Text dokumentu

Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. V Brně dne 2. července 2015 Sp. zn.: 1297/2015/VOP/AV Vážený pane řediteli, děkuji Vám za doplnění vyjádření a podkladů k záležitosti paní A., narozené xxx, trvale bytem yyy (dále také "stěžovatelka"). Dovoluji si Vás seznámit s výsledky šetření postupu Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Brně, kontaktního Z. (dále také "úřad práce"). Úvodem si dovolím shrnout skutkový stav věci. Stěžovatelka ve svém podnětu vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Brně, kontaktního pracoviště Z., ze dne 19. 12. 2014, č. j. aaa, kterým úřad práce nepřiznal dávku - mimořádnou okamžitou pomoc - z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví s ohledem na příjmy rodiny (příjem ze zaměstnání a rodičovský příspěvek). Stěžovatelka však uvedla, že žádala o úhradu nákladů na stěhování (zhruba 9.000,- Kč). Byť v žádosti označila "hrozbu vážné újmy na zdraví", do žádosti popsala, že peníze potřebuje na úhradu nákladů na stěhování, přiložila také doklad o uhrazených nákladech na stěhování. Již můj předchůdce ve funkci JUDr. Pavel Varvařovský dospěl k závěru, [1] že mimořádná okamžitá pomoc (dále také "MOP") je jedna dávka, [2] která je poskytována z několika důvodů. [3] Klient je oprávněn do žádosti o MOP uvést více důvodů, kvůli nimž žádá o její poskytnutí, resp. je povinen popsat svou sociální situaci. [4] Jestliže klient uvede nesprávný důvod pro poskytnutí MOP a úřad práce se znalostí jeho sociální situace vyhodnotí, že MOP lze poskytnout z jiného důvodu, je povinen ji přiznat z tohoto jiného důvodu. Pokud klient v žádosti pouze popíše svou nepříznivou sociální situaci, je povinností úřadu práce posoudit, zda lze k jejímu řešení MOP poskytnout a z jakého důvodu, případně klienta vyzvat k doplnění žádosti. [5] Také v daném případě měl úřad práce dle mého názoru klientku poučit, že může žádat o MOP na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (na úhradu nákladů na stěhování), případně žádost klientky vyhodnotit podle obsahu a zvážit, zda bylo na místě poskytnutí MOP na nezbytný jednorázový výdaj. Na místo toho úřad práce žádost klientky zamítl, neboť stěžovatelka není vzhledem k příjmu rodiny ohrožená újmou na zdraví. [6] Úřad práce po zahájení mého šetření dospěl k závěru, že pochybil, pokud poněkud "formálně" dávku nepřiznal a vycházel pouze z označení žádosti klientkou, aniž by učinil jakýkoliv úkon ke zjištění skutečného stavu věci. Jako opatření k nápravě úřad práce přislíbil, že vyzve klientku a celou záležitost znovu projedná, případně klientku vyzve k podání nové žádosti o MOP k úhradě nezbytného jednorázového výdaje a nárok znovu posoudí. Z Vašeho vyjádření též vyplynulo, že zaměstnanci agendy hmotné nouze budou v rámci metodické činnosti upozorněni na danou problematiku. Následně úřad práce vyzval stěžovatelku k doložení faktury za stěhování, z níž by bylo patrné, kdy stěhování proběhlo, jaké motorové vozidlo bylo ke stěhování použito, kolik kilometrů bylo najeto, kolik bylo ke stěhování zapotřebí pracovníků a jaké věci byly stěhovány. Na základě těchto informací a průzkumu trhu úřad práce znovu rozhodl o žádosti stěžovatelky o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nákladů na stěhování. Takové opatření k nápravě považuji za dostatečné, a proto věc uzavírám v souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Cílem mého šetření bylo, aby úřad práce znovu o žádosti stěžovatelky rozhodl a uvážil, zda stěžovatelka splňuje podmínky pro poskytnutí mimořádné okamžité pomoci na úhradu nákladů na stěhování. V rámci šetření jsem nepřezkoumávala, zda je odůvodněné, aby úřad práce přiznal částku 650,- Kč, přesto si dovolím se k úvaze úřadu práce ve stručnosti vyjádřit. Je zcela legitimní, že úřad práce provedl průzkum trhu, aby zjistil, za jakou cenu lze stěhování daného objemu věcí zajistit. Také považuji za odůvodněné, pokud úřad práce odmítl poskytnout dávku na část nákladů za vystěhování původní nájemkyně bytu, tyto náklady musí nést původní nájemkyně bytu, nikoli stěžovatelka. Rovněž mohu akceptovat názor úřadu práce, že stěžovatelka mohla spolu se svými syny postupně osobní věci sama zabalit. Mám však za to, že manželskou postel, postýlku, tři komody, pračku, lednici, kočárek, osobní věci, kuchyňské vybavení atd. nebylo možné přestěhovat za hodinu, z tohoto časového údaje přitom úřad práce vycházel při výpočtu výše mimořádné okamžité pomoci. Přestože se nejednalo o velkou vzdálenost (5,5 km), je třeba si uvědomit, že stěžovatelka bydlela v pátém podlaží v domě bez výtahu. Stěží si lze představit, že za hodinu je možné objem věcí, které stěžovatelka stěhovala, snést z pátého podlaží (stěžovatelka sama s ohledem na zdravotní stav ani její synové objektivně nemohli sami dané věci ‒ pračku, ledničku apod. snést), naložit do stěhovacího vozu, převézt na místo nového bydliště a vynést do bytu. Z tohoto důvodu stěžovatelku informuji o tom, že proti rozhodnutí úřadu práce může podat odvolání (úřad práce má ještě možnost své rozhodnutí napravit v rámci tzv. autoremedury). Stěžovatelku rovněž poučím, že se v případě neúspěšného odvolacího řízení může obrátit na správní soud. Závěrem Vám děkuji za spolupráci v této věci. Na vědomí zasílám tuto informaci Generálnímu ředitelství Úřadu práce České republiky. S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. (dopis je opatřen elektronickým podpisem) Vážený pan Ing. Josef Bürger ředitel Úřad práce ČR - krajská pobočka v Brně Polní 1011/37 639 00 Brno Na vědomí Vážená paní PhDr. Kateřina Sadílková, MBA generální ředitelka Generální ředitelství Úřadu práce ČR Dobrovského 1278/25 170 00 Praha 7 Údolní 39 602 00 Brno [1] Zpráva o šetření veřejného ochránce práv ze dne 18. prosince 2012, sp. zn. 12/2012/SZD/JČ. [2] ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů [3] Důvody pro poskytnutí mimořádné okamžité pomoci jsou popsány v § 2 odst. 3, § 2 odst. 4, § 2 odst. 5 a v § 2 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi. [4] Podle § 72 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi obsahuje žádost o mimořádnou okamžitou pomoc stručný popis vážné mimořádné události s uvedením účelu, ke kterému má být mimořádná okamžitá pomoc použita, nebo stručný popis okamžité (aktuální) životní situace. [5] V souladu s § 49 odst. 1 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi je žadatel o dávku povinen osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav. [6] V souladu s § 2 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi se osoba považuje za osobu v hmotné nouzi, pokud nesplňuje podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek pomoci v hmotné nouzi, však s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví. Poskytnutí mimořádné okamžité pomoci z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví je tak vyloučeno, pokud osoba pobírá příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení.