Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 5690/2017/VOP/MKZ Č. j.: KVOP-25790/2019 Brno 9. října 2019 Zpráva o šetření ve věci příspěvku na podporu regionální mobility - příspěvku na dojížďku Pan A., bytem xxx (dále také "stěžovatel"), se na mě obrátil ve věci zamítnutí žádosti o příspěvek na podporu regionální mobility - příspěvek na dojížďku (dále také "příspěvek na dojížďku"). Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Brně, kontaktní pracoviště Brno-venkov (dále také "úřad práce"), zamítl žádost o příspěvek na dojížďku, protože se stěžovatel fakticky nezdržoval na adrese hlášeného trvalého pobytu. Stěžovatel namítal, že podmínky pro poskytnutí příspěvku splnil. Na základě podnětu stěžovatele jsem zahájila šetření a vyzvala k vyjádření úřad práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále také "ministerstvo") a Úřad práce České republiky - generální ředitelství (dále také "generální ředitelství"). A. Shrnutí závěrů A.1 Postup Ministerstva práce a sociálních věcí Ministerstvo v návaznosti na potřeby trhu práce schvaluje podmínky pro ověřování nových opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Ministerstvo prostřednictvím instrukce[1] stanovilo podmínky nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti - příspěvku na dojížďku. Jedním z rozhodujících parametrů pro poskytnutí příspěvku na dojížďku je určení vzdálenosti mezi místem výkonu práce a místem bydliště žadatele. Z důvodu zamezení účelového zneužívání příspěvku ministerstvo stanovilo, že místem bydliště je míněno místo trvalého bydliště žádající osoby, které je zároveň evidováno úřadem práce jako bydliště rozhodné pro zprostředkování zaměstnání (tzv. skutečné bydliště). Ministerstvo nepochybilo, když poskytnutí příspěvku na dojížďku podmínilo tím, že se žadatel skutečně zdržuje v místě svého hlášeného trvalého pobytu (přihlásil se k trvalému pobytu tam, kde skutečně bydlí). A.2 Postup Úřadu práce České republiky - generálního ředitelství Generální ředitelství rozpracovává vnější řídící akty ministerstva týkající se jeho činnosti na konkrétní podmínky úřadu práce prostřednictvím vnitřních řídících předpisů. Generální ředitelství v návaznosti na instrukci stanovilo směrnicí,[2] že příspěvek na podporu regionální mobility může získat pouze ten uchazeč o zaměstnání, jehož místo trvalého pobytu je známo jako jediné bydliště, kde se zdržuje.[3] Generální ředitelství nepochybilo, když v souladu s instrukcí stanovilo jako podmínku pro poskytnutí příspěvku na dojížďku, že místo trvalého pobytu žadatele musí být známo jako jediné bydliště, kde se žadatel zdržuje. A.3 Postup úřadu práce A.3.1 Rozhodování o žádosti o příspěvek na dojížďku V rámci aktivní politiky zaměstnanosti rozhoduje úřad práce o žádosti o příspěvek na dojížďku ve správním řízení, které je zahájeno podáním žádosti. Dohoda o poskytnutí příspěvku, uzavřená s uchazečem o zaměstnání, je veřejnoprávní smlouva, která nahrazuje kladné rozhodnutí o žádosti. Pokud úřad práce žádosti nevyhoví, musí vydat řádně odůvodněné správní rozhodnutí.[4] Úřad práce informoval stěžovatele o neschválení žádosti dopisem. Úřad práce pochybil tím, že o žádosti stěžovatele o příspěvek na dojížďku nerozhodoval ve správním řízení a nevydal řádně odůvodněné rozhodnutí. A.3.2 Důvody nevyhovění žádosti o příspěvek na dojížďku Jednou z podmínek pro přiznání příspěvku na dojížďku je, že adresa místa trvalého pobytu žadatele je známa jako jediné bydliště, kde se žadatel zdržuje. Podmínka je splněna, pokud uchazeč o zaměstnání fakticky bydlí na adrese trvalého pobytu v územním obvodu krajské pobočky úřadu práce, která mu zprostředkovává zaměstnání. Stěžovatel sdělil úřadu práce, že má trvalý pobyt evidován na tzv. ohlašovně, tedy na adrese Městského úřadu v obci Z., který je v územním obvodu krajské pobočky úřadu práce. Fakticky však bydlel v penzionu v obci Y. Jeho skutečné bydliště se tedy lišilo od adresy hlášeného trvalého pobytu. Úřad práce nepochybil, když nevyhověl žádosti stěžovatele o příspěvek na dojížďku, protože v době podání žádosti neměl skutečné bydliště v místě svého hlášeného trvalého pobytu. A.3.3 Vyrozumění o zamítnutí žádosti o příspěvek na dojížďku I kdyby snad úřad práce nebyl povinen vydat správní rozhodnutí pro případ zamítnutí žádosti, musí žadatele o příspěvek na dojížďku srozumitelně a přesvědčivě seznámit s důvody nevyhovění. Úřad práce zaslal stěžovateli písemné sdělení o zamítnutí žádosti, které obsahovalo pouze citaci směrnice bez přiléhavého konkrétního vysvětlení. Úřad práce pochybil tím, že zamítavé stanovisko k žádosti o příspěvek na dojížďku řádně nezdůvodnil v souladu s principy dobré správy - konkrétně s principem přesvědčivosti závěrů. B. Skutková zjištění Stěžovatel byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Ivančice (dále také "kontaktní pracoviště Ivančice"). Do formuláře Žádost o zprostředkování zaměstnání uvedl dvě adresy - adresu trvalého pobytu a také doručovací adresu, na níž se fakticky zdržoval a která je odlišná od adresy trvalého pobytu. Stěžovatel oznámil úřadu práce adresu svého trvalého pobytu na Městském úřadu v obci Z. Tam se však fakticky zdržovat nemůže. Již více než 3 roky bydlí v penzionu v obci Y., který uvedl jako doručovací adresu. V květnu 2017 zprostředkovalo kontaktní pracoviště Ivančice stěžovateli zaměstnání s místem výkonu práce v Brně. Protože by stěžovatel musel do zaměstnání dojíždět, rozhodl se požádat o příspěvek na dojížďku, který patří mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (dále také "APZ"). l s žádostí o příspěvek na dojížďku se proto nejdříve obrátil na kontaktní pracoviště Ivančice. To mu však sdělilo, že se touto agendou nezabývá, a proto podal dne 24. 7. 2017 žádost na kontaktním pracovišti Brno-venkov (dříve zavedená zkratka "úřad práce"). Žádost o příspěvek na dojížďku projednává a posuzuje poradní komise úřadu práce. Z Projednacího listu k žádosti Příspěvek na dojížďku je zřejmé, že poradní komise zjišťuje, zda se adresa trvalého pobytu žadatele shoduje s doručovací adresou. Přitom vychází z informací, které uchazeč uvedl v Žádosti o příspěvek na podporu regionální mobility (dále také "žádost o příspěvek"), a z evidenční karty pro poradenství, v níž jsou uvedeny základní informace o uchazeči (např. jméno a příjmení, adresa trvalého pobytu a doručovací adresa, vzdělání). V evidenční kartě pro poradenství stěžovatele je uvedena jak adresa trvalého pobytu, tak adresa pro doručování. Zaznamenala jsem, že u adresy trvalého pobytu je ručně psaná poznámka "radnice". Informace zaznamenané v evidenční kartě pro poradenství vycházejí z informací uvedených v Žádosti o zprostředkování zaměstnání, kterou vyplňuje uchazeč při svém vstupu do evidence uchazečů o zaměstnání. V této žádosti uchazeč v části A uvádí místo trvalého pobytu. V případě, že se adresa pro doručování liší od adresy trvalého pobytu, uvádí i doručovací adresu. V žádosti o příspěvek uvádí uchazeč (v části B) pouze adresu trvalého pobytu. V poučení žadatele v žádosti o příspěvek je pak uvedeno, že "příspěvek může být poskytnut pouze za účelem dojíždění do zaměstnání z bydliště (uvedeného v bodu B žádosti) na pracoviště, pokud je v jiné obci než bydliště (uvedené v bodu D žádosti)." Úřad práce písemným sdělením ze dne 30. 8. 2017 žádost stěžovatele zamítl, protože "poskytnutí příspěvku nesplňuje podmínky dle směrnice generální ředitelky č. 10/2016, čl. II bodu 5. Žadateli může být poskytnut příspěvek na regionální mobilitu pouze tehdy, je-li bydliště žadatele, vedené pro účely zprostředkování zaměstnání ÚP ČR, známo jako jediné bydliště, kde se žadatel zdržuje nejméně od prvního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž žadatel o příspěvek na regionální mobilitu žádost podal, současně definovaným v ustanovení § 5 písm. b) zákona o zaměstnanosti". C. Právní hodnocení C.1 Postup Ministerstva práce a sociálních věcí Příspěvek na dojížďku se nově řadí mezi nástroje APZ, i když není výslovně zmíněn v zákoně o zaměstnanosti.[5] Právní úprava však umožňuje, aby Úřad práce České republiky v případě odůvodněné potřeby trhu práce ověřil nové nástroje a opatření APZ. Podmínky ověřování schvaluje ministerstvo.[6] Účelem poskytování příspěvku na dojížďku je posílení mobility pracovní síly formou kompenzace dodatečných nákladů, které vzniknou uchazeči o zaměstnání v souvislosti s přijetím do zaměstnání mimo jeho bydliště. Cílem příspěvku je motivovat uchazeče o zaměstnání, aby se, pokud nebudou úspěšní v hledání práce v místě bydliště, nebáli hledat zaměstnání i v jiném regionu. Ministerstvo v roce 2016 přistoupilo k pilotnímu ověření příspěvku na dojížďku a podmínky jeho realizace stanovilo instrukcí. Podrobnosti pak upravilo generální ředitelství směrnicí. Vedle kvantitativních podmínek (např. vzdálenost z místa vyjížďky do zaměstnání atd.) jsou posuzovány také kvalitativní podmínky jako např. umístitelnost uchazeče na trhu práce, ohrožení dlouhodobou nezaměstnaností apod. Ministerstvo v instrukci v části druhé bodu 2.5[7] a bodu 4.3[8] stanovilo, že žadatel o příspěvek na dojížďku musí současně splnit dvě podmínky. Za prvé, uchazeč o zaměstnání musí o příspěvek žádat krajskou pobočku Úřadu práce České republiky, v jejímž územním obvodu má trvalý pobyt. A za druhé, místo trvalého pobytu je zároveň bydlištěm rozhodným pro zprostředkování zaměstnání. Příspěvek na dojížďku tedy lze poskytnout uchazeči o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání krajská pobočka úřadu práce, v jejímž územním obvodu má trvalý pobyt, a který se na adrese svého trvalého pobytu fakticky zdržuje. Náměstek ministryně práce a sociálních věcí pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných dávek JUDr. Jiří Vaňásek ve vyjádření k podnětu uvedl, že v případě příspěvku na dojížďku je jedním z rozhodujících parametrů pro jeho přiznání určení vzdálenosti mezi místem výkonu práce a místem bydliště žádající osoby, resp. místem vyjížďky. Ministerstvo mělo obavu z potenciálního účelového jednání uchazečů o zaměstnání, kteří by záměrně (účelově) změnili místo bydliště rozhodné pro zprostředkování zaměstnání tak, aby získali příspěvek, popřípadě aby získali příspěvek ve vyšší částce, a proto do instrukce vložilo ustanovení části druhé bodu 2.5 a bodu 4.3. JUDr. Vaňásek dále uvedl: "Příspěvek je poskytován paušálně. Nejsou tedy prokazovány skutečné výdaje, které by v praxi ověřily skutečnou dojížďku do zaměstnání". Uzavřel, že kdyby nebylo vyžadováno splnění výše uvedených podmínek, úřad práce by nebyl schopný ověřit, zda se uchazeč o zaměstnání na určité adrese skutečně zdržuje, či hodlá zdržovat. Toto vysvětlení nemohu přijmout. Jsem přesvědčena, že není tak náročné ověřit, kde se žadatel o příspěvek skutečně zdržuje, či hodlá zdržovat. Úřad práce si může vyžádat doložení např. nájemní smlouvy nebo ubytovací smlouvy, která prokazuje užívací právo žadatele k bytu či domu a jeho trvání. Z těchto dokumentů může úřad práce zjistit, zda a jak dlouho se žadatel na doručovací adrese zdržuje nebo hodlá zdržovat. Obrátím se proto na ministerstvo s návrhem na zvážení, zda nepřehodnotit striktně stanovenou podmínku pro poskytnutí příspěvku na dojížďku tak, aby příspěvek mohli získat i uchazeči o zaměstnání, kteří nemají dostatek financí na dojíždění za prací a současně se k trvalému pobytu nemohou přihlásit na adrese objektu, ve kterém skutečně bydlí, nebo to na nich nelze spravedlivě požadovat. Přestože se domnívám, že není složité ověřit, kde se žadatel skutečně zdržuje a zda bydliště nezměnil účelově, dospěla jsem k závěru, že ministerstvo nepochybilo, když poskytnutí příspěvku na dojížďku podmínilo tím, že se žadatel skutečně zdržuje v místě svého hlášeného trvalého pobytu (přihlásil se k trvalému pobytu tam, kde skutečně bydlí). C.2 Postup Úřadu práce České republiky - generálního ředitelství Generální ředitelství rozpracovává vnější řídící akty ministerstva týkající se jeho činnosti na konkrétní podmínky úřadu práce prostřednictvím vnitřních řídících předpisů. Generální ředitelství vydalo směrnici, v níž stanovilo podrobnější podmínky pro poskytnutí příspěvku na dojížďku. Jednou z podmínek je, že místo trvalého pobytu žadatele musí být známo jako jeho jediné bydliště. [9] Směrnice pracuje s pojmem místo vyjížďky, za které považuje místo trvalého pobytu žadatele. Dospěla jsem k závěru, že generální ředitelství stanovilo podmínku pro poskytnutí příspěvku na dojížďku v souladu s instrukcí. Generální ředitelství nepochybilo, když v souladu s instrukcí stanovilo jako podmínku pro poskytnutí příspěvku na dojížďku, že místo trvalého pobytu žadatele musí být známo jako jediné bydliště, kde se žadatel zdržuje. C.3 Postup úřadu práce C.3.1 Rozhodování o žádosti o příspěvek na dojížďku Podáním žádosti o příspěvek je zahájeno správní řízení. Nevyhoví-li úřad práce žádosti, zamítne ji správním rozhodnutím s patřičnými náležitostmi včetně odůvodnění.[10] Vyhoví-li žádosti, namísto správního rozhodnutí uzavře s uchazečem o zaměstnání dohodu o poskytnutí příspěvku na dojížďku a správní řízení zastaví.[11] Zákon o zaměstnanosti nestanoví výslovně, že o žádostech o příspěvky aktivní politiky v zaměstnanosti úřad práce rozhoduje ve správním řízení. Správní řád se přesto aplikuje z důvodu subsidiarity, a to zejména část druhá (správní řízení), neboť účelem postupu úřadu práce je založit, změnit nebo zrušit určitá práva či povinnosti nebo (závazně) prohlásit, že tato osoba určitá práva nebo povinnosti má nebo nemá (měla nebo neměla). Úřad práce tak v případě nevyhovění žádosti musí vydat správní rozhodnutí s patřičnými náležitostmi (včetně odůvodnění),[12] proti kterému může žadatel podat opravný prostředek. Úřad práce pochybil tím, že o žádosti stěžovatele o příspěvek na dojížďku nerozhodl ve správním řízení a nevydal řádně odůvodněné rozhodnutí. Úřady práce ke zpochybněnému postupu metodicky vede Ministerstvo práce a sociálních věcí, proto po úřadu práce nyní nepožaduji přijetí opatření k nápravě. O změnu praxe žádám dlouhodobě.[13],[14] V tomto směru komunikuji přímo s ministerstvem. C.3.2 Důvody nevyhovění žádosti o příspěvek na dojížďku Příspěvek na dojížďku je jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, kterými se stát snaží podporovat nezaměstnané, aby se lépe uplatnili na trhu práce. Na příspěvek na dojížďku není právní nárok. Podle směrnice může o příspěvek na dojížďku požádat uchazeč o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání krajská pobočka úřadu práce, v jejímž územním obvodu má trvalý pobyt, a který se na adrese svého trvalého pobytu fakticky zdržuje. Stěžovatel měl hlášený trvalý pobyt na Městském úřadě v obci Z. V době podání žádosti bydlel fakticky (od října 2014) v penzionu v obci Y. Adresa jeho trvalého pobytu i místo jeho faktického bydliště se nacházely v územním obvodu krajské pobočky Úřadu práce v Brně. Připouštím, že stěžovatel mohl mít relevantní důvody, proč měl několik let hlášený trvalý pobyt na úřadě. Stěžovatel vysvětlil, že se o změnu nepokusil, protože vlastník penzionu, ve kterém bydlel, bránil nájemcům v přihlášení trvalého pobytu na adrese penzionu pohrůžkou neprodloužení nájemní smlouvy. Podmínky nájmu stěžovateli vyhovovaly, proto neuvažoval o změně bydlení. Tím, že se fakticky zdržoval v místě, kde však neměl hlášený trvalý pobyt, nesplnil podmínku pro poskytnutí příspěvku na dojížďku. Dospěla jsem k závěru, že úřad práce nepochybil, když nevyhověl žádosti stěžovatele o příspěvek na dojížďku, protože neměl v době podání žádosti skutečné bydliště v místě svého hlášeného trvalého pobytu. C.3.3 Vyrozumění o zamítnutí žádosti o příspěvek na dojížďku Úřad práce při posuzování žádosti o příspěvek na dojížďku musí postupovat v souladu s právní úpravou a současně naplňovat tzv. principy dobré správy.[15] Kromě jiného je tak povinen srozumitelně a přesvědčivě informovat žadatele o důvodech nevyhovění žádosti. Naplňování principu přesvědčivosti spočívá v tom, že správní úřad při řízení poskytuje osobě přiměřené informace o zjištěných skutečnostech a o jejích povinnostech vůči úřadu a informuje ji o postupu úřadu tak, aby osoba plně pochopila účel řízení, orientovala se v jeho průběhu a mohla využívat svá procesní práva. Při komunikaci správní úřad přihlíží k dorozumívacím a intelektuálním schopnostem konkrétní osoby a snaží se řádně zodpovědět všechny její dotazy. Úřední dokumenty píše jednoduchým a jasným jazykem, aby jim osoby snadno porozuměly. Úřad odůvodňuje rozhodnutí přehledně a srozumitelně. Úřad práce odůvodnil zamítnutí žádosti takto: "Poskytnutí příspěvku nesplňuje podmínky dle směrnice generální ředitelky č. 10/2016, čl. II bodu 5. Žadateli může být poskytnut příspěvek na regionální mobilitu pouze tehdy, je-li bydliště žadatele, vedené pro účely zprostředkování zaměstnání ÚP ČR, známo jako jediné bydliště, kde se žadatel zdržuje nejméně od prvního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž žadatel o příspěvek na regionální mobilitu žádost podal, současně definovaným v ustanovení § 5 písm. b) zákona o zaměstnanosti". Úřad práce měl o žádosti stěžovatele rozhodnout ve správním řízení (viz C.3.1). Neučinil tak. O zamítnutí žádosti stěžovatele "pouze" vyrozuměl dopisem. I kdybych pominula tuto procesní vadu, jsem přesvědčena, že úřad práce žádost zamítl bez dostatečně srozumitelného a přesvědčivého odůvodnění. Úřad práce sice stěžovateli sdělil důvod neposkytnutí příspěvku, vlastní odůvodnění však považuji za nesrozumitelné, nepřiléhavé a nepřesvědčivé. Vždy existuje možnost, že hodnotící odborná komise žádost nepodpoří. Vyrozumění úřadu práce bude pro žadatele přesvědčivé (přijme negativní závěr), pokud mu úřad práce srozumitelně a podrobně sdělí, proč žádosti nevyhověl. Úřad práce ve vyrozumění stěžovateli pouze přesně citoval příslušná ustanovení směrnice, aniž připojil srozumitelné odůvodnění a vysvětlení, proč jeho žádosti o příspěvek na dojížďku nevyhověl. Úřad práce pochybil tím, že své zamítavé stanovisko k žádosti o příspěvek na dojížďku řádně nezdůvodnil v souladu s principy dobré správy - konkrétně s principem přesvědčivosti a srozumitelnosti. D. Informace o dalším postupu Zprávu zasílám řediteli krajské pobočky Úřadu práce České republiky v Brně Ing. Josefu Bürgerovi, generální ředitelce Úřadu práce České republiky PhDr. Kateřině Sadílkové, MBA, a také ministryni práce a sociálních věcí Dipl.-Pol. Janě Maláčové, MSc. Zprávu zasílám rovněž stěžovateli. Podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám ředitele Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Brně Ing. Josefa Bürgera, aby se ve lhůtě 40 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Instrukce náměstka pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek č. 6/2016, ve znění dodatků č. 1, 2 a 3, Realizace příspěvku na podporu regionální mobility (dále také "instrukce"). [2] Směrnice generální ředitelky Úřadu práce České republiky č. 10/2016, Postup Úřadu práce České republiky při realizaci pilotního nástroje poskytování příspěvku na podporu regionální mobility (dále také "směrnice"). [3] Část druhá čl. I bod 1.2 písm. b) směrnice. [4] Ustanovení § 67 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších přepisů. [5] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. [6] Ustanovení § 106 zákona o zaměstnanosti. [7] Část druhá bod 2.5 Instrukce náměstka pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek č. 6/2016 ve znění dodatku č. 1, 2 a 3 stanoví, že "příspěvek bude poskytován krajskou pobočkou ÚP ČR, která uchazeči o zaměstnání zprostředkovává zaměstnání na základě ustanovení § 24 zákona o zaměstnanosti, tj. příspěvek nebude poskytován uchazeči o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání jiná krajská pobočka, v jejímž územním obvodě nemá uchazeč o zaměstnání bydliště (postup dle § 28 odst. 1 zákona o zaměstnanosti)". [8] Část druhá bod 4.3 instrukce stanoví, že "za místo výkonu práce nebo služební působiště rozhodné pro posouzení dojezdové vzdálenosti bude považováno místo výkonu práce nebo služební působiště podle bodu 2.4 této části instrukce. Místem bydliště je míněno místo trvalého bydliště žádající osoby, které je zároveň evidováno místně příslušným pracovištěm ÚP ČR jako bydliště rozhodné pro zprostředkování zaměstnání". [9] Podle čl. II bodu 5 směrnice musí být bydliště žadatele, vedené úřadem práce pro účely zprostředkování zaměstnání, známo jako jediné bydliště, kde se žadatel zdržuje, a zároveň musí naplňovat definici v ustanovení § 5 písm. b) zákona o zaměstnanosti, podle kterého se bydlištěm u státního občana České republiky rozumí adresa místa trvalého pobytu na území České republiky. [10] Ustanovení § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších přepisů. [11] Ustanovení § 161 správního řádu. [12] Ustanovení § 67 správního řádu. [13] Viz např. zprávy ze šetření ze dne 14. 4. 2015 sp. zn. 3584/2012/VOP, ze dne 7. 6. 2016 sp. zn. 4556/2014/VOP, ze dne 27. 6. 2016 sp. zn. 3443/2015/VOP, nebo ze dne 9. 2. 2017 sp. zn. 3793/2016/VOP. [14] Srovnej zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 14. 4. 2016 sp. zn. 5556/2013/VOP/MKZ, dostupné z http://kvopap:81/KVOPEsoSearch/Nalezene. [15] Veřejný ochránce práv. Principy dobré správy [online]. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv [cit. 21. 5. 2019]; Dostupné z: http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/pripady-a-stanoviska-ochrance/principy-dobre-spravy/.