Spisová značka 5360/2015/VOP
Oblast práva Dávky pomoci v hmotné nouzi
Věc příspěvek na živobytí
Forma zjištění ochránce Zpráva o šetření - § 17
Výsledek šetření Pochybení nezjištěno
Vztah k českým právním předpisům 111/2006 Sb., § 34 odst. d
Vztah k evropským právním předpisům
Datum podání 01. 09. 2015
Datum vydání 23. 03. 2016
Časová osa případu
Sp. zn. 5360/2015/VOP

Právní věty

V případě, že žadatel o příspěvek na živobytí dluží na výživném pro své nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky výživného, činí jeho částka živobytí částku existenčního minima.

Text dokumentu

Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. V Brně dne 23. března 2016 Sp. zn.: 5360/2015/VOP/ZŠ Vážený pane A., dopisem ze dne 10. 9. 2015 jsem Vás informovala, že jsem zahájila šetření správnosti postupu Úřadu práce České republiky, krajské pobočky ve Zlíně, kontaktního pracoviště X. (dále jen "úřad práce X.) a Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Olomouci, kontaktního pracoviště Y. (dále jen "úřad práce Y."), při rozhodování o dávkách pomoci v hmotné nouzi. Šetření jsem uzavřela v souladu s ustanovením § 17 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, neboť jsem v postupu úřadů práce neshledala pochybení. Přijměte prosím následující vysvětlení. V rámci šetření jsem se obrátila na Úřad práce X. a Úřad práce Y. se žádostí o poskytnutí vyjádření a spisové dokumentace ve Vaší věci. Z vyjádření úřadů práce podloženého spisovou dokumentací vyplynulo, že příspěvek na živobytí Vám úřad práce X. přiznal ve výši 2.200,- Kč od ledna 2015. Dne 2. 2. 2015 jste požádal o vyplácení příspěvku na živobytí formou poukázek ve výši 800,- Kč, dne 4. 2. 2016 jste požádal o zrušení výplaty formou poukázek s odůvodněním, že potřebujete splatit dluhy. V postupu Úřadu práce X. jsem v této věci pochybení neshledala. Přiznaná výše příspěvku na živobytí ve výši existenčního minima je vzhledem k neplacení výživného pro Vaši dceru stanovena v souladu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi.[1] Orgán pomoci v hmotné nouzi může určit způsob výplaty příspěvku na živobytí tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytovat formou poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě, to znamená 1.400,- Kč poskytovat v hotovosti a 800,- Kč formou věcné poukázky. Vaší žádosti o zrušení výplaty dávky formou věcné poukázky Úřad práce X. nevyhověl, protože dávka je určena k zabezpečení základních životních potřeb a její příjemce je povinen využívat dávku k tomuto účelu, nikoli k úhradě dluhů.[2] Vzhledem k tomu, že jste na výzvy úřadu práce X. k vyzvednutí poukázek nereagoval (za období leden až květen 2015), orgán pomoci v hmotné nouzi vyhodnotil situaci tak, že nevyužíváte celou výši přiznaného příspěvku na živobytí k zajištění výživy a základních potřeb. Úřad práce usoudil, že Vaše celkové sociální a majetkové poměry jsou dostatečné, a tudíž nejste považován za osobu v hmotné nouzi. Dne 24. 6. 2015 Vám úřad práce X. v souladu s právní úpravou příspěvek na živobytí odňal.[3] Od 1. 6. 2015 do 31. 8. 2015 jste bydlel na ubytovně M. Za tuto dobu jste neuhradil žádné nájemné, za červen jste podepsal uznání závazku s tím, že dlužnou částku budete splácet po 1.000,- Kč. Dne 16. 7. 2015 jste Úřad práce Y. požádal o přiznání příspěvku na živobytí a dne 22. 7. 2015 o přiznání doplatku na bydlení. Příspěvek na živobytí Vám úřad práce přiznal jako jednotlivci ve výši 2.200,- Kč od července 2015 oznámením ze dne 12. 8. 2015. Správní orgán vycházel ze skutečností, že máte živnostenské oprávnění, provozování živnosti je přerušeno, nemáte žádné příjmy, nemáte doporučené dietní stravování, nevlastníte žádný majetek. Neplníte vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři, dluh na výživném činil k 30. 6. 2015 15.000,- Kč. Proto činí částka živobytí 2.200,- Kč. Orgán pomoci v hmotné nouzi prokázal, že s paní B. vedete na ubytovně M. společnou domácnost, i když jste to v průběhu řízení začal popírat. Úřad práce Y. Vám dne 18. 9. 2015 přiznal doplatek na bydlení ve výši 3.150,- Kč od července 2015, a to přímou úhradou nájemného a služeb spojených s bydlením ubytovně M.[4] Ministerstvo práce a sociálních věcí Vaše odvolání zamítlo jako opožděné. Konstatuji, že o výši dávky rozhodl úřad práce Y. v souladu s právní úpravou, když vycházel ze stanovených normativních nákladů na bydlení pro dvě osoby.[5] Pokud jde o délku řízení, trvá 30 dnů, ve složitých případech a je-li třeba provést místní šetření, 60 dnů. Ve Vašem případě pracovníci úřadu práce prováděli opakovaná sociální šetření na ubytovně M., bylo nutné vyjasnit okruh společně posuzovaných osob. Dne 13. 8. 2015 úřad práce Y. v souladu se zákonem o pomoci v hmotné nouzi požádal o udělení souhlasu obce s užíváním ubytovacího zařízení, odpověď, souhlasné stanovisko obce správní orgán obdržel dne 9. 9. 2015, Dle tohoto stanoviska jste považován za případ hodný zvláštního zřetele. K překročení lhůty pro vydání rozhodnutí tedy nedošlo. Vy i provozovatel ubytovny jste byli seznámeni s tím, že úhrada odůvodněné výše ubytování od července 2015 bude uhrazena po přiznání doplatku na bydlení přímou platbou na účet ubytovny. K ukončení nájmu na ubytovně M. tedy došlo z důvodu nedodržení splátkového kalendáře domluveného k úhradě dluhu za ubytování v červnu 2015. Proto nelze Úřad práce Y. ani Úřad práce X. vinit ze ztráty bydlení na ubytovně M. V měsíci říjnu 2015 zahájil úřad práce Y. řízení o odejmutí doplatku na bydlení, protože v září 2015 jste neměl prokazatelné náklady na bydlení (byl jste hospitalizován). O odejmutí dávky správní orgán rozhodl dne 21. 10. 2015, rozhodnutí jste si převzal dne 30. 10. 2015, odvolání jste nepodal. Po propuštění z psychiatrické léčebny, kde jste byl hospitalizován od 4. 9. 2015 do 30. 10. 2015, jste si s paní B. hodlal pronajmout byt v rodinném domě v obci N. Bydlení na ubytovně či v azylovém domě jste odmítli, stejně tak jste odmítli kontaktovat sociální pracovníky Městského úřadu v X. Vzhledem k tomu, že nedošlo k sepsání nájemní smlouvy na byt v obci N., pracovníkům městského úřadu se podařilo zajistit Vám ubytování na ubytovně O. v obci X. Žádost o přiznání doplatku na bydlení jste nepodal. Dne 16. 11. 2015 od Vás paní B. odešla s tím, že ji fyzicky a psychicky napadáte. Dne 19. 11. 2015 jste se odstěhoval ke své matce do obce Y., tam jste bydlel do 23. 11. 2015, poté jste spal tři noci v penzionu v obci X. Od 26. 11. 2015 bydlíte v Azylovém domě P. v obci X. Zjistila jsem, že žádost o přiznání doplatku na bydlení jste podal teprve dne 9. 3. 2016. Na základě Vaší žádosti ze dne 2. 12. 2015 postoupil Úřad práce Y. Vaši spisovou dokumentaci Úřadu práce X., který Vám dosud vyplácí příspěvek na živobytí ve výši 2.200,- Kč. Zde musím uvést, že o dávku pomoci v hmotné nouzi je vždy třeba požádat na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí. Den podání žádosti je dnem zahájení správního řízení o dávce. Doplatek na bydlení nemůžete získat zpětně, úřad práce jej může poskytnout nejdříve od prvního dne měsíce, v němž jste podal žádost o dávku. To znamená, že doplatek na bydlení můžete získat za březen 2016, nikoliv za předchozí období. Vážený pane A., vzhledem k tomu, že jsem v postupu úřadů nezjistila pochybení, nemám důvod požadovat přijetí opatření k nápravě a své šetření končím. Doporučuji Vám, abyste při řešení své situace spolupracoval se sociálními pracovníky azylového domu, příp. můžete kontaktovat pracovníky sociálního odboru Městského úřadu v X. V příloze Vám zasílám informační materiály. S pozdravem Přílohy Jak se obracet na veřejného ochránce práv Dávky na bydlení Dávky pomoci v hmotné nouzi Rozhodnutí ÚP Zlín UP/4871/2015/HN, UP/2738/2015/HN, UP/2738/2015/HN [1] Ustanovení § 24 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. [2] Podle ustanovení § 43 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi je v plné kompetenci plátce dávky určit způsob výplaty dávky na základě individuálního posouzení konkrétní situace příjemce. [3] Podle ustanovení 49 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi, nesplní-li osoba ve lhůtě stanovené příslušným orgánem povinnosti uvedené v odst. 1 - 4, může být po předchozím upozornění žádost o dávku zamítnuta, výplata dávky zastavena nebo dávka odejmuta. [4] Dávky na bydlení může úřad práce zasílat též bez souhlasu příjemce dávek na účet pronajímatele nebo poskytovatele služeb k přímé úhradě nájemného či služeb, pokud jsou k tomu dány důvody (reálně hrozí, že příjemce nevyužije dávky na bydlení za účelem úhrady nákladů na bydlení, příjemce dávek neumí s dávkami hospodařit apod.). [5] Podle ustanovení § 34 písm. d) zákona o pomoci v hmotné nouzi se do odůvodněných nákladů na bydlení při užívání ubytovacího zařízení započítává úhrada nákladů maximálně do výše 90 % normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. Normativní náklady na bydlení pro dvě osoby v obci M. činí částku 6.998 Kč, 90 % z této částky činí 6.298 Kč, poměrná část pro jednu osobu činí 3.149 Kč.