Text dokumentu

Sp. zn.: 4583/2017/VOP/MH Č. j.: KVOP-11276/2018 Brno 12. března 2018 Zpráva o šetření ve věci nepovolené stavby "Valtické podzemí" Na veřejnou ochránkyni práv se obrátila právní zástupkyně pana A. (dále jen "stěžovatel"), bytem xxx, se žádostí o prošetření postupu Městského úřadu Valtice, odboru výstavby a životního prostředí (dále jen "stavební úřad"), ve věci řízení o odstranění stavby označené jako "Valtické podzemí" (dále jen "stavba") na pozemcích parc. č. 786, 771, 772, 800/1, 800/3 a 800/4 v k. ú. Valtice. Stavebníkem nepovolené stavby je společnost X., s. r. o., (dále jen "stavebník"). Vyřízení podnětu stěžovatele jsem se ujal já, neboť veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., využila možnosti, dané jí ustanovením § 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv[1], a přenesla na mě některé oblasti své působnosti, mj. i oblast stavebního řádu, které se podnět týká. Rozhodl jsem se prošetřit, zda stavební úřad postupoval správně při vyřízení podání, jimiž se na něj se žádostí o zjednání nápravy opakovaně obracela právní zástupkyně stěžovatele, včetně postupu v řízení o odstranění stavby a ve věci výkonu rozhodnutí o nařízení nutných zabezpečovacích prací. Předmětem mého šetření nebyla záležitost náhrady škody na vinném sklepě stěžovatele, protože v tomto směru jde o věc občanskoprávní, která do mé působnosti nespadá. A. Shrnutí závěrů A.1 Vyřizování podání stěžovatele Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností. Po prošetření věci jsem dospěl k závěru, že stavební úřad nepostupoval v daném případě vždy v souladu se stavebním zákonem[2] a správním řádem[3], když na některá podání a podněty stěžovatele na nezákonné jednání stavebníka reagoval se zpožděním a někdy až na základě příkazů nadřízeného orgánu k přijetí opatření proti nečinnosti (viz část C.1). A.2 Výkon rozhodnutí o nutných zabezpečovacích pracích Vykonatelné rozhodnutí stavebního úřadu o nařízení nutných zabezpečovacích prací je jedním z exekučních titulů k vydání exekuční výzvy nebo nařízení exekuce vydáním exekučního příkazu (nuceného výkonu rozhodnutí). Jestliže stavebník nesplní povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, má stavební úřad povinnost splnění rozhodnutí exekuční cestou vymáhat. Stavebnímu úřadu vytýkám, že navzdory vykonatelnému rozhodnutí o nařízení nutných zabezpečovacích prací nezahájil exekuční řízení za účelem splnění vydaného rozhodnutí. Současně jsem toho názoru, že za účelem zjednání nápravy mohl a měl stavební úřad přijmout opatření v rámci rozsahu své věcné působnosti, což dosud v plném rozsahu neučinil (viz část C.2). B. Skutková zjištění Stavebník započal v dubnu 2016 s nepovolenou stavební činností spočívající v provedení výkopu a odtěžení zeminy v bezprostřední blízkosti vinného sklepa stěžovatele. Stěžovatel namítá, že v důsledku nepovolené stavební činnosti došlo ke škodě na jeho vinném sklepu projevující se narušením valené klenby sklepních prostor. Stavební úřad opatřením ze dne 18. 5. 2016 zahájil řízení o odstranění stavby. Dne 14. 11. 2016 vydal stavební úřad rozhodnutí o nařízení nutných zabezpečovacích pracích na stavbě s termínem jejich provedení do 15. 12. 2016, které stavebník nerespektoval. Rozhodnutím ze dne 28. 11. 2016 stavební úřad zakázal užívání stavby, tento zákaz stavebník dle vyjádření stěžovatele nedodržuje. Dne 16. 6. 2016 požádal stavebník o dodatečné povolení stavby, které aktuálně stavební úřad usnesením ze dne 2. 2. 2018[4] přerušil a tento stav i nadále trvá. Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále jen "krajský úřad") vydal postupně celkem tři příkazy k odstranění nečinnosti stavebního úřadu (sdělení a příkazy ze dnů 26. 8. 2016, 10. 5. 2017 a 19. 6. 2017). Právní zástupkyně stěžovatele namítala, že stavební úřad přistupuje k řešení závažného případu laxně, na její přípisy buď nereaguje, nebo prostým sdělením oznámí, že vydal zákaz užívání stavby, za jehož porušení udělil zatím pouze jednu pokutu. Stavební úřad je podle právní zástupkyně stěžovatele v podstatě nečinný a svým dosavadním přístupem nedokázal vynutit zastavení nepovolených stavebních prací. Stavební úřad nesouhlasí s námitkou právní zástupkyně stěžovatele, že by byl ve věci zcela nečinný. Odkázal přitom na přípis krajského úřadu ze dne 28. 10. 2016[5], kde krajský úřad uvedl, že stavební úřad ve věci koná a stěžovatel již byl o postupu informován. Rovněž krajský úřad poukázal na složitost věci. Stavební úřad nesouhlasí s tím, že by stavebníkovi uložil pouze jednu pokutu, a uvádí, že uložil celkem tři pokuty, z nichž dvě stavebník dobrovolně zaplatil. Na mou otázku, zda aktuálním stavem není ohrožena bezpečnost a zdraví osob, včetně informace, jak je aktuálně zajištěna stabilizace a zabezpečení stavby a zda nehrozí poškození okolních nemovitostí, stavební úřad uvedl, že jde o otázky natolik složité, že by měly být posuzovány a zodpovězeny odbornými vyjádřeními a znaleckými posudky. Stavební úřad v této souvislosti odkázal na znalecký posudek zpracovaný ústavem Y., spol. s r. o., dne 16. 1. 2017[6], jehož součástí byl také "Návrh technického řešení stabilizace výkopu (nezabezpečené stavby)" vyhotovený společností Z., s. r. o., dne 21. 10. 2016. K aktuálnímu zabezpečení stavby stavební úřad poznamenal, že práce nařízené stavebním úřadem provedeny nebyly, stavba byla alespoň zastřešena plechovým přístřeškem a oplocena. Aktuálně stavební úřad zvažuje předání věci soudnímu exekutorovi. C. Právní hodnocení Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod. C.1 Vyřizování podání stěžovatele Správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností.[7] Na základě shromážděných podkladů konstatuji, že stavební úřad nepostupoval ve věci vždy v souladu se správním řádem a stavebním zákonem, o čemž svědčí celkem tři příkazy krajského úřadu[8] k přijetí opatření proti nečinnosti, kdy jej vyzýval k prověření a došetření námitek stěžovatele ohledně nezákonného užívání stavby, pokračování stavebních prací navzdory jejich zákazu a opakovanému pokutování stavebníka v případě neplnění vydaných rozhodnutí, včetně výzvy k tomu, aby reagoval na to, že stavebník nesplnil rozhodnutí o nařízení nutných zabezpečovacích pracích. Stavební úřad informoval krajský úřad o provedených úkonech přípisem ze dne 5. 6. 2017.[9] O svém postupu stavební úřad vyrozuměl stěžovatele dopisem ze dne 30. 6. 2017, v němž reagoval také na předchozí podněty stěžovatele dle pokynu krajského úřadu. Z toho je zřejmé, že stavební úřad na podání stěžovatele sice reagoval, učinil tak ale až na základě pokynu nadřízeného krajského úřadu. Pokud jde o námitku nevyřízení podnětů stěžovatele a prošetření věci ve spolupráci s živnostenským úřadem dle pokynu krajského úřadu ze dne 10. 5. 2017, beru na vědomí informaci od stavebního úřadu, že věc řešil samostatně živnostenský úřad, který stěžovatele vyrozuměl přípisem ze dne 2. 8. 2017.[10] S ohledem na aktuální stav řízení o dodatečném povolení stavby, které bylo zahájeno k žádosti stavebníka dne 16. 6. 2016, pokládám za nutné, aby stavební úřad svůj postup vysvětlil a řádně zdůvodnil, proč po téměř dvou letech od zahájení tohoto řízení nevydal ve věci meritorní rozhodnutí a rozhodl o jeho přerušení. C.2 Výkon rozhodnutí o nutných zabezpečovacích pracích Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.[11] Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty.[12] Stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit.[13] Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven; takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit.[14] Vykonatelné rozhodnutí stavebního úřadu o nařízení nutných zabezpečovacích prací je jedním z exekučních titulů k vydání exekuční výzvy nebo nařízení exekuce vydáním exekučního příkazu (nuceného výkonu rozhodnutí) podle § 103 a násl. správního řádu. Jestliže stavebník nesplní povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím stavebního úřadu a včas (tj. ve stanovené lhůtě), má stavební úřad jako exekuční správní orgán povinnost zahájit kroky ke splnění vydaného rozhodnutí nebo se obrátit s návrhem na zajištění exekuce na soudního exekutora. Všechny způsoby exekuce, tzn. jak prostřednictvím stavebního úřadu, tak prostřednictvím soudního exekutora, jsou postaveny naroveň. Na základě shromážděných podkladů mám za prokázané, že stavebník rozhodnutí o nařízení nutných zabezpečovacích prací ve stanoveném termínu do 15. 12. 2016 v souladu s vydaným rozhodnutím v plném rozsahu neprovedl. Stavebník provedl toliko provizorní zastřešení části stavby plechovým přístřeškem a následné oplocení. Za znepokojivé musím označit vyjádření stavebního úřadu, že provedení exekuce není v jeho reálných možnostech, proto pokládá za jedinou možnost obrátit se na soudního exekutora, přičemž tuto možnost v současné době řeší. Stavební úřad zmínil, že na základě usnesení Okresního soudu v Břeclavi č. j. 8 Nc 39001/2017-69, ze dne 4. 7. 2017, bylo stavebníkovi nařízeno předběžné opatření zdržet se do doby pravomocného rozhodnutí jakéhokoliv výkonu příslušných stavebních prací. K výše uvedenému musím poznamenat, že platná právní úprava nepřipouští úvahu, zda bude exekuce nařízena, či nikoliv. Povinnost přistoupit k exekuci je dána vždy a správní orgán může učinit volbu, pouze pokud jde o způsob jejího provedení. Jestliže správní orgán rezignuje na provedení exekuce, jedná se o nesprávný úřední postup, kterým se vystavuje možné odpovědnosti ve smyslu zákona o odškodnění[15]. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem očekávám, že stavební úřad neprodleně učiní kroky k zahájení exekuce rozhodnutí o nařízení nutných zabezpečovacích prací, a to buď sám jako příslušný exekuční správní orgán, nebo prostřednictvím soudního exekutora. V případě pochybností či nejistoty ohledně dalšího postupu se může stavební úřad obrátit se žádostí o metodickou pomoc na krajský úřad, který je jeho nadřízeným orgánem. Pokud jde o vynucení zákazu užívání stavby, beru na vědomí, že stavební úřad vedl se stavebníkem opakovaně sankční řízení, kdy prvním sankčním rozhodnutím byl příkaz ze dne 30. 9. 2016[16], jímž byla uložena pokuta 60 000 Kč, proti kterému podal stavebník odpor, a řízení zatím nebylo pravomocně skončeno. Dále vydal stavební úřad další dva příkazy ‒ ze dne 5. 6. 2017[17], kterým uložil pokutu 10 000 Kč, a následně ze dne 22. 9. 2017[18], kterým uložil pokutu 20 000 Kč. Obě pokuty stavebník zaplatil. Vzhledem k tomu, že stavebník navzdory opakovaně uloženým pokutám užíval stavbu i přes zákaz stavebního úřadu, mám za to, že by měl stavební úřad opětovně provést kontrolní prohlídku a na místě ověřit, zda stavebník zákaz užívání stavby respektuje. Současně jsem toho názoru, že by měl při zjištění porušení vydaného zákazu užívání stavby zvážit výši případné pokuty, a to s ohledem na fakt, že dříve uložené pokuty stavebníka od užívání stavby zjevně neodradily. D. Informace o dalším postupu Stavební úřad v daném případě pochybil, když na podání stěžovatele reagoval s časovou prodlevou a v některých případech až na základě příkazů krajského úřadu k přijetí opatření proti nečinnosti. Po provedeném šetření jsem dospěl k závěru, že stavební úřad nepostupoval v souladu se stavebním zákonem a správním řádem, když po uplynutí lhůty ke splnění rozhodnutí o nařízení nutných zabezpečovacích prací nepřikročil k zahájení exekučního řízení. Jsem si vědom toho, že exekuční a sankční řízení patří ke složitějším úkonům v agendě stavebního úřadu. Současně však platí, že vymáhání povinností uložených stavebním úřadem ve veřejném zájmu je klíčovým nástrojem k zajištění stavební kázně ve svěřeném území. I proto musím trvat na tom, aby stavební úřad v daném případě dostál svým povinnostem a zajistil splnění rozhodnutí, které k ochraně veřejného zájmu vydal. Zprávu zasílám starostovi města Valtice a podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatele. JUDr. Stanislav Křeček v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební řád), ve znění do 31. 12. 2017. [3] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. [4] Č. j. VAL-0445/2018. [5] Č. j. JMK 160980/2016. [6] Č. ZU 4725-009/2017. [7] Podle § 6 odst. 1 správního řádu. [8] Krajský úřad vydal postupně celkem tři příkazy k odstranění nečinnosti stavebního úřadu ‒ sdělení a příkazy ze dnů 26. 8. 2016, 10. 5. 2017 a 19. 6. 2017. [9] Č. j. VAL-1678/2017. [10] Č. j. OŽÚ/2970/2017/Ra/7. [11] Podle § 132 odst. 1 stavebního zákona. [12] Podle § 132 odst. 3 písm. c) stavebního zákona. [13] Podle § 135 odst. 2 stavebního zákona. [14] Podle § 135 odst. 3 stavebního zákona. [15] Zákon č. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. [16] Č. j. VAL-3089/2016. [17] Č. j. VAL-1947/2017. [18] Č. j. VAL-3462/2017.