Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 1959/2016/VOP/JS Brno 4. srpna 2016 Zpráva o šetření z vlastní iniciativy ve věci výkonu veřejného opatrovnictví paní A. Dne 3. března 2016 jsem obdržela podání ve věci opatrovnictví paní A. vykonávaného Statutárním městem Brnem (městská část.). Podání poukazovalo na možná pochybení veřejného opatrovníka při hájení zájmů paní A., zejména v oblasti nakládání s jejím majetkem. Paní A. je majitelkou ideální poloviny nemovitosti[1] nemalé hodnoty, vyvstala tak otázka, zda opatrovník při správě a případných dispozicích s nemovitostí dostatečně reflektuje její zájmy a zda s nimi jedná v souladu. Výše uvedené podání přitom učinila osoba, která nebyla osobou oprávněnou ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, rozhodla jsem se proto jednat v souladu s § 9 písm. d) téhož zákona a zahájila jsem šetření výkonu veřejného opatrovnictví paní A. z vlastní iniciativy. O mém záměru šetřit výkon opatrovnictví byla informována i paní A., která tak měla možnost se k věci vyjádřit. A. Předmět a výsledek šetření Cílem mého šetření bylo prověřit, zda se veřejný opatrovník nedopustil pochybení při plnění jeho povinností a ve výše nastíněné oblasti nekonal v rozporu se zájmy paní A. V rámci místního šetření na Úřadu městské části X. hovořili pověření zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv Mgr. et. Mgr. Romana Jakešová a Mgr. Jan Stejskal, Ph.D. (dále jen zaměstnanci Kanceláře), s paní C., pracovnicí pověřenou výkonem veřejného opatrovnictví paní A. a zároveň vedoucí sociálního oddělení. Místnímu šetření byla přítomna i paní D., právnička Úřadu městské části X. Veřejný opatrovník byl požádán, aby se vyjádřil k šetřeným oblastem výkonu opatrovnictví, především ke správě vlastnického podílu na nemovitosti, k profitu z případného pronájmu nemovitosti a tomu, jak se zisk promítá do hospodaření s majetkem opatrované, k případnému záměru prodat podíl na nemovitosti a také tomu, jakým způsobem se na rozhodování o nakládání s majetkem podílí sama paní A. Dále byl opatrovník požádán, aby se vyjádřil k příjmům a výdajům opatrované a ke způsobu krytí jejích osobních potřeb. V obecné rovině se zaměstnanci Kanceláře dotázali na životní situaci paní A. a vyžádala jsem si kopii příslušného rozhodnutí o omezení svéprávnosti paní A., soudního rozhodnutí o ustanovení Statutárního města Brna opatrovníkem i kopii pověření paní C. výkonem veřejného opatrovnictví. Součástí místního šetření bylo také setkání s paní A. v domově pro osoby se zdravotním postižením E. Zařízení mi při šetření výkonu opatrovnictví poskytlo součinnost a zaměstnanci Kanceláře měli příležitost vyslechnout preference paní A. ohledně nakládání s danou nemovitostí a zároveň možností jí poskytnout informace k povaze šetření výkonu opatrovnictví. B. Skutková zjištění Z dokumentace vedené opatrovníkem k výkonu opatrovnictví a z vyjádření opatrovníka vyplynuly následující skutečnosti. Paní A., narozená xxx, byla omezena ve způsobilosti k právním úkonům rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. listopadu 2007[2], přičemž aktuálně je omezena ve svéprávnosti rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2015[3]. Rozsah omezení je přitom poměrně široký[4] a dle odůvodnění rozsudku reflektuje zdravotní postižení paní A., konkrétně lehkou mentální retardaci[5], která je podle znaleckého posudku duševní poruchou trvalou a léčbou neovlivnitelnou. Současnou situaci paní A. přitom ovlivnila složitá rodinná konstelace, kdy nikdo z příbuzných nemohl být dle názoru soudu jmenován soukromým opatrovníkem[6], která vyústila mimo jiné v to, že ačkoliv byla paní A. omezena ve způsobilosti k právním úkonům v listopadu 2007, opatrovník jí byl ustanoven až v červenci roku 2010.[7] Ze strany rodinných příslušníků byly nadto využity opravné prostředky, stávající opatrovník se tak ujal výkonu opatrovnictví až začátkem roku 2011; od této doby vykonává opatrovnictví kontinuálně. Po převzetí výkonu opatrovnictví se stávající opatrovník dozvěděl o uzavření kupní smlouvy, kterou paní A. převedla svou ideální polovinu nemovitostí na pana Ch. I.[8], a v květnu 2011 podal návrh na prohlášení neplatnosti této smlouvy, jakož i návrh na zavedení vázanosti výplat z vkladní knížky, na které je uložena kupní cena za nemovitost, na souhlas opatrovníka. Se zajištěním finančních prostředků ve výši 1.500.000 Kč i s návrhem na určení neplatnosti kupní smlouvy opatrovník uspěl, a od září 2013 proto paní A. opět vlastní ideální polovinu nemovitosti na adrese Y. V rodinném domě na výše uvedené adrese paní A. dlouhodobě nebydlí. Od roku 2010 využívala zařízení sociálních služeb J., od srpna 2015 žije v domově pro osoby se zdravotním postižením E. na adrese EEE, kde má v rámci tříleté smlouvy zajištěno ubytování, stravu a další služby. Opatrovník s poskytovateli sociálních služeb spolupracuje, se souhlasem paní A. jí například prostřednictvím sociální pracovnice vydával zákonný 15% zůstatek z důchodu pro osobní potřebu. Aktuálně si paní A. sama složenkou hradí služby poskytované zařízením a také úhradu za mobilní telefon. Zbylou 15% hotovost z invalidního důchodu ve výši 8.589 Kč, tj. částku 1.288 Kč, pak postupně vybírá od opatrovníka a používá k úhradě drobných nákupů (hygienické potřeby, káva apod.). Podle sdělení opatrovníka si příležitostně kupuje i oblečení, na které jí však finančně přispívá otec nebo rodina I. V zařízení E. tráví paní A. většinu času a podle vyjádření opatrovníka je tam spokojená - stejně vyznělo i osobní setkání s paní A. přímo v zařízení. Paní A. sama pravidelně dochází do kostela a prochází se po městě, příležitostně jde na procházku s otcem, Vánoce strávila u tety, paní H. I. Kategoricky odmítá kontakt s matkou, paní B., která dříve opakovaně usilovala o ustanovení opatrovníkem[9]. V minulosti byla paní A. zaměstnaná jako pomocná síla v lékárně, později kratší dobu v kavárně, dle sdělení opatrovníka však nyní zájem o praktické pracovní uplatnění neprojevuje. Příjmem paní A. je výše uvedený invalidní důchod, v současné době má podánu žádost o příspěvek na péči.[10] B.1 Nakládání s majetkem paní A. Po zásahu opatrovníka paní A. od září 2013 opět vlastní ideální polovinu nemovitosti na adrese. Vlastníkem druhé ideální poloviny je dle výpisu z katastru nemovitostí pan Ch. I., bratranec paní A., který se už v roce 2007 snažil celou nemovitost odkoupit. Na dotčené adrese je také už od května 2002 sídlo společnosti L., s. r. o., jejímž je pan Ch. I. jednatelem. Nájemní smlouvy k nemovitosti opatrovník nepředložil, dle sdělení opatrovníka mu nebyly panem Ch. I. poskytnuty. Opatrovník však předložil dokumentaci, ze které vyplývá, že otázka pronájmu nemovitosti byla s panem Ch. I. řešena od září 2013. Opatrovník přímo uvádí, že paní A. "za dobu do konce roku (2013) spoluvlastník vyplatil částku 5.000 Kč, přestože dle jeho ústního sdělení začal nemovitost pronajímat až k 1. 1. 2014."[11] Výši částky přitom bez dalšího stanovil sám pan Ch. I., opatrovník částku bez dalšího akceptoval. První opatrovníkem zdokumentovaná a sdílená písemná aktivita v otázce pronájmu nemovitosti se nicméně datuje až k 14. listopadu 2014, kdy opatrovník odpovídal právnímu zástupci pana Ch. I. ve věci znovu nastoleného odkoupení ideální poloviny nemovitosti. Opatrovník právnímu zástupci pana Ch. I. odpovídá, že podle jemu dostupných informací je nemovitost dlouhodobě pronajímána, a to včetně ideální poloviny paní A. Uvádí, že "nájemní smlouvy se společností M., s. r. o., i jednotlivými 10 nájemníky"[12] byly uzavírány bez vědomí paní A. i opatrovníka, získané finanční prostředky nebyly nikterak vyčísleny a paní A. neobdržela žádnou částku z takto získaného pronájmu. Opatrovník dále druhou stranu vyzval k osobnímu jednání, v rámci kterého měly být jednak dořešeny otázky související s odkupem nemovitosti, jednak mělo dojít k vypořádání finančních prostředků plynoucích z jejího pronájmu.[13] Osobní jednání se však podle sdělení opatrovníka neuskutečnilo a návazná korespondence mezi opatrovníkem a právním zástupcem pana Ch. I. je až z prosince roku 2015. V ní opatrovník druhou stranu žádá jen o vyúčtování k dané nemovitosti za rok 2014.[14] Další písemnou urgenci ve věci doložení nájemních smluv k nemovitosti poslal opatrovník právnímu zástupci pana Ch. I. až v březnu 2016, a sice v návaznosti na vyúčtování za roky 2014 a 2015, které pan Ch. I. v tomto období poslal. Sám opatrovník přitom konstatuje, že ani z vyúčtování zaslaného za oba roky současně[15] "nevyplývá, co vlastně bylo pronajímáno a za kolik, neboť v rámci vyúčtování nebyly doloženy nájemní smlouvy a přiznání daně z příjmů pro FÚ (Finanční úřad)."[16] Znovu připomíná také skutečnost, že k uzavření nájemních smluv docházelo bez vědomí a souhlasu paní A., respektive jejího opatrovníka, a proto ani vyúčtování nelze považovat za akceptovatelné. V souvislosti s vyúčtováním opatrovník nicméně akceptoval od pana Ch. I. částku 112.243 Kč[17], k doložení náležitého vyúčtování a příslušných nájemních smluv však nedošlo ani tentokrát. Samotné nakládání s nemovitostí pak opatrovník opět ponechal zcela na panu Ch. I. a jeho jednání se prostřednictvím soudu nepokusil korigovat. V souvislosti s vyúčtováním opatrovník naopak obdržel od právního zástupce pana Ch. I. znalecký posudek oceňující nemovitost (rodinný dům s pozemky) na 3.600.250 Kč[18] a návrh kupní smlouvy k ideální polovině nemovitosti s kupní cenou 1.800.125 Kč. Ani v roce 2016 však opatrovník od pana Ch. I. nájemní smlouvy k nemovitosti a náležité vyúčtování nezískal. Opatrovník se k dlouhodobé neochotě pana Ch. I. sdílet nájemní smlouvy vyjádřil sdělením, že účinnější řešení komplikují příbuzenské vazby, kdy má paní A. k rodině I. pozitivní vztah, trávila u nich například Vánoce, a rodina I. jí nadto občasně drobně finančně přispívají.[19] Opatrovník dále uvedl, že soud o dané situaci neinformoval z toho důvodu, že při obecné vytíženosti soudů nepovažoval takové řešení za dostatečně efektivní.[20] Z hlediska opatrovníka pak bylo důležité také to, jak se k věci vyslovila sama paní A. Podle sdělení opatrovníka i doložené dokumentace si paní A. především přeje nemovitost prodat, získané prostředky by pak ráda využila například formou dovolených. Z jednání paní A. však opatrovník vyčetl také přání, aby nevystupoval nijak důsledněji proti zájmům bratrance opatrované[21], pana Ch. I., kterého zná paní A. od dětství, kterému důvěřuje, a s jehož rodinou[22] je nadále v kontaktu. Ten je pro paní A. tím významnější, že s vlastní matkou, paní B., si paní A. dlouhodobě žádný kontakt nepřeje a s otcem se vídá spíše sporadicky. Ohledně prodeje ideální poloviny předmětné nemovitosti je tak opatrovník v situaci, kdy zájmy a přání paní A. podle všech známek nekolidují a je pouze nutné celou věc konzultovat a nechat odsouhlasit soudem. Naopak profit z pronájmu nemovitosti, jak byl panem Ch. I. bez dalších podkladů vyčíslen, se pro paní A. omezil na blíže nespecifikovanou část roku 2013, za kterou obdržela 5.000 Kč, a dalších 112.243 Kč, které paní A. obdržela souhrnně v roce 2016 za roky 2014 a 2015. Z částky 112.243 Kč pak opatrovník vyplácí paní A. měsíčně 2.000 Kč na přilepšenou k důchodu.[23] Nájemní smlouvy opatrovník od pana Ch. I. nezískal, ze sdělení opatrovníka také nevyplynulo, že by podal za paní A. daňové přiznání z příjmů fyzických osob. C. Hodnocení věci ochránkyní Základní povinnosti opatrovníka upravuje § 457 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. K těmto povinnostem náleží především udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o něj skutečný zájem, dbát o jeho zdravotní stav a i jinak se starat o naplnění jeho práv a ochranu jeho zájmů[24]. Důležité přitom je, že naplňování práv i ochrana zájmů korespondují s rozsahem a stupněm neschopnosti opatrované osoby postarat se o vlastní záležitosti, a stejně tak i se zváženým rizikem újmy, jež z toho pro danou osobu potenciálně plyne[25]. Opatrovník dále, nelze-li tomu rozumně odporovat, dbá představ a přání opatrovaného. Jedná v prvé řadě tak, jak si opatrovanec přeje[26], a teprve není-li to vzhledem k nutnosti chránit zájmy opatrovance možné, má se od jeho přání odchýlit. Současně je povinen s opatrovancem o záležitostech, které se opatrovance týkají, srozumitelně komunikovat a vysvětlovat mu povahu i následky rozhodnutí, jež přijal. Vysvětlovací povinnost opatrovníka je zcela zásadní právě v situacích, kdy je opatrovník nucen se od přání opatrovance v rozhodování odchýlit; svůj postup má potom s opatrovaným v maximální možné míře diskutovat a srozumitelně i vhodným způsobem jej vysvětlit. Stále totiž platí, že opatrovník má především zabezpečovat prosazování právních zájmů opatrovance. S ohledem na tuto skutečnost bylo nutno hodnotit nakládání s majetkem paní A. C.1 Nakládání s majetkem paní A. Podle výše uvedeného rozsudku je pro paní A. nezbytná podpora při nakládání s penězi a majetkovými hodnotami nad 10.000 Kč, také však při uzavírání smluv, jejichž předmětem je majetek nad 300 Kč. Stanovený rozsah omezení má opatrovník povinnost při výkonu opatrovnictví reflektovat a odpovídajícím způsobem sledovat naplňování práv a ochranu zájmů paní A. Je proto nepochybné, že v případě spoluvlastnictví nemovitosti s odhadní cenou 3.600.250 Kč, ve které navíc dlouhodobě sídlí podnikatelský subjekt a nemovitost dle dostupných informací dále pronajímá, musí opatrovník zastupovat zájmy paní A. zvlášť pozorně a důsledně. Domnívám se, že ve věci prodeje předmětné nemovitosti zastupuje opatrovník zájmy paní A. náležitě. Ze skutkových zjištění je naopak patrné, že této povinnosti opatrovník nedostál s ohledem na pronájem dotčené nemovitosti. V rozmezí více než dvou a půl let oslovil opatrovník pana Ch. I. jako spoluvlastníka nemovitosti pouze dvěma písemnými výzvami, jež žádaly doložení nájemních smluv a zajištění stavu, kdy by nemovitost byla pronajímána v souladu se zájmy paní A. Z dokumentace nadto vyplývá, že opatrovník současně zanedbal povinnost informovat o problematické situaci příslušný opatrovnický soud v každoročním vyúčtování správy jmění.[27] Jako nevhodné vidím i to, že se opatrovník nepokusil vymoci zpět zisky na nájemném nemovitosti, zejména měl-li informaci, že nemovitost byla pronajímána už v dřívější době. Jakkoliv tedy rozumím komplikovaným rodinným vazbám, které opatrovník bral při nakládání s majetkem paní A. v potaz, musím jednoznačně konstatovat, že opatrovník nevyvinul dostatečnou aktivitu směřující k tomu, aby paní A. plynuly z pronájmu nemovitosti odpovídající a zároveň transparentní zisky, které by zvýšily její finanční nezávislost. V důsledku pasivního přístupu k pronájmu nemovitosti nedošlo především k uzavření nájemní smlouvy za podmínek, jaké předpokládá občanský zákoník, také ale nedošlo ke sjednání výše nájemného se souhlasem a vědomím opatrovníka[28], a nelze pak zcela vyloučit ani možnost, že zisk paní A. mohl být vyšší, než jaký bez dalšího určil pan Ch. I. Důsledkem pasivity opatrovníka je však také skutečnost, že profit z nájemného obdržela paní A. od spoluvlastníka nemovitosti jednorázově a s mnohaměsíčním zpožděním[29] a není rovněž zřejmé, z jakého důvodu opatrovník neusiloval o vymožení doplatku na nájemném zpětně minimálně za tři roky. Z dokumentace konečně nevyplývá ani to, že by opatrovník podal za paní A. daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Pokud tak neučinil v zákonné lhůtě, hrozí, že bude paní A. vzhledem k zanedbání povinností opatrovníkem sankcionována[30]. Výše uvedená pochybení při naplňování práv a ochraně zájmů paní A. poukazují v neposlední řadě na selhání opatrovníka při výkonu jeho vysvětlovací povinnosti. Nechci totiž pominout skutečnost, že se opatrovník snažil dbát přání a představ paní A. Jak ale výmluvně demonstruje například otázka daňového přiznání, přání nemohou být pro opatrovníka důvodem k rezignaci na zastupování a ochranu zájmů opatrované osoby. Opatrovník měl proto paní A. všechny její zájmy ve věci pronájmu nemovitosti vhodným způsobem vysvětlit a objasnit jí také, jaká rizika pro ni plynou z méně důsledného postupu. Měl tak učinit tím spíš, že rozsudek o omezení svéprávnosti i znalecký posudek upozorňují na to, že paní A. není schopna samostatně naznat důsledky uzavírání smluv a tato skutečnost jí může být v příslušných situacích na újmu. Při pronájmu nemovitosti nadto jednoznačně převažuje zájem paní A. ze spoluvlastněné nemovitosti profitovat a přilepšit si tím v běžném životě. V oblasti nakládání s majetkem, konkrétně ve sféře pronájmu spoluvlastněné nemovitosti a přímo souvisejících úkonech, proto spatřuji u opatrovníka pochybení spočívající v nedostatečném prosazování a ochraně zájmů paní A. D. Závěry Veřejný opatrovník pochybil tím, že nedostatečně prosazoval a hájil zájmy paní A. v oblasti nakládání s majetkem, konkrétně ve sféře pronájmu spoluvlastněné nemovitosti a přímo souvisejících úkonech. V jiných oblastech jsem pochybení opatrovníka neshledala. Zprávu zasílám veřejnému opatrovníkovi a podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž paní A. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Jedná se o rodinný dům Y., stojící na pozemku Z1, pozemek Z1 - zastavěnou plochu a nádvoří o výměře 135 m2 a pozemku Z2 - zahradu o výměře 149 m2, zapsané na listu vlastnictví č. Q. pro obec Brno, okres R. a katastrální území S. [2] č. j. aaa [3] č. j. bbb [4] Zahrnuje např. omezení v možnosti nakládat s penězi a majetkovými hodnotami nad 10.000 Kč; uzavírat smlouvy, jejichž předmětem je majetek nad 300 Kč, ale také omezení v možnosti činit rozhodnutí ohledně poskytování zdravotních služeb, omezení v možnosti uzavřít manželství či registrované partnerství, omezení v osobním styku s nezletilým dítětem bez dohledu jiné osoby, omezení v možnosti směřující k pracovněprávnímu vztahu či v hmotné odpovědnosti. [5] Soudně znalecký posudek z psychiatrie z června 2015, jejž zpracovala MUDr. G., uvádí "mentální retardaci lehkého stupně a psychosociální infantilismus". [6] Zájem měla matka, paní B., jejíž opatrovnictví si však paní A. dlouhodobě nepřeje, a také teta, paní H. I., u které však soud konstatoval střet zájmů. [7] usnesení Městského soudu v Brně č. j. ccc [8] Pan Ch. I. je bratranec paní A., syn paní H. I. [9] Podle znaleckého posudku vypracovaného soudní znalkyní MUDr. K. ze dne 19. června 2015 pro ni soužití s matkou v minulosti představovalo omezující a ponižující zkušenost. Sama paní A. se od matky jednoznačně distancovala během setkání v zařízení E. [10] O údajném zhoršení zdravotního stavu paní A. měl opatrovník informace už v roce 2015, v rámci přezkumného řízení byla ale např. její dispozice s majetkovými hodnotami naopak navýšena. [11] Doplnění informací opatrovníkem zaslané jím dne 6. června 2016. [12] Opatrovník zde odkazuje na informace poskytnuté mu matkou paní A., paní B. Informace opatrovník však blíže neověřil a krom uvedené korespondence s právním zástupcem pana Ch. I. jiné kroky nepodnikl. [13] Korespondence opatrovníka s JUDr. N., právním zástupcem pana Ch. I., ze dne 14. listopadu 2014. [14] e-mail ze dne 2. prosince 2015 [15] Z dokumentace plyne, že pan Ch. I. vyúčtování, poslané za léta 2014 a 2015 současně, buď antedatoval (vyúčtování za rok 2014 je panem Ch. I. signováno k 31. prosinci 2014), anebo opatrovníkovi oproti výzvě z prosince 2015 neposlal. [16] dopis právnímu zástupci JUDr. N. ze dne 9. března 2016 [17] K uvedené částce dospěl pan Ch. I. tím způsobem, že od blíže neobjasněných výnosů odečetl náklady a úhrady, ke kterým opatrovníkovi zaslal účetní doklady. [18] Znalecký posudek uhradil plně pan Ch. I., opatrovník dle vlastního sdělení ponechá otázku alternativního posudku na rozvaze soudu, který musí s prodejem nemovitosti vyslovit souhlas. [19] například příspěvkem na kadeřníka a podobně [20] také úřední záznam z telefonického rozhovoru ze dne 23. května 2016 [21] Tlak na opatrovníka přímo ze strany paní A. dokumentuje například dopis ze dne 23. března 2016, ve kterém opatrovaná líčí, že jí bratranec pan Ch. I. ukázal výzvu (k doložení nájemních smluv) poslanou opatrovníkem a že ji tato rozčílila. Paní A. dále zmiňuje, že odpovídá po poradě s paní O. z Bílého Kruhu Bezpečí a dále uvádí, že není pravda, že by ona nebo opatrovník o pronájmu nemovitosti nevěděl a nesouhlasil s ním. Uvádí dokonce, že jí bratranec každoročně ukazoval vyúčtování. [22] dle vyjádření opatrovníka zejména s jeho maminkou, paní H. I. [23] dle sdělení opatrovníka na její žádost [24] § 466 odst. 1 občanského zákoníku [25] § 55 občanského zákoníku [26] Původní pojetí náhradního rozhodování, kdy opatrovník rozhodoval zcela sám a místo opatrovaného, nahradil s účinností nového občanského zákoníku koncept podporovaného rozhodování. [27] § 485 odst. 2 zákona občanského zákoníku [28] Nájemné by se pak mělo odvíjet od ceny v místě obvyklé dle § 2246 odst. 2 občanského zákoníku. [29] Namísto měsíčních splátek dle § 2218 občanského zákoníku. [30] § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů