-
Podání podnětu/založení spisu
09. 09. 2019
-
Zpráva o šetření - § 18
07. 07. 2020
Text dokumentu
Sp. zn. 5604/2019/VOP/ZD Č. j. KVOP-27420/2020 Datum 15. července 2020 Vážený pane starosto, z pověření veřejného ochránce práv JUDr. Stanislava Křečka, který na mě přenesl některé oblasti své působnosti[1], Vás informuji o výsledku šetření ve věci výkonu opatrovnictví městem X. u pana A., který se identifikuje jako žena. Z důvodu zachování respektu k osobě o ní budu hovořit v ženském gramatickém rodě.[2] Šetřením jsem dospěla k závěru, že město X. pochybilo při výkonu opatrovnictví, a to tím, že včas neinformovalo opatrovanou o komunikaci se soudem ohledně řízení o jejím návrhu na schválení hormonální léčby. Toto pochybení se však podařilo napravit již v průběhu šetření, z tohoto důvodu šetření uzavírám ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Níže shrnuji skutková zjištění a své závěry. Paní A. se na nás obrátila dne 6. 9. 2019 s podnětem na přezkoumání postupu města X. (dále jen "opatrovník") při výkonu opatrovnictví. Namítala, že ji opatrovník dostatečně nepodporuje ve snaze o zahájení hormonální léčby (sama stěžovatelka podala návrh na schválení zahájení hormonální léčby k opatrovnickému soudu) a při změně bydliště do města Y. V rámci šetření se pracovnice Kanceláře veřejného ochránce práv potkaly s paní A. a se zástupci opatrovníka, kteří jim také předložili opatrovnický spis a další relevantní dokumenty. Jak jsem zjistila, navzdory tvrzení stěžovatelky opatrovník nebyl v oblasti řízení o návrhu na zahájení hormonální léčby nečinný. Naopak sám kontaktoval jak sexuologa paní A., tak také opakovaně opatrovnický soud s dotazem na stav řízení o jejím návrhu. Tyto informace již však opatrované neprodleně nepředal, zanedbal tedy tzv. vysvětlovací povinnost vůči opatrované.[3] V průběhu šetření toto pochybení opatrovník napravil, informoval ji o všech učiněných krocích a o odpovědi soudu. Prodlevy v rozhodnutí jsou způsobeny tím, že soudní spis týkající se opatrované byl zaslán Nejvyššímu soudu, který rozhoduje o jejím dovolání proti rozhodnutí o omezení svéprávnosti. S ohledem na důležitost předmětu řízení doporučuji, aby byl opatrovník v této věci i nadále aktivní. Pokud by byl soud v této oblasti nečinný, měl by opatrovník k ochraně práv opatrované využít i další prostředky; může zejména podat stížnost na průtahy (formulář stížnosti a další informace lze najít také na webových stránkách ombudsmana: https://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/chcete-si-stezovat/zivotni-situace/). Žádné pochybení jsem neshledala v jednání opatrovníka při hledání bydlení pro paní A. ve městě Y. Opatrovník byl vždy velice aktivní, sám dokonce našel několik nabídek pronájmů, komunikoval s majiteli a realitními makléři, a když si paní A. nakonec byt vybrala, podepsal nájemní smlouvu a zúčastnil se i jeho předání v červnu 2020. Taktéž následně pomohl opatrované se změnou trvalého pobytu. Závěrem, ačkoliv si na to paní A. nestěžovala, doporučuji pracovnicím pověřeným výkonem opatrovnictví, aby s ní projednaly, jak si přeje být opatrovníkem oslovována a toto přání také do budoucna respektovaly. Vážený pane starosto, chtěla bych Vám a zaměstnancům úřadu poděkovat za vstřícnost při vyřizování podnětu. O výsledku šetření bude informována také paní A. S přátelským pozdravem Mgr. Monika Šimůnková zástupkyně veřejného ochránce práv [1] Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Navazuji tak na ustálenou praxi, již veřejný ochránce práv volí, když hovoří o trans lidech. Srov. například zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 29. června 2015, sp. zn. 206/2012/DIS, dostupné z: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/3328. [3] Ustanovení § 466 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.