Právní věty

Text dokumentu

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 24. září 2012 Sp. zn.: 3881/2012/VOP/AV Vážený pane B., obdržel jsem vyjádření vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek Kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR v Kolíně k závěrům mého šetření ve věci Vašeho podnětu. Dovolte mi, abych Vás s tímto vyjádřením seznámil a informoval Vás o opatřeních k nápravě, která úřad na základě mého šetření přijal. Z vyjádření vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek vyplynulo, že Vaše manželka byla jako příjemkyně rodičovského příspěvku dne 14. 5. 2012 vyzvána, aby doložila doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci Evropské unie, dotazník pro určení státu bydliště pro účely aplikace koordinačních opatření Evropské unie a potvrzení o trvání pracovního poměru. Z dokladů, které měl úřad k dispozici, bylo patrné, že jste výdělečně činný v České republice (na základě pracovní smlouvy). Příslušná pracovnice měla prověřit pouze skutečnost, že Vám stále trvá pracovní poměr. Omylem či z nepozornosti zde však uvedla, že je třeba doložit i bydliště v České republice. Následně po předložení dokladů bylo zjištěno, že jste ukončil pracovní poměr a začal jste vykonávat výdělečnou činnost. Tato skutečnost nebyla úřadu v zákonné lhůtě oznámena, z tohoto důvodu byla zaslána dne 31. 5. 2012 další výzva, neboť nebylo zřejmé, zda výkon samostatné výdělečné činnosti navazoval na výkon zaměstnání. Pokud by tomu tak nebylo, rozhodující pro stanovení kompetentního státu by bylo bydliště rodiny. Úřad práce ČR se tak částečně ztotožnil se závěry mého šetření, a sice s tím, že požadavek na doložení bydliště v daném případě nebyl oprávněný. Pracovnice Úřadu práce ČR tento požadavek ve výzvě uvedla z nepozornosti či omylem. Vzhledem k tomu, že jste osvědčil výkon výdělečné činnosti, bylo jakékoliv požadování dalších údajů od Vaší manželky za účelem posouzení trvání nároku na dávku podle právních předpisů České republiky nadbytečné. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Nařízení"), platí, že v případě rodinného příslušníka osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost v členském státu Evropské unie se příslušnost k právním předpisům určuje dle místa výkonu samostatné výdělečné činnosti otce dítěte jakožto živitele rodiny, nikoliv dle místa bydliště. Prohlášení o bydlišti společně posuzovaných osob v daném případě je možné požadovat pouze za účelem zjištění, zda nepřichází v úvahu poskytnutí "doplatku" dávky z jiného členského státu.[2] Pokud se úřad dozvěděl, že došlo ke změně Vaší výdělečné činnosti, měl primárně zjišťovat, zda výdělečná činnost nadále trvá a zda výkon samostatné výdělečné činnosti navazuje na výkon zaměstnání. Teprve při nesplnění této podmínky bylo možné vyžadovat předložení dalších dokladů za účelem ověření skutečného bydliště osob. Správní orgán I. stupně tak překročil svá oprávnění, pokud žádal k ověření pobytu na území ČR další doklady - např. potvrzení od lékaře, nájemní smlouvu, doklad o vedení účtu apod. Na základě mého šetření ve Vaší záležitosti byly všechny pracovnice referátu státní sociální podpory seznámeny se závěry mého šetření a poučeny o správném postupu. Z vyjádření vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek Krajské pobočky Úřadu práce ČR v Příbrami rovněž vyplynulo, že s cílem eliminovat podobné případy probíhají v současné době v celém kraji řídící kontroly v oblasti nepojistných sociálních dávek. Nadále však trvám na svém stanovisku ohledně provádění kontroly skutečností rozhodných pro nárok na dávku. Z vyjádření vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek Kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR v Kolíně je dále zřejmé, že u dávek přiznaných na základě koordinačních nařízení Evropské unie jsou prováděny kontroly za účelem předcházení případným přeplatkům na dávce vzhledem k tomu, že vymáhání přeplatků v rámci Evropské unie je velmi problematické. U dávek přiznaných pouze podle národního předpisu probíhají kontroly, pokud se vyskytnou skutečnosti, které je třeba prověřit. V této souvislosti jsem v dopisu adresovaném ředitelce příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR opětovně zdůraznil nutnost zacházet s migrujícími pracovníky stejným způsobem jako s občany České republiky, příjemci českého rodičovského příspěvku. Kontrola by tak měla být realizována až tehdy, zjistí-li úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že nárok na dávku zanikl, nebo že dávka náleží v jiné výši. Dodržování rovného přístupu v těchto případech budu i nadále na základě individuálních podnětů sledovat. Vážený pane B., vzhledem k tomu, že pracovnice referátu státní sociální podpory byly dle vyjádření vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek Kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR v Kolíně s výsledky mého šetření seznámeny a o správném postupu poučeny, a výplata rodičovského příspěvku nadále probíhá, nebudu již v této věci vyžadovat další opatření k nápravě. Z výše uvedených důvodů jsem se rozhodl Vaši záležitost v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, uzavřít. Závěrem mi nicméně dovolte uvést, že z důvodu nesprávného úředního postupu krajské pobočky Úřadu práce ČR ve Vaší záležitosti můžete žádat o přiznání odškodnění (tj. náhrady škody a přiměřeného zadostiučinění) v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že Vám v důsledku nesprávného postupu krajské pobočky Úřadu práce ČR vznikla škoda, můžete se obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí se žádostí o náhradu škody. Její výši je ovšem třeba doložit a prokázat (můžete žádat například náhradu nákladů účelně vynaložených na nápravu nesprávného úředního postupu). Dále máte možnost podat Ministerstvu práce a sociálních věcí žádost o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z důvodu nesprávného postupu úřadu. Žádat o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu je možné bez ohledu na to, zda byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Nemajetkovou újmu není třeba prokazovat, postačí tvrzení, v čem spatřujete újmu způsobenou v souvislosti s nesprávným úředním postupem. Jako inspirace Vám může posloužit přiložený formulář, jenž byl vypracován pro účely žádosti o přiměřené zadostiučinění z důvodu nečinnosti správního orgánu. V minulosti jsem také zformuloval určité zásady, podle kterých by žádosti o odškodnění měly být vyřizovány. Jejich znění (Desatero dobré praxe pro posouzení žádostí o odškodnění) Vám zasílám v příloze. Pokud byste se rozhodl žádost o přiměřené zadostiučinění podat a Ministerstvo práce a sociálních věcí by ji nevyřídilo v souladu s přiloženými zásadami, můžete se na mě obrátit s novým podnětem. Zároveň si Vás dovoluji informovat, že nemohu přezkoumat výši přiznaného odškodnění, k tomu je oprávněn pouze soud. V případě potřeby upřesnění výše uvedených informací můžete kontaktovat pověřenou zaměstnankyni Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. Andreu Vašíčkovou na tel. č. 542 542 331. S pozdravem JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. [1] Čl. 68 odst. 1 písm. a) Nařízení.