Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Vaše značka Spr 683/2017 Sp. zn. 7176/2017/VOP/MFR Č. j. KVOP-29786/2018 Datum 18. července 2018 Vážený pan Mgr. Jan Tichý předseda soudu Okresní soud v Teplicích U soudu 1450/11 416 64 Teplice Vážený pane předsedo, děkuji Vám za vyjádření k podnětu paní A. Z Vašeho vyjádření dovozuji, že uznáváte, že Okresní soud v Teplicích pochybil, a to průtahem při vypravení (rozeslání) rozhodnutí o odkladu výkonu trestu odnětí svobody panu B. Pan B. převzal dne 20. července 2017 výzvu k nástupu výkonu trestu (do 25. července). Následujícího dne soudu osobně doručil žádost o odklad výkonu trestu. Soud dne 24. července povolil odklad (do 29. září). Pan B. dne 25. července 2017 nastoupil výkon trestu. O odkladu se dozvěděl 6. (nebo 8.) září doručením rozhodnutí soudu. Dne 13. září požádal o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů a o upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody. Dne 14. září 2017 pan B. zemřel. Přes uznání pochybení při vypravení rozhodnutí a vědomí "nezpochybnitelného hlubokého lidského rozměru" případu jste "na straně soudu neshledal takové pochybení, které by tuto událost zapříčinilo, či umocnilo". Krom detailního popisu tehdejšího neutěšeného personálního obsazení administrativy trestního úseku jste upozornil na to, že i při ideálním běhu událostí by k doručení rozhodnutí soudu došlo nejdříve dne 26. července, tedy až den po termínu nástupu. Nepovažoval jste také za "důvodné předpokládat, že odsouzený přes podanou žádost a vážný zdravotní stav výkon trestu nastoupí" a upozornil jste na poučení ve výzvě k nástupu trestu, že "pokud soud jeho žádosti o odklad výkonu trestu nevyhoví, má nejpozději při nástupu výkonu trestu předložit zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici", čehož pan B. nevyužil. Tento náhled na věc nemohu přijmout, a to i z obavy o opakování podobných případů. Výzva k nastoupení trestu obsahuje výslovné poučení: "Nenastoupení trestu odnětí svobody ve stanovené lhůtě může být posouzeno jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí." Poučení podle § 322 odst. 2 trestního řádu[1] ve výzvě zní: "Pokud předseda senátu neshledá důvodu pro odklad výkonu trestu, odsouzený nejpozději při nástupu výkonu trestu předloží zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici..." Pan B. se žádostí o odklad neotálel a řídil se bezezbytku poučením soudu. O odklad požádal den po převzetí výzvy k nastoupení trestu. V souladu s poučením o možném maření výkonu úředního rozhodnutí nastoupil výkon trestu. Dalšímu poučení ve výzvě neporozuměl (nemohl porozumět) tak, jak si ho vykládá soud. Běžný adresát výzvy k nastoupení trestu, který až po jejím doručení požádá o odklad, očekává, že ho soud vyrozumí o tom, jak s jeho žádostí naložil. Nepředpokládá, že když nebyl vyrozuměn, jde o situaci popsanou ve výzvě - "pokud předseda senátu neshledá důvodu pro odklad výkonu trestu" nebo, Vašimi slovy, "soud jeho žádosti nevyhoví". Také neví (a nevěděla to ani věznice), že v důsledku nástupu do věznice nebude mít ani pozdější kladné rozhodnutí očekávané účinky. Rozumím tomu, že stěžovatel při nástupu (ani později) nečinil další kroky, protože očekával vyrozumění soudu. Doručení rozhodnutí o odkladu výkonu trestu (po sedmi týdnech od podání žádosti a šesti týdnech ve vězení) považoval za uznání závažnosti svého zdravotního stavu. Jakmile zjistil, že na rozhodnutí čekal zbytečně, požádal o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů a o upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody. O den později zemřel. Nepochybuji o tom, že ve výkonu trestu odnětí svobody po sedmi týdnech zemřel člověk, který s ohledem na svůj zdravotní stav neměl k výkonu trestu vůbec nastoupit. Přestože soud včas povolil panu B. odklad výkonu trestu, nezajistil, aby se o tom dozvěděl před nástupem do věznice (třeba i prostřednictvím věznice sídlící, doslova, za rohem). Účel rozhodnutí soudu o odkladu výkonu trestu se zjevně nenaplnil. Vážím si uznání průtahu při vypravení (rozeslání) rozhodnutí o odkladu výkonu trestu odnětí svobody panu B. S ohledem na ostatní vyjádření se z důvodů popsaných výše obávám, že se obdobná situace může opakovat. Dovoluji si Vás proto požádat, abyste situaci ještě jednou posoudil s přihlédnutím k mým poznámkám k případu pana B. a zvážil, zda aktuální standardní postupy soudu a jeho administrativy s dostatečnou jistotou brání vzniku obdobných situací. Rovněž bych přivítala, kdybyste zvážil zaslání omluvy paní A., která svého bratra viděla naposledy při jeho nástupu do věznice a nemohla s ním být v posledních okamžicích jeho života. Vážený pane předsedo, podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, Vás prosím o vyjádření do 30 dnů o doručení tohoto dopisu. Děkuji Vám za spolupráci. S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] "Požádá-li odsouzený o odklad výkonu trestu odnětí svobody z důvodů uvedených v odstavci 1, avšak předseda senátu má za to, že takové důvody nejsou zřejmě dány, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Zjistí-li věznice, že zdravotní stav odsouzeného mu neumožňuje podrobit se výkonu trestu odnětí svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo přerušení."