Text dokumentu

Připomínky veřejné ochránkyně práv k návrhu vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství (č. j. předkladatele MSMT-10807/2019-1) KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY 1. K části první, čl. I (§ 1d odst. 9 vyhlášky č. 14/2005 Sb.) Předkladatel stanovuje vyšší finance (jednu hodinu navíc pro výpočet PHmax) za každé dítě se závažnými vadami řeči pro mateřskou školu nebo třídu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona[1] (dále jen "speciální škola/třída") pro děti s tímto znevýhodněním. Zároveň se v souvisejícím právním předpisu[2] navrhuje, aby v těchto školách nebylo možné čerpat personální podpůrné opatření (pedagogickou intervenci, předmět speciálně-pedagogické péče). Z předkládané novely plyne, že nápravu závažných vad řeči (např. práci logopeda) u dětí zařazených ve speciální mateřské škole/třídě bude možné financovat pouze z běžných prostředků určených na chod školy ze státního rozpočtu, nikoli z prostředků určených na financování podpůrných opatření. Na základě § 19 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. lze však do speciální mateřské školy/třídy zařazovat i děti s jiným druhem postižení, než pro který byla škola/třída zřízena. A na děti se závažnou vadou řeči zařazené do speciální mateřské školy/třídy pro jiný druh postižení se navrhované zvýšení finančních prostředků nevztahuje. Zároveň těmto dětem ani nebude možné zajistit odpovídající péči pomocí personálního podpůrného opatření. Taková situace by nerespektovala zásadu rovného přístupu ke vzdělávání a zásadu zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce.[3] Zároveň by odporovala § 16 odst. 1 školského zákona, podle kterého mají děti právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření mateřskou školou. Tato připomínka je zásadní. 2. K části první, čl. I (§ 1d odst. 10 vyhlášky č. 14/2005 Sb.) Předkladatel stanovuje maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga ve speciální mateřské škole/třídě na 36 hodin na třídu. Zároveň se v souvisejícím právním předpisu[4] navrhuje, aby v těchto školách/třídách nebylo možné čerpat podpůrné opatření v podobě asistenta pedagoga. To v praxi znamená, že speciální mateřské školy/třídy nebudou mít finance ze státního rozpočtu na činnost více než jednoho asistenta pedagoga. V případě speciálních mateřských škol/tříd zřízených pro děti se závažnými vadami řeči se navíc zdá, že činnost asistenta pedagoga nebude financovaná vůbec. Činnost asistenta pedagoga nebude možné v těchto školách/třídách dofinancovat ani ze systému podpůrných opatření. Potřeby konkrétních dětí a mateřských škol mohou být různé. Nepovažuji za vhodné v obecně závazném právním předpisu paušálně stanovit, kolik asistentů pedagoga a kolik hodin může ve speciálních mateřských školách/třídách působit. Tato připomínka je zásadní. 3. K části druhé, čl. II (§ 10 odst. 12 vyhlášky č. 74/2005 Sb.) Předkladatel navrhuje, aby maximální týdenní počet přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga financovaný ze státního rozpočtu v oddělení školní družiny, kterou navštěvují pouze účastníci uvedení v § 16 odst. 9 školského zákona, byl 10 hodin. To znamená, že ve školní družině by mohl asistent pedagoga působit pouze dvě hodiny denně. Školní družina přitom běžně funguje před vyučováním od šesti hodin od rána a po vyučování až do pěti hodin odpoledne. Tím by došlo ke značnému omezení možnosti využívat školní družinu dětmi, které z objektivních důvodů potřebují delší péči asistenta pedagoga. Zároveň není jasné, zda školní družina jejich potřeby pokryje z vlastních zdrojů (např. další vychovatel, speciální pedagog). Tato připomínka je zásadní. 4. K části třetí, čl. III (příloha č. 1 vyhlášky 27/2016 Sb.) Předkladatel navrhuje, aby se ve speciálních školách/třídách neposkytovala podpůrná opatření asistenta pedagoga, pedagogické intervence, předmětu speciálně pedagogické péče a využití speciální učebnice, speciální učební pomůcky nebo kompenzační pomůcky. Rozumím snaze předkladatele omezit čerpání finančních prostředků na podpůrná opatření ve speciálních školách/třídách, které dostávají ze státního rozpočtu více peněz na svůj chod než běžné školy (v současné době vyšší normativ, od ledna 2020 vyšší PHmax). Vyšší finance mají především zhojit nižší počet žáků ve třídě, jelikož v současné době platí v regionálním školství princip "co žák, to peníze". Na druhou stranu mám ale obavy, že speciální školy/třídy nebudou schopné ani ze zvýšeného PHmax financovat veškerá potřebná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. To je ostatně i jeden z faktorů, který tyto školy/třídy vedl po přijetí novely školského zákona v září 2016 ke zvýšenému čerpání finančních prostředků na podpůrná opatření.[5] Z návrhu plyne, že ve speciálních školách/třídách by za určitých podmínek mohl působit jeden asistent pedagoga. Domnívám se ale, že v praxi může objektivně dojít k situaci, kdy bude potřeba zajistit i více asistentů pedagoga. Návrh přitom z tohoto obecného pravidla nepřipouští žádné výjimky. Požaduji proto po předkladateli záruky, že vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zařazených do speciálních škol/tříd bude mít odpovídající kvalitu. Tato připomínka je zásadní. Brno 6. května 2019 Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. [2] Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů. [3] Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a b) školského zákona. [4] Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů. [5] MŠMT. Hlavní závěry analýzy implementace společného vzdělávání v období 1. 9. 2016 - 31. 10. 2017, dostupné z: http://www.msmt.cz/file/46497/, s. 13: "Financování škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. speciálních) je nastaveno tak, že prioritní zdroj jejich financování tvoří financování normativní, tj. na "dítě, žáka", včetně příplatku na zdravotní postižení. Příplatek zohledňuje především nižší počet žáků v těchto školách (popř. třídách). Krajské úřady dále mohou tyto školy dofinancovat z krajské rezervy, kterou si vytváří z finančních prostředků státního rozpočtu, které jim přiděluje MŠMT. Uplatňování dalších požadavků na finanční prostředky formou PO má být u těchto škol zcela výjimečné. Ve školním roce 2017/18 výrazně vzrostly požadavky na finanční prostředky na PO ze strany škol zřízených podle § 16 odst. 9. Proto MŠMT přistoupilo ke změně výpočtu výše úprav rozpočtu RgŠ ÚSC."