Text dokumentu

Brno 27. listopadu 2018 Příloha č. j. KVOP-51129/2018/S Připomínky veřejné ochránkyně práv k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (č. j. předkladatele 50139/2018-MZE-12152) KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY 1. Část první, čl. I, k bodu 43 [§ 87m odst. 1 písm. f)] Existují historická vodoprávní povolení, ve kterých není minimální zůstatkový průtok ("MZP") stanoven. Navrhuji proto dané ustanovení přeformulovat tak, aby se netýkalo pouze "stanovených" hodnot MZP, jak je v navrhovaném ustanovení uvedeno, ale aby bylo možné upravit MZP obecně v návaznosti na všechna vydaná povolení k nakládání s vodami. Tato připomínka je zásadní. 2. Část první, čl. I, k bodu 48 (§ 104 odst. 9) Při příležitosti novelizace daného ustanovení navrhuji jeho doplnění o úpravu postupu vodoprávních úřadů při vydávání stanovisek k územně plánovací dokumentaci ("ÚPD"). V letech 2014 až 2017 jsem se zabývala problematikou umísťování staveb do záplavových území (mimo aktivní zónu). Pověření pracovníci Kanceláře komunikovali v té souvislosti se všemi správci povodí (státní podniky Labe, Moravy, Odry, Ohře a Vltavy). Ukázalo se, že je v praxi jako nedostatek vnímána skutečnost, že se správci povodí není konzultována podoba ÚPD, která přitom výrazně ovlivňuje budoucí možnost umísťování staveb do záplavového území a tím i charakter inundačního území. Podle stavebního a vodního zákona uplatňují k ÚPD stanoviska vodoprávní úřady. S ohledem na výše uvedené se jeví jako vhodné doplnit právní úpravu v tom směru, aby stanovisko k ÚPD vodoprávní úřad vydal až po dohodě s příslušným správcem povodí, resp. poté, co si k ÚPD vyžádá stanovisko od příslušného správce povodí. Pokud by to předkladatel novely považoval za systematičtější a vhodnější, bylo by možné výše zmíněnou právní úpravu zakomponovat také do § 54, namísto do § 104 vodního zákona. Tato připomínka je zásadní. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv