Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 5738/2016/VOP/MKL Brno 1. února 2017 Zpráva o šetření ve věci vyřízení stížností proti postupu psychologa Věznice Jiřice Dopisem ze dne 27. 8. 2016 se na mě obrátil pan A., nar. xxx (dále také "stěžovatel"), dříve ve Věznici Jiřice, nyní ve Věznici Pardubice. A. Předmět šetření Šetření jsem zaměřila na vyřízení dvou stěžovatelových stížností směřujících především proti postupu psychologa Věznice Jiřice a podezření ze střetu zájmů při vyřizování těchto stížností stejnou osobou. B. Skutková zjištění Z vyjádření stěžovatele a z dokumentů poskytnutých ředitelem Věznice Jiřice plk. Mgr. Petrem Sukem zprávou[1] ze dne 2. 12. 2016 a náměstkem generálního ředitele pro bezpečnost a kontrolu plk. Ing. Marianem Prokešem zprávou[2] ze dne 5. 12. 2016 jsem učinila následující skutková zjištění. Stěžovatel se obrátil dvěma dopisy na Vězeňskou službu České republiky, generální ředitelství (dále také "GŘ VS"). První dopis stěžovatelem označovaný jako "Prošetření postupu psychologa" (dále také "Stížnost 1") datovaný 23. 7. 2016 byl odeslán dle údajů na podacím lístku dne 1. 8. 2016 2016 a doručen na GŘ VS dle razítka dne 3. 8. 2016. Druhý dopis stěžovatelem označovaný jako "Žádost o nápravu stavu" (dále také "Stížnost 2") datovaný 27. 7. 2016 byl odeslán dle údajů na podacím lístku dne 1. 8. 2016 a doručen na GŘ VS dle razítka dne 3. 8. 2016. Stížnost 1 byla následně zprávou[3] ze dne 8. 8. 2016 a doručenou dne 9. 8. 2016 postoupena řediteli Věznice Jiřice k vyřízení. O tomto postoupení byl stěžovatel vyrozuměn také dopisem ze dne 8. 8. 2016. V závěru Stížnosti 2 stěžovatel uvádí, že si nepřeje, aby Stížnost 2 byla předávána do Věznice Jiřice, mám tedy za to, že z toho důvodu nebyla postoupena do Věznice Jiřice. B.1 Stížnost 1 Stížnost 1 je složena ze dvou dokumentů, a to z "Odůvodnění mé stížnosti ve zkratce" a petice, pod níž je podepsáno 8 odsouzených včetně stěžovatele. Petice míří proti hrubému a cynickému jednání, neplnění povinností, zanedbávání zdravotní péče pro právní postavení odsouzených, nepravdivým posudkům a zkresleným odborným vyjádřením psychologa Věznice Jiřice Mgr. Martina Pastierika (dále také "psycholog Věznice Jiřice" nebo "psycholog"). Přímo v petici je uvedeno, že konkrétní případy jsou nechány jako předmět pro další šetření. V petici je také uvedeno obecně, že psycholog Věznice Jiřice píše opačné, nepodložené a negativní odsudky, vytrhává z kontextu starých zpráv, odbývá odsouzené a dezinformuje ohledně jejich práv, vědomě je vystavuje nebezpečí psychické a zdravotní újmy, neinformuje vedoucí výkonu trestu a "hází všechny do jednoho pytle". V "Odůvodnění mé stížnosti ve zkratce" je uvedeno, že psycholog Věznice Jiřice vědomě porušuje důležité povinnosti. V rámci šetření Stížnosti 1 byly Věznicí Jiřice zkoumány záznamy ve vězeňském informačním systému (dále také "VIS"), ze kterých vyplývá, že stěžovatel vedl s psychologem Věznice Jiřice řadu individuálních pohovorů (ve dnech 23. 12. 2015, 7. 1. 2016, 23. 1., 7. 3., 31. 3., 12. 4. a 9. 6. 2016) převážně za účelem snížení psychické tenze. Psycholog Věznice Jiřice ve vyjádřeních ke Stížnosti 1 a 2 uvádí, že stěžovatel během individuálních hovorů nikdy nezmínil nespokojenost s průběhem pohovorů a vždy poskytl stěžovateli adekvátní péči. Ve vyjádření k petici odsouzených uvádí psycholog, že s odsouzenými přichází do kontaktu přirozenou cestou na jednotlivých oddílech, na základě žádosti o pohovor a na základě potřeb věznice a potřeb psychologické péče o odsouzené. Psychologická stanoviska vypracovává dle potřeb věznice v souladu s etickým kodexem psychologické práce. Na základě uvedených dokumentů a vyjádření byla vyhotovena zpráva o prošetření stížnosti ze dne 30. 8. 2016. Na základě zprávy bylo vyhotoveno vyřízení Stížnosti 1[4] ze dne 30. 8. 2016 podepsané tehdejším ředitelem Věznice Jiřice plk. Ing. Marianem Prokešem. Ve vyřízení Stížnosti 1 tehdejší ředitel Věznice Jiřice konstatuje, že v pracovní činnosti psychologa nebyly shledány nedostatky, z dostupných podkladů vyplývá, že stěžovateli byla zajišťována adekvátní psychologická péče a pravdivost stěžovatelových tvrzení nebyla šetřením prokázána. Stížnost 1 byla tedy vyhodnocena jako nedůvodná. S vyřízením stížnosti byl stěžovatel seznámen dne 1. 9. 2016. S vyřízením Stížnosti 1 se stěžovatel neztotožnil. Proto podal proti jejímu vyřízení stížnost ze dne 2. 9. 2016, kterou adresoval Věznici Jiřice. Věznici Jiřice byla doručena stížnost proti vyřízení Stížnosti 1 dne 5. 9. 2016, a přímo na GŘ VS byla postoupena dne 7. 9. 2016. Stěžovatel uvádí, že si není jist, zda byl ředitel Věznice Jiřice vůbec seznámen s obsahem stížnosti, uvádí, že měla 8 stran a že se netýkala jen postupu psychologa, ale i kouření ve věznici, porušování zásad bezpečnostní diferenciace atd. Uvedené však ve Stížnosti 1 nebylo obsaženo, naopak se jednalo o obsah Stížnosti 2, která nebyla vůbec do Věznice Jiřice postoupena. Tento možný omyl stěžovatele v obsahu Stížnosti 1 a Stížnosti 2 je zmíněn i ve stanovisku ke stížnosti zaslaném z Věznice Jiřice dne 7. 9. 2016.[5] Při vyřizování stížnosti proti vyřízení Stížnosti 1 bylo vyžádáno GŘ VS již zmíněné stanovisko Věznice Jiřice včetně spisového materiálu ke Stížnosti 1. Vyřízení stížnosti proti vyřízení Stížnosti 1 bylo zpracováno dne 31. 10. 2016. Pod podpisem generálního ředitele Vězeňské služby České republiky je připojen otisk razítka s uvedeným jménem - plk. Ing. Marian Prokeš, náměstek generálního ředitele pro bezpečnost a kontrolu, nečitelný podpis modrou propisovací tužkou.[6] Ve vyřízení stížnosti bylo konstatováno, že nebylo shledáno porušení právních norem ani skutečností, které by zakládaly důvod k přehodnocení závěru uvedenému ve Stížnosti 1. V oblastech obsažených ve stížnosti proti vyřízení Stížnosti 1, tedy kouření ve věznici atd., byl stěžovatel odkázán na vyřízení Stížnosti 2. Stížnost proti vyřízení Stížnosti 1 byla tedy vyhodnocena jako nedůvodná. S vyřízením stížnosti proti vyřízení Stížnosti 1 byl stěžovatel seznámen již ve Věznici Pardubice, přesné datum není z poskytnutých dokumentů patrné, ale stěžovatel mi sám zaslal vyřízení stížnosti dopisem ze dne 7. 11. 2016, mám tedy za to, že s vyřízením stížnosti proti vyřízení Stížnosti 1 byl seznámen. B.2 Stížnost 2 Stížnost 2 má 8 stran a zahrnuje několik bodů ve vztahu k Věznici Jiřice: (1) kouření na budově č. 68, (2) nezohlednění komplexní zprávy v programu zacházení, (3) napadení spoluodsouzeným dne 7. 3. 2016, (4) vyřazení z kategorie možný objekt násilí (dále také "MON"), (5) nepovolení holicího strojku, (6) ubytovací podmínky, (7) nenabídnutí pracovního zařazení, (8) nesprávné jednání psychologa, (9) neudělení kázeňských odměn, (10) vyhrožování násilím ze strany zaměstnance, (11) neposkytování zdravotní péče, (12) pobyt s infekčním spoluodsouzeným na pokoji. Šetření Stížnosti 2 bylo vedeno přímo GŘ VS oddělením stížností odboru kontroly. Při vyřizování Stížnosti 2 bylo vyžádáno stanovisko Věznice Jiřice ze dne 22. 8. 2016.[7] Ve stanovisku Věznice Jiřice bylo zohledněno vyjádření speciální pedagožky, psychologa, dvou vychovatelů, příslušníka oddělení prevence a stížností, stěžovatelův program zacházení, hodnocení stěžovatelova programu zacházení za období 18. 3.-18. 5. 2016 a 19. 5.-19. 7. 2016, kopie z VIS k vyřazení stěžovatele z kategorie "MON", kopie z VIS k individuálnímu pohovoru psychologa se stěžovatelem, týdenní statistické hlášení o stavech vězněných osob a využitelnosti. K části Stížnosti 2 zabývající se neposkytováním zdravotních služeb bylo vyhotoveno stanovisko odboru zdravotnické služby, za tím účelem si odbor zdravotnické služby vyžádal z Věznice Jiřice zdravotní dokumentaci stěžovatele.[8] Na základě uvedených stanovisek Věznice Jiřice a odboru zdravotnické služby byla dne 25. 10. 2016 vyhotovena 4stránková zpráva o prošetření Stížnosti 2, která pokrývá výše uvedené body 1-11.[9] Dne 25. 10. 2016 bylo také vyhotoveno vyřízení Stížnosti 2, ve kterém byla Stížnost 2 označena jako nedůvodná.[10] Stručné vyřízení Stížnosti 2 se zabývá z výše uvedených bodů pouze neposkytováním zdravotní péče a obecně činností zaměstnanců Věznice Jiřice. Přesné datum, kdy byl stěžovatel seznámen s vyřízením Stížnosti 2, není patrné z poskytnutých dokumentů, nicméně stěžovatel mi sám zaslal vyřízení Stížnosti 2 dopisem ze dne 5. 11. 2016. Mám tedy za to, že s vyřízením Stížnosti 2 byl seznámen. V průběhu šetření Stížnosti 2 byl stěžovateli zaslán dopis ze dne 14. 10. 2016,[11] kterým byl informován o prodloužení lhůty k šetření Stížnosti 2. S tímto dopisem byl stěžovatel prokazatelně seznámen z důvodu přemístění do Věznice Pardubice, kam musel být dopis doslán z Věznice Jiřice, až dne 24. 10. 2016. C. Hodnocení věci ochránkyní Odsouzený smí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podávat stížnosti a žádosti orgánům příslušným k jejich vyřízení; stížnost, případně žádost, musí být orgánu, jemuž je adresována, neprodleně odeslána.[12] Stížnosti se přijímají, evidují, prošetřují a vyřizují podle stejných zásad. Obsah stížnosti se prošetřuje v celém rozsahu, včetně dalších skutečností, které vyplynou v průběhu šetření, ačkoli nebyly předmětem původního podání.[13] Všechny orgány Vězeňské služby České republiky jsou povinny přijímat stížnosti a zajišťovat jejich správné a včasné vyřízení, popřípadě postoupení příslušnému orgánu Vězeňské služby České republiky.[14] Stížnost vyjadřující nesouhlas s předchozím vyřízením stížnosti ředitelem Věznice Jiřice, prošetřuje, přezkoumává a vyřizuje odbor kontroly.[15] Stížnost musí být urychleně a odpovědně prošetřena a vyřízena, popřípadě musí být zajištěno její prošetření a vyřízení, a to ve všech bodech. Je nepřípustné, aby stížnost uzavřely orgány Vězeňské služby České republiky, proti kterým směřuje.[16] Prošetřením stížnosti se rozumí objektivní zjištění skutečného stavu. Musí být provedeno rychle, odpovědně a hospodárně s využitím vhodných, právem dovolených prostředků.[17] Stížnost se považuje za vyřízenou, jestliže stěžovatel byl o vyřízení stížnosti prokazatelně vyrozuměn.[18] Stížnost musí být prošetřena a vyřízena do 30 kalendářních dnů ode dne doručení orgánu Vězeňské služby České republiky, který ji má vyřídit. Je-li nezbytné vyžádat vyjádření jiného orgánu nebo další spisový materiál, prodlužuje se lhůta uvedená v odstavci 1 na 60 kalendářních dnů. O tomto prodloužení rozhoduje vedoucí oddělení stížností odboru kontroly GŘ VS na základě písemné žádosti vedoucího oddělení prevence a stížností věznice. Orgán Vězeňské služby České republiky je povinen vyrozumět stěžovatele o prodloužení lhůty k vyřízení, pokud je zřejmé, že stížnost nebude možno odůvodněně vyřídit do 60 kalendářních dnů od doručení.[19] C.1 Stížnost 1 Stížnost 1 byla doručena Věznici Jiřice dne 9. 8. 2016 a vyřízena dne 1. 9. 2016; byla vyřízena ve 30denní lhůtě, tedy včasně. Stížnost proti vyřízení Stížnosti 1 byla doručena na GŘ VS dne 7. 9. 2016 a vyřízení stížnosti bylo zpracováno dne 31. 10. 2016. V tomto případě bylo nutné vyžádat spisový materiál a stanovisko Věznice Jiřice. V poskytnuté dokumentaci však chybí rozhodnutí vedoucí oddělení stížností odboru kontroly GŘ VS o prodloužení 30denní lhůty na 60denní lhůtu.[20] Lze tedy konstatovat, že vyřízení stížnosti proti vyřízení Stížnosti 1 nebylo včasné. Ve Stížnosti 1 jsou uvedena obecná prohlášení, že např. psycholog "porušuje vědomě důležité povinnosti, píše opačné, nepodložené a negativní posudky". Nejsou zde však uvedeny žádné konkrétní případy, ve kterých by měl psycholog pochybit, a ani nejsou označeny např. konkrétní nepravdivé posudky, které by bylo možné přezkoumat. Zároveň je ve Stížnosti 1 - v petici uvedeno, že konkrétní případy jsou ponechány jako předmět pro další šetření. Věznice Jiřice si sice vyžádala vyjádření psychologa a obstarala výpisy poskytnuté psychologické péče z VIS, ze kterých vyvodila, že psycholog poskytuje adekvátní psychologickou péči. Nevyzvala však stěžovatele k upřesnění jeho Stížnosti 1, vzhledem k jejímu obecnému znění tak nemohla řádně přezkoumat všechny její body. Mám tedy za to, že Stížnost 1 nebyla vyřízena řádně, když stěžovatel nebyl vyzván k doplnění Stížnosti 1. Vyřízení Stížnosti 1 stejně jako vyřízení stížnosti proti vyřízení Stížnosti 1 bylo podepsáno stejnou osobou, tedy plk. Ing. Marianem Prokešem. V případě vyřízení Stížnosti 1 se jednalo o ředitele Věznice Jiřice a v případě vyřízení stížnosti proti vyřízení Stížnosti 1 o náměstka generálního ředitele pro bezpečnost a kontrolu. Takový postup sice není rozporný s vnitřním předpisem[21] Vězeňské služby České republiky, ale je v rozporu s ustanovením správního řádu,[22] jehož smyslem je umožnit nezávislé přešetření vyřízení stížnosti. Analogicky lze také uvažovat uplatnění ustanovení platná pro správní řízení.[23] Ze strany GŘ VS je sice možné argumentovat, že fakticky stížnost proti vyřízení Stížnosti 1 zpracovávala osoba odlišná od plk. Ing. Mariana Prokeše, nicméně na vyřízení stížnosti je podepsán právě on jako osoba odpovědná za průběh vyřízení stížnosti a jako osoba, která může zvrátit výsledek. V situaci kdy předmětem stížnosti bylo vyřízení Stížnosti 1, kde byl osobou odpovědnou za vyřízení také plk. Ing. Marian Prokeš, lze tak pochybovat o nestrannosti a nezávislosti vyřízení stížnosti proti vyřízení Stížnosti 1. Stížnost proti vyřízení Stížnosti 1 tedy nebyla vyřízena řádně. C.2 Stížnost 2 Stížnost 2 byla doručena na GŘ VS dne 3. 8. 2016, vyřízení stížnosti bylo vyhotoveno dne 25. 10. 2016 a doručeno stěžovateli někdy před 5. 11. 2016. Rozhodnutím vedoucí oddělení stížností odboru kontroly GŘ VS[24] ze dne 27. 9. 2016 došlo k prodloužení lhůty pro vyřízení stížnosti do 5. 10. 2016. Stěžovatel byl vyrozuměn o prodloužení lhůty dopisem ze dne 14. 10. 2016, se kterým byl seznámen dne 24. 10. 2016. Z uvedeného je zřejmé, že sdělení o prodloužení lhůty zaslané stěžovateli bylo vyhotoveno již po uplynutí 60denní lhůty. Mám za to, že pokud dojde k prodloužení lhůty pro vyřízení stížnosti na 60 dnů, resp. nad 60 dnů, musí být stěžovatel v této 60denní lhůtě o tomto prodloužení vyrozuměn.[25] Shledávám pochybení ve skutečnosti, že vyrozumění o prodloužení lhůty k vyřízení Stížnosti 2, resp. sdělení, že lhůta 60 dnů nebude dodržena, nebylo zasláno stěžovateli včas. Vnitřní předpis Vězeňské služby České republiky stanoví povinnost prošetřit a vyřídit stížnost, a to ve všech bodech.[26] GŘ VS identifikovalo ve Stížnosti 2 11 bodů, ke kterým byla následně zpracována zpráva o šetření Stížnosti 2,[27] jež ke každému z bodů obsahovala určité odůvodnění. Bohužel v samotném vyřízení stížnosti, které se dostane ke stěžovateli, byly zmíněny pouze body věnované poskytování zdravotní péče a činnosti zaměstnanců. V daném případě lze tedy konstatovat, že Stížnost 2 nebyla vyřízena ve všech bodech. Nelze se tedy divit stěžovateli, který po obdržení vyřízení Stížnosti 2 nabyl dojmu, že jeho stížnost nebyla řádně prošetřena. Stěžovatel ve Stížnosti 2 také uvádí, že musel bydlet na ložnici, kde byl zrovna také člověk, který byl nakažen infekční hepatitidou typu C.[28] Tento bod Stížnosti 2 není ve zprávě o prošetření Stížnosti 2, a tedy ani ve vyřízení Stížnosti 2, zmíněn. Stížnost 2 nebyla tedy prošetřena ve všech bodech. S ohledem na to, že Stížnost 2 měla mnoho bodů, zaměřila jsem se věcně pouze na vyřízení bodů věnovaných postupu psychologa a vyřazení z kategorie MON. Stěžovatel ve Stížnosti 2 uvádí, co mu měl psycholog sdělit poté, co k němu byl poslán od vychovatele. Psycholog měl stěžovateli mimo jiné sdělit, že násilí je v dozorových věznicích běžné. Při prošetřování stížnosti bylo stejně jako u prošetřování Stížnosti 1 vyžádáno vyjádření psychologa, který uvedl, že nikdy nesdělil stěžovateli, že násilí je ve výkonu trestu odnětí svobody běžná věc, odmítl, že měl stěžovatele slovně napadnout nebo mu vyhrožovat. Psycholog uvedl, že stěžovateli byla vždy poskytnuta adekvátní psychologická péče. S ohledem na skutečnost, že stěžovatelovy námitky vůči postupu psychologa se opírají pouze o stěžovatelova tvrzení, které psycholog popřel, nepodařilo se mi prokázat pochybení psychologa Věznice Jiřice. Vedoucí oddělení výkonu vazby a trestu je ve věznici odpovědný za vedení jmenného seznamu vězněných osob, u kterých jsou realizována opatření k předcházení násilí.[29] Vězněnou osobu, která může být nežádoucím objektem zájmu ostatních vězněných osob, navrhují k zařazení do seznamu podle dostupných poznatků a informací zaměstnanci věznice, zejména zaměstnanci oddělení výkonu vazby, oddělení výkonu trestu nebo oddělení výkonu zabezpečovací detence.[30] Odsouzeného zařazeného do seznamu podle § 6 je oprávněn vyřadit vedoucí oddělení výkonu vazby a trestu zpravidla na základě posouzení psychologa a doporučení vychovatele.[31] Ve zprávě o prošetření stížnosti je uvedeno, že stěžovatel byl vyřazen z kategorie MON na návrh psychologa dne 23. 12. 2015. S vyřazením z této kategorie souhlasila jak speciální pedagožka, tak i vychovatel. Ve vyjádření speciální pedagožky je také uvedeno, že zařazení do kategorie MON může být v některých případech nežádoucím upozorněním, že stěžovatel neměl větší konflikty se spoluodsouzenými a že byl pod kontrolou zkušeného vychovatele. S ohledem na výše uvedené a s ohledem na skutečnost, že zařazení nebo vyřazení z kategorie MON je předmětem odborného posouzení, ke kterému je třeba zvláštní znalost konkrétního odsouzeného a konkrétního prostředí, mám za to, při vyřazení stěžovatele z kategorie MON nedošlo k pochybení. D. Závěry Vězeňská služba České republiky, generální ředitelství, pochybila tím, že: - nevyřídila stížnost proti vyřízení Stížnosti 1 včas a řádně, - nezaslala vyrozumění o prodloužení lhůty k vyřízení Stížnosti 2, resp. sdělení, že lhůta 60 dnů nebude dodržena, stěžovateli včas a - nevyřídila a neprošetřila Stížnost 2 ve všech bodech. Věznice Jiřice pochybila tím, že Stížnost 1 nevyřídila řádně. Zprávu zasílám Vězeňské službě České republiky, generálnímu ředitelství, náměstkovi generálního ředitele pro bezpečnost a kontrolu plk. Ing. Marianu Prokešovi a řediteli Věznice Jiřice plk. Mgr. Petru Sukovi a podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřili ke zjištěným pochybením a informovali mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám také stěžovateli. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) [1] čj. VS-154502-2/ČJ-2016-802410-VOP [2] čj. VS-154731/ČJ-2016-800012-VOP [3] čj. VS-121792-3/ČJ-2016-800012-STPV [4] čj. VS-121792-5/ČJ-2016-802410-STPV [5] čj. VS-130284-3/ČJ-2016-802410-STG [6] čj. VS-130284-8/ČJ-2016-800012-STG [7] čj. VS-122279-5/ČJ-2016-800012-STG [8] čj. VS-122279-8/CJ-2016-800012-STG [9] čj. VS-122279/ČJ-2016-800012-STG [10] čj. VS-122279-10/ČJ-2016-800012-STG [11] čj. VS-122279-9/ČJ-2016-800012-STG [12] ustanovení § 26 odst. 1 první věta zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů [13] ustanovení § 4 odst. 1 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [14] ustanovení § 6 odst. 1 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [15] ustanovení § 8 odst. 2 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [16] ustanovení § 12 odst. 1 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [17] ustanovení § 12 odst. 2 první věta nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [18] ustanovení § 15 odst. 1 první věta nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [19] ustanovení § 14 odst. 1, 2 a 4 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [20] ustanovení § 14 odst. 2 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [21] ustanovení § 12 odst. 1 druhá věta nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [22] Ustanovení § 175 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů: Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. [23] Ustanovení § 14 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů: Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni. Důvodem vyloučení není účast na úkonech před zahájením řízení nebo na výkonu kontroly prováděné podle zvláštního zákona. [24] čj. VS-122279-7/CJ-2016-800012-STG [25] ustanovení § 14 odst. 4 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [26] ustanovení § 12 odst. 1 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 55/2014, o vyřizování stížností a oznámení ve Vězeňské službě České republiky [27] čj. VS-122279/ČJ-2016-800012-STG [28] strana 3 Stížnosti 2 [29] ustanovení § 3 odst. 1 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 12/2012, o předcházení, zabránění a včasném odhalování násilí mezi obviněnými, odsouzenými a chovanci [30] ustanovení § 6 odst. 1 nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 12/2012, o předcházení, zabránění a včasném odhalování násilí mezi obviněnými, odsouzenými a chovanci [31] ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) nařízení generálního ředitele Vězeňské služby České republiky č. 12/2012, o předcházení, zabránění a včasném odhalování násilí mezi obviněnými, odsouzenými a chovanci