Spisová značka 31929/2018/S
Oblast práva Občanskoprávní věci
Věc občanskoprávní věci
Forma zjištění ochránce Připomínka v legislativním procesu
Výsledek šetření Nezjišťuje se
Vztah k českým právním předpisům 373/2011 Sb., § 21 odst. 2 písm. b), § 23
89/2012 Sb., § 29
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 20. 07. 2018
Datum vydání 20. 07. 2018

Text dokumentu

Připomínky veřejné ochránkyně práv k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (č. j. předkladatele 581/2017-LO-SP/8) OBECNÉ PŘIPOMÍNKY Vítám zpracování výše označeného návrhu, který bezprostředně reaguje na aktuální judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a cílí na odstranění přetrvávající podmínky sterilizace v přístupu trans osoby k úřední změně pohlaví. Mohu konstatovat, že z obecného hlediska je tento návrh v souladu s mým legislativním doporučením, které Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky prostřednictvím usnesení z 16. schůze ze dne 28. června 2018 vzala na vědomí, upozornila vládu na potřebu řešit zjištěné nedostatky a požádala ji, aby se tímto legislativním podnětem zabývala. KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY A. Ke vztahu navrhované úpravy k dosavadní úpravě chirurgické změny pohlaví zakotvené zákonem o specifických zdravotních službách Úprava změny pohlaví obsažená v zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSZS"), zůstává návrhem nedotčena. Dle předkladatele se jedná o úpravu chirurgické změny pohlaví, která se nijak nepromítá do statusových otázek, na jejichž vyřešení cílí návrh. To, že návrh ponechává úpravu v ZSZS beze změny, však vede k nedůsledným právním řešením z legislativně-technického pohledu. 1. Zrušení manželství rozvodem jako podmínka chirurgické změny pohlaví vs. zánik manželství ex lege v případě úřední změny pohlaví prohlášením Učiní-li osoba prohlášení před matričním úřadem, dojde tímto okamžikem ke změně jejího pohlaví a její manželství podle ustanovení § 29 odst. 3 občanského zákoníku v navrhovaném znění ex lege zaniká. Osoba však může zvolit odlišný postup. Může usilovat o chirurgickou změnu pohlaví v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách, aniž do jejího provedení své pohlaví úředně změní prohlášením. V takovém případě dle nezměněné úpravy v ZSZS [ustanovení § 21 odst. 2 písm. b)] musí prokázat, že její manželství zaniklo. Musí se tedy se svým manželem (svou manželkou) rozvést. V obou případech bude výsledkem postupu osoby úřední změna pohlaví (buď bez chirurgické změny pohlaví, nebo s jejím provedením), avšak podmínky jsou v každém z případů odlišné. Zatímco v prvním případě manželství zaniká ex lege, ve druhém jsou manželé nadále nuceni předstoupit před soud a de facto konstatovat, že jejich manželství bylo rozvráceno, což může být v rozporu se skutečnou realitou jejich vztahu (manželé spolu mohou žít a ani jeden si nemusí rozvod jejich manželství skutečně přát). Takový postup považuji za více invazivní a výrazně zasahující do duševní integrity obou manželů. Má-li být změna pohlaví napříště ryze statusovou otázkou, měla by být jako statusová otázka řešena komplexně, stejně pro všechny trans osoby, které se rozhodly pro úřední změnu pohlaví, s totožnou měrou zásahu do jejich manželských, potažmo i osobnostních práv. Proto navrhuji sladit obě právní úpravy změnou ustanovení § 21 odst. 2 písm. b) ZSZS tak, aby se nadále nevyžadoval rozvod manželství jako podmínka v přístupu k chirurgické změně pohlaví. Tato připomínka je zásadní. 2. Nadbytečné potvrzení o provedení chirurgické změny pohlaví podle § 23 odst. 2 ZSZS Z důvodové zprávy k návrhu vyplývá, že prohlášení před matričním úřadem podle ustanovení § 29 odst. 1 navrhovaného znění občanského zákoníku konstituující úřední změnu pohlaví může trans osoba učinit kdykoli - před chirurgickou změnou pohlaví, v jejím průběhu (mezi jednotlivými zákroky), po ní, ale i zcela nezávisle na ní. Je pouze na trans osobě, kdy se rozhodne prohlášení učinit, a tím své pohlaví úředně změnit. Rozhodne-li se osoba podstoupit nejprve chirurgickou změnu pohlaví podle ZSZS, může učinit prohlášení kdykoli v jejím průběhu, ale i po jejím skončení. Ač tedy proces chirurgické změny pohlaví osoby bude nadále probíhat, její pohlaví může být úředně změněno. Považuji proto za nadbytečnou úpravu potvrzení o provedení změny pohlaví (ustanovení § 23 odst. 2 ZSZS), které již není podkladem pro provedení úřední změny pohlaví, dodatečného záznamu matričního úřadu o ní, ani pro povolení změny jména a příjmení. Dle návrhu již není k úřední změně pohlaví třeba prokazovat dokonanou chirurgickou změnu pohlaví, postačuje prožívaný a sexuologem diagnostikovaný genderový nesoulad. Přetrvávající právní úprava potvrzení o provedení změny pohlaví budí dojem, že v případě, že osoba zahájí chirurgickou změnu pohlaví, může k úřední změně jejího pohlaví dojít až po dokonání chirurgické změny a vydání tohoto potvrzení. To již však pro samotnou úřední změnu pohlaví není podstatné. Navrhuji zrušit bez náhrady ustanovení § 23 odst. 2 ZSZS zakotvující vydání potvrzení o provedení změny pohlaví. Tato připomínka je doporučující. Brno 20. července 2018 Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv