Text dokumentu

Příloha č. j. KVOP-42765/2018 Připomínky veřejné ochránkyně práv k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (č. j. předkladatele 46692/2018-MZE-12152) KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY 1. K bodu 1 a 2 (§ 19 odst. 3 a 4) Zakotvuje se procesní forma, kterou orgán státní správy lesů stanovuje omezení nebo vyloučení vstupu do lesa. Má se jednat o opatření obecné povahy (dále též "OOP"), které má nabýt účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření oznamuje, pokud orgán státní správy lesů nestanoví jinak. Jelikož odst. 4 nehovoří o návrhu OOP, vnímám dané ustanovení tak, že mění proces vydávání OOP oproti správnímu řádu v tom směru, že dává možnost dotčeným osobám bránit se proti němu až poté, co nabude účinnosti, pokud orgán státní právy lesů nestanoví jinak. Mělo by tedy dojít k odchýlení od obecného pravidla (procesu) zakotveného ve správním řádu na úkor práv jednotlivých osob. K takové právní úpravě by však měl zákonodárce přistupovat pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech. Ačkoli je mi zřejmé, proč je v některých případech třeba, aby OOP nabylo účinnosti bezodkladně, obávám se nadužívání navrhovaným ustanovením nastaveného režimu, tedy toho, že v praxi budou převládat bez bližšího odůvodnění OOP, která budou dnem vyvěšení nabývat účinnosti, aniž by orgány státní správy lesů blíže zkoumaly, jaký je skutečný stav v dotčeném území, aniž by zvažovaly, jak může být zasaženo do práv dotčených osob nebo do zájmů podle jiných zvláštních předpisů a zda nejsou dané důvody pro odložení účinnosti, jak to dané ustanovení umožňuje. Navrhuji proto dané ustanovení obrátit, tedy stanovit, aby účinnost OOP nastala až poté, co budou mít dotčené orgány a dotčené osoby možnost k návrhu OOP uplatnit připomínky a námitky, resp. uplatnit je na veřejném projednání návrhu OOP, pokud orgán státní správy lesů nestanoví jinak v případě, že by hrozila vážná újma veřejnému zájmu. V souvislosti s tím považuji za vhodné, aby bylo v zákoně upřesněno, jakým způsobem má být omezení nebo zákaz vstupu do lesa označen, zda mají být nápisy informující o omezení nebo zákazu vstupu pouze na lesních cestách a turistických trasách, nebo i mimo tyto cesty a trasy tak, aby osoba vstupující do lesa měla vždy ve svém zorném poli ceduli s uvedeným nápisem. Osobně se přikláním k druhé variantě, protože jinak by institut omezení a zákazu vstupu do lesa postrádal do určité míry smysl. Tato připomínka je zásadní. 2. K bodu 8 (§ 32 odst. 3) Zakotvuje se forma opatření obecné povahy (dále též "OOP"), kterou orgán státní správy lesů může uložit neurčitému okruhu subjektů povinnost provést opatření podle § 32 odst. 2. OOP má nabýt účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření oznamuje, pokud orgán státní správy lesů nestanoví jinak. Vyloučeno je také podávání námitek osobami, které mohou být OOP přímo dotčeny podle § 172 odst. 5 správního řádu. Podobně jako v případě navrhovaného § 19 odst. 3 a 4 se obávám nadužívání navrhovaným ustanovením nastaveného režimu, tedy toho, že v praxi budou převládat bez bližšího odůvodnění OOP, která budou dnem vyvěšení nabývat účinnosti, aniž by orgány státní správy lesů blíže zkoumaly, jaký je skutečný stav v dotčeném území, aniž by zvažovaly, jak může být zasaženo do práv dotčených osob a do zájmů podle jiných zvláštních předpisů a zda nejsou dané důvody pro odložení účinnosti, jak to dané ustanovení umožňuje. Pokud dochází k odchýlení od obecného pravidla (procesu) zakotveného ve správním řádu na úkor práv jednotlivých osob, měl by k takové právní úpravě zákonodárce přistupovat pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech. Navrhuji proto dané ustanovení obrátit, tedy stanovit, aby účinnost OOP nastala až poté, co budou mít dotčené orgány a dotčené osoby možnost k návrhu OOP uplatnit připomínky a námitky, resp. uplatnit je na veřejném projednání návrhu OOP, pokud by orgán státní správy lesů nestanovil jinak v případě, že by hrozila vážná újma veřejnému zájmu. Za takové situace pak nevidím ani důvod pro vyloučení aplikace § 172 odst. 5 správního řádu. Tato připomínka je zásadní. 3. K § 33 odst. 3 Uvedené ustanovení vnímám tak, že odborný lesní hospodář (dále též "OLH") může, dokonce musí, vydat souhlas s těžbou, pokud je v souladu s lesním zákonem; zkoumání souladu s jinými zvláštními právními předpisy dané ustanovení nepředpokládá. Mohou tak však podle mého názoru v praxi nastat situace, kdy by provádění těžby, které by OLH odsouhlasil, mělo sice proběhnout v souladu s lesním zákonem, ale přesto by existoval jiný důvod (např. les je významný krajinný prvek; les představuje přirozenou ochranu před hlukem; les při deštích díky retenčním schopnostem předchází zaplavování určitého území; v lese žije chráněný živočich), pro který by bylo vhodné těžbu provést jinak, nebo v jiném množství. Za současného znění § 33 odst. 3 však orgán státní správy lesů nemá podle mého názoru možnost oznámený záměr těžby tímto způsobem korigovat. Ačkoliv není předmětné ustanovení navrženo v předkládaném návrhu k novelizaci, dovoluji přesto navrhnout, aby předkladatel návrhu novely lesního zákona zvážil také úpravu § 33 odst. 3 v tom směru, aby orgán státní správy lesů měl možnost nejenom prostřednictvím stanoviska zakázat těžbu, pokud by byla v rozporu s lesním zákonem, ale ji i korigovat v jiných odůvodněných případech, zejména případně i těch, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů (např. že les je významný krajinný prvek). Tato připomínka je zásadní. 4. K bodu 9 (§ 37 odst. 6) Pokud si vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře sám, vykonává v lesích, pro které je stanovena povinnost zpracovat osnovy, funkci odborného lesního hospodáře (dále též "OLH") právnická osoba, která v určeném území vykonává právo hospodaření ve státních lesích, pokud orgán státní správy lesů nerozhodne o pověření jiné právnické nebo fyzické osoby. Nově je stanovena možnost zrušit v odůvodněném případě na návrh vlastníka lesa nebo pověřeného odborného lesního hospodáře anebo z vlastního podnětu pověření výkonem funkce OLH. Z navrhovaného § 37 odst. 6 a z důvodové zprávy se mi jeví, že daná možnost zrušit pověření výkonem funkce OLH dopadá pouze na ty případy, kdy orgán státní správy lesů pověřil rozhodnutím k výkonu této funkce jinou osobu než tu, která vykonává právo hospodaření ve státních lesích. Podle mého soudu by však i vlastníci lesa, ve kterých vykonává funkci OLH osoba hospodařící se státními lesy, měli mít možnost změnit situaci v případech, kdy tato osoba nebude řádně plnit povinnosti OLH, a navrhnout, aby orgán státní správy lesů pověřil výkonem funkce OLH jinou osobu. Stejně tak může mít i osoba, vykonávající funkci OLH ze zákona, důvody, pro které tuto funkci již nebude chtít zastávat, a proto by měla mít možnost orgánu státní správy lesů navrhnout, aby pověřil výkonem funkce OLH jinou osobu. Navrhuji proto dané ustanovení doplnit o povinnost orgánu státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo osoby, která vykonává funkci OLH jakožto osoba, které svědčí právo hospodaření ve státních lesích, pověřit v odůvodněném případě (viz k tomu pojmu další odstavec) výkonem funkce OLH jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Současně navrhuji zpřesnění pojmu "v odůvodněném případě" demonstrativním odkazem na nově navrhovaný § 37 odst. 8. Tato připomínka je zásadní. 5. K bodu 12 (§ 42 odst. 3) Návrh stanovuje, že pro udělení licence odborného lesního hospodáře ("OLH"), se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání lesnického směru v magisterském studijním programu (odborná praxe 3 roky) nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání lesnictví (odborná praxe 10 let). Uvedené ustanovení zcela opomíjí vzdělání na vyšších odborných školách a v bakalářském studijním programu na vysokých školách. Není mi zřejmé proč tomu tak je, když pro obdržení licence je dostačující i středoškolské vzdělání. Současný návrh nezohledňuje vývoj v oblasti vysokoškolského vzdělávání, který nastal poté, co nabyl 1. 1. 1996 účinnosti lesní zákon. Navrhuji proto dané ustanovení upravit tak, aby i osoby, které mají titul DiS. nebo Bc. měly možnost získat licenci pro výkon OLH po určité době odborné praxe. K tomu navrhuji v přechodných ustanoveních upravit, aby doba odborné praxe byla započitatelná také z období před účinností novely lesního zákona. Tato připomínka je zásadní. 6. K bodu 15 a 19 [§ 48 odst. 1 písm. o) a § 54 odst. 1 písm. e)] S ohledem na nově zakotvovanou formu opatření obecné povahy do lesního zákona, navrhuji § 54 odst. 1 písm. e) přeformulovat následujícím způsobem: "nesplní opatření nebo povinnosti uložené rozhodnutím nebo porušuje povinnosti dané opatřením obecné povahy, které vydal orgán státní správy lesů podle tohoto zákona". Tím by byla zajištěna provázanost na tuto novou procesní formu také v sankčních ustanoveních. V souvislosti s výše uvedeným by pak bylo vhodné posoudit, zda má nově navrhovaný § 48 odst. 1 písm. o) své opodstatnění, když stávající § 48 odst. 1 písm. n) pokrývá ukládání pokut za veškeré přestupky podle hlavy deváté, tedy případně i za neplnění nebo porušení povinností uložených rozhodnutím nebo opatřením krajského úřadu nebo ministerstva, které jsou rovněž orgány státní správy lesů, pokud by došlo ke změně § 54 odst. 1 písm. e) tak, jak navrhuji výše. Tato připomínka je zásadní. Brno 2. října 2018 Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv