Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 74/2018/NZ/MKL Č. j.: KVOP-4624/2019 Datum: 28. ledna 2019 Obvodní oddělení Prostějov Zpráva z návštěvy zařízení Obsah Úvodní informace Systematická návštěva a její cíl Zpráva z návštěvy a vyjádření zařízení Právní úprava Charakteristika zařízení Průběh návštěvy Shrnutí Organizace ostrahy cel Právní pomoc 1.Seznam advokátů Osobní prohlídka 2.Prostor pro provádění osobní prohlídky 3.Důvod provádění osobní prohlídky 4.Způsob provádění osobní prohlídky Stravování 5.Teplá strava Materiální podmínky 6.Nástěnné hodiny 7.Sprchy 8.Informace o monitoringu cely Pobyt na vzduchu Krátkodobé cely Přehled opatření k nápravě Úvodní informace Systematická návštěva a její cíl Na základě ustanovení § 1 odst. 3 a 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, vykonávám činnost národního preventivního mechanismu, v jehož rámci provádím systematické návštěvy míst (zařízení), v nichž se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě. Důvodem omezení na svobodě je rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo závislost osoby na poskytované péči. Cílem systematických návštěv je posílit ochranu osob omezených na svobodě před všemi formami špatného zacházení.[1] Policejní cely představují zařízení ve smyslu § 1 odst. 4 písm. b) zákona o veřejném ochránci práv. Návštěvy probíhají zásadně neohlášeně a jejich provedením zpravidla pověřuji pracovníky Kanceláře veřejného ochránce práv.[2] Pracovníky jsou právníci. Šetření spočívá v prohlídce zařízení, pozorování, rozhovorech s vedoucím, policisty a umístěnými osobami, studiu vnitřních předpisů zařízení a dokumentace, včetně evidence trestního řízení.[3] Charakter návštěv je preventivní, s cílem působit do budoucna. Zpráva z návštěvy a vyjádření zařízení Z každé systematické návštěvy pořizuji zprávu, jejíž součástí mohou být návrhy opatření k nápravě. Zpráva slouží k dialogu se zařízením a jako vodítko k prevenci nebo odstranění špatného zacházení. Zpráva nepopisuje praxi zařízení, která odpovídá dobrým standardům zacházení. Proto může působit negativním dojmem. Prosím čtenáře, aby zprávu četli s tímto vědomím a nepovažovali mé závěry za nedocenění náročné práce zařízení. Zprávu zašlu zařízení a vyzvu je, aby se k mým zjištěním a navrženým opatřením vyjádřilo. [4] Jsem připravena zabývat se předloženými argumenty. Navržená opatření k nápravě jsou zpravidla různá svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Při jejich formulaci navrhuji také termín realizace, přičemž očekávám, že zařízení jej buď respektuje, anebo odůvodněně navrhne jiný termín. Pro snazší orientaci poskytuji v závěru zprávy jejich přehled. * Bezodkladná opatření je třeba provést zpravidla do 7 dnů od obdržení zprávy. Je-li jejich realizace náročná, je třeba je provést v nejkratší možné době. Za bezodkladná pokládám opatření, která považuji za naléhavá a přikládám jim velkou důležitost, anebo která považuji za objektivně snadno realizovatelná. * Opatření s delší lhůtou je třeba provést ve stanovené lhůtě, zpravidla do jednoho, tří, šesti měsíců, jednoho roku. * Opatření s průběžným plněním formuluji tam, kde je třeba zavést do praxe určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Očekávám, že se tak stane bezodkladně a bude se dbát na uplatňování do budoucna. Očekávám, že zařízení ve vyjádření ke zprávě (1) sdělí, že opatření bylo realizováno a jak, nebo (2) kdy a jak se tak stane, nebo (3) navrhne jeho alternativu. Shledám-li vyjádření zařízení nebo dalších oslovených orgánů dostatečným, vyrozumím je o tom. Mohu si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je pak vysvětlení zjištěných pochybení, doložení navržených opatření k nápravě či hodnověrný příslib jejich realizace. Neshledám-li vyjádření zařízení nebo dalších oslovených orgánů dostatečným, vyrozumím o tom nadřízený úřad (případně vládu, není-li nadřízeného úřadu), případně informuji veřejnost.[5] Rovněž mohu přijet na kontrolní návštěvu. Po ukončení vzájemné komunikace zveřejním anonymizovanou zprávu z návštěvy zařízení (s výjimkou jmen osob pověřených vedením zařízení), včetně obdrženého vyjádření, na svých internetových stránkách[6] a databázi Evidence stanovisek ochránce ESO.[7] Po provedení série souvisejících návštěv vydávám tzv. souhrnnou zprávu. Tu také zveřejňuji a doručuji příslušným orgánům veřejné moci. V souhrnné zprávě bez vazby na konkrétní navštívené zařízení shrnuji svá zjištění a doporučená opatření k nápravě, navrhuji systémová doporučení, případně formuluji standard dobrého zacházení. Cílem také je, aby zpráva byla k dispozici nenavštíveným zařízením jako vodítko k odstranění nebo prevenci špatného zacházení.[8] Právní úprava Základní úprava práv a povinností osob umístěných v policejních celách a materiálně-technického standardu cel je obsažena v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Policii"). Na podzákonné úrovni je to závazný pokyn policejního prezidenta č. 159 ze dne 2. prosince 2009 o eskortách, střežení osob a o policejních celách, ve znění pozdějších pokynů (dále "závazný pokyn"), a nařízení Ministerstva vnitra č. 51 ze dne 31. 10. 2013, o stravování a úhradě nákladů za stravování osob omezených na osobní svobodě Policií České republiky (dále "nařízení MV"). Při posuzování podmínek v policejních celách a zacházení s umístěnými osobami zohledňuji také standardy Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále "CPT") týkající se policie. Jedná se o dva standardy, a to "Zadržování ze strany policie"[9] a "Aktualizace standardů CPT ohledně zadržování ze strany policie".[10] Dále při hodnocení podmínek a zacházení s umístěnými zohledňuji judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky. Charakteristika zařízení Policejní cely jsou zřízeny při obvodním oddělení Prostějov (v objektu územního odboru Prostějov). V objektu byly zřízeny dvě vícehodinové cely (jedna se dvěma lůžky a jedna s jedním lůžkem) a dvě krátkodobé cely. Vícehodinové cely se nachází v suterénu. Cely byly standardně vybaveny toaletou, umyvadlem a připevněnými stoly, židlemi, postelemi s omyvatelnými matracemi a zvonkem s telefonem k ostraze cel. Průběh návštěvy Návštěva proběhla dne 19. listopadu 2018 bez předchozího ohlášení. Vedoucí obvodního oddělení npor. Mgr. Jiří Grulich (dále jen "vedoucí") byl o návštěvě osobně informován při jejím zahájení. Zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen Kancelář) mu předali pověření k provedení návštěvy, vyžádali si potřebnou součinnost a dokumentaci. Návštěvu provedli právníci Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. Bc. Ondřej Klabačka a Mgr. Martin Klumpar. Zaměstnanci Kanceláře si prohlédli krátkodobé i vícehodinové cely včetně materiálového vybavení. Zkoumali vytipovanou dokumentaci k osobám umísťovaným do cel. Hovořili s vedoucím obvodního oddělení, zástupcem vedoucího obvodního oddělení, policisty, kteří běžně zajišťují ostrahu cel, a krátce také s vedoucím územního odboru. Všichni policisté poskytli veškerou součinnost, za což děkuji. Dále bych ráda upozornila na to, že odpovědi oslovených policistů se v některých případech vzájemně lišily, proto bych na úvod chtěla uvést, že na konkrétní pochybení upozorňuji i v těch případech, kdy vycházím jen z výpovědi jednoho z policistů. Současně upozorňuji, že v textu budu používat i v tomto případě množné číslo, abych chránila zdroj těchto informací. Shrnutí Tato zpráva se věnuje průběhu umístění v policejních celách a souvisejícím podmínkám. Jejím primárním účelem je prevence před špatným zacházením s cílem posílit ochranu práv umístěných osob. Následující text je stručným shrnutím zjištění, která ve zprávě dále rozvádím. Možnost přítomnosti právního zástupce od počátku omezení osoby na svobodě představuje jednu ze základních záruk proti špatnému zacházení. Za účelem volby právního zástupce musí policie poskytnout součinnost a umožnit volbu právního zástupce ze seznamu, který osobě předloží. Při provádění osobních prohlídek by policisté měli usilovat o minimalizaci zásahů do soukromí na nezbytně nutnou mez. To se odráží v důvodech pro provedení osobní prohlídky svlékáním do naha (na základě individuálního vyhodnocení v případech, kdy z konkrétních okolností případů bude patrné riziko ohrožení bezpečnosti osoby umísťované do cely nebo jiných osob), ve způsobu provedení takové prohlídky (do půl těla, obléknout a následně druhá polovina těla) a také v realizaci osobní prohlídky v patřičných prostorech (bez možnosti pozorování na osobní prohlídce nezúčastněnou osobou). Podávání jednoho teplého jídla denně osobám umístěným v cele by mělo být běžnou praxí. V případě podávání teplé stravy je možné navýšit částku vynaloženou ze zálohy útvaru policie na dvojnásobek. Organizace ostrahy cel Při umísťování osoby do policejní cely zpracovává veškerou dokumentaci policista vykonávající dozorčí službu na dozorčím stanovišti. Faktické úkony s osobou (osobní prohlídka, vysvětlení provozu a organizace na cele) provádí hlídka obvodního oddělení Prostějov. Pokud není hlídka aktuálně na stanici, tak je nutné vyčkat do jejího návratu. Případně v denní dobu může poskytnout pomoc s umísťováním do cely jiný policista přítomný v budově územního odboru. Ostrahu cely po odjezdu hlídky provádí policista prostřednictvím kamery vyvedené na dozorčí stanoviště. Z výpovědi policistů vyplynulo, že v případě mimořádné situace, např. násilné chování osoby umístěné do cely nebo sebepoškozování v noci nebo v době, kdy v objektu není jiný policista, by policista vykonávající ostrahu cely s ohledem na zajištění bezpečnosti přivolal hlídku, vyčkal jejího příjezdu a až následně s ní vstoupil do prostoru cely. Doba, během které policista vykonávající dozorčí službu nemůže vstoupit do cely z důvodu nezajištění dalším policistou, může představovat rozhodující prodlení např. v případě sebepoškozování umístěné osoby. Z toho důvodu doporučuji personální posílení ostrahy cel tak, aby na vzniklé mimořádné situace bylo možné reagovat bezprostředně, a nikoliv s prodlevou do příjezdu hlídky. Právní pomoc 1. Seznam advokátů Osoba omezená na svobodě má právo zajistit si na vlastní náklady právní pomoc a mluvit s právním zástupcem bez přítomnosti třetí osoby. Za tímto účelem poskytne policista neprodleně nezbytnou součinnost, požádá-li o ni tato osoba.[11] Z rozhovorů s policisty vyplynulo, že by případnou žádost osoby umístěné do cely o zajištění právní pomoci řešili přes zpracovatele věci. Takový postup může představovat nežádoucí prodlení nebo omezení volby právního zástupce. Pro splnění požadavku na poskytnutí nezbytné součinnosti bez prodlení je potřeba využívat policejní intranet obsahující seznam advokátů. Část seznamu s místně dostupnými advokáty či v případě žádosti úplný seznam by měl být zpřístupněn umístěné osobě, aby si sama vybrala advokáta, kterého by pak příslušný policista vyrozuměl. Opatření: 1) Využívat policejní intranet pro poskytnutí údajů o advokátech (průběžně). Osobní prohlídka 2. Prostor pro provádění osobní prohlídky Prohlídky osoby se mají provádět v místnosti pro provádění prohlídek. V případě, že oddělení nemá takovou místnost k dispozici, provádí policista prohlídku na chodbě či v jiné vhodné místnosti.[12] Dle Evropského soudu pro lidská práva platí, že už "vědomí člověka, že byl neoděn vystaven pohledům jiných, může vzbudit v člověku silný pocit, že jeho právo na soukromí nebylo respektováno, a to bez ohledu na to, zda ho někdo skutečně viděl".[13] Z výpovědi policistů vyplynulo, že osobní prohlídka někdy probíhá na chodbě v prostoru před krátkodobými celami, přímo v krátkodobých celách nebo před dozorčím stanovištěm. Do chodby ústí několik dveří, krátkodobé cely jsou vybaveny kamerou. V některých případech také probíhá prohlídka v místnosti naproti celám. V této místnosti je kamera a okno s průzorem. Při provádění prohlídek svlékáním do naha v těchto prostorách nelze zaručit, že osoba nebude vystavena pohledu jiných policistů procházejících chodbou nebo sledujících monitor, na který je vyvedena kamera. V případě provádění prohlídky na chodbě před dozorčím stanovištěm nelze ani vyloučit pohled otevřenými dveřmi z veřejné části obvodního oddělení. Jediný prostor nevybavený kamerou, kde by podle vedoucího obvodního oddělení měly osobní prohlídky probíhat, je chodba před celami. Dávám ke zvážení, zda by vhodnějším prostorem pro provádění prohlídek nebyla místnost naproti celám za předpokladu, že by došlo k odstranění kamery a zaslepení průzoru. Opatření: 2) Zajistit, aby osobní prohlídka v případě svlékání do naha probíhala v prostorách skýtajících dostatečné soukromí (bezodkladně). 3. Důvod provádění osobní prohlídky Policista je povinen dbát, aby žádné osobě v důsledku jeho postupu nevznikla bezdůvodná újma, a postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.[14] Ze sdělení policistů vyplývá, že při provádění prohlídky svlečením do naha se musí osoba vždy zcela vysvléknout a provést předklon nebo dřep. Osobní prohlídka svlečením do naha s případným vykonáním dřepu (dála také jen "důkladná osobní prohlídka") by neměla být běžným a rutinním postupem, ale s ohledem na zásadu přiměřenosti pouze výjimečným v případech, kdy z konkrétních okolností případů bude patrné riziko ohrožení bezpečnosti osoby umísťované do cely nebo jiných osob. Vzhledem k výjimečnosti takového postupu je žádoucí, aby byl o důvodech pro provedení důkladné osobní prohlídky, resp. o hrozících rizicích, proveden záznam do služebních pomůcek nebo informačního systému.[15] Opatření: 3) Provádět osobní prohlídku svlečením donaha s případným vykonáním dřepu pouze ve výjimečných případech (průběžně). 4) Zapisovat do služebních pomůcek nebo informačního systému důvod k provedení osobní prohlídky svlečením do naha s případným vykonáním dřepu (průběžně). 4. Způsob provádění osobní prohlídky "Mělo by být vyvinuto veškeré rozumné úsilí k minimalizaci pocitu trapnosti; zadržené osoby, které jsou prohledávané, by běžně neměly být žádány, aby svlékly všechno své oblečení zároveň, např. by jim mělo být povoleno, aby sundaly oděv od pasu nahoru a oblékly se, než budou sundávat další oblečení."[16] Při důkladné osobní prohlídce se musí osoba zcela vysvléknout do naha, a to naráz. S takovým postupem nesouhlasím a navrhuji méně invazivní postup, jak by měla prohlídka osoby probíhat. Při provádění prohlídky osoby před umístěním do cely způsobem spočívajícím v přímém pozorování odhaleného těla je třeba umožnit postupné svlékání, takže osoba nebude muset být v jednom okamžiku zcela obnažena. Opatření 5) Provádět osobní prohlídky svlečením do naha tak, aby prohlížené osobě bylo umožněno sundat nejprve oděv od pasu nahoru a obléknout se, než bude sundávat oblečení od pasu dolů (průběžně). Stravování 5. Teplá strava Policie by měla poskytnout osobám umístěným v cele nejméně jedno úplné jídlo (tj. něco vydatnějšího, než je obložený chléb) denně.[17] Finanční limity na zakoupení potravin údajně podle sdělení policistů nepostačují na zakoupení teplé stravy. Z náhodně vybrané dokumentace je patrné, že osobám umístěným do cely bylo poskytnuto pečivo, pomazánka nebo ovoce, nikoliv však teplé jídlo. Dle čl. 4 odst. 1 nařízení Ministerstva vnitra platí, že finanční limit hodnoty potravin pro zabezpečení stravování osob omezených na svobodě je ve výši 85 Kč na osobu a den včetně daně z přidané hodnoty. V případě dílčího stravování lze poskytnout snídani do 20 Kč, oběd do 35 Kč a večeři do 30 Kč na osobu a den. Podle odst. 2 platí, že při nákupu jednoho teplého jídla denně z provozoven veřejného stravování se částka na pořízení oběda nebo večeře zvyšuje o 100 %. Policisté tak mohou zajistit nákup teplého oběda v hodnotě 70 Kč či teplé večeře v hodnotě 60 Kč. V souladu s uvedeným standardem CPT trvám na tom, aby policie poskytovala umístěné osobě buď teplý oběd, nebo teplou večeři. Opatření: 6) Poskytovat umístěné osobě jedno teplé jídlo denně (průběžně). Materiální podmínky 6. Nástěnné hodiny Oceňuji, že cely byly vybaveny ručičkovými hodinami. Z těchto hodin není však vždy zcela patrné, zda se jedná o denní či noční dobu a vzhledem k absenci oken v celách může u osoby umístěné v cele dojít k časové dezorientaci, která může být i zdrojem stresu. Navrhuji zvážit nahrazení současných hodin hodinami digitálními s 24hodinovým časem. 7. Sprchy Přímo u cel nebyly zřízeny sprchy. Z výpovědí policistů však vyplynulo, že by umožnili osobě umístěné do cely osprchovat se ve služebních sprchách policistů v prvním patře, avšak doposud se to nestalo. Ochotu policistů oceňuji, nicméně doporučuji při případné rekonstrukci cel uvažovat i o zřízení sprchy pro osoby umístěné do cely poblíž celám. 8. Informace o monitoringu cely V prostoru viditelném z vícehodinové cely musí být umístěna tabulka informující osoby umístěné v cele o nepřetržitém monitorování prostoru cely kamerovým systémem ve znění: "Prostor cely je sledován kamerovým systémem". Pro tyto účely lze do prostoru cely (především pro potřeby cizích státních příslušníků) umístit i piktogram kamery s textem "NON STOP".[18] Cely byly vybaveny informací o nepřetržitém monitorování prostoru cely kamerovým systémem. Chyběl však piktogram a nápis "NON STOP". Jsem si vědoma, že doplnění piktogramu a nápisu uvádí vnitřní předpis jako možnost, avšak jejich doplnění bych uvítala. Pobyt na vzduchu Osobám zadržovaným na policejní stanici po dobu 24 nebo více hodin by měl být podle možností nabídnut každý den pohyb na čerstvém vzduchu.[19] Z vyjádření vedoucího obvodního oddělení vyplynulo, že pobyt na vzduchu by byl teoreticky možný na dvoře obvodního oddělení. Dosud však o tuto možnost nikdo nežádal. Oceňuji, že vedoucí obvodního oddělení možnost pobytu na vzduchu nevylučuje. Bez toho, že by osoby umístěné do cely o možnosti pobytu na vzduchu věděly, lze stěží předpokládat, že by o to požádaly. Opatření: 7) Informovat osobu umísťovanou do cely o možnosti pobytu na vzduchu (průběžně). Krátkodobé cely V objektu obvodního oddělení byly zřízeny dvě krátkodobé cely. Tyto cely jsou určeny pro krátkodobé umístění osoby omezené na osobní svobodě na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však v celkovém součtu na 6 hodin, není-li možné nebo účelné tuto osobu umístit do vícehodinové cely.[20] Z dokumentace byl patrný případ, kdy byla do krátkodobé cely umístěna žena v noci ve 2:40 hod. a propuštěna byla v 8:05 hod.[21] Z dokumentace není patrno, proč byla žena umístěna do krátkodobé cely a zda byly v dané době vícehodinové cely obsazeny. V uvedeném případě byla dodržena šestihodinová lhůta. Považuji však za nevhodné umísťování osob do krátkodobé cely, ve které si nelze lehnout, v noční době (od 22 hod. večer do 6 hod. ráno). Doporučení: 8) Umísťovat v nočních hodinách osoby pouze do vícehodinových cel, pokud to jejich kapacita umožňuje (průběžně). Přehled opatření k nápravě Bezodkladně * Zajistit, aby osobní prohlídka v případě svlékání do naha probíhala v prostorách skýtajících dostatečné soukromí (opatření č. 2). Průběžně * Využívat policejní intranet pro poskytnutí údajů o advokátech (opatření č. 1). * Provádět osobní prohlídku svlečením donaha s případným vykonáním dřepu pouze ve výjimečných případech (opatření č. 3). * Zapisovat do služebních pomůcek nebo informačního systému důvod k provedení osobní prohlídky svlečením do naha s případným vykonáním dřepu (opatření č. 4). * Provádět osobní prohlídky svlečením do naha tak, aby prohlížené osobě bylo umožněno sundat nejprve oděv od pasu nahoru a obléknout se, než bude sundávat oblečení od pasu dolů (opatření č. 5). * Poskytovat umístěné osobě jedno teplé jídlo denně (opatření č. 6). * Informovat osobu umísťovanou do cely o možnosti pobytu na vzduchu (opatření č. 7). * Umísťovat v nočních hodinách osoby pouze do vícehodinových cel, pokud to jejich kapacita umožňuje (opatření č. 8). [1] Špatným zacházením se rozumí jednání, které nerespektuje lidskou důstojnost a dosahuje určitého stupně závažnosti (samo o sobě nebo při kumulativním účinku jednotlivých zásahů). Ve zdravotnických zařízeních může mít špatné zacházení například podobu nezajištění bezpečí, nerespektování lidské důstojnosti, práva na soukromí, posilování závislosti na poskytované péči, nerespektování sociální autonomie, práva na spoluúčast při rozhodování o léčebném postupu, anebo podobu neodůvodněného používání omezovacích prostředků. [2] V souladu s § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv. [3] V souladu s § 21a ve spojení s § 15 zákona o veřejném ochránci práv. [4] Ustanovení § 21a odst. 3 a 4 zákona o veřejném ochránci práv. [5] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [6] Veřejný ochránce práv - ombudsman [online]. Brno: (c) Kancelář veřejného ochránce práv [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omezenych-na-svobode/ [7] Evidence stanovisek ochrance (ESO) je dostupná z: http://eso.ochrance.cz/Vyhledavani/Search. [8] Zpráva ze systematických návštěv veřejného ochránce práv - Policejní cely 2017. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ESO/22-2017-NZ_Souhrnna_zprava_Policejni_cely_2017_CZ.pdf. [9] Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). Standardy CPT. Zadržování ze strany policie [online]. CPT/Inf(92)3-part1, [cit. 20. 12. 2018]. Dostupné z: https://rm.coe.int/16806cea1a. [10] Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). Standardy CPT. Aktualizace standardů CPT ohledně zadržování ze strany policie [online]. CPT/Inf(2002)15-part, [cit. 20. 12. 2018]. Dostupné z: https://rm.coe.int/16806cd1d8. [11] Ustanovení § 24 odst. 4 zákona o Policii. [12] Veřejný ochránce práv. Zpráva ze systematických návštěv veřejného ochránce práv - Policejní cely. 2017 [online]. [cit. 13. 1. 2019]. S 18. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ESO/22-2017-NZ_Souhrnna_zprava_Policejni_cely_2017_CZ.pdf. [13] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Jaeger proti Estonsku ze dne 31. července 2014, č. 1574/13. Soud konstatoval porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na soukromý život. [14] Ustanovení § 11 zákona o Policii. [15] Doporučení provést záznam o provedení důkladné osobní prohlídky je patrné i z metodického pokynu "Před umístěním do policejní cely", který vydal odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia České republiky. [16] Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). Zpráva pro vládu České republiky o návštěvě České republiky, kterou vykonal Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) ve dnech 1. až 10. dubna 2014, bod č. 22. [cit. 18. 6. 2018]. Dostupné z: https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168069568d. [17] Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). Aktualizace standardů CPT ohledně zadržování ze strany policie [online]. CPT/Inf(2002)15-part, bod 47 [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://rm.coe.int/16806cd1d8. [18] Příloha č. 1 čl. 2 písm. o) k závaznému pokynu. [19] Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). Aktualizace standardů CPT ohledně zadržování ze strany policie [online]. CPT/Inf(2002)15-part, bod 47 [cit. 13. 1. 2019]. Dostupné z: https://rm.coe.int/16806cd1d8. [20] Čl. 9 odst. b závazného pokynu. [21] Č. j. KRPM-84505/ČJ-2018-141215.