Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 29. října 2012 Sp. zn.: 1799/2011/VOP/MS Průběžná zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu bývalého odsouzeného X. A. Obsah podnětu Pan X. se na mě obrátil s obsáhlým podnětem, ve kterém v 37 bodech obecně popisoval řadu výhrad vůči podmínkám výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, oddílu B4. Níže uvádím jednotlivé body stížnosti tak, jak byly uvedeny v podnětu a dále svá zjištění k nim. 1. Toalety jsou malé, umístěné blízko sebe a jejich počet je nedostatečný. 2. Uzavírání koupelny. Nemožnost vykonat řádně hygienu, vystřídat se v koupelně. Přes den nemožnost umýt nádobí, či vyčistit zuby (uzavřená koupelna). 3. Malá kapacita jídelny na patře, nekvalitní strava, málo času na konzumaci jídla. 4. Umístění odsouzených s hepatitidou C (obava z přenosu např. přes holicí strojek či u zubaře, který nepoužívá ochranné rukavice). 5. Přeplněné cely. 6. Oddělené umísťování kuřáků od nekuřáků. Na nekuřáckých celách se zákaz kouření nedodržuje. Dveře od kuřárny jsou neustále otevřené, nekuřáci jsou vystavování pasivnímu kouření. 7. Chybí označení tísňových hlásičů. 8. Rušení nočního klidu odsouzenými. 9. Odsouzení nedostávají hygienické prostředky, jak stanoví § 17 odst. 4 ŘVTOS. [1] 10. Stará dřevěná okna, nedají se dovírat. 11. Není dodržován protipožární řád. 12. Na kulturní místnosti nejsou židle, jen rozlámané stoličky a poničené stoly. 13. Kuřárna má nefunkční odvětrávání. 14. Na umývárně je plíseň u umyvadel. 15. Snídaně je v 5 hod. a oběd ve 13 až 14 hod., odsouzení tak trpí pocitem hladu. 16. Sprchování je umožněno v pondělí a pátek od 18:25 hod. V koupelně je 9 sprch na 100 odsouzených, nestíhají se vystřídat. 17. Odsouzení, kteří se hlásí k lékaři, se k němu dostanou až za několik dnů či týdnů. 18. Používání dvoupatrových postelí je nebezpečné a nedůstojné. 19. Odsouzení na oddělení jsou zařazeni do dozoru, ale prakticky vykonávají trest s ostrahovým režimem (stavebně-technické zabezpečení proti útěku, ozbrojené stráže, návštěvy vždy pod dohledem zaměstnance, služební psi i na návštěvách). 20. Posekaná tráva v prostoru věznice není odklizena, což působí na alergiky. 21. Odsouzení nedostávají prací prostředky, nemohou si vyprat ústavní ponožky. 22. Řada odsouzených nevykonává žádný program zacházení. 23. Na patře byl vyvěšen vnitřní řád pro ostrahu (na dozorovém oddíle). 24. Nevhodné nátěry vnitřních zdí. 25. Pouze 4 pisoáry na 100 lidí. 26. Poučení pro návštěvy informuje, aby návštěvníci přijeli o hodinu dříve, nicméně pro ně není zřízena čekárna. 27. Matrace v dezolátním stavu. 28. Buzení hlučným vnitřním rozhlasem. 29. Zkracování vycházek o 15 min denně. 30. Nefunkční odvětrávání na WC. 31. Vedro na celách. 32. Nemožnost se umýt po sportovních aktivitách. 33. Ve věznici není možné přijímat dietní stravu D2, i když je přiznaná lékařem. 34. Odsouzení starší 26 let nejsou cíleně přijímáni do učebního oboru Školského vzdělávacího střediska Všehrdy. 35. Zkracování návštěv odsouzených. 36. Vychovatel A. opožděně vydává poštu, odebírá z kilových balíčků věci pro sebe a nevhodně se chová k odsouzeným (neřešení problémů, nadávky). 37. Vychovatel B. vyhrožuje odsouzeným likvidací, fyzicky je napadá, hází po nich předměty. B. Průběh šetření Ve věci jsem s ohledem na svou zákonnou působnost zahájil šetření. Vzhledem k obecnosti jednotlivých stížnostních bodů a současně relativní závažnosti některých tvrzení stěžovatele bylo následně v kynšperské věznici provedeno mnou pověřenými pracovníky Kanceláře veřejného ochránce práv místní šetření (21. 3. 2012). Stěžovatelem uvedené výhrady byly v relevantních částech projednány s tehdy přítomným ekonomickým zástupcem ředitele věznice Ing. Bělíkem, [2] pověření pracovníci zdokumentovali oddíl B4 a společné části věznice, tvrzení stěžovatele konfrontovali s názory odsouzených na uvedeném oddílu. Rovněž byly pořízeny kopie dokumentace ke stížnostem pana X. na oddělení prevence a stížností a souvisejících písemností. Totožnou stížností pana X. se totiž zabývalo oddělení prevence a stížností ve věznici. Z vyřízení této stížnosti [3] se podává, že byla shledána jako nedůvodná ve všech bodech. K tomu, jakým způsobem věznice prošetřila stížnost pana X. v bodech zvýrazněných kurzívou, nemám výhrad. Dále jsem se proto zabýval pouze problematickými stížnostními body, které byly rovněž akcentovány ze strany odsouzených během místního šetření. C. Právní hodnocení 1. Na oddíle je k dispozici 5 záchodových mís a 4 pisoáry. K velikosti a umístění toalet věznice odkázala na technickou normu ČSN 73 4108. Co se týká samotného počtu toalet, stanoví pro ubytovací zařízení [4] § 44 odst. 5 vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, aby byla k dispozici jedna záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedna další záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle. Při zohlednění počtu umístěných (101 v době místního šetření) počet toalet a pisoárů vyhovuje normě, za předpokladu plné funkčnosti. V době místního šetření byly funkční pouze tři pisoáry, což považuji za nedostatečné. Nadto je nutné reflektovat, že výše uvedená norma se vztahuje na obecná ubytovací zařízení, přičemž tato nejsou běžně využívána k celodennímu obývání tak jako věznice. Ve vězeňských zařízeních je tedy četnost využívání toalet vyšší. 2. Umývárna odsouzených na oddíle je otevřena v pracovních dnech dle rozpisu užívání teplé vody na ubytovně odsouzených "B" v době 4:45-5:00, 6:30-7:00 hod. pro ranní hygienu a dále 19:30-20:00 hod. pro večerní hygienu. Přes víkend a státní svátky totožně vyjma prvního ranního (čtvrthodinového) intervalu. Mytí příborů je pak umožněno v intervalech 13:00-13:15 a 17:30-17:45 hod. Mimo uvedené je povoleno sprchování (teplou vodou) v pondělí a pátek mezi 18:30 a 19:00 hod. pro oddíl B4, nicméně na patře sprchy nejsou, za tímto účelem jsou odsouzení naváděni do přízemí, blíže viz bod 16. Mimo uvedené intervaly je umývárna nepřístupná. K dispozici je toliko jedno umyvadlo se studenou vodou u dveří vedoucích na toalety. Z uvedeného je při zohlednění počtu umístěných (101) zřejmé, že nemohou základní běžné hygienické úkony vykonávat všichni. [5] 3. Kapacita jídelny na patře oddílu B4 je 60 lidí. Dle časového rozvrhu dne pro nezaměstnané odsouzené (což je drtivá většina oddílu B4) je výdej oběda v pracovních dnech 12:00-12:30 hod. Nepochybně tedy při dané kapacitě jídelny dochází k jejímu přeplnění, kdy odsouzení s vydanou stravou stojí nad obsazenými stoly čekajíce, až předchozí odsouzení dojí. Tuto skutečnost potvrdili i odsouzení během místního šetření. Takové podmínky pro stravování odporují základním požadavkům na důstojnost a jsou v hrubém nepoměru ke standardům evropského vězeňství 21. století. Situaci je přitom možno vyřešit zpřístupněním kulturní místnosti v době vydávání stravy. Vůči kvalitě stravy odsouzení během místního šetření výhrady neuváděli. 5. V době místního šetření bylo na oddíle B4 umístěno 101 odsouzených (96 přítomno, 4 na eskortě, 1 na oddělení pro výkon kázeňských trestů), a to na osmi ložnicích. [6] Na jedné z ložnic byla mírně překročena minimální kapacita na jednoho odsouzeného (ložnice č. 408 - 2,94 m2 na osobu), prostor na jednoho odsouzeného počítáno průměrem všech 8 ložnic byl 3,24 m2. Prostorová plocha na jednoho odsouzeného je stanovena na 4 m2, přičemž umístit odsouzeného do ubytovací místnosti určené pro ubytování více odsouzených, v níž na něho připadne ubytovací plocha menší než 4 m2, lze pouze tehdy, jestliže celkový počet odsouzených vykonávajících trest ve věznicích téhož základního typu v rámci republiky překročí kapacitu věznic stanovenou tak, aby na jednoho odsouzeného připadala ubytovací plocha alespoň 4 m2. [7] Kapacita věznice v době šetření byla dle týdenního statistického hlášení na www.vscr.cz 862 odsouzených (při 4 m2 na osobu), skutečný stav byl 1135 odsouzených, naplněnost tedy 131,67 % kapacity. [8] Přičemž kapacita ostatních věznic s dozorovým oddělením byla rovněž překročena. Posuzované umístění odsouzených je tedy v souladu s řádem výkonu trestu. Leč se dá do značné míry pochybovat, zda naplňuje (při zohlednění ostatních podmínek), viz dále i požadavky normy vyšší právní síly, tedy zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. [9] Současně dodávám, že Evropský soud pro lidská práva konstatuje v případech, kdy ubytovací plocha na jednoho odsouzeného je menší než 3 m2 porušení čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (209/1992 Sb.) na straně žalovaného státu takřka automaticky. [10] 6. Dle vyjádření bývalého ředitele věznice (vyřízení stížnosti pana X. ze dne 12. 7. 2011) jsou všechny ložnice nekuřácké. Je však zřejmé, že jsou odsouzení nekuřáci (jako byl pan X.) vystaveni pasivnímu kouření (zvláště pak při nefunkční ventilaci v době šetření v kuřácké místnosti). Cigaretový kouř byl na oddíle patrný, a to nejen v kuřárně. V této souvislosti se nabízí otázka, zda by nebylo vhodné zřídit ve věznici s počtem odsouzených přes 1 000, všemi zařazenými do dozoru, nekuřácký oddíl. 9. Podle ustanovení § 17 odst. 4 ŘVTOS: "K udržování pořádku, čistoty a hygieny v ložnicích a dalších prostorách ubytoven se odsouzeným vydávají podle potřeby běžné čisticí a dezinfekční prostředky." Odsouzení během místního šetření uvedli, že dostávají na měsíc pouze 10 l jaru k provádění veškerých úklidových prací, což neodpovídá požadavkům citovaného ustanovení. V tomto bodě uvítám bližší vyjádření ze strany věznice. 10. V již zmiňovaném vyřízení stížnosti bývalý ředitel věznice uvedl, že okna odpovídají svému stáří, přičemž je naplánována obměna. Zde rovněž uvítám bližší vyjádření k realizaci obměny. 16. Z rozvrhu užívání teplé vody vyplývá, že odsouzení mají možnost na oddíle B4 osprchovat se v teplé vodě v pondělí a pátek mezi 18:30 a 19:00 hod. Sprchy jsou umístěny v přízemí budovy. V koupelně je 9 sprchových růžic. Odsouzení během místního šetření, stejně jako příslušníci z oddílu B4 (dle dokumentace z OPaS) vypověděli, že možnosti umýt se využívá nejvýše polovina odsouzených z oddílu, což vyvolává konflikty mezi odsouzenými v situaci, kdy musí sdílet ložnici s jinými odsouzenými, kteří tyto základní hygienické úkony neprovádí. Věznice argumentuje tím, že "možnosti sprchy využívá pouze polovina oddílu". Jinými slovy, že odsouzení se nesprchují o své vlastní vůli. Je však zřejmé, že uvedený interval je nedostatečný pro umytí se všemi, stěží by se stihli všichni vystřídat během půlhodinového intervalu (a to opět ani za předpokladu funkčnosti všech devíti sprch). V tomto ohledu považuji za reálnou verzi pana X., že sprchovat se chodí pouze jedinci, kteří si využití této možnosti dokáží "prosadit" mezi ostatními odsouzenými. 19. Věznice je podle aktuálního vnitřního předpisu [11] profilována jako výhradně dozorová. Podle ustanovení § 49 odst. 1 ŘVTOS: "Ve věznici s dohledem a věznici s dozorem nejsou užívány speciální stavebně-technické prostředky [12] ani ozbrojené stráže k zabránění útěku odsouzených. Kontrolou a dohledem nad činností odsouzených jsou pověřeni vychovatelé a ve věznici s dozorem též dozorci." Vnější oplocení věznice je osazeno i žiletkovým pletivem a ve věznici je přítomna mimo jiné i ozbrojená stráž, což je v rozporu s citovaným ustanovením. Nicméně je mi známo, že uvedený problém je systémového rázu, netýká se pouze věznice Kynšperk. V této souvislosti se proto obrátím na generálního ředitele VS ČR. Odsouzení, obdobně jako pan X., dále uváděli, že kromě vychovatele je při návštěvách přítomen i příslušník a v některých případech i se služebním psem. V tom spatřuji pochybení, neboť návštěvy v dozorové věznici se mají konat zpravidla bez dohledu zaměstnance VS, [13] tedy např. vychovatele (jinými slovy ne v přítomnosti příslušníka a zvláště ne se služebním psem). 25. Viz bod 1. 26. Na povolence k vykonání návštěvy stojí: "Návštěvy se konají pouze v době vyznačené na povolence. Ve dnech pondělí - pátek začínají v 7:30 hod., v sobotu v 8:00 hod. Ve vlastním zájmu se dostavte na hlavní vchod Věznice Kynšperk n. O. 30 minut před uvedeným začátkem návštěvy." Považuji za pochopitelné, že z organizačních důvodů je třeba se dostavit na návštěvu o něco dříve, než návštěva samotná začne (ověření totožnosti, osobní prohlídky, předvedení do návštěvní místnosti apod.). Podle ustanovení § 27 odst. 1 ŘVTOS: "Pro návštěvníky odsouzených je zřízena vhodně vybavená čekárna." Taková místnost ve věznici k dispozici není. Návštěvy jsou po "odbavení" na bráně naváděny přes střežený prostor do návštěvní místnosti. 29. Tento bod stížnosti pana X. věznice okomentovala sdělením, že ke krácení vycházek nedochází a dále že mělo dojít k navýšení doby vycházek z důvodu překročení kapacity (již uváděné vyřízení stížnosti ze dne 12. 7. 2011). V době místního šetření (21. 3. 2012) naopak odsouzení uvedli, že rozšířené vycházky (2 denně) byly nově zkráceny na původní četnost (tzn. jedna denně) a současně dochází k jejich dalšímu omezování, neboť za vycházku se považuje samotné navádění do vycházkových prostor, což společně s kontrolou odsouzených prostřednictvím bezpečnostního rámu zabere i několik desítek minut. Přitom podle ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, se odsouzeným zabezpečuje denně nejméně jednohodinová vycházka. Za dobu vycházky rozhodně nelze považovat samotné navádění do vycházkových prostor a úkony s tím spojené. Nad rámec stěžovatelem uvedených bodů během místního šetření odsouzení akcentovali další problém, a to s příjmem nárokových balíčků, které pokud mají vyšší hmotnost než zákonem povolených 5 kg, [14] jsou vráceny zpět odesílateli. Přitom vnitřní předpis stanoví: "V případě, že balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby přesahuje povolenou hmotnost, předají se odsouzenému věci pouze do hmotnosti 5 kg. Nepředaná část balíčku se vrátí na náklady odsouzeného odesílateli jako nová zásilka nebo se vrátí při návštěvě." [15] Byť jde v daném případě o doporučenou podobu vnitřního řádu, považuji takové znění za racionální a správné. D. Závěr Jakkoliv zohledňuji, že popisované problémy se týkají prostředí, v němž je vykonáván trest odnětí svobody, trvám na tom, že i v takovém prostředí musí být umožňovány a dodržovány základní hygienické a civilizační návyky. Rovněž je mi zřejmé, že řada problémů pramení z přeplněnosti věznice a současného nedostatku finančních prostředků, následkem čehož byla mimo jiné v roce 2010 přijata generálním ředitelem VS úsporná opatření. [16] V této souvislosti však považuji za vhodné odkázat na Doporučení R (99)22 Výboru ministrů členským státům Rady Evropy ohledně přeplněnosti vězeňských zařízení a nárůstu počtu vězněných osob, kde se uvádí, že v místech, kde k překročení kapacity zařízení dojde, by měl být kladen zvláštní důraz na zachování lidské důstojnosti, na povinnost vězeňské správy volit humánní a vstřícné zacházení a důraz na roli personálu věznice a účinných moderních řídicích přístupů. V souladu s Evropskými vězeňskými pravidly by měla být zvláštní pozornost věnována prostoru, který mají vězni k dispozici, hygieně a hygienickým zařízením, zajištění dostatečného množství vhodně připraveného jídla v odpovídající úpravě, zdravotnímu stavu vězněných osob a možnostem vycházek na čerstvém vzduchu. [17] Mám-li působit rovněž jako národní preventivní mechanismus [18] proti špatnému zacházení, [19] musím upozornit, že výše uvedené skutečnosti nasvědčují tomu, že shora popsané poměry výkonu trestu odnětí svobody na oddíle B4 kynšperské věznice při zohlednění kumulativního účinku [20] přeplněnosti, podmínek stravování odsouzených a obecně špatných hygienických podmínek naplňují definiční znaky špatného zacházení (ill-treatment). Po prostudování materiálu shromážděného k případu své šetření končím při konstatování pochybení na straně Věznice Kynšperk nad Ohří, které spatřuji ve špatných hygienických podmínkách odsouzených (body 1, 2, 5, 16, 25), nedůstojných stravovacích podmínkách (bod 3), přítomnosti služebních psů u návštěv (bod 19), nezajištění čekárny pro návštěvy (bod 26), omezování doby vycházek (bod 29) a rovněž v nepřiměřeně restriktivním přístupu k nárokovým balíčkům (poslední odstavec části C). Podle § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, se obracím na současného ředitele věznice plk. Mgr. Klappera, aby se k mým závěrům ve lhůtě 30 dnů od doručení této zprávy vyjádřil. Jeho vyjádření bude podkladem pro mé závěrečné stanovisko ve věci. Současně žádám ředitele věznice o bližší vyjádření k bodům 6, 9, a 10, tak jak bylo naznačeno v části C. Průběžnou zprávu o výsledku šetření obdrží rovněž stěžovatel. JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý veřejný ochránce práv[1] Vyhl. č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. [2] V době místního šetření nebyl přítomen tehdejší ředitel věznice, ani 1. zástupce ředitele. [3] Písemnost ze dne 12. 7. 2011, č.j. VS 18/2011-27/St/010. [4] Pozn.: Vězeňská zařízení zvláštní právní úpravu nemají. [5] Při zohlednění 9 umyvadel na umývárně vychází na jednoho odsouzeného ráno teoreticky 4 minuty, večerní interval pro vykonání hygieny je o třetinu kratší, odsouzený tedy má na vykonání hygieny 2.67 minuty. [6] Ložnice č. 404 (12 odsouzených), č. 406 (12), č. 407 (11), č. 408 (13), č. 409 (11), č. 410 (12), č. 411 (12) a č. 412 (13). [7] Ustanovení § 17 odst. 6 vyhl. č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. [8] Současná kapacita věznice (ke dni 23. 10. 2012) je stejná, tedy 862 odsouzených (při 4 m2 na osobu), stav 1 071, naplněnost 124,25 % kapacity. [9] Zejm. ustanovení § 2 odst. 1 uvedeného zákona: "Trest může být vykonáván jen takovým způsobem, který respektuje důstojnost osobnosti odsouzeného..." [10] Viz zejm. rozhodnutí senátu ESLP ve věci Orchowski v. Poland ze dne 22. 10. 2009, stížnost č. 17885/04, § 123: "...all situations in which a detainee is deprived of the minimum of 3 m² of personal space inside his or her cell, will be regarded as creating a strong indication that Article 3 of the Convention has been violated." [11] NGŘ 31/2012. Stejná profilace byla stanovena podle NGŘ účinného v době místního šetření (NGŘ č. 33/2011). [12] Speciálně stavebně-technické prostředky definuje § 13 odst. 3 NGŘ č. 11/2006 o vězeňské a justiční stráži: "Ve střežených objektech mohou být též použity i speciální stavebně-technické prostředky, jako např. systémy pevných a pohyblivých ocelových, drátěných a jiných překážek, doplňující vnější okenní zábrany, další zajištění slabých a nebezpečných míst a oplocení ze žiletkového pletiva." [13] Ustanovení § 52 odst. 8 ŘVTOS. [14] Ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. [15] Ustanovení čl. 17 odst. 4, Příloha 2, NGŘ 4/2011, kterým se stanoví zásady pro zpracování a vydání vnitřního řádu věznice pro obviněné a vnitřního řádu věznice pro odsouzené. [16] Pokyn č. 8/2010 o opatřeních k minimalizaci nákladů na spotřebu energií při realizaci práv vězněných osob. [17] Viz zejm. část II. přílohy k doporučení, bod 7. [18] http://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omezenych-na-svobode/provadeni-navstev-zarizeni/narodni-preventivni-mechanismus/ (cit. dne 22. 10. 2012). [19] Definice špatného zacházení dostupná na: http://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omezenych-na-svobode/provadeni-navstev-zarizeni/co-je-spatne-zachazeni/ (cit dne 22. 10. 2012). [20] Koncept kumulativního účinku použil Evropský soud pro lidská práva poprvé v rozhodnutí senátu ve věci Dougoz v. Greece, ze dne 6. 3. 2001, stížnost č. 40907/98, § 46 a následující. Od té doby je pravidelně používá při hodnocení podmínek v detenčních zařízeních, jako jsou např. věznice.