Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. V Brně dne 25. září 2014 Sp. zn.: 6923/2013/VOP/PMJ Vážený pane A., dovoluji si Vás seznámit s výsledky šetření postupu Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Jihlavě, kontaktního pracoviště X. (dále také "úřad práce"), ve věci nevyplácení dávky příspěvku na živobytí, zamítnutí žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc a o doplatek na bydlení, které jsem vedla na základě Vašeho podnětu. Důkladně jsem se seznámila se spisovou dokumentací, kterou mi poskytl úřad práce k výše uvedeným záležitostem. (1) Příspěvek na živobytí Z dávkového spisu jsem zjistila, že dávka příspěvek na živobytí Vám byla vyplácena pouze do konce června 2013. Úřad práce svůj postup odůvodnil tím, že vycházel z Vašeho sdělení, že máte uzavřenou novou nájemní smlouvu, kterou jste měl úřadu práce doložit. Tak jste již neučinil, úřad práce zahájil řízení o odnětí dávky. Z vyjádření úřadu práce ze dne 17. 3. 2014 plyne, že rozhodnutí o odnětí nebylo vydáno z toho důvodu, že jste do dávkového spisu doplňoval další informace a podklady a vyskytly se potíže s doručováním. Dne 7. 7. 2014 tento postup úřad práce v dalším vyjádření odůvodňoval tím, že rozhodnutí nevydal, neboť v uvedené době probíhalo souběžně řízení ve věci blíže nespecifikované námitky podjatosti, kterou jste uplatnil dne 11. 10. 2013. [1] Vzhledem k tomu, že jste neodstranil vady podání, bylo řízení o námitce podjatosti zastaveno. Dne 23. 4. 2014 jste podal námitku podjatosti znovu a posléze proběhlo další řízení o námitkách podjatosti, aniž by úřad práce v samotném řízení o odnětí dávky zahájeném z úřední povinnosti dospěl k vydání rozhodnutí. Jak je i z povšechného výčtu patrné, Váš obsáhlý dávkový spis je tvořen převážně písemnostmi vztahujícími se k uplatňování dílčích procesních práv v řízení a reakcemi úřadu práce na Vaši aktivitu, aniž by bylo vydáno rozhodnutí ve věci. Podle § 75 zákona o pomoci v hmotné nouzi [2] však lze dávku odejmout (rovněž tak zastavit její výplatu) pouze na základě vydání rozhodnutí, nikoliv faktickým postupem úřadu práce. Řečeno jinak, zastavení výplaty nemůže úřad práce provést neformálně (tj. bez rozhodnutí), neboť tímto způsobem se dopouští nezákonné nečinnosti. Výplata dávky by měla být zastavena výhradně na základě rozhodnutí, ve kterém úřad práce zhodnotí, zda jste dostatečným způsobem osvědčil skutečnosti rozhodné pro poskytování dávky. Na tom nic nemění skutečnost zahájení řízení o odnětí dávky. Tím, že zákon ukládá vydat správní rozhodnutí, má dosavadní poživatel dávky zajištěnou možnost obrany proti tomuto nepříznivému aktu spolu s přistupujícími důsledky. Ve Vašem případě by tomu tak bylo zejména tím, že byste se seznámil s věcnými důvody úřadu práce pro odnětí dávky v rozhodnutí úřadu práce. Ty by měly být konstatovány po vypořádání se s Vašimi četnými podáními učiněnými po zahájení řízení tak, aby nebyly založeny vady řízení mající vliv na zákonnost rozhodnutí úřadu práce. Vydání rozhodnutí konečně přináší možnost uplatnit odvolání a v případě neúspěchu se dále obrátit na správní soud. Jak jsem však již zdůraznila, úřad práce Vám přestal fakticky poskytovat dávku příspěvek na živobytí, aniž by vydal rozhodnutí o odnětí dávky, a proto v jeho postupu shledávám pochybení. Z tohoto důvodu jsem se obrátila na ředitele Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Jihlavě Ing. Jiřího Hrdličku a požádala jsem jej, aby se k mým závěrům ve lhůtě 30 dnů vyjádřil a sdělil mi, jaká opatření k nápravě přijal. Jakmile obdržím jeho odpověď, budu Vás informovat o svém dalším postupu ve Vaší věci. Již nyní však máte možnost žádat odškodnění po Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále také "ministerstvo"), pokud Vám v důsledku nečinnosti úřadu práce (nevydání rozhodnutí o odejmutí dávky) vznikla škoda či nemajetková újma. Bližší informace naleznete níže v textu mojí písemnosti v souvislosti s průtahy v řízení o dávkách mimořádné okamžité pomoci. (2) Mimořádná okamžitá pomoc V případě žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu sociálního vyloučení ze dne 30. 9. 2013 a žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu hrozby újmy na zdraví ze dnů 19. 9. 2013 a 30. 9. 2013 mi dovolte seznámit Vás s následujícími zjištěními. Po zahájení řízení Vám byla dne 14. 10. 2013 zaslána výzva k osobnímu jednání k upřesnění skutečného pobytu a způsobu výplaty. [3] Dne 21. 10. 2013 jste nahlížel do dávkového spisu a požádal o přerušení řízení, byť úřad práce již řízení o dávce přerušil usnesením ze dne 11. 10. 2013. [4] Usnesení opřel o závěr, že se přerušuje do doby, než bude rozhodnuto o nároku na opakované dávky. Dne 20. 3. 2014 jste požádal o pokračování v řízení u všech přerušených řízení o dávkách mimořádné okamžité pomoci a vyzval úřad práce k neodkladnému řešení žádostí a vydání rozhodnutí o dávkách mimořádné okamžité pomoci. Úřad práce Vám odeslal vyrozumění o pokračování v řízení, dále Vás nadbytečně informoval o možnosti vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. [5] Věcné důvody pro zamítnutí žádostí [6] vystavěl na tom, že pokud jste nedoplnil údaje ve výzvě ze dne 14. 10. 2013 a ve výzvách ze dnů 27. 9 2013 a 21. 11. 2013 (místo pobytu, způsob výplaty), nemohl řádně zjistit skutkový stav věci v době podání žádosti (měsíc podání žádosti) a vyhodnotit, zda se jednalo podle § 2 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi o důvodnou situaci pro přiznání dávky. Vážený pane A., k věcné stránce rozhodnutí, kterou považuji při svém šetření za určující, obecně uvádím, že poskytnutí dávky mimořádné okamžité pomoci závisí na úvaze správního orgánu, který o dávce rozhoduje; jinými slovy, na její přiznání není právní nárok. Úřad práce jako orgán pomoci v hmotné nouzi má právo sám zhodnotit příjmy a celkové sociální a majetkové poměry žadatele o dávku mimořádné okamžité pomoci a poté o dávce rozhodnout. Úřad práce Vás vyzval k doplnění údajů k této dávce a odstranění vad žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc. Při nesplnění této povinnosti stanovené podle § 49 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi tentýž zákon v ustanovení § 49 odst. 5 skutečně umožňuje žádost o dávku zamítnout. O dotčené ustanovení úřad práce své rozhodnutí opřel, když uvedl, že k datu podání žádosti nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, a z tohoto důvodu žádost zamítl. K tomu uvádím, že údaj o místě Vašeho skutečného pobytu je opravdu podstatnou informací pro utvoření si názoru o Vašich majetkových a sociálních poměrech. Je potřeba si uvědomit, že s uvedením tohoto údaje souvisí například vymezení okruhu společně posuzovaných osob, což je v náhledu na poměry žadatele o dávku rozhodné. Bez uvedení zmiňovaného údaje jste nemohl být ve věci úspěšný. Jak jsem však již předestřela, tento typ dávky je nenárokový, úřad práce pak v řízení stíhá povinnost v případě neposkytnutí dávky tyto kroky v odůvodnění rozhodnutí dostatečně vysvětlit, čemuž i dostál. Dovolte mi však vyslovit se i k průběhu řízení o dávkách mimořádné okamžité pomoci. Řízení bylo zahájeno na základě Vašich žádostí ze dne 30. 9. 2013. Úřad práce usnesením o přerušení řízení vyslovil tezi, že o jednorázové dávce pomoci v hmotné nouzi nemohl rozhodnout, neboť nerozhodl o dávkách opakovaných. Tento postup však byl nesprávný, jak ostatně vyplývá i z interní normativní instrukce Ministerstva práce a sociálních věcí o poskytování dotčených dávek, [7] a dílem přispěl k nedůvodným průtahům v řízení. U situace poskytování mimořádné okamžité pomoci z důvodu sociálního vyloučení totiž nemusí jít jen o případy, kdy osoba opouští určité zařízení, a dávku lze poskytnout i bez ohledu na možnost přiznání dávky opakované, ale neměla by být poskytnuta souběžně. Jestliže však úřad práce nebyl schopen o nároku na opakovanou dávku pomoci v hmotné nouzi rozhodnout hned, tak jak se stalo i ve Vaší věci, mohl o dávce mimořádné okamžité pomoci bez dalšího rozhodnout. V případě mimořádné okamžité pomoci z důvodu vážné újmy na zdraví - jestliže je zřejmé, že osobě nárok na opakované dávky nevznikne nebo dávka není fakticky poskytována, žádost o opakované dávky se v tomto v tomto případě ani nemusí uplatňovat a úřad práce musí nárok na dávku vyhodnotit. Dávku však nelze pro tuto situaci poskytnout, jestliže v daném měsíci může vzniknout nárok na opakované dávky pomoci v hmotné nouzi, avšak v tomto případě je zapotřebí vyhodnotit nárok na opakované dávky co nejdříve. Tak se však ve Vašem případě rovněž nestalo. V posuzovaných řízeních byl úřad práce povinen řídit se lhůtami pro vydání rozhodnutí upravenými zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 71 odst. 1 a 3 správního řádu ukládá správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, nelze-li je vydat bezodkladně, správní orgán je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (řízení je zahájeno podáním žádosti o dávku). Lhůta 30 dnů pak může být prodloužena například o dalších až 30 dnů, pokud se nedaří prokazatelně doručovat, jak se stalo i ve Vašem případě. Vydáním rozhodnutí je nezbytné (v souladu s ustanovením § 71 odst. 2 správního řádu) rozumět předání stejnopisu jeho písemného vyhotovení k doručení, popřípadě jiný úkon k jeho doručení. Úřad práce nepostupoval tak, aby Vaše žádosti vyřídil bez zbytečných průtahů, a způsobil tak pochybení spočívající v překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Ačkoliv jste následně úkony v řízení o žádosti ze dne 19. 9. 2013 [8] (žádost o přerušení řízení), které úřad práce podle ustanovení § 64 odst. 2 správního řádu respektoval, rovněž přispěl k neúměrné délce řízení o dávce mimořádné okamžité pomoci, lhůta pro vydání rozhodnutí byla překročena taktéž. Aniž bych hodnotila k tíži úřadu práce časový úsek po dobu přerušení řízení na základě Vašeho požadavku, [9] je zřejmé, že od podání Vašich žádostí o dávky uplynulo více než 60 dnů, tato skutečnost je pochybením spočívajícím v překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Protože úřad práce již rozhodnutí vydal, nebudu po něm požadovat opatření k nápravě. Jako částečnou kompenzaci za nesprávný úřední postup v označených řízeních o dávkách mimořádné okamžité pomoci a zastavení výplaty příspěvku na živobytí si Vám dovolím doporučit uplatnit žádost o odškodnění. V případě, že Vám v důsledku nečinnosti Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Jihlavě vznikla škoda, můžete se obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí se žádostí o její náhradu. Její výši je ovšem třeba doložit a prokázat (můžete žádat například náhradu nákladů účelně vynaložených na nápravu nesprávného úředního postupu). Dále máte možnost (vedle žádosti o náhradu škody) podat Ministerstvu práce a sociálních věcí žádost o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z důvodu nečinnosti správního úřadu. Žádat o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu je možné bez ohledu na to, zda byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Nemajetkovou újmu není třeba prokazovat, postačí tvrzení, v čem spatřujete újmu způsobenou v souvislosti s tím, že nebylo rozhodnuto v zákonem stanovené lhůtě. K uplatnění tohoto nároku můžete využít přiloženého formuláře, který Vám zasílám (tento formulář nelze využít k uplatnění žádosti o náhradu škody, tu můžete požadovat samostatně). Jestliže nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v nedodržení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců od skončení příslušného průtahového řízení. Zároveň si Vás dovoluji upozornit, že ministerstvo nemusí vždy přiznat zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích, pokud nedošlo k překročení lhůty podstatným způsobem a samotné konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě se jeví jako dostačující. S přihlédnutím k tomu, že rozhodnutími, která byla vydána opožděně, nebyly v daném případě dávky přiznány, se lze domnívat, že ministerstvo by pravděpodobně přistoupilo ve Vaší záležitosti pouze k vyslovení omluvy. Tato skutečnost Vás však v podání žádosti neomezuje. (3) Doplatek na bydlení Řízení o žádosti o doplatek na bydlení [10] ze dne 31. 5. 2013 bylo k datu posledního vyjádření úřadu práce k Vaší žádosti ze dne 8. 7. 2013 usnesením ze dne 9. 7. 2013 přerušeno. Úřad práce musí respektovat Vaši volnost disponovat s předmětem řízení [11] s tím, že by měl rovněž přihlížet k Vašemu návrhu, co se týká i doby přerušení řízení. Byť by měla být lhůta pro přerušení řízení v usnesení vyjádřena konkrétně, úřad práce k Vašemu návrhu [12] přistoupil a podpůrně uvedl, že v řízení není pokračováno i z důvodů opakovaně podané námitky podjatosti a nedostatku podkladů pro vydání rozhodnutí. Po uplynutí lhůty musí úřad práce v řízení pokračovat a rovněž tak může učinit na základě Vašeho požádání. Co se týká rozhodnutí o zamítnutí (další) žádosti o doplatek na bydlení ze dne 25. 9. 2013 a následného postupu úřadu práce po podání odvolání, přijměte následující zjištění. Žádost jste podal dne 30. 7. 2013, formulář žádosti "informace o bytu" jste nevyplnil. Dne 2. 8. 2013 Vás úřad práce vyzval k doložení nájemní smlouvy k objektu, kde jste v červenci 2013 bydlel, spolu s dokladem o úhradě nákladů spojených s bydlením v červenci 2013, a to do 8 dnů ode dne oznámení výzvy. Výzvu jste dne 16. 8. 2013 převzal a telefonicky požádal o její prodloužení s tím, že nedisponujete finančními prostředky, a Váš zdravotní stav je neuspokojivý. Úřad práce vydal dne 25. 9. 2013 rozhodnutí, jež Vám bylo doručeno dne 7. 10. 2013 a kterým Vaši žádost zamítl. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že vzhledem k tomu, že jste ve stanovené lhůtě (ani později) nedoložil dokumenty uvedené ve výzvě, byla Vaše žádost podle § 49 odst. 5 zákona o pomoci v hmotné nouzi zamítnuta. Je skutečností, že bez podkladů, na základě kterých by bylo možné dospět k výši odůvodněných nákladů na bydlení, si skutečně nelze učinit úsudek o nároku na dávku a její výši a dávku případně přiznat. Informace k objasnění Vašich nákladů na bydlení jste nesdělil ani později. Tato zjištění považuji ve věci za klíčová. Při šetření postupu úřadů práce v oblasti pomoci v hmotné nouzi se v rámci jeho efektivity zaměřuji především na samotnou otázku možného vzniku nároku na dávku a její správnou výši, obzvláště v situaci, kdy neshledám vady řízení, které by pro svou intenzitu mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Smysl uplatňování procesních práv žadatelů o dávku totiž vnímám v tom, že řízení je vedeno procesně správným způsobem a směřuje k rozhodnutí, zda žadatel nárok na dávku má, či nikoliv. Pokud jde o navazující řízení, z informací poskytnutých úřadem práce vyplynulo následující. Dne 18. 10. 2013 jste úřadu práce doručil blanketní odvolání, které nebylo opatřeno podpisem, telefonicky jste požadoval přerušení všech správních řízení. Dne 21. 10. 2013 jste podal další odvolání bez podpisu. O telefonické žádosti o přerušení řízení byl odvolací orgán úřadem práce vyrozuměn. Vzhledem k tomu, že Vaše podání bylo učiněno pouze telefonicky a neobsahovalo náležitosti podání, vyzval Vás odvolací orgán k doplnění náležitostí do 5 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud byste nedoplnil, nebude k žádosti o přerušení řízení přihlíženo. Po opakovaném marném doručování výzvy k doplnění náležitostí odvolání na poslední známou adresu (kde jste si přebral rozhodnutí) odvolací orgán tuto výzvu dne 22. 1. 2014 doručil podle § 25 odst. 1 správního řádu veřejnou vyhláškou a po marném uplynutí lhůty k doplnění vydal dne 31. 1. 2014 rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení. V průběhu odvolacího řízení jste opakovaně kontaktoval odvolací orgán a byl informován o nutnosti doplnění odvolání o podpis, a to zasláním podepsaného odvolání odvolacímu orgánu, popřípadě administrativně nenáročným doplněním odvolání o podpis přímo u úřadu práce, který by toto odvolání následně postoupil odvolacímu orgánu. Námitku podjatosti a doplnění podpisu jste pak učinil až po vydání rozhodnutí odvolacího orgánu. Závěrem vězte, že pokud se dlouhodobě zdržujete mimo místo svého trvalého pobytu, můžete požádat o přiznání dávky pomoci v hmotné nouzi v místě trvalého pobytu a zároveň požádat o postoupení žádosti z důvodu vhodnosti [13] úřadu práce v místě, kde se nyní zdržujete. Vážený pane A., jak jsem již uvedla výše, v činnosti úřadu práce jsem shledala pochybení spočívající v zastavení výplaty příspěvku na živobytí bez vydání rozhodnutí. Obrátila jsem se proto na ředitele Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Jihlavě, zaslala mu i tuto zprávu o šetření a vyzvala jej k podání vyjádření a přijetí opatření k nápravě. Po obdržení odpovědi Vás budu informovat o svém dalším postupu ve Vaší věci. S pozdravem Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. (dopis je opatřen elektronickým podpisem) Přílohy Desatero dobré praxe pro posouzení žádostí o odškodnění Jak se obracet na veřejného ochránce práv Žádost o přiměřené zadostiučinění za průtah správního úřadu (formulář) [1] Řízení vedené pod sp. zn. xxx. [2] Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. [3] V případě žádosti ze dne 19. 9. 2013 byla tato výzva zaslána ve dnech 27. 9. 2013 a 21. 11. 2013, cílem výzvy bylo též upřesnění předmětu řízení. [4] V případě žádosti o MOP ze dne 19. 9. 2013 (hrozba újmy na zdraví) řízení přerušeno dne 8. 1. 2014, usnesení je podobným způsobem primárně opřené o nedostatečné "dokladování" žádosti a dále o Vaši žádost o přerušení řízení. [5] Podle § 74 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, povinnost úřadu práce dát účastníkovi řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí neplatí, jedná-li se pouze o podklady, které úřadu práce předložil tento účastník řízení. [6] Rozhodnutí úřadu práce čj. aaa ze dne 12. 5. 2014, čj. bbb ze dne 12. 5. 2014, čj. ccc ze dne 12. 5. 2014. [7] Normativní instrukce č. 1/2013 Ministerstva práce a sociálních věcí. [8] Ve věci dávky mimořádné okamžité pomoci z důvodu hrozby újmy na zdraví. [9] Podle § 64 odst. 4 správního řádu lze řízení přerušit na dobu nezbytně nutnou, je-li přerušeno na požádání žadatele, přihlíží se k době trvání přerušení k návrhu účastníka. [10] Řízení vedené pod sp. zn. yyy. [11] V případě zjevně obstrukčních cílů žádosti by však tento postup odporoval základním zásadám správního řízení, zejména v ustanovení § 6 odst. 1 správního řádu. V případě řízení o žádosti o dávku je však tento princip zabraňující zneužívání účelu procesních práv a prodlužování řízení oslaben faktem, že ve svém důsledku jde k tíži žadatele o dávku. [12] Žádost o přerušení řízení "do doby vyřešení a projednání všech návrhů v žádostech podaných účastníkem panem A.". [13] Postup v souvislosti se změnou místní příslušnosti podle § 131 odst. 5 správního řádu.