Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn. 1583/2016/VOP/KK Datum 6. dubna 2017 Vážený pane ústřední řediteli, obracím se na Vás v záležitosti paní A. (dále jen "stěžovatelka"), bytem xxx, jejíž podnět týkající se nepřiznání invalidního důchodu nyní vyřizuji. Stěžovatelka v podání upozorňuje na skutečnost, že je dlouhodobě sledována pro roztroušenou sklerózu, LPS OSSZ Příbram ji však uznala invalidním až ke dni 10. 2. 2014, a to v prvním stupni. Z vyjádření stěžovatelky vyplynulo, že invalidní důchod jí byl přiznán a vyplácen již dříve, a to do 22. 9. 2010. Stěžovatelka byla opětovně uznána invalidní až od 10. 2. 2014, nárok na invalidní důchod jí však nevznikl, jelikož v rozhodném období získala pouze 4 roky a 244 dnů pojištění. K přiznání důchodu jí chybí pouze 121 dnů pojištění. Na základě těchto skutečností jsem zahájila šetření podnětu. Vedoucí oddělení sociálního zabezpečení Mgr. et Mgr. Jiří Hrubý Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ") informoval o této skutečnosti a požádal o předložení kopie posudkového spisu stěžovatelky. Na základě předmětné výzvy předložila ČSSZ vyjádření ze dne 20. 4. 2016, v němž informovala o tom, že s posudkem o invaliditě LPS OSSZ Příbram ze dne 28. 3. 2014 nelze souhlasit. Dle vyjádření ČSSZ se nelze ztotožnit s datem vzniku invalidity. Proto ČSSZ dala podnět k provedení mimořádné kontrolní lékařské prohlídky. Mimořádná kontrolní lékařská prohlídka proběhla dne 21. 6. 2016. V jejím rámci byla paní A. uznána za invalidní v I. stupni, a to od 13. 1. 2014. Posudkový lékař konstatoval, že z neurologických nálezů z 11. 7. 2013, 13. 1. a 10. 2. 2014 vyplývá, že k jistému zhoršení stavu s následkem poklesu pracovních schopností došlo koncem roku 2013 a začátkem roku 2014. Dle vyjádření ČSSZ paní A. ani tak nárok na invalidní důchod nevznikl, neboť získala pouze 4 roky a 272 dnů doby pojištění. Posudky o invaliditě paní A. ani po mimořádné kontrolní lékařské prohlídce ze dne 21. 6. 2016 nepovažuji za přesvědčivé, proto jsem v záležitosti paní A. vydala dne 19. 9. 2016 zprávu o šetření. LPS OSSZ Příbram dle mého názoru při posuzování invalidity paní A. neměla k dispozici dostatečnou podkladovou dokumentaci. Ve zprávě o šetření jsem také poukázala na stanovené datum vzniku invalidity - den 13. 1. 2014, jejž určila lékařská posudková služba okresní správy sociálního zabezpečení, je totiž dnem ambulantní zprávy z neurologie, ve které je výslovně uvedeno, že od poslední kontroly je stav stěžovatelky bez nových neurologických příznaků. Tento neurologický nález rovněž neobsahuje údaje o progresi symptomatiky onemocnění. Současně jsem ČSSZ vytkla, že po změně data vzniku invalidity nevydala nové rozhodnutí o důchodu. ČSSZ splnila svou zákonnou povinnost a ve stanovené lhůtě předložila vyjádření ze dne 15. 11. 2016 k mé zprávě o šetření. Ředitel odboru interního auditu a kontroly ČSSZ vyjádřil souhlas s posouzením zdravotního stavu paní A. v rámci mimořádné kontrolní lékařské prohlídky ze dne 21. 6. 2016, podle kterého se sice jedná i nadále o lehké funkční postižení s omezenou celkovou výkonností, zachovanou pohyblivostí se sníženým dosahem chůze na 500 m, ale kombinací několika lehkých příznaků - výrazný přírůstek hmotnosti a depresivní syndrom. Ředitel odboru interního auditu a kontroly ČSSZ přitom konstatoval, že k významné změně zdravotního stavu došlo koncem roku 2013 po virové infekci (opar rtu) ve smyslu celkové únavy a slabosti dolních končetin, zvláště pravé. Ohledně nevydání rozhodnutí ČSSZ tvrdí, že změnové řízení lze zahájit jen tehdy, jsou-li k dispozici skutečně bezpečná zjištění opodstatňující změnu dosavadního právního stavu, a tyto skutečnosti mají vliv na nárok či výši důchodu. Naopak z důvodu zásady hospodárnosti nelze takové řízení zahájit na základě v podstatě jakýchkoliv (tedy i pro věc zcela nevýznamných) nových zjištění. Po prověření vydaných posudků o invaliditě, a po seznámení se s odpovědí ČSSZ ke zprávě o šetření, vydávám v záležitosti paní A. dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv toto závěrečné stanovisko. Přijímám dílčí část vyjádření týkající se alternativní podmínky pro vznik nároku na invalidní důchod u pojištěnců, kteří ke dni vzniku invalidity dosáhli 38 let. Se závěry týkajícími se data vzniku invalidity, které jsou ve věci stěžovatelky klíčové, se ztotožnit nemohu. Dle judikatury správních soudů by datum vzniku invalidity mělo být stanoveno ke dni, v němž objektivně došlo ke vzniku zdravotního postižení způsobujícího dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav; datum vzniku invalidity naopak nelze stanovit na základě nahodilých skutečností, jakými v konkrétních případech mohou být data lékařských vyšetření. K tomu, aby posudkový závěr o dni vzniku invalidity byl správný, je třeba, aby vycházel ze skutkového stavu dostatečně zjištěného správním orgánem a aby byl přesvědčivě odůvodněn. Z výše uvedeného je zřejmé, že invalidita byla paní A. uznána nikoli z důvodu zhoršení neurologického nálezu, ale vzhledem k progresi symptomatiky onemocnění. Domnívám se však, že všechny uvedené obtíže stěžovatelka měla již dříve. Již praktická lékařka v nálezu ze dne 1. 8. 2013 zmiňuje zhoršení celkového stavu včetně psychiky v posledním roce s nutností opětovné indikace antidepresiv, výraznější únavový syndrom, slabost pravé dolní končetiny s tím, že po delší chůzi zakopává. V této souvislosti považuji za nutné uvést, že posudková dokumentace neobsahuje žádné nálezy z neurologické léčby paní A. z období od 1. 7. 2013 do 13. 1. 2014, ačkoli je z posudkové dokumentace zřejmé, že v září 2013 prodělala mozečkovou ataku, v říjnu 2013 uroinfekci, v listopadu 2013 byla vyšetřením MRI prokázána 3 nová ložiska a v prosinci 2013 měla virovou infekci (opar rtu). Informace o těchto změnách zdravotního stavu stěžovatelky jsou patrné až z dalších nálezů z ledna a února 2014. Nálezy zachycující průběh léčby by přitom mohly osvědčit i to, kdy skutečně došlo k výraznějšímu zhoršení celkové únavy i dalších doprovodných příznaků onemocnění. Lékařská posudková služba okresní správy sociálního zabezpečení nepostupovala správně, když si pro účely posouzení invalidity paní A. neobstarala kompletní zdravotnickou dokumentaci z její ambulantní neurologické léčby. Nedošlo tak ke shromáždění úplné zdravotnické dokumentace týkající se vývoje zdravotního stavu stěžovatelky, zejména pak progrese projevů onemocnění RS, ale též dyspeptických, urologických a psychických obtíží. Jelikož v předloženém případě nebyl náležitě zjištěn skutkový stav, posouzení zdravotního stavu stěžovatelky nepovažuji za přesvědčivé. Nepřesvědčivost posudku dle mého názoru prohlubuje i tvrzení ČSSZ, že za významné zhoršení lze považovat již výraznější zvýšenou celkovou únavnost, pokračující slabost pravé dolní končetiny se zkrácením dosahu chůze z několika km na cca 500 m, sfinkterové obtíže ve smyslu urgentní mikce až urgentní inkontinence, což lze konstatovat již odborným nálezem neurologickým ze dne 11. 7. 2013, které by tedy bylo možné považovat za nový vznik invalidity prvního stupně. S argumentací podanou ve vyjádření ke zprávě nemohu souhlasit, ani co se týče nevydání rozhodnutí o důchodu. Obdobně jsem Vás již informovala v závěrečném stanovisku ze dne 13. 12. 2016 v záležitosti paní B., Vaše zn. yyy, neboť se s takovým pojetím změnového řízení v širším ohledu (nyní u řízení zahajovaného ex offo) neztotožňuji. Předně možnost změny předchozího pravomocného rozhodnutí vyplývající z ustanovení § 56 zákona o důchodovém pojištění nevnímám jako výjimku z pravidla, ale jako v dávkové oblasti běžný procesní institut, který ČSSZ ve své aplikační praxi využívá. Každé rozhodnutí o důchodu, na rozdíl od rozhodnutí ve správním řízení obecně, je vydáno s výhradou změny poměrů. Určení nového data vzniku invalidity je pak zásadní skutečností pro posouzení podmínek vzniku nároku na invalidní důchod, a to ve smyslu stanovení jiného rozhodného období a ověření možnosti získání potřebné doby pojištění pro vznik nároku na důchod. I v případě, že by nárok na dávku nevznikl, je potřeba tyto důvody podat formou rozhodnutí, nikoliv pouze neformálním přípisem, který však sám o sobě může zasáhnout do veřejných subjektivních práv stěžovatelky, a to kupříkladu deklarací nového rozhodného období a nových podmínek pro možné získání nároku (např. dobrovolnou účastí). Takovým postupem by navíc došlo ke zkrácení procesních práv žadatelky, tj. možnosti polemizovat s úvahou ČSSZ o posouzení zdravotního stavu a jeho dopadu na pracovní schopnost a získané doby pojištění v námitkovém řízení a následně v přezkumném řízení soudním. Nemohu se ztotožnit s přesvědčením ČSSZ, že řízení o změně důchodu zahájí orgán sociálního zabezpečení jen tehdy, pokud dodatečná vnitřní zjištění úřadu skutečně vedou ke změně dosavadního stavu a opodstatňují tedy vydání nového (prvoinstančního) rozhodnutí, jímž je založen "právní stav odlišný od stavu předchozího". ČSSZ by měla v rámci zásady oficiality ve správním řízení tato tvrzení potvrdit či vyvrátit. Vážený pane ústřední řediteli, Vaším prostřednictvím děkuji ČSSZ za vyjádření ke zprávě o šetření i za veškerou spolupráci, kterou mi při řešení podnětu paní A. poskytuje. Z výše řečených důvodů však trvám na zjištěních, o nichž jsem informovala již ve zprávě o šetření, a sice že posudky o invaliditě nejsou v souladu s právními předpisy, protože nejsou úplné, přesvědčivé a celistvé, a datum vzniku invalidity bylo stanoveno nahodile (dnem ambulantní zprávy z neurologie, ve které je výslovně uvedeno, že od poslední kontroly je stav stěžovatelky bez nových neurologických příznaků). Rovněž trvám na tom, že ČSSZ je povinna při změně data vzniku invalidity zahájit změnové řízení a ukončit je vydáním rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že ČSSZ uvedená pochybení nenapravila ani poté, co jsem ji vyrozuměla zprávou o šetření, vydávám ve věci paní A. dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv toto závěrečné stanovisko. Zároveň dle ustanovení § 19 zákona o veřejném ochránci práv České správě sociálního zabezpečení navrhuji, aby přijala opatření k nápravě spočívající v provedení mimořádné kontrolní lékařské prohlídky s posouzením možnosti stanovení dřívějšího data vzniku invalidity. Za tímto účelem navrhuji oslovit odborné lékaře, v jejichž péči byla paní A., za účelem zapůjčení kompletní zdravotnické dokumentace (zejména dokumentace z období od července 2013 do ledna 2014). Ve vztahu k nevydání rozhodnutí navrhuji, aby ČSSZ v této věci vydala rozhodnutí, v němž zohlední změnu data vzniku invalidity, jakož i přijala opatření směřující do budoucna, tak, aby v obdobných případech změny data vzniku invalidity byla vždy vydávána rozhodnutí. Dovoluji si Vás požádat, abyste se k tomuto závěrečnému stanovisku pokud možno do 30 dnů vyjádřil a sdělil, zda Česká správa sociálního zabezpečení přijala mnou navržené opatření k nápravě. S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv (dopis je opatřen elektronickým podpisem) Vážený pan JUDr. Jiří Biskup ústřední ředitel Česká správa sociálního zabezpečení Křížová 25 225 08 Praha 5