Spisová značka 3397/2018/VOP
Oblast práva Daně a správa daní
Věc placení daní
Forma zjištění ochránce Sankce - § 20
Výsledek šetření Pochybení zjištěno
Vztah k českým právním předpisům 99/1963 Sb., § 317 odst. 2
111/2006 Sb., § 48 odst. 4
280/2009 Sb., § 181 odst. 2 písm. i), § 254 odst. 2, § 254 odst. 3
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 18. 05. 2018
Datum vydání 13. 11. 2019
Odkazy Sankce - § 20 (PDF)
Časová osa případu
Sp. zn. 3397/2018/VOP

Poznámka/Výsledek případu

V návaznosti na uplatněnou sankci se nadřízený úřad – Krajský úřad pro Jihomoravský kraj – ztotožnil s názorem ochránce a nařídil Městskému úřadu Břeclav vrátit exekvované prostředky. Krajský úřad s poukazem na rozhodnutí NSS ve věci 9 Afs 52/2017 však odmítl reflektovat tu část opatření k nápravě, která se týkala výplaty úroku z neoprávněného jednání správce daně. Městský úřad Břeclav pak přislíbil zadržované prostředky vrátit a sjednat se stěžovatelkou splátkový kalendář.

Právní věty

I. Dávky pomoci v hmotné nouzi neztrácí okamžikem výplaty svou povahu, a to ani pokud jsou vyplaceny převodem na bankovní účet. II. Správce daně nemá povinnost zkoumat povahu prostředků na účtu dlužníka při nařízení exekuce přikázáním pohledávky z účtu (§ 190 daňového řádu). Prokáže-li však dlužník, že část prostředků exekuci nepodléhá, je správce daně povinen exekuci v rozsahu prostředků jí nepodléhajících zastavit (§ 181 odst. 2 i) daňového řádu) a tyto prostředky vrátit. III. Pokud správce daně po prokázání neexekvovatelnosti prostředků na účtu nezastaví v odpovídajícím rozsahu exekuci a namísto toho vydá negativní rozhodnutí, které je následně zrušeno, náleží daňovému subjektu úrok z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 odst. 2 DŘ od vydání tohoto rozhodnutí do vrácení neoprávněně exekvovaných prostředků. Obdobně je třeba postupovat, pokud namísto rozhodnutí vydá správce daně pouhé neformální sdělení, pokud rozhodnutí vydat měl.

Text dokumentu

Sp. zn. 3397/2018/VOP/MHU Č. j. KVOP-50330/2019 Datum 13. listopadu 2019 Vážený pan JUDr. Roman Heinz, Ph.D. ředitel Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno Vážený pane řediteli, obracím se na Vás v souvislosti se šetřením, které jsem zahájil na základě podnětu paní A., bytem xxxx, proti Městskému úřadu Břeclav při správě místního poplatku za komunální odpad, konkrétně při jeho vymáhání. Vývoj případu shrnuji pouze orientačně, v podrobnostech odkazuji na přiložené dokumenty, zejména zprávu o šetření a závěrečné stanovisko. Šetření se týkalo vedení daňové exekuce přikázáním pohledávky z účtu stěžovatelky. Na účet stěžovatelky byla vyplacena dávka pomoci v hmotné nouzi. Po jejím odepsání z účtu upozornili zástupci místní pobočky Úřadu práce České republiky na tuto skutečnost Městský úřad Břeclav. Stěžovatelka se opakovaně domáhala vrácení této neexekvovatelné částky. V prvních dvou případech městský úřad ani nevydal rozhodnutí, ve třetím případě pak vydal rozhodnutí zakládající se na jím zkresleném skutkovém stavu a nesprávném právním názoru. Úřad svůj postup nenapravil ani v reakci na zprávu o šetření a závěrečné stanovisko. Místo přijetí opatření k nápravě uspořádal jednání, o němž mě neinformoval a z nějž ani nepořídil protokol. Na jeho přesném obsahu nepanuje mezi stranami shoda. Svůj nezákonný postup se snažil napravit získáním souhlasu stěžovatelky. Jakkoliv obecně vždy dávám přednost smírnému řešení situace, které je v případě pochybení úřadu spojeno s omluvou a odpovídající nápravou situace, procesní způsob zvolený městským úřadem a jeho vylíčení ze strany stěžovatelky mě vedou k závěru, že se městský úřad primárně chtěl vyhnout konfrontaci s mým právním názorem. I kdybych však považoval věc vůči stěžovatelce za uzavřenou, nemohu nechat bez zjednání nápravy situaci systémově. Městský úřad Břeclav je totiž zjevně přesvědčen o správnosti svého nezákonného postupu, což ve mně vyvolává obavu, že by jej mohl realizovat i v budoucnu. Přistupuji proto podle ustanovení § 20 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv [1] k vyrozumění Ministerstva vnitra jako nadřízeného úřadu a své šetření uzavírám. S ohledem na odmítavý postoj Městského úřadu Břeclav jsem se rozhodl o svých zjištěních v této věci informovat rovněž veřejnost. Nad rámec dodávám, že v dané věci se stěžovatelka obrátila na Ministerstvo vnitra s žádostí o náhradu škody a přiměřené zadostiučinění. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo vnitra žádost navzdory své nepříslušnosti posoudilo, vyrozumívám ministra vnitra Jana Hamáčka za účelem metodického usměrnění patřičného odboru. Vážený pane řediteli, žádám Vás, abyste mě do 30 dnů vyrozuměl o krocích, které v této věci Krajský úřad pro Jihomoravský kraj jako nadřízený úřad učiní. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv Přílohy (1) Zpráva o šetření ochránce ve věci sp. zn. 3397/2018/VOP, ze dne 20. listopadu 2018 (2) Vyjádření Městského úřadu Břeclav ze dne 11. prosince 2018 (3) Závěrečné stanovisko ochránce ve věci sp. zn. 3397/2018/VOP, ze dne 27. března 2019 (4) Vyjádření Městského úřadu Břeclav ze dne 25. dubna 2019 (5) Výzva ochránce ve věci sp. zn. 3397/2018/VOP, ze dne 3. září 2019 (6) Odpověď Městského úřadu Břeclav ze dne 23. září 2019 (7) Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k žádosti o náhradu škody a přiměřené zadostiučinění ze dne 20. června 2018 (8) Stanovisko Ministerstva vnitra k žádosti o náhradu škody a přiměřené zadostiučinění ze dne 23. března 2018[1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.