Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 2280/2017/VOP/JCZ Č. j.: KVOP-16339/2018 Brno 17. dubna 2018 Závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci nesprávné úřední praxe a nečinnosti stavebního úřadu v Hostivici A. Závěry šetření Dne 7. 11. 2017 jsem vydal zprávu o šetření podnětu p. A, bytem xxx, právně zastoupené Mgr. B, advokátem se sídlem yyy (dále "stěžovatelka"), kterým namítla protiprávní postupy (nečinnost, nevyrozumívání o úkonech v řízení, nedoručování písemnosti do datové schránky, ignorování podání stěžovatelky včetně odvolání či podnětů k provedení stavebního dozoru) stavebního úřadu Městského úřadu Hostivice v několika řízeních, ve kterých je účastníkem. Konkrétně se mělo jednat o řízení sp. zn. SÚ-02578/16-Šan, S-SÚ-04376/16-Šan, SÚ-02534/16-Šan, S-SÚ-02579/16-Šan týkající se "relaxačního centra xxx" na pozemku parc. č. W v k.ú. XY, "odstranění stavby garáže, skladu" na pozemku parc. č. X v k. ú. H a "umístění stavby oplocení" pozemků parc. č. Y a Z v k.ú. XY. Šetřením jsem dospěl k závěru, že stavební úřad Městského úřadu Hostivice (dále "stavební úřad") je v řízeních dotýkajících se nemovitostí stěžovatelky v k. ú. XY nečinný, resp. že z údajů doložených stěžovatelkou nezbývá než dovozovat minimálně nepřiměřenou délku jím vedených řízení. Vytkl jsem v té souvislosti, že šetřený Městský úřad Hostivice protiprávně nereaguje na mé výzvy (ostatně ani na výzvy nadřízeného krajského úřadu) tak, abych mohl na základě poskytnutých písemných podkladů aktuální stav řízení reálně ověřit. K tomu jsem poznamenal, že negativní zkušenost s postupy (nečinností i dalšími nezákonnostmi) stavebního úřadu Hostivice učinil veřejný ochránce práv opakovaně již v minulosti v rámci svých šetření na základě podnětů jednotlivých stěžovatelů. V tomto směru tak jde jen o další potvrzení nesprávné úřední praxe a dlouhodobě špatných zkušeností veřejného ochránce práv s činností stavebního úřadu Hostivice. [1] V případech, s nimiž se na mě stěžovatelé obrátili, přitom docházelo k porušování zákona i v dalších jimi tvrzených procesních aspektech (chaos ve spisové agendě, nevstřícnost, nepostupování opravných prostředků nadřízenému orgánu, neumožnění pořizování kopií). V minulosti ochránce také již opakovaně přistoupil k realizaci sankce ve smyslu § 20 odst. 2 písm. b) zákona o veřejném ochránci práv [2] v podobě zveřejnění nečinnosti úřadu, v druhém případě včetně sdělení jména a příjmení osoby oprávněné jednat jménem úřadu - vedoucího stavebního úřadu Ing. Vojtěcha Budila (tiskové zprávy z 11. 10. 2013 [3], resp. 21. 5. 2015 [4]), čímž vyčerpal možnosti, které mu k nápravě zákon svěřuje. Z výsledků mého šetření dále vyplynulo, že Krajský úřad Středočeského kraje (dále "krajský úřad"), na který se stěžovatelka také obracela, neadekvátně plnil svoji roli instančně nadřízeného dohledového orgánu, když stěžovatelkou namítané nečinnosti stavebního úřadu Hostivice svými postupy nejenže aktivně nezamezil, ale naopak svým celkově liknavým přístupem dlouhodobou systémovou nečinnost tohoto úřadu fakticky toleruje, a tím ve výsledku i nevhodně legitimizuje (absence kontrol a ukládaných opatření k nápravě). Uvedl jsem k tomu, že kroky krajského úřadu jako nadřízeného správního orgánu v jednotlivých řízeních [pouhé výzvy k poskytnutí součinnosti, opakované příkazy ve smyslu § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu [5]] se ukazují v případě stavebního úřadu Hostivice jako zcela neefektivní a k nějaké zřetelné snaze o koncepční nápravu nečinnosti stavebního úřadu Hostivice dlouhodobě nedochází. Se shledanými nedostatky jsem seznámil Městský úřad Hostivice a Krajský úřad Středočeského kraje, na vědomí jsem zprávu se svými zjištěními zaslal Ministerstvu pro místní rozvoj. Současně jsem úřady vyzval, aby mě informovaly, jaké kroky ke zjednání nápravy přijaly. B. Vyjádření úřadů Ministerstvo pro místní rozvoj (dále také "MMR") dopisem ministryně Ing. Karly Šlechtové ze dne 1. 12. 2017 [6] sdělilo, že není v pozici nadřízeného správního orgánu vůči stavebnímu úřadu a nepřísluší mu činit opatření proti případné nečinnosti. MMR také neeviduje žádné podání ve věci specifikovaných řízení, nedisponuje proto žádnými relevantními podklady, na jejichž základě by bylo z jeho strany možné objektivně posoudit, zda stavební úřad Hostivice v řízeních nepostupuje v souladu s právními předpisy, je nečinný, resp. zda krajský úřad účinně neřeší namítanou nečinnost a nezabývá se podnětem stěžovatelky k provedení stavebního dozoru. K tomu MMR uvedlo, že pokud se výzvy krajského úřadu k poskytnutí součinnosti a následné příkazy dle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu vůči stavebnímu úřadu minuly účinkem, měl krajský úřad k dispozici další prostředky vedoucí k nápravě věci, a to v podobě učinění opatření dle § 80 odst. 4 písm. b) až d) správního řádu, resp. v případě otálení stavebního úřadu s předložením odvolání stěžovatelky v důrazném projednání nečinnosti stavebního úřadu s tajemníkem Městského úřadu Hostivice [který dle § 110 odst. 4 písm. a) zákona o obcích zajišťuje výkon přenesené působnosti a který současně dle písm. d) citovaného ustanovení zákona plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu] a ve výzvě k zajištění bezodkladné nápravy ve věci. MMR se zřetelem k závěrům mého šetření v uvedené věci podotklo, že je v kompetenci krajského úřadu (který dle § 129 odst. 1 zákona o obcích kontroluje výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí) provést kontrolu výkonu přenesené působnosti stavebního úřadu Hostivice z pohledu, zda tento orgán obce při výkonu přenesené působnosti na úseku územního rozhodování a stavebního řádu dodržuje právní předpisy vztahující se k uvedenému úseku a stanovit opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou včetně určení lhůt k nápravě. Krajský úřad Středočeského kraje dopisem JUDr. Jiřího Holuba, pověřeného výkonem činnosti ředitele krajského úřadu, ze dne 12. 12. 2017 [7] sdělil, že k předložení písemností ve věci byl stavební úřad krajským úřadem opakovaně vyzván, a to opatřeními ze dne 5. 5. 2017, 31. 8. 2017 a 7. 12. 2017. Jestliže tedy stavební úřad není schopen krajskému úřadu požadované spisy předložit, nelze je ani zkontrolovat, lhostejno zda v budově krajského úřadu, nebo v rámci kontroly u stavebního úřadu (zde krajský úřad "nevidí žádný podstatný rozdíl"). Krajský úřad podotkl, že může jakékoli úkony ve vztahu k řízením, které jsou předmětem mého šetření, činit až poté, co obdrží kompletní spisový materiál, dokud se tak nestane, bude krajský úřad opakovaně vyzývat stavební úřad k jeho předložení. Městský úřad Hostivice je pro krajský úřad jedním ze 105 podřízených stavebních úřadů s tím, že podle jeho zkušeností dlouhodobé nedodržování zákonných lhůt při vyřizování spisů je obvykle důsledkem špatné personální situace stavebních úřadů, což je dle sdělení krajského úřadu problém chronický a konkrétně v okolí Prahy je personální situace některých stavebních úřadů kritická. Dle přesvědčení krajského úřadu tento problém se týká finančních priorit vlády a na úrovni krajů jej řešit nelze. Za Městský úřad Hostivice jsem byl vyrozuměn dopisem starosty (bez připojení relevantních písemností) Jaroslava Kratochvíla, ze dne 13. 12. 2017. [8] Starosta byl informován vedoucím stavebního úřadu Ing. Budilem, že se ve zmíněné záležitosti nejedná o nečinnost stavebního úřadu a délka řízení byla způsobena nedodáním kompletní projektové dokumentace ze strany stavebníka (p. A). Starosta uvedl, že pokud by následně byla nečinnost stavebního úřadu prokázána, tak dle tajemnice městského úřadu Ing. Štětinové dojde ke snížení osobního ohodnocení vedoucímu stavebního úřadu. Dále mi bylo zasláno již jen sdělení stavebního úřadu (bez konkrétních písemných podkladů) ze dne 20. 11. 2017, [9] v němž se uvádí, že stavební úřad zahájil dne 13. 4. 2016, pod č. j. SÚ-02578/1/16-Šan, řízení o nařízení odstranění části stavby "Relaxační centrum xxx", toto řízení dne 1. 6. 2016 přerušil a vyzval stavebníka k doplnění projektové dokumentace, stanovisek dotčených orgánů státní správy a vlastníků technické a dopravní infrastruktury. Ke svým dalším postupům (zbylá řízení zpochybňovaná stěžovatelkou) se stavební úřad nevyjádřil a ani k nim nedoložil podklady. Dle sdělení stavebního úřadu byla dne 10. 11. 2017 dodána projektová dokumentace pod č. j. 21451/17/SÚ k již zahájenému řízení o změně stavby před dokončením a o dodatečném povolení části stavby "Relaxační centrum xxx" provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem. Dle vyjádření stavebního úřadu je tak zřejmé, že není nečinný a nepřiměřená délka řízení jde na vrub stavebníka, resp. autorizované osoby zpracovávající projektovou dokumentaci. C. Závěrečné hodnocení Odpovědi šetřených úřadů vnímám jako nedostatečné, mimo jiné vzhledem k tomu, že účinnou systémovou změnu neavizují. S ohledem na nepřijetí adekvátních opatření k nápravě vydávám toto své závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Součástí stanoviska je návrh opatření k nápravě. Ke shora uvedeným doplňujícím vyjádřením stavebního úřadu a krajského úřadu dodávám, že nepřinášejí žádné relevantní zdůvodnění, proč není stavebním úřadem dlouhodobě v řízeních konáno v souladu s právem. Nezbývá mi proto než zopakovat, že k základním zásadám činnosti správních orgánů patří zásada vyřízení věci bez zbytečných průtahů (§ 6 správního řádu), která je dále promítnuta v ustanoveních § 71 a § 80 správního řádu. Stavební úřad je povinen vyřídit věc bez zbytečných průtahů a ve lhůtách stanovených zákonem rozhodnout, což se neděje. Zásada rychlosti řízení má nejen zákonný, ale i ústavní rozměr, kdy podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, mimo jiné, na to, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je pro posuzování nepřiměřené délky řízení nerozhodné, zda jsou případné průtahy v řízení způsobovány subjektivním faktorem stojícím na straně orgánu veřejné moci (jednání, resp. opomenutí oprávněných úředních osob) nebo objektivním faktorem spočívajícím v počtu napadlých věcí, v nedostatečném personálním obsazení či v nedostatečném administrativním a technickém zázemí. Z hlediska postavení jednotlivce není v zásadě významné, jaké příčiny vedly ke stavu, že o jeho věci není rozhodováno v přiměřené době (dostatečně rychle). Ani přetíženost správního orgánu nemůže jít k tíži jednotlivce. Zarážející je, že i přes moji opakovanou intervenci a kritiku stavebního úřadu Hostivice nedochází k žádnému posunu a v nesprávné úřední praxi je pokračováno, přičemž není přijato ze strany úřadů ani žádné adekvátní opatření k nápravě. To je zcela nezákonný stav a je v příkrém rozporu s principy dobré správy, nad nimiž mám dohlížet. Alarmující pak je, že daného stavu si je krajský úřad plně vědom a sám jej hodnotí jako chronický a týkající se většího množství jemu instančně podřízených úřadů. Jakkoliv na úseku veřejného stavebního práva vnímám celkově neuspokojivou personální situaci napříč celou republikou, nemohu ze své pozice tuto záležitost tolerovat a bez dalšího přehlížet, zejména pak u kauz a postupů správních orgánů, jako je tomu u posuzovaného případu. V tomto směru dále kriticky vnímám, že ačkoli krajský úřad deklaruje, že je problém z jeho pozice neřešitelný (s čímž se nicméně ne zcela ztotožňuji, neboť kupříkladu řádné vedení spisové služby včetně spisových přehledů, včasné doručování či postupování spisů, by s deficity personálního charakteru na stavebních úřadech mělo souviset spíše jen okrajově), neseznámil s ním ani MMR jako ústřední orgán státní správy na daném úseku a neřeší jej ve spolupráci s ministryní pro místní rozvoj, která je členkou vlády. Naopak z poskytnutého vyjádření MMR mi vyplynulo, že není s plošným nerespektováním právní úpravy stavebními úřady v okolí Prahy jakkoli seznámeno, a to zřejmě ani z vlastní kontrolní činnosti na krajském úřadě. V kontextu daných okolností pak znovu vyvstává otázka, nakolik efektivně a důsledně je vůbec prováděna nezbytná kontrola výkonu přenesené působnosti ze strany krajského úřadu, jakož i Ministerstva pro místní rozvoj (ve vztahu ke krajskému úřadu). Očekával bych v tomto ohledu, že pravidelné kontroly, jejichž provedení mi bylo avizováno, mimo jiné, v reakci na moje předchozí šetření, se zaměří [i vzhledem k dosavadním zkušenostem krajského úřadu s (ne)činností stavebního úřadu Hostivice a (ne)plněním ukládaných opatření] právě i na otázky týkající se dlouhodobé nečinnosti stavebního úřadu ve vybraných kauzách a budou směřovat k účinnému řešení. Nic takového se však zjevně neděje a nečinnost a další problematické jevy v činnosti stavebního úřadu Hostivice přetrvávají. Krom toho jsem přesvědčen, že vedle pravidelných kontrol v obdobných případech nutno zařadit do rejstříku úřadů bezpochyby i prostředky další, včetně kontrol mimořádných - tj. kontrol ad hoc (v podobě mnou v minulosti již navrženého projednání záležitosti na místě, tj. na stavebním úřadu Hostivice), které mohou být účinnějším nástrojem jak přimět prvostupňový stavební úřad k postupům v souladu se zákonem, než je kupř. pouhé telefonické projednání či písemné výzvy. Ostatně ve svém vyjádření, jež mi k problematice zaslalo, k tomu výslovně nabádá i MMR. Připomínám, že jsem žádal krajský úřad již v minulosti (např. dopisem z 27. 2. 2014 sp. zn. 8123/2012/VOP/JCZ) v tomto směru o zaslání výsledků jeho kontrolní činnosti na stavebním úřadu v Hostivici z posledních let (tehdy 2012 a 2013), včetně uložených opatření k nápravě, nicméně ze strany krajského úřad jsem se žádné reakce nedočkal. D. Opatření k nápravě Se zřetelem k výše uvedenému navrhuji s odkazem na ustanovení § 18 odst. 2 a § 19 zákona o veřejném ochránci práv jako opatření k nápravě následující. Městskému úřadu Hostivice, stavebnímu úřadu, ukládám neprodleně a řádně dokončit a příslušným rozhodnutím uzavřít veškerá vedená řízení pod sp. zn. SÚ-02578/16-Šan, S-SÚ-04376/16-Šan, SÚ-02534/16-Šan, S-SÚ-02579/16-Šan týkající se staveb "relaxačního centra xxx" na pozemku parc. č. W v k.ú. XY, "odstranění stavby garáže, skladu" na pozemku parc. č. X v k. ú. H a "umístění stavby oplocení" pozemků parc. č. Y a Z v k.ú. XY. V tomto ohledu po Městském úřadu Hostivice požaduji, aby mě o postupech stavebního úřadu informoval zasláním fotokopií vydaných písemností včetně dokladů o doručení. Od starosty, který dle § 109 zákona o obcích stojí v čele obecního úřadu (ve smyslu § 110 odst. 2 cit. zákona je starostovi odpovědná za plnění úkolů obecního úřadu v přenesené působnosti tajemnice) očekávám v souladu s obsahem vyjádření, jež mi poskytl, informaci o přijetí konkrétních opatření vůči jednotlivým pracovníkům úřadu, u nichž se postupy nadřízeného orgánu prokáže (viz níže), že v řízeních pochybili. Krajskému úřadu Středočeského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ukládám, aby činnost stavebního úřadu Hostivice bezodkladně podrobil důslednému dohledu a předešel opakování shledaných nedostatků v jeho postupech do budoucna (otázky řádného vedení spisové služby, včetně spisových přehledů, včasného doručování, postupování spisů apod.). Krajský úřad tak i v návaznosti na sdělení MMR zavazuji provést kontrolu výkonu přenesené působnosti stavebního úřadu Hostivice (ve smyslu § 129 odst. 1 zákona o obcích), za to pohledu, zda tento orgán obce při výkonu přenesené působnosti na úseku stavebního řádu dodržuje právní předpisy vztahující se k uvedenému úseku, a stanovit opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou včetně určení lhůt k nápravě. V tomto ohledu také opětovně žádám krajský úřad o zaslání výsledků jeho kontrolní činnosti na stavebním úřadu v Hostivici mezi roky 2012 až 2017, jakož i o zaslání aktuálních zjištění včetně uložených opatření k nápravě. Závěrečné stanovisko zasílám Městskému úřadu Hostivice a Krajskému úřadu Středočeského kraje a žádám, aby mi v souladu se zákonem o veřejném ochránci práv sdělily, jak jsou navržená opatření k nápravě plněna. Odpověď očekávám v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení tohoto stanoviska. Stanovisko zasílám v souladu s § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv stěžovateli. Na vědomí zasílám své závěrečné stanovisko Ministerstvu pro místní rozvoj. Pokud úřad nepřijme navržená opatření k nápravě nebo provedená opatření nebudu považovat za dostatečná, podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv vyrozumím nadřízený úřad, případně mohu o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jmen osob oprávněných jednat jménem úřadu. JUDr. Stanislav Křeček v. r. zástupce veřejné ochránkyně práv (stanovisko je opatřeno elektronickým podpisem) [1] Předchozí zjištění veřejného ochránce práv dohledatelná kupř. pod sp. zn. 1951/2010/VOP, 108/2015/PDCJ: Veřejný ochránce práv [on-line]. Brno: (c) Kancelář veřejného ochránce práv [vid. 27. 3. 2018]. Dostupné z: www.ochrance.cz. Path: ESO - evidence stanovisek ochránce. [2] Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. [3] https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2013/sankce-proti-mestskemu-uradu-hostivice-a-krajskemu-uradu-stredoceskeho-kraje-pro-pretrva/. [4] https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2015/sankce-stavebni-urad-v-hostivicich-je-opet-necinny/. [5] Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. [6] Č. j. MMR-47331/2017-83. [7] Č. j. 137019/2017/KUSK. [8] Č. j. 23961/17/Sekr. [9] Č. j. 22617/17/SÚ.