Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Brno 28. března 2017 Sp. zn.: 2027/2016/VOP/MV Zpráva o šetření ve věci dodatečného záznamu do matriky narození Pani C. A., nar. xxx v Mariánských Lázních, vietnamská státní občanka (dále "stěžovatelka"), má zájem získat státní občanství České republiky prohlášením. Problém je v tom, že podle matriky narození by měla užívat příjmení B., zatímco doklady totožnosti má vystavené na příjmení A. Na Krajském úřadě Karlovarského kraje (dále "krajský úřad") jí řekli, že si musí vyřešit nesoulad mezi českým rodným listem a dalšími doklady, kde je vedena pod příjmením A. Na matrice Městského úřadu v Mariánských Lázních (dále "městský úřad") jí neuznali vietnamský rodný list vydaný Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky v Praze. Na oba úřady se dostavila s příslušnými dokumenty, ale ani na jednom s ní nic nesepsali. Stěžovatelka podala písemnou žádost o provedení dodatečného záznamu (o určení otcovství a změně příjmení) do matriční knihy narození a o vydání nového rodného listu. Městský úřad jí v odpovědi na její žádost sdělil, že příjmení A. užívá neoprávněně a je třeba, aby nejprve došlo u soudu k popření otcovství. A. Shrnutí Šetřila jsem postup městského úřadu v řízení o žádosti stěžovatelky o dodatečný záznam do matriky narození. Zjistila jsem, že městský úřad pochybil zejména tím, že: - po obdržení žádosti nepostupoval podle zákona o matrikách [1] a podle správního řádu [2], jak podrobněji popisuji v části C.1; - řízení zastavil, aniž umožnil účastníkům řízení vyjádřit se ke všem podkladům, které v řízení opatřil. B. Skutková zjištění Stěžovatelka se narodila v Mariánských Lázních v roce 1997 vietnamské státní občance F. C. Na základě předloženého vietnamského oddacího listu byl do matriky jako otec zapsán vietnamský státní občan G. B. Stěžovatelka má v matrice narození a na rodném listě zapsáno příjmení B. Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze vydalo v roce 2003 doklady, dle nichž je otcem stěžovatelky vietnamský státní občan O. A. a její příjmení se mění na A. Stěžovatelka je držitelkou cestovního pasu Vietnamské socialistické republiky a průkazu o povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Oba doklady byly vydány v roce 2012 na příjmení A. [3] Městský úřad vyzval stěžovatelku k předložení veřejné listiny o popření otcovství, a když listinu v určené lhůtě nepředložila, řízení o žádosti zastavil. C. Hodnocení věci ochránkyní Z podnětu stěžovatelky vyplývá, že má zájem získat prohlášením jako tzv. migrant druhé generace české státní občanství [4] a že byla jak na krajském úřadě, tak na městském úřadě. Stěžovatelka uvádí, že po ní chtěli doklad o popření otcovství, který nemá, a neakceptovali potvrzení o změně příjmení vydané Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky v Praze. Z podnětu a naší následné komunikace se stěžovatelkou vyplynulo, že neví, jak by měla postupovat, a před řešením této komplikované záležitosti upřednostňuje věnovat se svému studiu. Ústní jednání na úřadech nemůže stěžovatelka ničím doložit. Nemám však důvod jí nevěřit. Pokládám za velmi pravděpodobné, že s ní nikdo nesepsal protokol o ústním podání a neposkytl jí poučení přiměřené jejímu věku, i když bylo zřejmé, o co žádá. Vzhledem k absenci jakýchkoliv podkladů z těchto osobních jednání však nepokládám za účelné se těmito možnými pochybeními úřadů zabývat. Šetření podle zákona o veřejném ochránci práv [5] jsem zahájila až poté, kdy se stěžovatelka obrátila na městský úřad písemně a úřad jí odpověděl. Skutečnosti, které jsem v průběhu šetření zjistila z podkladů poskytnutých stěžovatelkou, městským úřadem a krajským úřadem [6], hodnotím následujícím způsobem. C.1 Zahájení řízení Do matriční knihy se zapisují formou dodatečného záznamu [7] skutečnosti, jimiž se mění a doplňují základní matriční zápisy [8]. Do matriční knihy narození se tak zapisují např. údaje o určení rodičovství, o změně jména nebo příjmení. Pokud matriční úřad žadateli o dodatečný záznam matriční skutečnosti nevyhoví, je povinen vydat o tom rozhodnutí. [9] Správní řízení je zahájeno dnem, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, který uvědomí o zahájení řízení bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky. [10] Stěžovatelka požádala městský úřad o provedení dodatečného záznamu (o určení otcovství a změně příjmení) do matriční knihy narození. K žádosti připojila ověřené fotokopie listin vydaných v roce 2003 Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky v Praze [11], prohlášení matky ze dne 18. 10. 2016, že žádné další doklady o určení otcovství nemá, a fotokopii svého průkazu o povolení k trvalému pobytu. Žádost došla městskému úřadu dne 19. 10. 2016. Městský úřad reagoval písemností ze dne 21. 11. 2016 nazvanou "Sdělení k žádosti o provedení dodatečného záznamu". Obsahem sdělení se zabývám podrobněji v částech C.2 a C.3. Upozornila jsem městský úřad, že stěžovatelčina žádost je zjevně žádostí o zápis matričních skutečností ve smyslu § 5 zákona o matrikách, a s odkazem na § 87 zákona o matrikách se dotázala, proč městský úřad o žádosti v řízení podle části druhé správního řádu nerozhodl. Městský úřad zaslal stěžovatelce oznámení [12] o zahájení řízení podle § 47 odst. 1 správního řádu s poučením o právech účastníka řízení podle správního řádu. Městský úřad připustil, [13] že správní řízení bylo zahájeno dnem doručení žádosti a že oznámení o zahájení správního řízení zaslal opožděně. Městský úřad sdělil, že ode dne doručení žádosti provádí další šetření a sbírá podklady. Městský úřad pochybil tím, že oznámení o zahájení správního řízení zaslal stěžovatelce až dodatečně a o zahájení správního řízení neuvědomil další účastníky řízení, tj. matku stěžovatelky a oba muže, o jejichž otcovství se jedná. C.2 Rozhodné právo Podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních [14] (dále "Smlouva") se uznání, popření nebo zjištění otcovství řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem bylo dítě v době narození. [15] Úprava rozhodného práva ve věcech určení a popření rodičovství podle Smlouvy se neliší od obecné úpravy podle zákona o mezinárodním právu soukromém [16]. Jak Smlouva, tak zákon o mezinárodním právu soukromém řeší v podstatě shodně také situaci, kdy český právní řád sice není rozhodným právem, ale lze jej použít, má-li dítě v České republice obvyklý pobyt a je-li to v jeho zájmu. [17] Pro úplnost lze uvést, že ustanovení zahraničního právního řádu, jehož se má použít, nelze použít, jestliže by se účinky tohoto použití zjevně příčily veřejnému pořádku. [18] Podle Smlouvy si smluvní strany navzájem zasílají výpisy z matrik týkající se občanů druhé smluvní strany. [19] Městský úřad v písemnosti ze dne 21. 11. 2016 stěžovatelce sdělil, že k tomu, aby mohlo dojít k určení otcovství, je potřeba, aby nejprve u soudu došlo k popření otcovství. Podle městského úřadu na Vietnamském velvyslanectví v Praze pochybili, když stěžovatelce vydali potvrzení o přiznání otcovství k dítěti mimo manželství, protože se narodila jako dítě manželské, a stejně tak jí nemohli změnit příjmení. Městský úřad stěžovatelce také sdělil, že s Vietnamskou socialistickou republikou je dvoustranná smlouva o výměně matrik, dle níž by změny, pokud jde o popření nebo určení otcovství, měly být zaslány k zápisu do matriční knihy. Městský úřad připustil, [20] že stěžovatelku v neformálním sdělení ze dne 21. 11. 2016 upozornil na nedostatky v jejím podání nevhodným způsobem. Uznal, že si chybně vyložil znění článků č. 56 a 57 Smlouvy o zasílání dokladů o osobním stavu. Uznal také, že mu nepřísluší hodnotit a posuzovat rozhodnutí cizích státních orgánů. Informoval mě o tom, že se obrátil na Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze se žádostí o vyjádření k problematice popření a určení otcovství dle vietnamského právního řádu. Podle městského úřadu je ze Smlouvy patrné, že vietnamský právní řád institut uznání, popření nebo zjištění otcovství zná. Podle městského úřadu musí nejprve dojít na základě veřejné listiny k výmazu původního otce, aby mohl být do knihy narození zapsán jiný otec. Ač je z odpovědi na moji výzvu patrné, že městský úřad svá pochybení uznal, ve výzvě k odstranění nedostatků žádosti [21] se stěžovatelce za svůj předchozí neobratný přístup neomluvil. Městský úřad pochybil tím, že stěžovatelku vyzval k předložení veřejné listiny o popření otcovství s odkazem na ustanovení českého právního řádu o určení a popření otcovství [22]. Výzvou městského úřadu se budu v jiných souvislostech zabývat i v části C.4. Z okolností případu nikterak nevyplynulo, že by bylo v zájmu stěžovatelky použít český právní řád. Spíše naopak, neboť z podání stěžovatelky je zřejmé, že žádá o provedení dodatečného záznamu do matriky na základě veřejných listin vydaných Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky v Praze. Rovněž tak není zřejmé, proč by použití vietnamského právního řádu mělo být vyloučeno kvůli principům českého právního řádu, na nichž je nutno bezvýhradně trvat. C.3 Rozdílnost příjmení na českých dokladech Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. [23] Tuto povinnost stanovenou zákonem o matrikách, která před 1. 7. 2008 platila pouze pro občany ČR, je nutno porovnat s úpravou podle zákona o pobytu cizinců [24]. Ustanovení zákona o pobytu cizinců, podle něhož bylo cizinci v průkazu o povolení k pobytu zapsáno jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném nebo oddacím listě vydaném českým matričním úřadem, platilo od 1. 1. 2003 do 30. 4. 2011. Od 1. 5. 2011 se jméno a příjmení cizince uvádělo v průkazu o povolení k pobytu podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu a cizinec měl v úředním styku užívat jméno a příjmení v této podobě. [25] Od 1. 1. 2014 se sice jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince v průkazu o povolení k pobytu nadále uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu, avšak pokud byl cizinci vydán českým matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, uvede se tato skutečnost v průkazu o povolení k pobytu formou záznamu. [26] Pokud jde o povinnost cizince, kterému byl vydán český rodný nebo oddací list, užívat ve styku s českými úřady jméno a příjmení, byly zákon o matrikách a zákon o pobytu cizinců v období od 1. 5. 2011 do 31. 12. 2013 ve vzájemném rozporu. Jméno a příjmení podle českého matričního dokladu se sice od 1. 1. 2014 v průkazu o pobytu cizinců uvádí, avšak ve srovnání se jménem a příjmením dle cizozemského cestovního dokladu méně významnou formou. Městský úřad ve svém sdělení ze dne 21. 11. 2016 stěžovatelku informoval, že příjmení A. užívá neoprávněně a cestovní pas i průkaz o povolení k pobytu by měla mít v souladu s rodným listem, kde má uvedeno příjmení B. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra vydal stěžovatelce průkaz o povolení k pobytu na příjmení A. dne 1. 8. 2012 na základě cestovního pasu Vietnamské socialistické republiky, vydaného dne 11. 7. 2012, v souladu se zákonem o pobytu cizinců. Cizí stát není povinen se při vydání cestovního pasu svému občanovi řídit českým právním řádem a odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra zapisuje do průkazu o povolení k pobytu jméno a příjmení cizince podle tvaru uvedeného latinkou v jeho cestovním pase. Městský úřad pochybil, jestliže stěžovatelku informoval, že příjmení A. užívá neoprávněně. Rozdílnost příjmení stěžovatelky na českých dokladech není důsledkem nějaké její chyby, ale je způsobena neprovázaností české právní úpravy. Je velmi nevhodné a nezdvořilé, aby český úřad sděloval cizímu státnímu občanovi, že příjmení, jež je uvedeno v jeho cestovním pase, užívá neoprávněně. Městský úřad ve svém sdělení nepřihlédl ani k věku stěžovatelky a k tomu, že příjmení A. užívá v dobré víře. C.4 Průběh a ukončení řízení Změny zápisů v matriční knize se provádějí na základě veřejných listin. [27] Za veřejné listiny se považují i listiny podle mezinárodní smlouvy. [28] Podle Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou je konzulární úředník oprávněn pořizovat rodné listy občanů vysílajícího státu a pořizovat kopie těchto dokladů. [29] Podle správního řádu jsou účastníci řízení povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci. O provádění důkazů musí být účastníci řízení vyrozuměni. Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Před vydáním rozhodnutí musí být účastníkům řízení dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. [30] Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit. Jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání v pokračování řízení, správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví. [31] Stěžovatelka předložila ke své žádosti tři veřejné listiny vydané Velvyslanectvím Vietnamské socialistické republiky v Praze v roce 2003 prokazující, že nese příjmení A. a jejím otcem je O. A., a prohlášení své matky ze dne 18. 10. 2016, že žádné další doklady k určení otcovství nemá. V matrice narození je však jako otec zapsán G. B. a záznam o popření otcovství chybí. Pokud by popření otcovství proběhlo před českým soudem, soud by po nabytí právní moci rozsudku zaslal příslušnému matričnímu úřadu oznámení. [32] Stěžovatelka doklad o popření otcovství nepředložila. Městský úřad pochybil tím, že stěžovatelku vyzval, navíc s odkazem na ustanovení českého právního řádu, k předložení veřejné listiny o popření otcovství. Městský úřad tím nepřímo zpochybnil pravost předložených veřejných listin, dle nichž je otcem stěžovatelky pan A. Je třeba vzít v úvahu, že stěžovatelka se narodila v roce 1997 a Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky vydalo veřejné listiny, které k žádosti předložila, v roce 2003. Výzva byla pro stěžovatelku patrně nepochopitelná. Přestože předložila prohlášení své matky, že žádné další listiny nemá, městský úřad se k tomuto prohlášení nijak nevyjádřil. Ve správní praxi bývá obvyklé, že správní orgán vydá společně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti i usnesení o přerušení řízení. [33] Městský úřad řízení o žádosti stěžovatelky, doručené dne 19. 10. 2016, nepřerušil a usnesení o zastavení řízení vydal až dne 31. 1. 2017. Došla jsem k závěru, že i když se nesporně jedná o zvlášť složitý případ, městský úřad jej nevyřizoval bez zbytečných průtahů. [34] Úvahu městského úřadu, že vietnamské právo zná institut popření otcovství, [35] které by mělo předcházet určení otcovství, jestliže se dítě narodilo v manželství, považuji za správnou. Městský úřad nepochybil, jestliže požádal Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze o doslovný výpis z matriční knihy a o vyjádření k problematice popření a určení otcovství dle právního řádu Vietnamské socialistické republiky. [36] Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze ve své odpovědi pouze potvrdilo, že rodný list, potvrzení o přiznání otcovství k dítěti mimo manželství a rozhodnutí o změně příjmení a jména dítěte v roce 2003 vystavilo. [37] Domnívám se, že by nebylo chybou, kdyby městský úřad namísto výzvy k odstranění nedostatků žádosti považoval svůj dotaz směřující k vietnamským institucím za podnět k zahájení řízení o předběžné otázce [38], a řízení z toho důvodu přerušil [39]. Městský úřad porušil správní řád tím, že o své žádosti adresované Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze účastníky řízení nevyrozuměl, ani jim neumožnil se k odpovědi konzulárního oddělení vyjádřit. Městský úřad v písemnosti ze dne 21. 11. 2016 stěžovatelce sdělil, že čeká na vyjádření oddělení státního občanství a matrik a odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, na které se v této věci obrátil. Městský úřad nepochybil, jestliže k řízení opatřoval podklady od Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, a stěžovatelku o tom vyrozuměl. Pochybil ale tím, že účastníky řízení o odpovědi Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, neinformoval a neumožnil jim, aby se ke všem podkladům řízení vyjádřili. O všech podkladech, z nichž vycházel, městský úřad stěžovatelku neinformoval ani v usnesení o zastavení řízení. Zaslané písemnosti nasvědčují tomu, že městský úřad o žádosti stěžovatelky nezaložil a nevedl řádně správní spis. [40] D. Závěry Závěrem bych se chtěla vyjádřit k právní otázce, která je patrně podstatou celého problému. Domnívám se, že dokud pravost vietnamských veřejných listin či správnost údajů v nich uvedených nezpochybní samotná vietnamská strana, česká strana musí vietnamské veřejné listiny akceptovat, jakkoliv může mít o postupu vietnamské strany pochybnosti. V daném případě je proto třeba akceptovat skutečnosti, které vietnamské veřejné listiny osvědčují, tj. jiného otce stěžovatelky, než je zapsán v matriční knize narození, a jiné příjmení stěžovatelky, než které má podle českého rodného listu užívat. Jiný přístup by podle mého názoru byl možný pouze tehdy, pokud by akceptace skutečností, které cizí veřejná listina osvědčuje, nebyla v zájmu dítěte, které má v České republice obvyklý pobyt, anebo se účinky akceptace zjevně příčily veřejnému pořádku. Zprávu zasílám starostovi M. Ing. Petru Třešňákovi a podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv jej žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením. Současně zprávu zasílám ředitelce krajského úřadu Mgr. Martině Vránové jako podnět k zahájení přezkumného řízení, neboť mám za to, že usnesení městského úřadu ze dne 31. 1. 2017 nebylo vydáno v souladu s právními předpisy. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) [1] zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [2] zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů [3] Ve vietnamském cestovním pase je příjmení zapsáno v podobě XXX. [4] Ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky): "Prohlášením může nabýt státní občanství České republiky fyzická osoba nejpozději do 3 let od dosažení věku 18 let, pokud má na území České republiky povolen trvalý pobyt, nejpozději od věku 10 let se až k datu prohlášení nejméně dvě třetiny této doby oprávněně zdržuje na území České republiky, nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin nebo provinění, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena." [5] zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů [6] Na krajský úřad jsem se obrátila se žádostí o zaslání fotokopie sbírky listin k matričnímu zápisu narození stěžovatelky. [7] Viz § 49 zákona o matrikách. [8] Viz § 5 odst. 1 písm. b) zákona o matrikách. [9] Viz § 87 zákona o matrikách. [10] Viz § 44 odst. 1 a § 47 odst. 1 správního řádu. [11] Jde o tyto listiny: potvrzení o přiznání otcovství k dítěti mimo manželství, rodný list a rozhodnutí o změně příjmení a jména dítěte. Podle potvrzení o přiznání otcovství a rodného listu je otcem stěžovatelky O. A. a stěžovatelka má nové příjmení A. [12] Oznámení je ze dne 15. 12. 2016. [13] ve své odpovědi ze dne 5. 1. 2017 [14] Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ze dne 12. října 1982, publikovaná pod č. 98/1984 Sb. [15] Viz čl. 22 odst. 1 smlouvy. [16] Viz § 54 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. [17] Viz čl. 22 odst. 2 smlouvy a § 54 odst. 1 a 2 zákona o mezinárodním právu soukromém. [18] Viz § 4 zákona o mezinárodním právu soukromém. [19] Viz čl. 56 a 57 smlouvy. [20] Odpověď městského úřadu ze dne 5. 1. 2017 [21] Výzva městského úřadu je ze dne 29. 12. 2016. [22] ustanovení § 776 a 777 občanského zákoníku [23] ustanovení § 68 odst. 1 zákona o matrikách [24] zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [25] na základě novelizace zákona o pobytu cizinců provedené zákonem č. 427/2010 Sb. [26] Viz ustanovení § 117b odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Změnu přinesla novelizace provedená zákonem č. 312/2013 Sb. [27] Viz § 5 odst. 2 zákona o matrikách. [28] Viz § 81 zákona o matrikách. [29] Viz čl. 36 písm. b) Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou ze dne 14. února 1980, publikované pod č. 15/1981 Sb. [30] Viz ustanovení § 52, 51 odst. 2, § 50 odst. 2, § 36 odst. 3 správního řádu. [31] Viz ustanovení § 45 odst. 2, § 64 odst. 1 písm. a), § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. [32] Viz § 83 odst. 1 zákona o matrikách. [33] podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu [34] Srov. § 6 odst. 1 správního řádu. [35] Tato úvaha je obsažena v odpovědi městského úřadu na moji výzvu při zahájení řízení, avšak nikoliv v úkonech městského úřadu vůči stěžovatelce. [36] Městský úřad to tak uvedl ve své odpovědi ze dne 5. 1. 2007. Kopii své žádosti adresované Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze mi však nezaslal. [37] Odpověď konzulárního oddělení Velvyslanectví Vietnamské socialistické republiky v Praze je ze dne 10. 1. 2017. [38] ve smyslu § 57 odst. 1 písm. a) správního řádu [39] podle § 64 odst. 1 písm. c) bodu 1. správního řádu [40] Viz § 17 odst. 1 správního řádu.