Text dokumentu

Sp. zn.: 24/2017/NZ/AL Č. j.: KVOP-32470/2017 Sledování trestu vyhoštění ZPRÁVA ZE SLEDOVÁNÍ VYHOŠTĚNÍ Z: Vazební věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Brno Do: Hraniční přechod Starý Hrozenkov-Drietoma Druh sledování: Trest vyhoštění Vyhošťovaná osoba: pan A., nar. xxx, stát. přísl. Ukrajina Datum realizace: 17. května 2017 Datum vydání zprávy: 2. listopadu 2017 Sledování provedla: Mgr. Anna Láníčková Spisová značka: 24/2017/NZ/AL Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv Obsah Úvodní informace Právní rámec sledování vyhoštění Zpráva ze sledování vyhoštění Navržená opatření k nápravě Informace o vyhošťovaných osobách Průběh sledování vyhoštění Shrnutí Příprava a průběh realizace vyhoštění Oprávnění nasadit pouta vyhošťované osobě Přehled opatření k nápravě Úvodní informace Právní rámec sledování vyhoštění Veřejný ochránce práv provádí podle § 1 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv [1] sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody (dále jen "sledování vyhoštění"). Mandát ochránce pro sledování vyhoštění plyne z implementace čl. 8 odst. 6 Návratové směrnice. [2] Působnost ochránce v této oblasti vychází také z Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení, [3] jehož účelem je prevence mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a tedy i z výkonu svého mandátu "národního preventivního mechanismu". Kombinace obou mechanismů kontroly zajišťuje efektivní preventivní ochranu práv cizinců a kontrolu zacházení s nimi v procesu navrácení. Cílem sledování vyhoštění je zajistit respektování práv zajištěných, vyhošťovaných, předávaných a provážených cizinců (dále jen "vyhošťovaných cizinců" nebo "vyhošťovaných osob"), zvyšovat standard zacházení s cizinci, jakož i dodržování mezinárodních závazků České republiky v této oblasti. Cílem je rovněž posilovat ochranu zvlášť zranitelných osob, kterými jsou nezletilí bez doprovodu, osoby se zdravotním postižením apod. Ochránce je o každém výkonu správního či trestního vyhoštění, předání nebo průvozu informován s předstihem. [4] Policie České republiky poskytuje pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv (dále jen "Kancelář") během sledování vyhoštění nezbytnou součinnost dle zákona o pobytu cizinců. [5] Pověření zaměstnanci Kanceláře [6] jsou oprávněni s vědomím vedoucího zařízení vstoupit do detenčního zařízení, kde se vyhošťovaná osoba nachází. Pověření zaměstnanci Kanceláře mohou klást otázky subjektům participujícím na vyhoštění, zejména eskortujícím policistům a zaměstnancům Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Pověření zaměstnanci Kanceláře jsou oprávněni hovořit s cizincem bez přítomnosti třetích osob a nahlížet do veškeré dokumentace související s nuceným návratem, včetně zdravotnické dokumentace. [7] Základní lidská práva a svobody vyhošťovaných osob jsou garantována v Listině základních práv a svobod, v řadě mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou republiku závazné (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod [8]), a také v právu Evropské unie (např. Listina základních práv Evropské unie [9], Návratová směrnice apod.). Konkrétní úpravu práv a povinností vyhošťovaných osob upravují zejména právní předpisy vztahující se k působnosti subjektů, které se na realizaci vyhoštění, předání a průvozu podílejí. Předně jde o Policii České republiky, které je zákonem svěřen výkon vyhoštění cizince. [10] Postup policie při eskortách vyhošťovaných cizinců upravuje závazný pokyn policejního prezidenta o eskortách. [11] Při posuzování samotného zacházení s osobami vyhošťovanými vychází ochránce rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, [12] standardů formulovaných Radou Evropy [13] nebo Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). [14] Zpráva ze sledování vyhoštění Ochránce ve zprávě předkládá svá zjištění, hodnocení, návrhy opatření k nápravě a vyzývá odpovědné orgány a zařízení k odůvodněnému vyjádření, které se může týkat jak učiněných zjištění, tak opatření nebo termínů pro jejich naplnění. K vyjádření stanoví lhůtu. Shledá-li ochránce vyjádření oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí je o tom. Může si rovněž vyžádat doplňující vyjádření. Rozhodující je pak vysvětlení zjištěných pochybení, doložení navržených opatření k nápravě či hodnověrný příslib jejich realizace. Neshledá-li ochránce vyjádření zařízení a oslovených orgánů dostatečnými, vyrozumí nadřízený úřad (případně vládu ČR, není-li nadřízeného úřadu) nebo informuje veřejnost. [15] Navržená opatření k nápravě Navržená opatření k nápravě jsou zpravidla různá svou naléhavostí, náročností a dobou potřebnou k provedení. Při jejich formulaci navrhuje ochránce také termín realizace, přičemž očekává, že subjekt, proti kterému opatření směruje, jej buď respektuje, anebo odůvodněně navrhne jiný termín: - Opatření s lhůtou k plnění je třeba provést ve stanovené lhůtě, neboť jeho realizace si vyžádá zpravidla delší čas. Ochránce očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, zda a jak přesně provedou opatření a zda ve stanovené lhůtě nebo v jiném konkrétním termínu, anebo navrhnou alternativu opatření s konkrétním termínem naplnění. - Opatření s průběžným plněním formuluje ochránce tam, kde je třeba zavést do praxe určitý pracovní postup nebo styl práce, nebo naopak něčeho se napříště zdržet. Ochránce očekává, že se tak stane bezodkladně a bude se dbát na uplatňování do budoucna. Očekává, že dotčené subjekty ve vyjádření ke zprávě sdělí, že opatření bylo realizováno a jak, nebo kdy a jak se tak stane, nebo navrhnou jeho alternativu. Informace o vyhošťovaných osobách Pan A., nar. xxx, stát. přísl. Ukrajina, byl ke dni výkonu trestu vyhoštění umístěn ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno (dále jen "vazební věznice"). Dne 17. května 2017 ukončil výkon trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců pro maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. [16] V minulosti mu byl uložen trest vyhoštění na neurčito a pan A. přesto znovu přicestoval na území České republiky. [17] Průběh sledování vyhoštění Realizace trestu vyhoštění cizince proběhla na základě pokynu plk. Mgr. Soni Szelesové, vedoucí oddělení pobytového režimu cizinců Ředitelství služby cizinecké policie. O plánovaném výkonu trestu vyhoštění informovala policie zaměstnance Kanceláře s dostatečným předstihem. [18] Sledování vyhoštění provedla pověřená zaměstnankyně Kanceláře Mgr. Anna Láníčková dne 17. 5. 2017, a to bez předchozího ohlášení. Provedla sledování veškerých procesů souvisejících s propuštěním vyhošťované osoby z vazební věznice a předáním slovenské policejní eskortě na hraničním přechodě Starý Hrozenkov-Drietoma. Zaměstnankyni Kanceláře nebylo umožněno policisty přes její žádost být přítomna v eskortním policejním vozidle, mimo to poskytovali zaměstnanci vazební věznice i policisté veškerou potřebnou součinnost. Pohovor s cizincem proběhl v českém jazyce bez přítomnosti třetích osob. Pan A. uvedl, že byl informován o termínu výkonu trestu vyhoštění a byl v kontaktu s rodinou na Ukrajině. Sám se nezajímal o to, co jej bude dále čekat po příjezdu zpět na Ukrajinu a neměl žádné požadavky na sociální pracovníky vazební věznice. Zdravotně se cítil být v pořádku. Podstoupil výstupní zdravotní prohlídku, při které ošetřující lékař vydal potvrzení o způsobilosti podstoupit eskortu. Faktický výkon trestu vyhoštění provedli dva policisté z Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje. Vyúčtování nákladů za pobyt a předání cenností proběhlo bez problémů. Na cestu s sebou dostal balíček s jídlem i pitím. Cizinec byl poučen o průběhu eskorty a o svých právech a povinnostech. To vše v jazyce, kterému rozuměl. Při opouštění prostor vazební věznice mu byla eskortujícími policisty bez vysvětlení přiložena pouta, kterými byl omezen po celou dobu eskorty, a to až do okamžiku předání slovenským eskortujícím policistům na hraničním přechodu Starý Hrozenkov-Drietoma. Shrnutí V rámci sledování vyhoštění jsem se zabývala zejména tím, zda je pan A. připraven na výkon trestu vyhoštění a zda měl dostatečné povědomí o úkonech spojených s realizací vyhoštění. Také jsem se věnovala průběhu samotné realizace vyhoštění a způsobu, jakým eskortující policisté zacházeli s vyhošťovaným cizincem. Hodnotím velmi pozitivně součinnost ze strany zaměstnanců vazební věznice. Zpráva ze sledování trestu vyhoštění přináší zjištění, které poukazuje na vyskytující se nedostatek v průběhu realizace nuceného návratu cizince, a to v otázce rutinního používání donucovacích prostředků. Policie je oprávněna použít pouta či jiné prostředky k zamezení prostorové orientace, pouze je-li důvodná obava, že by mohla být ohrožena bezpečnost osob, případně, pokud se zajištěná osoba pokusí o útěk. Nikoliv tedy z preventivních důvodů. Vyzývám proto Policii České republiky, aby co nejdříve splnila mnou navržené opatření, a jednala tak v průběhu realizace nuceného návratu v souladu s mezinárodně přijatými standardy a českými předpisy. Příprava a průběh realizace vyhoštění Oprávnění nasadit pouta vyhošťované osobě Dle zákona o policii je policista oprávněn použít vůči zajištěné osobě "pouta a prostředky k zamezení prostorové orientace, je-li důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo, že se osoba pokusí o útěk." [19] Eskortující policisté jsou přitom povinni dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma, a musejí postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. [20] Oprávnění nasadit pouta je omezeno na odůvodněné případy, kdy použití omezovacího prostředku je odpovědí na aktuální riziko spojené s vyhošťovanou osobou, a to pouze na nezbytně nutnou dobu. [21] Toto oprávnění nemá povahu preventivního opatření a rozhodnutí zda pouta přiložit, či ne, by mělo být podrobeno testu proporcionality. Podle doporučení Rady Evropy je oprávnění nasadit pouta odpovědí na aktuální riziko spojené s vyhošťovaným cizincem. [22] Oprávnění nemá mít charakter rutinního preventivního opatření. Rozhodnutí, zda pouta přiložit, nebo ne, musí být v každém případě podrobeno testu proporcionality. Je nutno posoudit nezbytnost a přiměřenost použití tohoto donucovacího prostředku vždy s ohledem na konkrétní chování každého člověka. Ústavní soud konstatuje, že jakékoliv donucovací prostředky je nutno používat pouze v míře nezbytně nutné pro dosažení legitimního účelu sledovaného zákrokem. Odkazuje také na mezinárodní standardy, když uvádí, že donucovací prostředky by měly být použity jen v nezbytné míře a měla by být zkoumána zákonnost, přiměřenost a vhodnost jejich použití [23]. Upozorňuje i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého soud vždy přikládá velký význam konkrétním okolnostem každého případu a zkoumá, zda bylo použití omezovacích prostředků nezbytné [24]. Paušální a rutinní použití donucovacích prostředků Ústavní soud vyhodnocuje jako nepřijatelné [25]. Pověřená zaměstnankyně Kanceláře s vyhošťovaným cizinec provedla pohovor, a to bez přítomnosti třetích osob. Pan A. byl po celou dobu klidný, odpovídal na položené otázky a po celou dobu pohovoru nic nenaznačovalo, že hrozí jakékoliv komplikace či pokus o ztížení, nebo dokonce maření průběhu vyhoštění. Při administrativních úkonech spojených s propuštěním z věznice bylo jeho chování velmi pokojné. Pan A. spolupracoval, komunikoval se zaměstnanci věznice i s eskortujícími policisty a nekladl žádný odpor. Přesto po provedení osobní prohlídky byla cizinci přiložena pouta zcela automaticky, bez jakéhokoliv odůvodnění. Cizinec se nijak nebránil a sám nastavil zápěstí. Pouta měl přiložena po celou dobu eskorty. Při předání slovenským eskortujícím policistům mu byla sejmuta a ihned přiložena znovu, tentokrát ze strany slovenských policistů. Na základě výše uvedeného a ze získaných poznatků z provedeného vyhoštění mám za to, že v případě vyhošťované osoby nebylo nevyhnutelné přiložení pout cizinci po dobu eskorty z vazební věznice na hraniční přechod Starý Hrozenkov-Drietoma. V tomto případě považuji použití pout za preventivní opatření. Této problematice se dlouhodobě věnuji a jsem toho názoru, že každé rozhodnutí o přiložení pout vyhošťované osobě musí být opatřeno náležitým odůvodněním. Nezpochybňuji oprávnění velitele eskorty rozhodnout po splnění zákonných podmínek o přiložení pout eskortované osobě. Již dříve jsem však upozorňovala na rutinní používání donucovacích prostředků v průběhu eskort bez zohlednění skutečného chování konkrétních osob. Ze samotného odůvodnění rozhodnutí o eskortě vyplývá, že donucovací prostředky jsou stále používány plošně, bez patřičného zohlednění specifik každého jednotlivého případu. Získávají charakter preventivního opatření a jejich použití není podrobeno testu nezbytnosti a přiměřenosti. Jsou tak používány v rozporu s § 11 zákona o policii i s mezinárodními standardy. Policista je podle zmíněného ustanovení povinen postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem. Při zhodnocení použití tohoto opatření se zohlední, zda přiložení pout je skutečně nezbytné pro zajištění hladkého průběhu eskorty a současně zda neexistuje méně omezující opatření, pomocí něhož by bylo možno dosáhnout stejného cíle. Po celou dobu administrativních úkonů spojených s propuštěním vůbec nic nenaznačovalo, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku, anebo že se osoba pokusí o útěk. Obecně tedy nic nenaznačovalo, že je hladký průběh eskorty ohrožen. Není-li účel ohrožen, chybí i důvod k zásahu do osobní svobody. Opatření k nápravě určené Krajskému ředitelství policie Jihomoravského kraje: Přikládat pouta eskortovaným osobám pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to vždy za dodržení podmínek nezbytnosti a přiměřenosti. V každém rozhodnutí o eskortě řádně a individualizovaně odůvodnit přiložení pout (průběžně).1) Přehled opatření k nápravě Průběžně Opatření k nápravě určené Krajskému ředitelství policie Jihomoravského kraje: - Přikládat pouta eskortovaným osobám pouze ve skutečně odůvodněných případech, a to vždy za dodržení podmínek nezbytnosti a přiměřenosti. V každém rozhodnutí o eskortě řádně a individualizovaně odůvodnit přiložení pout (opatření č. 1). [1] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků (dále jen "Návratová směrnice"). [3] Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2006 Sb. m. s. o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. [4] V souladu s § 21a odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv a § 178d odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [5] V souladu s § 178d odst. 2 zákona o pobytu cizinců. [6] Podle § 25 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv. [7] V souladu s § 65 odst. 2 písm. m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotnických službách), ve znění pozdějších předpisů. [8] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů. [9] Listina základních práv a svobod Evropské unie podepsaná dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, Úřední věstník 2012/C 326/391. [10] Podle § 152 zákona o pobytu cizinců, § 163 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a § 87 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. [11] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 159 ze dne 2. prosince 2009, o eskortách, střežení osob a policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [12] European Court of Human Rights. Fact sheet - Collective expulsions of aliens [online]. Strasbourg (c)European Court of Human Rights 2016 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/FS_Collective_expulsions_ENG.pdf. [13] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [14] European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman and Degrading Treatment or Punishment. CPT Standards [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2015 [cit. 2016-12-15]. Dostupné z: http://cpt.coe.int/en/documents/eng-standards.pdf. [15] Tzv. sankční opatření, u kterých se postupuje obdobně podle § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. [16] Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. února 2017, sp. zn. 4 T 8/2017. [17] Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. ledna 2004, sp. zn. 43 T 124/2003. [18] Oznámení o realizaci trestu vyhoštění ze dne 4. 5. 2017, č. j. CPR-7191-7/ČJ-2017-930310-V245. [19] Podle § 53 odst. 1 a § 54 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s čl. 2 odst. 6 závazného pokynu policejního prezidenta č. 159/2009, o eskortách, střežení osob a o policejních celách, ve znění pozdějších předpisů. [20] Podle § 11 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [21] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2017-03-10].Dostupnéz: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [22] Council of Europe. Twenty Guidelines on Forced Return [online]. Strasbourg (c) Council of Europe 2005 [cit. 2017 04-12]. bod 19 Dostupné z: http://www.coe.int/t/dg3/migration/archives/Source/MalagaRegConf/20_Guidelines_Forced_Return_en.pdf. [23] Bod 69 nálezu Ústavního soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. l. ÚS 860/2015. Publikováno pouze v NALUS. Dostupné z: http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=90263&pos=1&cnt=1&typ=result. [24] Ibid, bod 78. [25] Ibid, bod 79. Projekt Podpora účinného systému sledování nucených návratů, registrační číslo AMIF/8/02, je spolufinancován v rámci národního programu Azylového, migračního a integračního fondu.