Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 396/2017/VOP/TM Č. j.: KVOP-48205/2018 Brno 13. listopadu 2018 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci obtěžování hlukem z provozovny X ve městě Y A. Závěry šetření Na základě podnětu pana A., bytem xxx (dále také "stěžovatel"), vedu šetření postupu stavebního odboru Magistrátu města Y[1] (dále také "stavební úřad") a Krajské hygienické stanice kraje Y (dále také "KHS") ve věci obtěžování hlukem z provozovny X ve městě Y[2] (dále také "provozovna"). Po provedení šetření jsem dospěl k závěru, že stavební úřad pochybil. Určité výhrady jsem měl i k postupu nadřízeného Krajského úřadu kraje Y[3] (dále také "krajský úřad") a KHS. V případě stavebního úřadu jsem zjistil nesprávný postup a následnou nečinnost při zjednání nápravy ve věci nepovolených střešních oken. Dále jsem uvedl, že očekávám bezodkladné provedení úkonů ke zjednání nápravy ve věci aktuálně zjištěné stavební závady provozovny, viz část C.2.1 zprávy o šetření (způsob či rozsah užívání stavby v současnosti zjevně nevyhovuje stavebně-technickým požadavkům na ochranu před hlukem, jak vyplývá z opakovaných inspekčních měření hluku, která prokázala výrazně nadlimitní hlukovou zátěž ze zdrojů hluku umístěných ve stavbě). V postupu KHS jsem spatřoval pochybení v tom, že okresní hygienik v minulosti pochybil v procesu povolení provozovny stanovením zcela nedostatečných podmínek v závazném posudku k záměru. Výhradu jsem měl i k tomu, že po zjištění porušení zákona o ochraně veřejného zdraví[4] v roce 2016 KHS neinformovala v rámci součinnosti a předběžné opatrnosti stavební úřad o výsledcích měření hluku (nadlimitní hlučnosti) jako o možné stavební závadě. Poukázal jsem také na rozpor v písemnostech krajského úřadu a žádal jsem jej o vysvětlení. B. Vyjádření úřadu/úřadů B.1 KHS B.1.1 Postup okresního hygienika jako dotčeného orgánu preventivního dozoru při povolení a kolaudaci provozovny KHS moje hodnocení nedostatečných podmínek okresního hygienika v závazném posudku k záměru akceptuje. B.1.2 KHS a státní zdravotní dozor S mojí výhradou ohledně nedostatečné součinnosti KHS se stavebním úřadem po zjištění nadlimitní hlučnosti způsobené provozem provozovny se KHS neztotožnila.[5] K tomu KHS uvedla, že jako nejpravděpodobnější příčinu objektivizovaného překročení hygienického hlukového limitu v předmětném období vyhodnotila nepovolená střešní okna ve stavbě.[6] Vzhledem k tomu, že v návaznosti na měření hluku v roce 2016[7] KHS obdržela (v rámci jí vedeného správního řízení o uložení pokuty za správní delikt) od provozovatele kopii vyrozumění stavebního úřadu o zahájení řízení o odstranění stavby[8] - střešních oken, jakož následně i informaci o přerušení řízení o odstranění stavby,[9] vyhodnotila probíhající (resp. plánované) odstranění střešních oken jako dostatečné protihlukové opatření a z téhož důvodu KHS již o výsledcích měření stavební úřad neinformovala. K aktuálnímu postupu pak KHS doplnila, že: - Stavebnímu úřadu zaslala přípis,[10] v němž jej informovala o zjištění překročení limitních hodnot hluku v souvislosti s užíváním stavby (provozem provozovny) v rámci posledního provedeného měření hluku (v roce 2017) a vyzvala jej k nařízení nezbytných úprav provozovny. V návaznosti na něj obdržela sdělení stavebního úřadu,[11] v němž stavební úřad mj. uvádí, že nezjistil, že by provozováním hudebního klubu bylo způsobeno prokazatelně významné ohrožení ve smyslu § 137 odst. 3 stavebního zákona[12] pro vydání rozhodnutí, kterým by vlastníku stavby mohly být nařízeny nezbytné úpravy dle § 137 odst. 1 stavebního zákona. S tímto závěrem stavebního úřadu KHS zásadně nesouhlasí. - Za porušení zákona o ochraně veřejného zdraví v souvislosti s překročením limitů hluku, zjištěným v rámci v pořadí posledního inspekčního měření hluku, vydala rozhodnutí o přestupku a o uložení pokuty[13] provozovateli. Toto rozhodnutí v odvolacím řízení potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví (dále také "ministerstvo"). Pokutu již provozovatel zaplatil, nicméně proti rozhodnutí ministerstva podal správní žalobu (řízení u soudu ke dni vydání tohoto stanoviska dosud probíhá). B.2 Stavební úřad Stavební úřad mi k mým výhradám sdělil[14] následující. B.2.1 Zjednání nápravy ve věci nepovolených střešních oken Postup stavebního úřadu v důsledku nesprávné právní kvalifikace skutkového stavu (před rokem 2016) nebyl správný, nicméně nešlo o nečinnost. Jakmile stavební úřad obdržel odlišné stanovisko nadřízeného orgánu (v roce 2016), ihned činil procesní kroky k nápravě stavu. B.2.2 Zjednání nápravy ve věci stavební závady Stavební úřad po obdržení přípisu KHS v provozovně provedl dne 5. 4. 2018 kontrolní prohlídku. Na ní seznámil zúčastněné s výsledky posledního inspekčního měření hluku, které obdržel od KHS. Provozovatel při kontrolní prohlídce jednak sdělil, že provedené měření hluku hodlá zpochybnit a dále že "se zpracovává hluková studie a projektová dokumentace stavebních úprav v provozovně v souvislosti se změnou vedení vzduchotechniky a dalšího odhlučnění stavby dle hlukové studie". Toto ústní stanovisko provozovatel doplnil následně písemným stanoviskem, v němž mj. potvrdil, že v roce 2018 nechá zpracovat hlukovou studii a hodlá provádět i další stavební úpravy, které by měly vést ke snížení intenzity hladiny hluku. Dále stavební úřad uvádí důvody, pro něž nemůže nařídit nezbytné úpravy stavby z úřední povinnosti.[15] Poukazuje na své pochybnosti ohledně určitosti a nenapadnutelnosti jím případně vydané výzvy ke zjednání nápravy. V úvahách se zabývá (a vychází v tomto částečně i z námitek provozovatele proti uložené pokutě KHS, které však jako nedůvodné, případně zcela nesprávné, zamítla KHS a - s jednou výjimkou - i ministerstvo) tímto: - Provozovatel přislíbil zpracování akustické studie a projektové dokumentace stavebních úprav; práce na obou dokumentech jsou dle stavebního úřadu údajně přerušeny (k tomu však dodávám, že není zřejmé, zda tyto práce byly vůbec zahájeny, resp. zda uvedená informace vychází z prokazatelného zjištění stavebního úřadu či zda jde o prosté převzetí jinak neověřené informace od provozovatele). - Provozovatel rozporuje výsledky posledního měření hluku (důkaz o překročení hlukového limitu, a tudíž důkaz o závadě na stavbě). - Zdroj hluku není v přípisu KHS ani v protokolu o měření blíže specifikován, a není tak zřejmé, vůči čemu má výzva stavebního úřadu ve věci ke zjednání nápravy směřovat (zdrojem sice je veřejná produkce hudby v provozovně, avšak nejsou zřejmé informace o konkrétních zdrojích hluku, typu hudební produkce ...). - Z relevantních podkladů KHS není zřejmé, že překročením limitních hodnot z veřejné hudební produkce dochází k prokazatelné významnému ohrožení veřejného zdraví. Podle stavebního úřadu tento závěr nelze učinit pouze na základě jednoho měření, při kterém bylo zjištěno překročení limitních hodnot hluku, zejména když ani sama KHS toto překročení limitních hodnot hluku z veřejné hudební produkce neposoudila jako významné ohrožení veřejného zdraví. Otázkou dle stavebního úřadu rovněž zůstává, nakolik lze toto měření považovat za prokazatelné a nezpochybnitelné, když správnost a výsledky měření hluku ostatně zpochybňuje i sám provozovatel klubu. Své úvahy stavební úřad uzavřel tak, že může přistoupit k vydání výzvy k odstranění závady na stavbě tím, že vyzve vlastníka, aby zajistil užívání hudebního klubu v souladu s podmínkou kolaudačního rozhodnutí. V doplnění svého vyjádření stavební úřad později e-mailem[16] k mojí výzvě doplnil, že: - Dosud žádnou výzvu ohledně užívání klubu nevydal. - Stavebník práce na zpracování projektové dokumentace a hlukové studii přerušil z důvodu podané správní žaloby ve věci zrušení rozhodnutí o pokutě uložené o KHS (viz výše). - Výzva vydaná na základě dosud opatřených důkazů by byla právně neurčitá a zpochybnitelná. Z tohoto důvodu stavební úřad provede kontrolní prohlídku za účasti vlastníka, provozovatele a zástupce KHS, aby stavební úřad prověřil současný stav včetně případného provedení řádného měření hluku. B.3 Krajský úřad Krajský úřad mě informoval, že v písemnostech krajského úřadu k rozporu nedošlo. Své vysvětlení detailně odůvodnil. C. Závěrečné hodnocení Vysvětlení krajského úřadu beru na vědomí. Stejně tak beru na vědomí vysvětlení KHS. Celkově kladně hodnotím, že v rámci státního zdravotního dozoru hlučnost zobjektivizovala bez většího prodlení a uložila pokutu za porušení povinnosti stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví (ohrožení veřejného zájmu na ochraně veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku). Opatření stavebního úřadu nepovažuji za dostatečná. S ohledem na nepřijetí opatření k nápravě stavebním úřadem vydávám své závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. C.1 Zjednání nápravy ve věci nepovolených střešních oken Argumentaci stavebního úřadu považuji za účelovou. Jak jsem již uvedl ve zprávě o šetření, jednoznačný podnět ve věci nepovolené stavební úpravy stavby bez opatření nebo povolení stavebního úřadu (provedení střešních oken v památkově chráněném objektu) stavební úřad prokazatelně obdržel již před rokem 2016 (tedy před obdržením pokynu nadřízeného krajského úřadu). Šlo o jednoznačnou žádost o zjednání nápravy od dotčeného orgánu památkové péče v roce 2009.[17] Šlo tedy o podnět, který podle jeho obsahu nebylo možno hodnotit jinak než jako podnět podle § 37 správního řádu, tedy k zahájení řízení z úřední povinnosti. Stavební úřad byl přesto nečinný a nápravu stavební nekázně nezjednal. Obdobně byl stavební úřad nečinný i po stížnosti stěžovatele v téže věci v roce 2015,[18] v níž stěžovatel výslovně poukazoval na hlasitou hudební produkci šířící se střešním pláštěm[19] (stavební úřad sice provedl kontrolní prohlídku, avšak ani po zjištění realizace nepovolených oken ve střešním plášti budovy tyto úpravy nenařídil neprodleně odstranit[20]). Domnívám se navíc, že obdobně je stavební úřad nečinný i v současnosti ve věci zjednání nápravy stavební závady, viz níže. C.2 Zjednání nápravy ve věci stavební závady Stavba musí zajišťovat, aby hluk byl na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob, a to i na sousedících pozemcích a stavbách. Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov je dána normovými hodnotami.[21] Již samotné překročení hygienických limitů znamená ohrožení zájmu na ochraně veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku, k jehož ochraně jsou dotčené limity stanovovány.[22] Překročení hygienického limitu hluku v noční době je závažným porušením chráněného veřejného zájmu, tj. zájmu na ochraně zdraví populace před nepříznivými účinky hluku.[23] Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka ... anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu.[24] K úvahám stavebního úřadu ve věci výzvy ke zjednání nápravy v prvé řadě uvádím, že zpochybnění výsledků státní kontroly, jsou-li pro provozovatele nepříznivé, je ze strany provozovatele přinejmenším očekávatelné. Je přitom zarážející, že tuto argumentaci stavební úřad přejímá, ačkoli jeho úlohou je primárně ochrana veřejných zájmů, o jejichž ohrožení již disponuje celou řadou indicií. Zdůrazňuji dále, že stavební úřad není odborně způsobilý k tomu, aby si činil úsudek o odborných otázkách, které jsou svěřeny výhradně dotčenému orgánu, jímž je v tomto případě KHS. Rozporovat závěry a zjištění dotčeného orgánu či s nimi polemizovat, stejně jako extenzivně interpretovat obsah protokolu o měření hluku či protokolu KHS o kontrole, stavebnímu úřadu nepřísluší.[25] Tyto úvahy stavebního úřadu jsou za těchto okolností zcela bez právního významu ve vztahu k žádoucímu postupu dle stavebního zákona ve věci zjednání nápravy (námitky provozovatele k okolnostem a výsledkům měření hluku byly navíc uspokojivě vypořádány jak v rozhodnutí KHS o uložení pokuty, tak v rozhodnutí ministerstva o odvolání provozovatele proti rozhodnutí o uložení pokuty). K tomu doplňuji, že: - Závěry stavebního úřadu ohledně prokazatelně významného ohrožení veřejného zdraví jsou zavádějící. Legislativní pojem "prokazatelně významné ohrožení" (§ 137 odst. 3 stavebního zákona) lze definovat jako stav natolik intenzivního a bezprostředního ohrožení některých z hodnot veřejného zájmu, že se nařízení nezbytných úprav uplatní i pro legální stavbu.[26] KHS skutečnost prokazatelně významného ohrožení veřejného zdraví v rozhodnutí o uložení pokuty sice neuvádí, nicméně jde o zcela standardní praxi. Hodnocení zdravotních rizik není běžnou součástí protokolu o kontrole z provedeného státního zdravotního dozoru. Stavebnímu úřadu však nic nebránilo - namísto vlastních a nutno říci nekompetentních úvah - vyžádat si od KHS za účelem případného nařízení nezbytných úprav její stanovisko k prokazatelně významnému ohrožení veřejného zdraví. To však neučinil. - Zdrojem měřeného hluku byla jednoznačně a výhradně elektronicky zesilovaná hudební produkce z provozovny. - Prokazatelné zjištění překročení hlukového limitu z téže provozovny bylo opakovaně zjištěno nikoli v jednom, ale již ve dvou případech (viz zpráva o šetření). Nadto navíc stavebnímu úřadu pokládám otázku, kolikrát by musela být inspekčním (či jiným) měřením hluku[27] prokázána nadlimitní zátěž, aby ji bylo možno považovat jednak za "dlouhodobou" či za "prokázanou". O tom - jak se domnívám - si lze učinit úsudek v prvé řadě z dosavadních měření hluku, jimiž byla při dvou opakovaně a v rozmezí přibližně jednoho roku provedených měřeních hluku zjištěna výrazně nadlimitní hluková zátěž v chráněných prostorech staveb stěžovatele(ů) v noční době, a z pravidelné provozní doby provozovny (jejíž provoz ani stavebně-technický stav dosud nebyly nijak upraveny). Nelze ani odhlédnout od obsahu stížností dotčených obyvatel a od záznamů orgánů policie prošetřující jejich stížnosti na rušení nočního klidu z předmětné provozovny. Pokud jde o námitku stavebního úřadu, že nelze vydat výzvu ke zjednání nápravy bez rizika, že by mohla být provozovatelem zpochybněna, musím ji odmítnout. V rámci hodnocení skutkového stavu je pro stavební úřad základem kolaudační rozhodnutí a jeho interpretace. Jak jsem již uvedl ve zprávě o šetření, kolaudační rozhodnutí z roku 2000 vykazuje závažné nedostatky. Tamtéž jsem uvedl svou výhradu k jeho nedostatečné a obecně formulované podmínce ("provoz zařízení musí být zajištěn tak, aby hlukem nedocházelo k obtěžování okolní zástavby"). I přes výše uvedenou obecnost (neurčitost) podmínky kolaudačního rozhodnutí lze v návaznosti na omezení stanovená veřejným právem jednoznačně dovodit povinnost vlastníka stavby neobtěžovat hlukem[28] a zásadně pak hlukem překračujícím limitní hodnoty.[29] Protokoly o autorizovaných měřeních hluku v letech 2016 a 2017 bylo opakovaně prokázáno výrazné překročení hygienického hlukového limitu (navíc v noční době) v důsledku užívání stavby - provozu provozovny. Je tak v prvé řadě jednoznačné, že protihluková opatření ke snížení hluku - pokud byla jaká - nebyla dostatečná, popř. se podstatně zvýšil výkon reprodukované hudby. Stavba tak v současnosti prokazatelně nevyhovuje provozovanému účelu, neboť nesplňuje stavebně-akustické požadavky na stavby dané normovými hodnotami. Vykazuje tedy přinejmenším hygienickou, resp. zdravotní závadu ve smyslu § 132 odst. 3 písm. e) stavebního zákona (viz blíže část C.2.1 zprávy o šetření). V druhé řadě z výše uvedeného vyplývá závěr, že pokud je v důsledku užívání stavby překračován hygienický hlukový limit, jde o užívání stavby v rozporu s podmínkami kolaudačního rozhodnutí. Jde tak zároveň o užívání stavby jiným než stanoveným způsobem ve smyslu § 134 odst. 5 stavebního zákona. Stavební úřad tedy již plně disponuje podklady pro vydání výzvy ke zjednání nápravy (ve věci hygienické, resp. zdravotní závady).[30] Navíc jsou, dle mého názoru, splněny zákonné předpoklady pro výzvu k bezodkladnému ukončení užívání stavby jiným než stanoveným způsobem.[31] K výzvě ke zjednání nápravy ve smyslu výše uvedených ustanovení stanovením povinnosti užívat stavbu v souladu s podmínkami kolaudačního rozhodnutí měl přistoupit neprodleně po zjištění stavební závady, a to bezprostředně po obdržení přípisu KHS v únoru 2018, což však neučinil. Jak jsem navíc aktuálně zjistil od stavebního úřadu, ani jeden z uváděných dokumentů (hlukovou studii, projektovou dokumentaci stavebních "protihlukových" úprav) provozovatel dosud stavebnímu úřadu nedoložil, a to údajně z důvodu rozporování výsledků posledního měření hluku. Aktuální postup stavebního úřadu, kdy "bude vypsána kontrolní prohlídka" za účasti vlastníka, provozovatele a zástupce KHS, s cílem prověřit současný stav "včetně případného provedení řádného měření hluku", sice považuji za možný, avšak s ohledem na další prodlevu ve zjednání nápravy v tuto chvíli nikoli nezbytný (měl-li stavební úřad o skutkovém stavu důvodné pochybnosti, měl ke kontrolní prohlídce přistoupit výrazně dříve[32]). Odhlédnu-li od neurčitého sdělení ohledně "řádného měření" (není ani zřejmé, kdo jej má provést - zda KHS, či provozovatel - a za jakých okolností má proběhnout), je zcela nežádoucí, aby se bezdůvodně oddalovalo řešení předmětné záležitosti, a tím i naplnění veřejného zájmu, který v daném případě představuje požadavek, aby stavba neohrožovala veřejný zájem na ochraně veřejného zdraví před nepříznivými účinky hluku. K nepříznivým zdravotním účinkům hluku (tím spíše pak v noční době) považuji za nutné zdůraznit, že mezi ně patří nepříznivé ovlivnění spánku. Prokazatelně se projevuje obtížemi při usínání, probouzením, alterací délky a hloubky spánku, zejména redukcí REM fáze spánku. Může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srdečního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, změnám dýchání. Efekt narušeného spánku se projevuje i následující den, např. rozmrzelostí, zhoršenou náladou, snížením výkonu, bolestmi hlavy nebo zvýšenou únavností. Objektivně bylo prokázáno i zvýšení spotřeby sedativ a léků na spaní. Senzitivní skupinou populace jsou starší lidé, pracující na směny, lidé s funkčními a mentálními poruchami, osoby s potížemi se spaním. Na rušení spánku hlukem nedochází v hlučných lokalitách k adaptaci obyvatel ani po více letech.[33] Ve zvýšené míře má tyto účinky hluk z hudebních produkcí,[34] jak ostatně uvedla i KHS a ministerstvo a jak o tom svědčí obsah podnětu obyvatel ulic přilehlých k provozovně.[35] Jedná-li se pak - jako je tomu v tomto případě - o výrazně nadlimitní obtěžování hlukem s tónovou složkou v noční době, které má dlouhodobý charakter,[36] je otázkou, zda jde "pouze o snížený akustický komfort", případně o "obtěžování hlukem", či - jak vzhledem k výše uvedeným nepříznivým účinkům hluku nelze objektivně vyloučit - již o ohrožení zdraví osob obývajících nejbližší bytové domy. Uzavírám, že pokud stavební úřad dosud nevyzval vlastníka stavby ani ke zjednání nápravy,[37] ani jej nevyzval k ukončení nepovoleného způsobu užívání stavby,[38] nemohu jeho postup i vzhledem k celkové době, po kterou se zjednáním nápravy zabývá, hodnotit jinak než jako přetrvávající nečinnost ve věci. D. Opatření k nápravě Stavebnímu odboru Magistrátu města Y navrhuji, aby: (A) ve lhůtě do 30 dnů od obdržení tohoto závěrečného stanoviska vyzval vlastníka (stavebníka), aby bezodkladně odstranil hygienickou, resp. zdravotní, závadu spočívající v prokazatelném překročení hlukových limitů z provozování hudebního klubu (§ 134 odst. 2 stavebního zákona); (B) ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení tohoto závěrečného stanoviska vyzval vlastníka, aby stavebnímu úřadu předložil protokol o měření hluku z provozování hudebního klubu v noční době[39] v chráněném venkovním prostoru stavby pro bydlení,[40] z něhož bude patrné, že užíváním stavby hudebního klubu nedochází k překročení limitních hodnot hluku; k doložení protokolu o měření vlastníkovi stanoví přiměřenou lhůtu odpovídající okolnostem a základním zásadám činnosti správních orgánů; (C) ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení tohoto závěrečného stanoviska vyzval vlastníka, aby bezodkladně ukončil nepovolený způsob užívání hudebního klubu v rozsahu prokazatelného překročení hlukových limitů z jeho provozování (§ 134 odst. 5 stavebního zákona); (D) ve lhůtě 60 dnů ode dne obdržení tohoto závěrečného stanoviska nařídil kontrolní prohlídku hudebního klubu. Pokud kontrolní prohlídkou zjistí, že vlastník neodstranil zjištěnou hygienickou závadu, a tím pokračuje v nepovoleném způsobu užívání hudebního klubu, vydal rozhodnutí, kterým nařídí bezodkladné zjednání nápravy[41] a rozhodnutí, kterým bezodkladně zakáže užívání hudebního klubu v rozporu se stanoveným způsobem užívání.[42] Závěrečné stanovisko zasílám primátorovi města Y, řediteli Krajské hygienické stanice kraje Y a řediteli Krajského úřadu kraje Y. Primátora města Y žádám, aby mi podle ustanovení § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv sdělil, zda provedl navržená opatření k nápravě. Odpověď očekávám v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení stanoviska. Stanovisko zasílám také stěžovateli, řediteli Krajské hygienické stanice kraje Y a řediteli Krajského úřadu kraje Y. Pokud stavební úřad Magistrátu města Y nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím nadřízený úřad, případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jmen osob oprávněných jednat jménem Magistrátu města Y. JUDr. Stanislav Křeček zástupce veřejné ochránkyně práv [1] Magistrát města Y, odbor stavební, oddělení pozemních staveb. [2] Na adrese yyy. [3] Krajský úřad kraje Y, odbor strategického rozvoje kraje, oddělení stavebního řádu a památkové péče. [4] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon o ochraně veřejného zdraví"). [5] Viz sdělení KHS ze dne 22. 5. 2018 (čj. ZZZZZZ, sp. zn. YYYYYY) a dále jeho doplnění ze dne 17. 7. 2018 (čj. XXXXX, sp. zn. YYYYY). [6] Střešní okna jsou dle KHS způsobilá negativně ovlivnit hlukové poměry v území, neboť právě okna bývají z hlediska pronikání hluku významným činitelem. [7] Měření hluku ze dne 5. 11. 2016. [8] Oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení ze dne 31. 10. 2016, které KHS obdržela dne 15. 3. 2017. [9] Usnesení stavebního úřadu o přerušení řízení o odstranění stavby ze dne 30. 11. 2016, které KHS obdržela dne 20. 3. 2017. [10] Čj. WWWWW, ze dne 26. 2. 2018. [11] Čj. VVVVV, ze dne 3. 5. 2018. [12] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také "stavební zákon"). [13] Rozhodnutí ze dne 11. 4. 2018, čj. UUUUUUU. [14] Sdělení ze dne 23. 7. 2018 (čj. RRRRRR, sp. zn. PPPPPP). [15] Podle § 137 stavebního zákona. [16] Ze dne 17. 10. 2018, na základě mojí výzvy z téhož dne. [17] Žádost o prošetření věci a zjednání nápravy - Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště ve městě Y, ze dne 5. 8. 2009, čj. NPÚ 391/3041/2009; viz též opakovaný podnět NPÚ ze dne 31. 3. 2010. [18] Stížnost stěžovatele ze dne 5. 11. 2015. [19] Podnět podle § 42 správního řádu k prošetření orgánu veřejné správy s upozorněním na nedostatky v činnosti právnické osoby či orgánu veřejné správy. [20] Neučinil tak ani v dalších případech stížností - viz např. sdělení k podnětu pana B., čj. TTTTT, ze dne 11. 10. 2010. [21] Ustanovení § 14 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. [22] Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7.2012, čj. 6 Ads 40/2012-29. [23] Hygienické limity hluku jsou maximální mírou, v níž lze populaci nebo její skupiny zatížit hlukem. Hluk z hudebních produkcí, tj. hluk s rušivou tónovou složkou ("tónový hluk") působí rušivěji a je spojován s vyšší subjektivní rušivostí. U nízkofrekvenčních akustických signálů, jako je hudba, je velmi nízký útlum vzduchem, zemní absorpcí i pevnými překážkami, zatímco hluk z běžného provozu je standardním obvodovým pláštěm budov dobře tlumen. [24] Ustanovení § 134 odst. 5 ve spojení s odst. 2 stavebního zákona. [25] Jak výstižně shrnula judikatura týkající se související otázky, tedy problematiky závazných stanovisek (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, čj. 4 As 25/2009-163, a podobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2008, čj. 1 As 68/2008-126; www.nssoud.cz), v pravomoci stavebního úřadu není přezkoumávat stanoviska (podkladové správní úkony) dotčených orgánů státní správy. Dotčené orgány státní správy se v nich vyjadřují ke specializovaným otázkám, které si z důvodu nedostatku odbornosti nemůže posoudit stavební úřad sám. [26] Viz též Závěrečné stanovisko k šetření sp. zn. 5336/2016/VOP; dostupné zde http://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/5254. [27] Dle § 32a zákona o ochraně veřejného zdraví. [28] Viz např. opět § 14 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. [29] Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví stanoví, že provozovatel zdroje hluku musí zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity stanovené v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. [30] Dle § 134 odst.2 stavebního zákona. [31] Dle § 134 odst. 5 stavebního zákona. [32] Z vyjádření stavebního úřadu k poslední kontrolní prohlídce (5. 4. 2018) navíc vůbec neplyne, zda se jí účastnili zástupci KHS, co konkrétně při uvedené kontrolní prohlídce stavební úřad zjistil, ať již co se týká uváděné akustické izolace střechy a dalších stavebních úprav, tak co se týká instalované zvukové aparatury, zda je její výkon technicky či jinak omezován atd. [33] Viz informace Státního zdravotního ústavu "Zdravotní účinky hluku", dostupná online http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/zdravotni-ucinky-hluku. [34] V šetřeném případě jde o hluk z hudebních produkcí s prokazatelnou tónovou složkou a zároveň o hluk o nízkých frekvencích. [35] Viz rozhodnutí KHS o uložení pokuty a rozhodnutí ministerstva o odvolání v téže věci. [36] Pravidelně tři dny (noci) v týdnu, včetně dnů pracovního klidu, viz provozní doba uvedená ve zprávě o šetření. [37] Ve smyslu § 134 odst. 2 stavebního zákona. [38] Ve smyslu § 134 odst. 5 stavebního zákona. [39] Za standardního provozu. [40] sss (místo v pořadí posledního měření hluku), případně jiné vhodně zvolené místo, vybrané po konzultaci s KHS. [41] Ustanovení § 134 odst. 3 stavebního zákona. [42] Ustanovení § 134 odst. 5 stavebního zákona.