-
Podání podnětu/založení spisu
26. 03. 2019
-
Zpráva o šetření - § 18
10. 06. 2019
-
Poznámka/Výsledek případu
Předseda soudu v reakci na zprávu o šetření veřejného ochránce práv vyčlenil pracovnici účtárny výhradně na práci spojenou s poukazováním plateb poškozeným, čímž celý proces zrychlil. Předseda soudu rovněž zavedl čtvrtletní dohled nad průbě
Poznámka/Výsledek případu
Text dokumentu
Vaše značka Spr 804/2019 Sp. zn. 2098/2019/VOP/JŠ Č. j. KVOP-26411/2019 Datum 10. června 2019 Vážený pan JUDr. Milan Bořek předseda soudu Krajský soud v Brně Rooseveltova 648/16 601 95 Brno Vážený pane předsedo, dovoluji si na Vás opětovně obrátit v šetření, které jsem zahájil na základě podnětu pana A., bytem xxx (dále jen "stěžovatel"), který měl výhrady vůči postupu Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") při vyřizování nároků poškozených v trestní kauze "Edbusy". Rád bych poděkoval za vyjádření k mému šetření, které mi poskytl místopředseda soudu JUDr. Aleš Flídr. Sdělil mi, že krajský soud nedisponuje volnými pracovními kapacitami, které by mohly v krátkém čase vyřídit požadavky několika tisíc poškozených. Nad rámec svých povinností vyřizují požadavky dvě soudní tajemnice (či vyšší soudní úřednice). Z přiloženého vyjádření předsedy senátu JUDr. Miroslava Nováka je zřejmé, že krajský soud zaslal stěžovateli platbu dne 4. ledna 2017, ale platba se vrátila jako storno, neboť stěžovatel sdělil špatný mezinárodní identifikační kód účtu. Dále z vyjádření vyplynulo, že krajský soud přiznal nárok na vydání výnosu z trestné činnosti celkem u 6 276 poškozených. Do konce března 2019 byl přiznaný nárok proplacen u 2 167 poškozených. To znamená, že k uvedenému datu zbývalo poukázat platbu ještě 4 109 poškozeným. Aktuálně proto nelze určit, kdy krajský soud bude opakovat platbu stěžovateli. Místopředseda soudu tak potvrdil mou domněnku, že stěžovatel původně neuvedl číslo účtu v mezinárodním formátu. Je tedy na stěžovateli, aby prostřednictvím zmocněnkyně dodal opětovně správný formát čísla účtu. Mám za to, že se krajský soud nedopustil průtahů při poukazování platby stěžovateli. Z informací, které mám k dispozici, vyplývá, že krajský soud vyplácí nároky přiznané poškozeným již více než 2 roky (od přelomu roku 2016/2017). Za tuto dobu vyplatil přiznanou částku přibližně jedné třetině poškozených. Stejným tempem lze očekávat vyplacení zbývajících nároků až během následujících 4 až 5 let. Takové časové období je podle mého názoru nepřiměřené. Znamenalo by to, že by stěžovatel mohl čekat na opakování platby několik dalších let. Případ je o to citlivější, že krajský soud vyplácí nároky poškozených z trestního řízení. Rozumím tomu, že je pro krajský soud značně administrativně náročné vyřídit požadavky velkého množství poškozených. Vyřízení požadavků je bohužel limitováno omezenou personální kapacitou soudu. Oceňuji proto, že nad rámec svých povinností vyřizují požadavky poškozených dvě pracovnice soudu. Obávám se však, že aktuální zabezpečení zasílání plateb poškozeným není dostatečné. Je na vedení krajského soudu, aby personálně (či jinak organizačně[1]) posílilo vyplácení nároků. Je třeba předejít situaci, kdy poškozeným bude částka vyplacena s odstupem nepřiměřeně dlouhé doby. Již nyní trvá vyplácení nároků velmi dlouhou dobu. Pokud jste se již pokusil situaci řešit (například komunikací s Ministerstvem spravedlnosti) nebo jste již přijímal opatření k zamezení průtahů, prosím o doložení Vašeho postupu. Je nepochybné, že nepřiměřená délka řízení se přímo odráží v důvěře občana ve stát, jeho instituce a v právo.[2] Ze soudní judikatury přitom jednoznačně vyplývá, že nedostačujícím stavem personálu nelze nepřiměřenou délku řízení ospravedlňovat.[3] Rovněž vytížení soudu je objektivním hlediskem na straně soudu, které nemůže ospravedlňovat délku řízení. Domnívám se, že stejnou optikou je třeba nahlížet na poukazování nároků poškozeným v trestním řízení. Je přitom na vedení soudu, aby zajistilo chod soudu po stránce personální a organizační.[4] Domnívám se, že není ani v zájmu krajského soudu, aby poukazování plateb probíhalo několik let. Lze očekávat, že se poškození budou v průběhu let na krajský soud častěji obracet s žádostmi o zaslání platby a vysvětlení situace. Krajský soud by tak byl ve svém důsledku ještě více zatížený než samotným zasíláním plateb. Vážený pane předsedo, ačkoliv mám pochopení pro to, že vyřízení všech požadavků poškozených představuje pro krajský soud značnou administrativní zátěž, musím uzavřít, že vedení Krajského soudu v Brně nedostatečně zabezpečuje poukazování plateb poškozeným v trestní kauze "Edbusy". Nemohu přehlížet, že soud po více než 2 letech neproplatil přiznaný nárok přibližně dvou třetinám poškozeným. Podle § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv[5] Vás proto žádám, abyste se ve lhůtě 30 dnů vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. O svých zjištěních informuji rovněž stěžovatele. S pozdravem JUDr. Stanislav Křeček zástupce veřejné ochránkyně práv [1] Např. pozastavením jiné práce pracovnicím soudu vyřizujícím nároky poškozených. [2] Viz nález sp. zn. I. ÚS 2859/09, ze dne 8. 6. 2010 (N 122/57 SbNU 525), dostupný na https://nalus.usoud.cz/. [3] Viz například nález sp. zn. IV. ÚS 173/94, ze dne 22. 3. 1995 (N 16/3 SbNU 103), dostupný na https://nalus.usoud.cz/. [4] Ustanovení § 127 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů: "(1) Předseda okresního soudu vykonává státní správu okresního soudu tím, že a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců." [5] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.