatečná pravidla pro přidělování věcí týkajících se zletilých osob v opatrovnické agendě. Rovněž neobsahoval pravidlo, zda se napadlé věci seřazují podle abecedního pořádku každý den nově, nebo se pokračuje v abecedním pořádku z předchozího dne. Oba nedostatky byly odstraněny v rozvrhu práce pro rok 2021. * Zákon o soudech a soudcích [3] zakotvuje nutnost použití programových prostředků pro přidělování nápadu pouze v insolvenčních věcech. Praxe okresního soudu (ruční přidělování nápadu) v roce 2020 v opatrovnické agendě nebyla v rozporu se zákonem. Přestože přidělování probíhalo ručně, veškerá manipulace se spisem měla svůj odraz v počítačovém informačním systému pro okresní soudy (dále také "ISAS"), a bylo tak možné vysledovat nakládání se spisem. * Rozvrh práce pro rok 2020 neupravoval dočasné pozastavení nápadu některému senátu v opatrnické agendě. Takové pravidlo však ani nebylo třeba. Sama podstata dorovnávání spočívá v tom, že se věci nepřiřazují rovnoměrně, ale tomu senátu, který má aktuálně méně věcí. * V aplikaci Infosoud nemusejí být vždy aktuální informace. V opatrovnických řízeních je běžné, že samostatná řízení vedená v rámci spisu řeší jiní soudci. V aplikaci Infosoud se přitom automaticky propisuje jméno posledního soudce, který věc řešil. Vždy je třeba rozhodujícího soudce manuálně změnit, pokud nové řízení bylo přiděleno jinému soudci. V případě stěžovatelky k tomu došlo s časovým odstupem. Jedná se však pouze o administrativní nedostatek, který nemá vliv na zákonného soudce. * Přes vysvětlení, které mi poskytla předsedkyně soudu, mám i nadále pochybnosti o správnosti přidělování nápadu ve dnech 10. a 11. února 2020. Konkrétně nemám za dostatečně prokázané, že přidělení řízení sp. zn. 8 P a Nc 40/2020 a řízení sp. zn. 6 P a Nc 21/2020 proběhlo v souladu s kolovacím systémem. Pokud by tomu tak nebylo, měl by způsob přidělení zmíněných řízení vliv na přidělení dalších věcí. B. Skutková zjištění B.1 Shrnutí podnětu stěžovatelky Stěžovatelka je účastnicí opatrovnického řízení sp. zn. 8 P 38/2019. Dne 10. února 2020 podal její bývalý manžel návrh na změnu styku s nezletilým dítětem. Na webu www.justice.cz přitom byla zveřejněna informace, že věc řeší soudkyně Mgr. Eva Rožboudová. Přidělená senátní značka 6 P a Nc 18/2020 však odpovídá senátu předsedkyně soudu. Následně došlo ke změně informací na www.justice.cz tak, že rozhodující soudkyní je předsedkyně soudu JUDr. Milena Hrdličková. Stěžovatelka je přesvědčena, že její věc měla správně řešit Mgr. Rožboudová. Stěžovatelka uplatnila námitku nezákonného soudce v odvolání proti rozhodnutí o svém návrhu na vydání předběžného opatření. Krajský soud se s námitkou stěžovatelky neztotožnil. Uvedl, že věc byla přidělena v souladu s rozvrhem práce. Podle stěžovatelky z rozvrhu práce pro rok 2020 nevyplývá, zda přidělování věcí probíhá podle abecedního pořádku podle příjmení dítěte každý den nově, anebo se pokračuje v pořadí z předchozího dne. Podle stěžovatelky z rozvrhu práce ani nevyplývá možnost dorovnávat nápad tím, že dočasně nebudou některému soudci přidělovány nové věci. Stěžovatelka uvádí, že dne 10. února 2020 došly okresnímu soudu 4 návrhy na zahájení řízení. Byly seřazeny podle příjmení nezletilého takto: B, Č, P (nezletilé dítě stěžovatelky) a S. Podle pořadí v rozvrhu práce měla věc pod písmenem P řešit Mgr. Rožboudová (3 P/Nc). B.2 Pravidla pro přidělování věcí podle rozvrhu práce pro rok 2020 Podle rozvrhu práce pro rok 2020 [4] byl nápad v opatrovnickém oddělení přidělován kolovacím systémem s dorovnáváním do senátů 3 P/Nc Mgr. Rožboudové, 6 P/Nc JUDr. Hrdličkové a 8 P/Nc Mgr. Radky Církové při seřazení návrhů na zahájení řízení abecedním pořádkem podle příjmení prvního nezletilého, a to v pořadí 3 P/Nc, 8 P/Nc, 3 P/Nc, 6 P/Nc, 8 P/Nc. Další návrhy do ještě nepravomocných věcí napadaly do stejného senátu. Ve věcech osvojení nezletilého se všechny návrhy týkající se téhož nezletilého zapisovaly do stejného senátu. Vyřizoval je soudce, který rozhodoval o prvním návrhu ve věci. Předběžná opatření podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních [5] vyřizovali v pracovní i mimopracovní době všichni soudci podle pracovní pohotovosti. Samostatná předběžná opatření podle § 12 zákona o zvláštních řízeních soudních a § 74 a násl. občanského soudního řádu [6] vyřizovala Mgr. Rožboudová, JUDr. Hrdličková a Mgr. Círková kolovacím systémem s dorovnáváním ve stejném pořadí jako jiné věci P/Nc. Ve věcech ještě nevyřízených vyřídil návrh na předběžné opatření soudce řešící danou věc. Věci Rod podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže [7] (hlava III) byly přiřazovány do senátu 2 Rod JUDr. Janu Montagovi. V případě vyloučení soudce pro podjatost v agendě P a Nc věc vyřídil soudce, který jej podle rozvrhu práce zastupuje. Věci Nc týkající se určování a popírání rodičovství byly přidělovány kolovacím systémem do senátů 2 P/Nc, 5 P/Nc, 7 P/Nc a 9 P/Nc. Věci podle § 2 písm. c) zákona o zvláštních řízeních soudních byly přidělovány do senátu č. 6 JUDr. Hrdličkové. B.3 Vyjádření předsedkyně soudu Předsedkyni soudu JUDr. Hrdličkovou jsem požádal o vyjádření k jednotlivým námitkám stěžovatelky. Stěžejní část jejího vyjádření shrnu vždy k jednotlivým námitkám v části C. této zprávy. Předsedkyně soudu dodala, že si je vědoma výkladových nejasností, které mohl rozvrh práce pro rok 2020 přinést. Z toho důvodu došlo pro rok 2021 ke změnám. Dále uvedla, že dlouhodobě rozvrh práce fungoval bezproblémově. Jednalo se o kolektivně odsouhlasená pravidla konzultovaná s dotčenými soudci. C. Právní hodnocení S ohledem na specifika posuzovaného případu jsem se rozhodl uchopit právní hodnocení tak, že jednotlivé námitky stěžovatelky konfrontuji s vyjádřením předsedkyně soudu a následně je sám vyhodnotím. C.1 Pozdní přidělení senátní značky Stěžovatelka uvádí, že přidělování věcí má vzestupný charakter. Není proto možné, aby řízení zahájené dřívější den mělo vyšší pořadové číslo než řízení zahájené později. K tomu uvádí, že návrhu ze dne 6. února 2020, sp. zn. 8 Nc 55/2020, byla přidělena spisová značka až dne 11. února 2020, nikoliv ke dni zahájení řízení. Od 6. února 2020 tak docházelo k chybnému přidělování senátních značek v ostatních věcech. Dodává, že řízení sp. zn. 8 P 38/2019 týkající se jejího nezletilého dítěte zahájené dne 10. února 2020 má nižší pořadové číslo senátní značky (6 P a Nc 18/2020) než řízení zahájené dne 6. února 2020, sp. zn. 8 Nc 55/2020 (6 P a Nc 19/2020). Předsedkyně soudu uvedla, že věci sp. zn. 8 Nc 55/2020 byla přidělena spisová značka dne 6. února 2020 (což odpovídá záznamu v aplikaci Infosoud). Nešlo o podání, kterým se zahajuje řízení. Jednalo se o podnět k posouzení svéprávnosti člověka. Podněty se přitom přidělovaly obdobným způsobem jako nápad podle pravidel rozvrhu práce, a to kolovacím systémem do senátů 3 P/Nc, 6 P/Nc a 8 P/Nc. Řízení ve věci bylo zahájeno dne 7. února 2020, přičemž zákonný soudce byl určen podle vydaného rozhodnutí, a proto se věc abecedně neseřazovala. Informace o zahájeném řízení a přiřazení do nápadu byla zapsána až dne 11. února, kdy vedoucí kanceláře fakticky obdržela spis poté, co bylo vyhotoveno a rozesláno rozhodnutí. Uvedený postup je v souladu s § 155 vnitřního a kancelářského řádu. Předsedkyně soudu uzavřela, že senátní značka byla zapsána až dne 11. února 2020, a přidělování nápadu od 6. února 2020 tak nemohla ovlivnit. K dorovnání nápadu uvedeným spisem došlo v den zápisu. Mám za to, že předsedkyně soudu objasnila přidělování senátní značky. Podle vnitřního a kancelářského řádu se úvodní podání zapíše do příslušné evidenční pomůcky toho dne, kdy dojde vedoucímu soudní kanceláře. Ověřil jsem, že den 7. února 2020 připadal na pátek. To znamená, že po vydání rozhodnutí (zahájení řízení) byla věci přidělena po vyhotovení spisu senátní značka hned druhý pracovní den, a to v úterý 11. února 2011. Uvedený postup vysvětluje, proč věc stěžovatelky ze dne 10. února 2020 má nižší pořadové číslo senátní značky. C.2 Chybějící řízení Stěžovatelka namítá, že v přehledu došlých návrhů vyhotovených okresním soudem [8] chybí řízení o uložení výchovného opatření sp. zn. 8 P 22/2020 zahájené dne 7. února 2020. K tomu dodává, že pravidla pro přidělování tohoto typu řízení rozvrh práce neupravuje. Předsedkyně soudu uvedla, že věc sp. zn. 8 P 22/2020 spočívá ve vytvoření opatrovnického spisu na základě informací zjištěných z jiného soudního řízení vedeného v agendě Rod. Podle referátu asistentky soudce byl vytvořen spis ve věci nezletilého, kterému byla přidělena spisová značka dne 7. února 2020. Žádné řízení v této věci nebylo zahájeno (pouze byl založen spis), a nedošlo proto k žádnému rozdělení nápadu. Předsedkyně soudu dodala, že řízení o uložení výchovného opatření patří pod množinu věcí péče o nezletilé, které je podmnožinou opatrovnické agendy. Dospěl jsem k závěru, že předsedkyně soudu dostatečně objasnila, ze kterého důvodu okresní soud v přehledu napadlých věcí nezahrnoval zmíněnou spisovou značku. Mám rovněž za to, že rozvrh práce nemusí výslovně upravovat pravidla pro přiřazování řízení o uložení výchovného opatření. Je zřejmé, že se přidělování bude řídit obecnými pravidly pro přiřazování opatrovnických věcí. Dávám však za pravdu stěžovatelce, že podle aplikace Infosoud vyplývá, že dne 7. února 2020 v této věci zahájeno řízení bylo. Informace uvedené v aplikaci Infosoud však nemusejí být vždy přesné. Jedná se pouze o informativní portál, kde se zapisují základní informace o spisech. Pro úplnost bych rád dodal, že opatrovnický spis P okresní soud zakládá vždy, když předpokládá dlouhodobější péči o nezletilé dítě. Od předsedkyně soudu jsem zjistil, že v tomto konkrétním případě byl založen spis pro výkon soudního dohledu nad nezletilým dítětem. Až na základě zjištěných informací soud rozhodne, zda je namístě zahájit příslušné řízení. C.3 Přidělování návrhů na omezení svéprávnosti Stěžovatelka upozorňuje, že v přehledu došlých návrhů, který obdržela od okresního soudu, jsou do kolovacího systému zahrnuty rovněž návrhy na omezení svéprávnosti. Rozvrh práce však stanovuje, že přidělování nápadu probíhá podle abecedního pořádku příjmení nezletilých. Stěžovatelka podotýká, že se řízení o omezení svéprávnosti z povahy věci týkají zletilých osob. Nesouhlasí s tím, aby zletilé osoby byly pro účely abecedního pořadí považovány za nezletilé. Předsedkyně soudu k tomu uvedla, že přidělování nápadu v opatrovnické agendě, který se týká zletilých osob, probíhalo stejným způsobem jako v případě věcí péče o nezletilé dítě. Do abecedního pořádku se zahrnovaly všechny osoby, o jejichž právech a povinnostech v řízení šlo. Opatrovnická agenda zahrnuje celou řadu specifických řízení. Největší počet věcí se však týká péče o nezletilé dítě. Pokud by se jednotlivá řízení řídila jinými pravidly rozdělení nápadu, rozvrh práce by to výslovně upravoval. Mám za to, že námitka stěžovatelky se netýká toho, zda řízení o omezení svéprávnosti patří do opatrovnické agendy. Předpokládám, že o tom není sporu. Stěžovatelka správně poukazuje na to, že rozvrh práce neupravoval pravidla pro přidělování věcí v opatrovnické agendě, které se týkají zletilých osob. Rozvrh práce pouze obsahoval pravidlo, že se návrhy na zahájení řízení seřadí "abecedním pořádkem podle příjmení prvního nezletilého". Musím proto dát za pravdu stěžovatelce, že rozvrh práce nestanovoval dostatečná pravidla pro přidělování věcí týkajících se zletilých osob. Domnívám se však, že jediným řešením situace bylo postupovat tak, že se i návrhy ve věcech zletilých osob zařadily do abecedního pořádku. Pouze takový postup mohl být svým způsobem předvídatelný. Pokud neexistovalo jiné pravidlo, bylo třeba využít to, které již rozvrh práce upravoval. Ačkoliv absenci pravidla pro předělování věcí týkajících se zletilých osob vnímám jako nedostatek rozvrhu práce, domnívám se, že se jednalo spíše o nesrovnalost vycházející pouze ze skutečnosti, že opatrovnické agendě dominují věci týkající se nezletilých osob. Nezjistil jsem žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly manipulaci v přidělování návrhu na omezení svéprávnosti. Považuji proto za dostatečné opatření, že rozvrh práce pro rok 2021 již nepočítá pouze s návrhy ve věcech nezletilých. Rozvrh práce nově stanovuje: "Nápad v opatrovnickém oddělení, včetně svéprávnosti, opatrovnictví člověka, výkonu rozhodnutí a věcí s cizím prvkem je přidělován do senátu 10P/Nc, dokud nebude přiděleno 20 věcí, a poté denně kolovacím systémem s dorovnáváním (= obecným způsobem přidělování) programu ISAS do senátu 3P/Nc, 6P/Nc, 8P/Nc při seřazení návrhů chronologicky podle pořadí nápadu věcí s ohledem na výši nápadu v procentech a na případnou specializaci postupně počínaje senátem s nejnižším číslem, a to podle klíčového algoritmu programu ISAS - 115 % nápadu 3P/Nc Mgr. Eva Rožboudová, 50 % nápadu 6P/Nc JUDr. Milena Hrdličková a 85 % nápadu 8P/Nc Mgr. Radka Círková." Nově se tedy nápad seřazuje podle času, kdy napadl, bez ohledu na věk osob, kterých se návrh týká. C.4 Fungování abecedního pořádku Stěžovatelka namítá, že z rozvrhu práce pro rok 2020 není zřejmé, zda přidělování věcí probíhá podle abecedního pořádku každý den nově, anebo se pokračuje v pořadí z předchozího dne. K této námitce se předsedkyně soudu nevyjádřila. Z přehledu došlého nápadu nicméně vyplývá, že předělování věcí probíhalo tak, že se sestavilo pořadí došlých návrhů podle abecedního pořádku každý den nově. Domnívám se, že tento způsob přidělování věcí byl vhodnější. Druhá varianta, tedy pokračovat v abecedním pořádku z předchozího dne, by byla zbytečně komplikovaná a nepřinášela rozdělování nápadu žádnou přidanou hodnotu oproti první variantě. Přesto však musím dát za pravdu stěžovatelce, že rozvrh práce by měl výslovně stanovit pravidla seřazování věcí podle abecedního pořádku včetně výslovného určení, že seřazování nápadu probíhá každý den nově. Jako dostatečnou nápravu považuji, že od roku 2021 se již věci neřadí podle abecedního pořádku, a proto není třeba pravidla rozvrhu práce upravit. C.5 Ruční přidělování nápadu Stěžovatelka má za to, že ruční přidělování nového nápadu je v rozporu s principem nezávislého přidělování věcí, neboť není možné doložit logování zápisů. Předsedkyně soudu uvedla, že si je vědoma určitých potíží při ručním přidělování nápadu. Nedomnívá se však, že by ruční přidělování bylo v rozporu s principem nezávislého přidělování věcí. Z žádného zákonného předpisu nevyplývá povinnost automatického počítačového přidělení nápadu. Dodala, že logování zápisů je možné, neboť přidělená spisová značka se eviduje do systému ISAS, ze kterého je patrno, kdy došlo k zápisu této spisové značky a lze samozřejmě i dohledat jakékoliv změny tohoto zápisu. Zápis je možné porovnat s údaji ve spisu a zápisovým sešitem vedeným vedoucí kanceláře. Mám za to, že zákon nestanovuje obecnou povinnost automatického přidělování věcí programovými prostředky (prostřednictvím generátoru náhodného přidělování), pouze stanovuje obecné požadavky na kvalitu přidělování. Zákon o soudech a soudcích [9] zakotvuje nutnost použití programových prostředků pouze v insolvenčních věcech. Nemohu tak označit ruční přidělování nápadu za nezákonné. Vítám, že předsedkyně soudu osvětlila, že je možné dohledat veškeré nakládání se spisem prostřednictvím ISAS. Na rozdíl od předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Mgr. Martiny Flanderové, Ph.D., předsedkyně okresního soudu uvedla, že je možné logování zápisů. [10] Domnívám se, že rozpor v jejich tvrzení spočívá v tom, že předsedkyně krajského soudu chtěla zdůraznit, že přidělování věcí v opatrovnickém oddělení není prováděno prostřednictvím informačního systému ISAS, ale ručně. Předsedkyně okresního soudu naopak poukázala na to, že ačkoliv přidělování probíhalo v roce 2020 ručně, veškerá manipulace se spisem měla svůj odraz v ISAS, a bylo tak možné vysledovat nakládání se spisem. Ačkoliv není zákonem stanovena povinnost přidělování věcí v opatrovnické agendě prostřednictvím programových prostředků, vítám, že okresní soud od roku 2021 na tuto praxi přistoupil. Domnívám se, že nový systém má potenciál předejít různým nedorozuměním a námitkám zpochybňujícím dodržení práva na zákonného soudce. C.6 Dočasné pozastavení nápadu senátu Stěžovatelka uvádí, že rozvrh práce neupravuje dočasné pozastavení nápadu některému senátu. Předsedkyně soudu souhlasila, že rozvrh práce neupravuje žádné dočasné pozastavení nápadu některému senátu. Vysvětlila, že to souvisí se systémem dorovnávání. Pravidla dorovnávání jsou jednoznačná a vyplývají z nastaveného algoritmu přidělování věcí do senátů 3 P a Nc, 6 P a Nc a 8 P a Nc. Mám za to, že rozvrh práce nemusel upravovat dočasné pozastavení nápadu některému senátu. Sama podstata "dorovnávání" spočívá v tom, že se věci nepřiřazují rovnoměrně, ale tomu senátu, který má aktuálně méně věcí. Navíc, jak správně poukázala předsedkyně soudu, z rozvrhu práce vyplývá, že 6 P a Nc bude mít pouze 50 % nápadu oproti zbývajícím senátům. Nebylo tak třeba upravovat vedle zavedených pravidel dočasné pozastavení nápadu. C.7 Informace o rozhodujícím soudci v řízení sp. zn. 6 P a Nc 18/2020 Stěžovatelka dokládá otisk aplikace Infojednání, ze kterého vyplývá, že ke dni 18. února 2020 byla jako řešitel ve věci sp. zn. 8 P 38/2019 (senátní značka 6 P a Nc 18/2020) uvedena soudkyně Mgr. Rožboudová. Věc však nakonec soudila předsedkyně soudu. Předsedkyně soudu připomněla, že zásadní jsou údaje ze soudního spisu, nikoliv z informačního serveru. Uvedená nesrovnalost přitom již byla stěžovatelce vysvětlena při jednání dne 11. března 2020. Předsedkyně soudu uvedla, že soud rozhoduje ve věcech péče o nezletilé opakovaně. Spisy týkající se nezletilého dítěte se vedou po celou dobu nezletilosti dítěte a v rámci jednoho spisu je vedena řada samostatných řízení. V případě stěžovatelky bylo řízení sp. zn. 6 P a Nc 18/2020 třetím řízením vedeným v rámci spisu sp. zn. 8 P 38/2019. Předchozí řízení vedla Mgr. Rožboudová. Aplikace Infojednání přitom automaticky přetahuje ze systému ISAS poslední známé informace, pokud není manuálně zadaná jiná informace. V případě stěžovatelky došlo k opravě ihned, jakmile soud zjistil nesprávnou informaci uvedenou v aplikaci Infojednání. Z odpovědi předsedkyně krajského soudu dále vyplývá, že když zapisovatelka nařizovala dne 18. února 2020 jednání stanovené na 11. března 2020 ve věci sp. zn. 6 P a Nc 18/2020, zůstalo v systému v rejstříku P původní jméno soudkyně Mgr. Rožboudové, neboť zapisovatelka manuálně nezapsala aktuální informaci o vyřizující soudkyni. Pochybení mělo být projednáno s vedoucí kanceláře, která byla upozorněna na pečlivé vyznačování veškerých údajů v rejstříku. Zároveň bylo vedení okresního soudu doporučeno, aby v rámci schvalování rozvrhu práce na příští rok byl v případě zápisu věcí v opatrovnickém oddělení zvolen způsob automatického přidělování věcí systémem podle algoritmu programu ISAS. Předsedkyně okresního, soudu podle mého názoru, osvětlila možné nesrovnalosti v informacích uvedených v aplikaci Infojednání, které v opatrovnických spisech mohou spočívat v opomenutí změny rozhodujícího soudce v případě, že je ve věci zahájeno nové samostatné řízení. V tomto případě bylo toto drobné administrativní pochybení projednáno s příslušnou vedoucí kanceláří, což považuji za vstřícný a dostatečný krok pro prevenci budoucích nedorozumění. Vítám, že okresní soud přistoupil na automatické přidělování věcí systémem podle algoritmu programu ISAS. I přes vysvětlení možných administrativních nedostatků mám však určité pochybnosti o přiřazování došlého nápadu ve dnech 6. až 12. února 2020, jak vysvětlím dále. C.7.1 Přiřazování došlého nápadu ve dnech 6. až 12. února 2020 Stěžovatelka namítá, že z přehledu došlých návrhů není možné přesně vysledovat, zda kolovací systém odpovídá pořadí podle rozvrhu práce, které má vypadat takto: 3 P/Nc, 8 P/Nc, 3 P/Nc, 6 P/Nc, 8 P/Nc. Předsedkyně soudu připustila, že tabulka sestavená stěžovatelkou na první pohled neodpovídá rozvrhu práce. Tabulka totiž zahrnuje věci, které v rozhodné době nebyly zahájeny, nerespektuje určení zákonného soudce jiným způsobem než abecedním pořádkem, věci zahájené z úřední povinnosti soudu ani systém dorovnávání. K tomu předsedkyně soudu poskytla přehled přidělení nápadu ve dnech 6. až 12. února 2020, který doplnila o bližší informace vysvětlující fungování a dodržování kolovacího systému s dorovnáváním. Na základě informací od předsedkyně soudu jsem sestavil vlastní přehled nápadu, který jsem promítl do tabulky. * Zelenou barvou jsou vyobrazena řízení zahájená na návrh a přidělená v souladu s kolovacím systémem podle abecedního pořádku. * Žlutou barvou jsou vyobrazena řízení, která jsou zahájena na pokyn soudce, vyloučena k samostatnému řízení nebo se jedná o další řízení ve stejné neskončené věci. Jinými slovy, jedná se o řízení, která jsou přidělená mimo kolovací systém. * Modrou barvou jsou vyobrazena řízení, o kterých mám pochybnosti o správnosti jejich přidělení. (tabulka jen v PDF verzi) * Tabulku je třeba číst po řádcích ve směru zleva doprava. Řízení jsou seřazená tak, že návrhy (zelená políčka) jsou postupně přidělovány podle abecedního pořádku v souladu s kolovacím systémem. Přidělování probíhá tak, že v podstatě "přeskakuje" senáty, které mají více zahájených řízení, čímž se dorovnává nápad. * Tabulka počítá s řízeními zahájenými podle jiných pravidel než podle kolovacího systému (žlutá políčka). Tato řízení nebyla seřazená podle abecedního pořádku a automaticky šla "na hromádku" příslušnému senátu. * Modře označené řízení 8 P a Nc 40/2020 je řízení zahájené na pokyn soudce. Toto řízení by tak mělo být automaticky přiděleno senátu 8 P/Nc a jeho přidělení by nemělo zasáhnout do kolovacího systému jinak, než že by mělo jít "na hromádku" tomuto senátu. Mělo by se tak promítnout ve sloupci 8 P/Nc. Nerozumím proto tomu, proč namísto běžného postupu (jako v jiných případech řízení zahájených na pokyn soudce) toto řízení v kolovacím systému "sebralo" místo senátu 6 P/Nc. * Tímto postupem bylo přidělování následných řízení o jedno místo posunuté. Například řízení 3 P a Nc 37/2020 měl ve skutečnosti řešit senát 6 P/Nc. Toto by se dotklo i řízení stěžovatelky 6 P a Nc 18/2020. * Současně pak modře vyznačené řízení 6 P a Nc 21/2020 bylo přiděleno senátu 6 P/Nc jenom proto, aby se senátu 6 P/Nc "vrátilo" místo obsazené řízením 8 P a Nc 40/2020. S uvedenými pochybnostmi jsem před vydáním zprávy o šetření seznámil předsedkyni okresního soudu. Předsedkyně soudu mi odpověděla, že opětovně prověřila přidělování nápadu v rozhodné době. K sestavené tabulce uvedla, že odpovídá počtu zahájených řízení. K přidělení řízení sp. zn. 8 P a Nc 40/2020 (pozn. modře označené řízení v tabulce) předsedkyně soudu uvedla: "Skutečně mělo být pokračováno přidělením senátu 6 P a Nc, avšak nejdříve byla zapsána věc 8 P a Nc 40/2020, která byla zahájena na pokyn soudkyně (tudíž mimo kolečko). Zastupující vedoucí kanceláře tak začala nové kolo, aby dorovnala senát 3 P a Nc, kde byl větší rozdíl k senátu 8 P a Nc a pak následně hned následující den došlo k dorovnání senátu 6 P a Nc [...]." K tomu předsedkyně soudu dodala, že zápisy věcí z databáze ISAS potvrzují, že k žádnému manipulování se spisy nedošlo. Věc stěžovatelky sp. zn. 6 P a Nc 18/2020 je přitom již pravomocně skončena schválenou dohodou rodičů. Vysvětlení předsedkyně soudu nerozptýlilo moje pochybnosti o správnosti přidělování nápadu. Ve všech případech, kdy bylo řízení zahájené jinak než na základě návrhu, nemělo toto řízení žádný vliv na průběh kolovacího systému. Pouze se zapsalo automaticky konkrétnímu senátu. Tento senát pak musel být přeskočen v rámci kolovacího systému. Kolo skončilo ve chvíli, kdy všechny senáty měly stejný počet vedených řízení. Stále proto nerozumím tomu, proč 10. února 2020 věc sp. zn. 8 P a Nc 40/2020 zasáhla do kolovacího systému. Jinými slovy, nevidím důvod, proč by mělo být zahajováno nové kolo, které navíc ani nemělo žádný vliv na počet řízení vedených senátem 3 P a Nc. Jak jsem již uvedl, pokud by řízení sp. zn. 8 P a Nc 40/2020 bylo přiděleno podle stejných pravidel jako u jiných řízení zahájených jinak než na návrh, nesebralo by toto řízení v kolovacím systému místo senátu 6 P a Nc, ale pouze by šlo "na hromádku" senátu 8 P a Nc, a bylo by to třeba toto řízení standardním způsobem dorovnat přidělením nápadu do ostatních senátů. Zvolený postup přidělování věcí ani neměl za výsledek změnu počtu řízení vedených jednotlivými senáty. Dovolím si ilustrovat na další tabulce, jak přidělování nápadu mělo, podle mého názoru, správně proběhnout. (tabulka jen v PDF verzi) * Modrou barvou jsou vyznačena řízení, která i v původní tabulce měla modrou barvu. Tato řízení byla přidělena správnému senátu, ale zasáhla do kolovacího systému. V této tabulce jsem tato řízení "přidělil" tak, jak by měla být přidělena, pokud by se postupovalo podle stejných pravidel jako v jiných případech řízení zahájených jinak než na návrh. * Červenou barvou jsou vyznačena řízení, u kterých je, podle mého názoru, možné pochybovat o správnosti jejich přidělení. Změnou místa modře vyznačených řízení se jejich místo v rámci kolovacího systému posunulo. * Oranžovou barvou je vyznačeno řízení, které bylo v důsledku přesunutí modrých řízení rovněž posunuto v rámci kolovacího systému. Na rozdíl od červených řízení však bylo ve výsledku přiděleno správnému senátu. Shrnuji, že ani přes dodatečné vysvětlení předsedkyně okresního soudu nebyly rozptýleny moje pochybnosti o správnosti přidělování nápadu. Nedomnívám se, že by ex post někdo manipuloval se spisy, což by mohlo být patrno z databáze systému ISAS. Mám pouze pochybnosti o tom, zda prvotní přidělení řízení sp. zn. 8 P a Nc 40/2020 a řízení sp. zn. 6 P a Nc 21/2020 proběhlo v souladu s kolovacím systémem (což mělo vliv na přidělení dalších řízení). Dodávám, že pravomocné skončení řízení stěžovatelky nevylučuje možnosti mého šetření postupu přidělování věcí. Nemohu přivřít oči nad pochybnostmi, se kterými jsem se setkal. Věřím, že se předsedkyni soudu moje pochybnosti nakonec podaří rozptýlit. Nemohu také přehlédnout, že Krajský soud v Českých Budějovicích shledal [11] přidělování nápadu u okresního soudu jako souladné s rozvrhem práce. Krajský soud vysvětlil, že dne 10. února 2020 byly okresnímu soudu doručeny 4 návrhy na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že senát 8 P/Nc Mgr. Církové měl o 3 věci více, neboť předchozí den zahájil 3 řízení ve svých dosud nepravomocných věcech, musel být nápad dorovnán do senátů 3 P/Nc Mgr. Rožboudové a 6 P/Nc JUDr. Hrdličkové. Po seřazení návrhů podle abecedního pořádku připadly první dva návrhy do senátu 3 P/Nc. Třetí návrh (případ stěžovatelky) pak správně připadl senátu 6 P/Nc, který by měl mít pouze 50 % nápadu oproti ostatním senátům. Krajský soud uzavřel, že zákonnou soudkyní ve věci sp. zn. 6 P a Nc 18/2020 byla předsedkyně soudu JUDr. Hrdličková. Jakkoliv bych se neodvážil zpochybňovat rozhodovací činnost krajského soudu, rozhodl jsem se věcí zabývat, neboť stěžovatelka namítla, že v řízení před krajským soudem nemohla uplatnit některé námitky. Vzhledem k tomu, že z podnětu stěžovatelky nebylo možné ověřit, zda přidělování nápadu probíhalo v dotčeném období v souladu s rozvrhem práce, považoval jsem za nutné zjistit bližší informace a námitkami stěžovatelky se zabývat. D. Závěr Námitky stěžovatelky předsedkyně soudu přesvědčivě vyvrátila. Výhrady mám pouze k nepřesnému definování pravidel v rozvrhu práce pro rok 2020, který výslovně nepočítal s přiřazováním věcí týkajících se zletilých v opatrovnické agendě. Rovněž v tomto rozvrhu nebylo výslovně uvedeno, zda se napadlé věci mají řadit podle abecedního pořádku každý den nově, nebo se má pokračovat v abecedním pořádku z předchozího dne. Jako dostatečné opatření k nápravě však shledávám změnu pravidel od roku 2021 a přechod na automatické přidělování nápadu. Nad rámec námitek stěžovatelky mi však vznikly pochybnosti o správnosti přidělení řízení sp. zn. 8 P a Nc 40/2020 a řízení sp. zn. 6 P a Nc 21/2020, což mohlo mít vliv na správnost přidělení dalších řízení včetně řízení stěžovatelky. Zprávu zasílám předsedkyni Okresního soudu v Českém Krumlově JUDr. Mileně Hrdličkové a podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 60 dnů od jejího doručení vyjádřila ke zjištěným pochybnostem a přesvědčivě vyvrátila moje pochybnosti, případně mě informovala o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. JUDr. Stanislav Křeček v. r. veřejný ochránce práv [1] Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. prosince 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (dále také "vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy"). [2] Stěžovatelka si od okresního soudu vyžádala přehled napadlých věcí a jejich přidělení jednotlivým senátům v období od 6. do 12. února 2020. [3] Viz § 40 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. [4] Podle rozvrhu práce se změnami účinnými k 1. únoru 2020. [5] Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. [6] Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. [7] Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů. [8] Stěžovatelka si od okresního soudu vyžádala přehled napadlých věcí a jejich přidělení jednotlivým senátům v období od 6. do 12. února 2020. [9] Viz § 40 a násl. zákona o soudech a soudcích. [10] Předsedkyně krajského soudu odpovídala stěžovatelce na stížnost týkající se přidělování věcí u okresního soudu. Viz odpověď ze dne 21. srpna 2020, sp. zn. Spr 971/2020. [11] Viz usnesení ze dne 3. července 2020, č. j. 6 Co 751/2020-355.