Poznámka/Výsledek případu

Text dokumentu

Sp. zn.: 3/2017/SZD/PJ Nejvyšší správní soud jako soud kárný Moravské náměstí 6 657 40 Brno Naše sp. zn.: 3/2017/SZD/PJ Brno 24. února 2017 Navrhovatelka: Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv Kárně obvinění: JUDr. Iva Hrdinová, předsedkyně Krajského soudu v Ostravě Mgr. Rostislav Krhut místopředseda Krajského soudu v Ostravě Návrh na zahájení kárného řízení podle ustanovení § 8 odst. 3 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů Systémem datových schránek přílohou spis veřejné ochránkyně práv sp. zn. 3721/2016/VOP/PJ Podle ustanovení § 8 odst. 3 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, podávám návrh na zahájení kárného řízení proti JUDr. Ivě Hrdinové, předsedkyni Krajského soudu v Ostravě (dále také jako "kárně obviněná") a Mgr. Rostislavu Krhutovi, místopředsedovi Krajského soudu v Ostravě (dále také jako "kárně obviněný") pro kárné provinění podle ustanovení § 87 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, kterého se zčásti společným jednáním a zčásti samostatně dopustili tím, že I. místopředseda soudu připravil soupis spisových značek incidenčních sporů k přidělení jednotlivým soudcům a předsedkyně soudu na základě těchto podkladů opatřeními [1] ze dne 4. července 2012, 2. ledna 2013 (originál opatření ve spise 8 ICm 10/2012), 29. ledna 2013 (originál opatření ve spise 38 ICm 35/2012), 1. března 2013 (originál opatření ve spise 14 ICm 946/2012), 24. dubna 2013, 3. června 2013, 28. června 2013, 31. července 2013, 13. ledna 2014 (originál opatření ve spise 36 ICm 2002/2013), 21. července 2014 (originál založen ve spise 14 ICm 1031/2011), 27. ledna 2015 (založeno ve spise 14 ICm 9/2014) a 26. ledna 2016 (založeno ve spise 31 ICm 2039/2015) přikázala prakticky všechny insolvenční incidenční spory jiným soudcům, to vše a) bez posouzení, zda by projednání a rozhodnutí toho kterého incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízení mohlo vést k průtahům v insolvenčním řízení, b) mimo rozvrh práce, c) nepravidelně a nepředvídatelně, d) ve více než 1200 případech s více než čtyřměsíční prodlevou od zahájení řízení, čímž řádově v tisíci probíhajících řízeních odňali účastníky jejich zákonnému soudci, ztěžovali soudcům organizaci práce a zavinili průtahy v řízeních, tedy porušili ustanovení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, článek 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a § 41 a § 42 odst. 1 a 2, § 118 odst. 1, § 126 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o soudech a soudcích; II. předsedkyně soudu opatření ze dne 4. července 2012, 2. ledna 2013 (založeno ve spise 8 ICm 10/2012), 29. ledna 2013 (založeno ve spise 38 ICm 35/2012), 1. března 2013 (založeno ve spise 14 ICm 946/2012), 24. dubna 2013, 3. června 2013, 28. června 2013, 31. července 2013, 13. ledna 2014 (založeno ve spise 36 ICm 2002/2013), 21. července 2014 (založeno ve spise 14 ICm 1031/2011), 27. ledna 2015 (založeno ve spise 14 ICm 9/2014) a 26. ledna 2016 (založeno ve spise 31 ICm 2039/2015) neprojednala se soudcovskou radou, tedy porušila ustanovení § 52 odst. 1 písm. e) a § 52 odst. 2 zákona o soudech a soudcích; III. předsedkyně soudu rozvrhem práce na rok 2016 s účinností ode dne 1. dubna 2016 (změna rozvrhu práce č. 3 ze dne 30. března 2016 Spr 991/2016) a stejně tak rozvrhem práce na rok 2017 Spr 3960/2016 přikazovala insolvenční incidenční spory jiným soudcům a) bez posouzení, zda by projednání a rozhodnutí toho kterého incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízení mohlo vést k průtahům v insolvenčním řízení, b) tak, že vytvořila specializovaná oddělení incidenčních sporů a podpůrné insolvenční oddělení namísto vytvoření dostatečného počtu oddělení pro vyřizování insolvenčních věcí odpovídajícího nápadu insolvenčního úseku, čímž odňala účastníky jejich zákonnému soudci, porušila princip prvotního rozdělení věcí a dostatečně nezajistila chod soudu po stránce personální a organizační, tedy porušila ustanovení článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, § 160 odst. 2 insolvenčního zákona a § 41, § 42 odst. 1 písm. c), § 118 odst. 1, § 126 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích, IV. předsedkyně soudu spolu s kárným návrhem ze dne 4. ledna 2016 proti soudci JUDr. C. a spolu s kárným návrhem ze dne 11. dubna 2016 proti soudkyni JUDr. D. předložila Nejvyššímu správnímu soudu originály dotčených soudních spisů, pročež soudci nemohli jednat v neskončených věcech a napravovat průtahy, které jim kárnými návrhy vytýkala, ve věcech sp. zn. 4 Cm 8/2014 a 4 Cm 25/2014 musel JUDr. C. zrušit nařízená jednání a obdobně ve věcech sp. zn. 11 Cm 47/2013, 11 Cm 106/2008, 11 Cm 23/2012, 11 Cm 49/2013, 11 Cm 63/2012, 11 Cm 101/2013 a 11 ECm 12/2013 musela zrušit jednání JUDr. D., čímž nepřípustně zasahovala do nezávislého výkonu funkce soudců a do nezávislosti soudu, tedy porušila článek 82 odst. 1 Ústavy ČR, ustanovení § 79 a § 118 odst. 2 zákona o soudech a soudcích; tedy kárně obviněná ve všech uvedených skutcích a kárně obviněný ve skutku I. zaviněně porušili povinnosti spojené s funkcí předsedy a místopředsedy krajského soudu a tím spáchali kárné provinění podle § 87 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Odůvodnění návrhu A. Přípustnost návrhu 1. Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu jsem oprávněna podat proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu dle ustanovení § 8 odst. 3 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů. 2. Návrh na zahájení kárného řízení jsem povinna podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy jsem se dozvěděla o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění (ustanovení § 9 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů). A.1 Dodržení subjektivní lhůty 3. První informace o situaci na Krajském soudě v Ostravě jsem se dozvěděla dne 11. května 2016 z návrhu Nejvyššího správního soudu (dále také "NSS") na zrušení ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona. NSS podal návrh Ústavnímu soudu po přerušení kárného řízení vedeného na návrh předsedkyně Krajského soudu v Ostravě. Do řízení o tomto návrhu jsem jako vedlejší účastník nevstoupila. Na podkladě informací uvedených v návrhu NSS, které se týkaly velkého počtu incidenčních sporů přikazovaných předsedkyní soudu jiným soudcům, jsem však zahájila šetření z vlastní iniciativy podle ustanovení § 9 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. 4. Přesvědčení, že ke kárnému provinění došlo, jsem postupně nabývala až na základě informací a podkladů, které jsem získala z místních šetření provedených mnou pověřenými právníky dne 30. srpna 2016 a 30. září 2016. Nejdříve od prvního místního šetření, tj. od 30. srpna 2016, jsem se dozvěděla podstatnou část skutečností rozhodných pro podání návrhu. Od tohoto okamžiku mi začala běžet subjektivní šestiměsíční lhůta pro podání kárného návrhu. Právní závěry jsem formulovala ve zprávě o šetření ze dne 16. prosince 2016 a zaslala je k vyjádření kárně obviněné. A.2 Dodržení objektivní lhůty 5. V letech 2012 až 2016 předsedkyně soudu přikazovala incidenční spory jiným soudcům formou opatření a následně v jednání pokračovala tím, že pravidla přikazování od 1. dubna 2016 zakotvila do rozvrhu práce. První opatření mimo rozvrh práce kárně obviněná vydala dne 4. července 2012, poslední pak dne 26. ledna 2016. Přikazování insolvenčních incidenčních sporů formou opatření považuji za dílčí útoky vedené jednotným záměrem, které naplňují skutkovou podstatu stejného kárného provinění. Podle mého názoru se tedy jedná o pokračující kárný delikt. Podstatný je proto okamžik, kdy bylo ukončeno páchání posledního dílčího útoku kárného provinění[2]. V daném případě považuji za poslední dílčí útok kárně obviněné poslední opatření vydané 26. ledna 2016. V roce 2016 podala návrhy na zahájení kárného řízení vůči soudci JUDr. C. a soudkyni JUDr. D. a následně nepřípustně zasahovala do rozhodování těchto kárně obviněných soudců. 6. Ke dni podání návrhu na zahájení kárného řízení proti předsedkyni soudu považuji objektivní i subjektivní lhůtu za splněnou ve všech kárných skutcích. B. Skutková zjištění a právní hodnocení B.1 Ke skutku I. [přikazování opatřením] 7. Zvláštní oprávnění přikázat insolvenční incidenční spor jinému soudci podle § 160 odst. 2 insolvenčního zákona svědčí výlučně předsedkyni soudu, nikoli místopředsedovi soudu. 8. Podle § 121 odst. 3 zákona o soudech a soudcích místopředsedové krajského soudu vykonávají státní správu krajského soudu v rozsahu určeném předsedou krajského soudu. 9. Místopředseda soudu Mgr. Rostislav Krhut, který je rozvrhem práce pověřen řízením a kontrolou činnosti insolvenčního úseku celého krajského soudu, připravil soupis spisových značek incidenčních sporů k přidělení jednotlivým soudcům a předsedkyně soudu na základě těchto podkladů opatřeními ze dne 4. července 2012, 2. ledna 2013, 29. ledna 2013, 1. března 2013, 24. dubna 2013, 3. června 2013, 28. června 2013, 31. července 2013, 13. ledna 2014, 21. července 2014, 27. ledna 2015 a 26. ledna 2016 přikázala prakticky všechny insolvenční incidenční spory jiným soudcům. 10. Místopředseda soudu spisy vybíral tak, aby mezi nimi byla určitá spojitost, logika, chystal určité balíčky v zásadě tak, aby vždy bylo zajištěno, že incidenční spory z konkrétního insolvenčního řízení bude vyřizovat tentýž soudce. Zpravidla jednou za rok napadlé spisy spočítal, zjistil, kolik je k dispozici soudců, a spisy přerozdělil mezi soudce tak, aby každý měl přibližně stejně (pokud nebyl záměr přidělit soudci pouze podíl na celkovém úvazku jako např. u bývalých závazkových soudců, kteří v roce 2015 dostali polovinu objemu), roční objem na soudce v jednotlivých letech vycházel na cca 140 až 170 spisů. 11. Místopředseda soudu jako dlouholetý zkušený soudní funkcionář nepochybně zná svá práva a povinnosti spojené s výkonem funkce. Tedy bezpečně musel vědět, že jeho jednání směřovalo ke změně zákonného soudce, kterou formálně dovršila předsedkyně soudu vydáním opatření. 12. Z rozhovoru se soudkyní JUDr. D. vyplynulo, že se insolvenční soudci drželi pokynu místopředsedy soudu nevyřizovat incidenční spory, neboť je předsedkyně soudu přerozděluje opatřením. Soudci JUDr. C. přišel místopředseda soudu oznámit, že mu budou přiděleny incidenční spory opatřením. Soudkyně JUDr. E. se v lednu 2016 účastnila porady insolvenčního úseku, kde se dozvěděla, že podle vyjádření místopředsedy soudu klesl nápad oddlužení, přesto se jeden z insolvenčních soudců vymezil, že incidenční spory řešit nebude. Tím chtěla poukázat na praktické důsledky automatického systému přerozdělování incidenčních sporů, který se na soudě zavedl. B.1.1 Ke skutku I. a) [změna zákonného soudce bez individuálního posuzování průtahů] 13. Insolvenční zákon je postaven na zásadě jednotnosti insolvenčního řízení, což znamená, že incidenční spory by měl rozhodovat soudce, který je podle rozvrhu práce určen pro vyřizování insolvenční věci. 14. Podle § 160 odst. 2 insolvenčního zákona je předseda soudu oprávněn přikázat incidenční spor jinému soudci, jestliže by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízení mohlo vést k průtahům. 15. Přikázáním incidenčního sporu jinému soudci podle ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona se sleduje včasná ochrana práv účastníků řízení jako součást jedné složky práva na spravedlivý proces. Přikázáním věci jinému soudci předseda soudu mění zákonného soudce - odnímá účastníky řízení zákonnému soudci, proto musí v každém jednotlivém případě posoudit, zda by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízení mohlo vést k průtahům a zda má zajištění včasné ochrany práv účastníků řízení přednost před zásadou zákonného soudce. 16. Z jednání předsedkyně soudu a místopředsedy soudu se při aplikaci ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona postupně vytratila individualizace. Zatímco v roce 2012 a 2013 množství přikázaných incidenčních sporů může vypovídat o tom, že v jednotlivých případech průtahy v řízení posuzovali, v letech 2014 až 2016 je z množství věcí a z odůvodnění opatření zřejmé, že předsedkyně soudu neposuzovala, zda v jednotlivých případech hrozily průtahy v řízení, a téměř všechny insolvenční incidenční spory přikazovala jiným soudcům. 17. V odůvodnění opatření ze dne 13. ledna 2014, 21. července 2014, 27. ledna 2015 a ze dne 26. ledna 2016 předsedkyně soudu popsala situaci insolvenčního úseku, vysoký počet insolvenčních věcí a výslovně uvedla, že kapacita insolvenčních soudců je plně využita k vyřizování věcí insolvenčních a schopnost vyřizovat incidenční spory je minimální. 18. Předsedkyně soudu v rozvrhu práce na rok 2016 účinném do 31. března 2016 (i v předchozích letech) pouze uvedla, že "opatřením předsedy soudu dle ust. § 160 odst. 2 IZ mohou být insolvenční incidenční spory přikázány jinému soudci, obvykle do oddělení 1 Cm, 4 Cm, 9 Cm, 11 Cm, 12 Cm, 18 Cm, 19 Cm, 21 Cm, 32 Cm a 44 Cm", a následně opatřením přerozdělila velké množství dříve napadlých věcí mezi konkrétní soudce soudu na základě podkladů zpracovaných místopředsedou soudu. Opatření předsedkyně soudu s vlastním rozdělením incidenčních sporů nebylo součástí rozvrhu práce, a tedy nebylo veřejné přístupné. 19. Předsedkyně a místopředseda soudu udělali z výjimky pravidlo a využívali institut přikázání opatřením systematicky téměř u všech insolvenčních incidenčních sporů (později od 1. dubna 2016 nastavením pravidel v rozvrhu práce - viz skutek III.). Systematicky odebírali věci původním (zákonným) soudcům určeným rozvrhem práce a přidělovali je opatřením v libovolném počtu jiným soudcům mimo rozvrh práce. Podle zavedené praxe přerozdělování insolvenčních incidenčních sporů insolvenční soudci mohli předem počítat a organizovat si svou práci tak, že se incidenčními spory vůbec nezabývali, neboť věděli, že je předsedkyně soudu přikáže incidenčním soudcům. 20. Předsedkyně soudu přikázala incidenční spor jinému soudci (incidenčnímu soudci) i přesto, že již insolvenční soudce (původní zákonný soudce), kterému incidenční spor napadl, nařídil jednání ve věci.[3] I z toho je zjevný nedostatek individuálního posuzování případů. Byť nemám přehled o všech podobných situacích, usuzuji, že nemuselo jít o ojedinělý případ. 21. Předsedkyně soudu a místopředseda soudu výše popsaným jednáním porušili článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona. B.1.2 Ke skutku I. b) [opatření mimo rozvrh práce] 22. Zásada zákonného soudce představuje jednu ze základních záruk nezávislého a nestranného soudního rozhodování v právním státě a podmínku řádného výkonu té části veřejné moci, která byla soudům ústavně svěřena. Podle článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Právo na zákonného soudce je podrobněji konkretizováno v zákoně o soudech a soudcích prostřednictvím úpravy rozvrhu práce. 23. Podle § 41 odst. 1 zákona o soudech a soudcích se rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení řídí rozvrhem práce. Podle odstavce 2 předseda soudu rozvrh práce vydává po projednání se soudcovskou radou. Ustanovení § 42 upravuje obsahové náležitosti rozvrhu práce, tj. jmenovitě se v něm určuje, kteří soudci působí v jednotlivých soudních odděleních, stanoví se způsob rozdělení věcí mezi soudní oddělení a rovněž v něm předseda soudu určuje pravidla pro zastupování soudců a soudních osob. 24. Věc smí projednat a rozhodnout jen soudce určený v souladu s rozvrhem práce. Porušení principu zákonného soudce znamená, že v konkrétní věci rozhodoval nesprávně obsazený soud.[4] 25. Cílem rozvrhu práce je zajistit dodržování práva na zákonného soudce, chránit soudce před zásahy soudních funkcionářů a upevnit interní nezávislost soudců, zajistit rovnoměrné zatížení jednotlivých soudců (soudních oddělení) nápadem nových věcí. Jak uvádí odborná literatura, "dobře nastavený rozvrh práce chrání každého soudce před nutkáním vybírat si agendu či konkrétní případy. Pokud tomuto nutkání přesto podlehne, musí porušit jasně formulované pravidlo, což ho vystavuje hrozbě kárného postihu. To platí i pro soudní funkcionáře. Pokud je rozvrh práce nastaven tak, že je diskrece soudního funkcionáře přidělování a přerozdělování spisů minimální, chrání rozvrh práce před tímto nutkáním i soudní funkcionáře."[5] 26. Podle Ústavního soudu "rozvrh práce musí představovat systém obecných pravidel pro rozdělování soudní agendy mezi jednotlivá oddělení a soudce, který musí být nastaven tak, aby byl ‚imunní' proti jakýmkoliv svévolným zásahům ze strany účastníků řízení, jednotlivých soudů a také vedení soudu. V neposlední řadě se totiž rozvrh práce nesmí stát ani prostředkem potenciální šikany (tzv. bossingu), anebo naopak zvýhodňování ve vztahu k některým soudcům."[6] Neomezená diskrece předsedy soudu při přerozdělování věcí je v rozporu s právem na zákonného soudce[7] a v rozporu s právem na nezávislý a nestranný soud[8]. Konkrétní určení soudce musí vždy probíhat nezávisle na vůli předsedy soudu podle pravidel nastavených rozvrhem práce. Stejný závěr potvrzuje i doktrína[9]. 27. Od roku 2012 do roku 2016 předsedkyně soudu na základě podkladů místopředsedy soudu vydala celkem 12 opatření, kterými v souhrnu přikázala řádově tisíce insolvenčních incidenčních sporů (opatření předsedkyně soudu ze dne 4. července 2012, 2. ledna 2013, 29. ledna 2013, 1. března 2013, 24. dubna 2013, 3. června 2013, 28. června 2013, 31. července 2013, 13. ledna 2014, 21. července 2014, 27. ledna 2015 a 26. ledna 2016). Nejvíce opatření (7) bylo v roce 2013. V roce 2014 byly přikázány incidenčních spory dvěma opatřeními a v roce 2015 a 2016 již jen jedním opatřením. 28. V opatřeních předsedkyně soudu přikazovala jednotlivé incidenční spory konkrétním soudcům do příslušného oddělení (vždy uvedla několik spisových značek a určila soudce, který je bude rozhodovat). Od roku 2014 opatření obsahovala rovněž zdůvodnění vysokým počtem insolvenčních věcí a minimální schopností insolvenčních soudců vyřizovat incidenční spory. 29. Při zpracování opatření předsedkyně soudu vycházela z podkladů připravených místopředsedou soudu Mgr. Rostislavem Krhutem. Místopředseda soudu spisy vybíral tak, aby mezi nimi byla určitá spojitost, logika, chystal určité balíčky, v zásadě, aby vždy bylo zajištěno, že incidenční spory z konkrétního insolvenčního řízení bude vyřizovat tentýž soudce. Zpravidla jednou za rok napadlé spisy spočítal, napočítal, kolik je k dispozici soudců, a spisy přerozdělil mezi soudce tak, aby každý měl přibližně stejně (pokud nebyl záměr přidělit soudci pouze podíl na celkovém úvazku jako např. u bývalých závazkových soudců, kteří v roce 2015 dostali polovinu objemu), roční objem na soudce v jednotlivých letech vycházel cca 140 až 170 spisů. 30. Předsedkyně soudu společně s místopředsedou soudu vybrala konkrétní soudce, kteří se budou incidenčním sporem zabývat. Společně podle svého uvážení určili, kdo dostane incidenční spor k vyřízení s vědomím, že tak činí libovolně mimo rozvrh práce, tj. mimo zákonem vymezený způsob, bez předem stanovených transparentních pravidel, dostupných a srozumitelných účastníkům řízení i veřejnosti. 31. Nezkoumala jsem účelovost přerozdělování incidenčních sporů. Domnívám se však, že není nutné prokazovat další manipulaci se spisy. Nezbytným nástrojem k ochraně proti manipulacím je řádný rozvrh práce. 32. Předsedkyně soudu a místopředseda soudu porušili článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a § 41 a § 42 odst. 1 a 2 zákona o soudech a soudcích. B.1.3 Ke skutku I. c) [nepravidelnost a nepředvídatelnost opatření] 33. Podle článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. 34. Podle § 41 odst. 1 zákona o soudech a soudcích se rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení řídí rozvrhem práce. Podle odstavce 2 předseda soudu rozvrh práce vydává po projednání se soudcovskou radou. Ustanovení § 42 upravuje obsahové náležitosti rozvrhu práce, tj. jmenovitě se v něm určuje, kteří soudci působí v jednotlivých soudních odděleních, stanoví se způsob rozdělení věcí mezi soudní oddělení a rovněž v něm předseda soudu určuje pravidla pro zastupování soudců a soudních osob. 35. Prostřednictvím pravidel rozvrhu práce předseda soudu vytváří ve smyslu § 118 odst. 1 zákona o soudech a soudcích soudu podmínky k řádnému výkonu soudnictví po stránce personální a organizační. Rovněž jím plní svou povinnost zajistit chod krajského soudu ve smyslu ustanovení § 126 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích. 36. Předsedkyně soudu na základě podkladů zpracovaných místopředsedou soudu prostřednictvím opatření rozhodovala o náplni práce incidenčních soudců mimo rozvrh práce. Jako orgány státní správy soudu, tj. jako představitelé moci výkonné, tím přidělovali soudcům práci v rozporu s právem na zákonného soudce. Způsobem rozdělování incidenčních sporů, který byl dovnitř soudu i navenek oproti rozvrhu práce nepředvídatelný a nepravidelný, ztížili organizaci práce incidenčním soudcům. Nepravidelně a nepředvídatelně dostávali opatřením k vyřízení velké množství spisů najednou, což je mnohem náročnější na organizaci práce oproti pravidelnému nápadu věcí podle pravidel rozvrhu práce. 37. Nadto byly přerozdělované incidenční spory v době přikázání bez úkonu soudu (bez úkonu původního soudce) v různém rozsahu [viz následující skutek I. d)]. Předsedkyně soudu jako kárná navrhovatelka přesto kárně obviněným soudcům vytýkala nečinnost v incidenčních sporech. Obdobnou dobu nečinnosti přitom sama předsedkyně soudu organizováním práce soudu vytvářela a původním insolvenčním soudcům ji tolerovala. 38. Předsedkyně soudu a místopředseda soudu porušili článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, ustanovení § 41 a § 42 odst. 1 a 2, § 118 odst. 1, § 126 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích. B.1.4 Ke skutku I. d) [průtahy v incidenčních sporech] 39. Podle článku 38 odst. 2 věty první Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. 40. Podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je úkolem státní správy soudů vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených. 41. Podle ustanovení § 126 odst. 1 písm. a) předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; za tím účelem zejména stanoví počty přísedících tohoto soudu, zajišťuje řádné obsazení soudu vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců. 42. Podle § 126 odst. 2 zákona o soudech a soudcích předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u krajského a okresních soudů, a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti. 43. Předsedkyně soudu, vycházejíc z podkladů zpracovaných místopředsedou soudu, od 4. července 2012 do 26. ledna 2016 přikazováním insolvenčních incidenčních sporů prostřednictvím opatření, vydávaných v různých intervalech, sama zavinila průtahy v řízení. 44. První opatření vydala 4. července 2012. Přikázala incidenční spory dvěma soudkyním. Další soudkyni přikázala incidenční spory opatřením ze dne 2. ledna 2013 a ze dne 29. ledna 2013. Jednalo se řádově o desítky sporů. Opatřením ze dne 1. března 2013 přikázala dalšímu soudci (čtvrtý tzv. incidenční soudce) již téměř 200 incidenčních sporů. Dne 24. dubna 2013 přikázala řádově desítky sporů opět třem soudkyním. Dne 3. června 2013 přikázala incidenční spory z různých let jinému soudci. Na podkladě opatření ze dne 28. června 2013 se incidenčními spory začala zabývat již šestá soudkyně. Sedmé soudkyni předsedkyně soudu přikázala desítky incidenčních sporů opatřením ze dne 31. července 2013. V roce 2014 předsedkyně soudu vydala již jen dvě opatření. Dne 13. ledna 2014 přerozdělila mezi šest soudkyň stovky incidenčních sporů a stejným soudkyním pak přikázala řádově desítky incidenčních sporů ještě dne 21. července 2014. V roce 2015 a 2016 předsedkyně soudu přikázání koncentrovala vždy do jednoho opatření, které vydala na počátku každého roku a přikázala řádově stovky incidenčních sporů napadlých v předchozím roce mezi deset soudkyň a soudců. V lednu 2015 přerozdělovala incidenční spory v rejstříku roku 2014, v lednu 2016 pak spory v rejstříku roku 2015. 45. V průběhu let 2012 až 2016 rostl počet přikazovaných incidenčních sporů a přirozeně také počet soudkyň a soudců, mezi které předsedkyně soudu spory rozdělovala. Měnila se rovněž frekvence přikazování. Z hlediska zajištění plynulosti řízení v přerozdělovaných incidenčních sporech se jeví jako nejvíce problematické přikazování od ledna 2014 do ledna 2016. 46. Délka průtahů v řízeních se v konkrétních případech liší podle rozdílného okamžiku zahájení řízení, tj. podle toho, kdy jednotlivý incidenční spor napadl. Existují i případy, kdy v době přerozdělení věcí předsedkyní soudu incidenční spory zahájené předchozí rok v lednu zůstaly bez úkonu soudu téměř rok ("ležely a čekaly" rok na přikázání jinému soudci). Např. ve věci sp. zn. 37 ICm 22/2014 [10] bylo zahájeno řízení dne 6. ledna 2014 a předsedkyně soudu ji soudkyni přikázala opatřením dne 27. ledna 2015. Pomocí veřejně dostupných informací o stavu jednotlivých řízení z infoSoudu[11] a opatření předsedkyně soudu ze dne 27. ledna 2015 a 26. ledna 2016 jsem dovodila, že v roce 2015 a 2016 předsedkyně soudu přikázala přes 1200 incidenčních sporů (každý rok přes 600 sporů), které v době přikázání byly bez úkonu více než čtyři měsíce. Řádově stovky sporů byly bez úkonu i v roce 2014, zde se mi však nepodařilo spisové značky sestavit z opatření předsedkyně soudu a následně zjistit stav řízení z infoSoudu. Podrobné informace o úkonech v jednotlivých přikázaných sporech si lze opatřit z elektronické evidence krajského soudu. 47. Předsedkyně soudu společně s místopředsedou soudu nastavila systém organizace práce soudu v insolvenčních incidenčních sporech prostřednictvím opatření tak, že nezajistili plynulost řízení a sami způsobili průtahy v řízení v přerozdělovaných incidenčních sporech. V některých věcech průtahy v okamžiku přidělení přesahovaly jeden rok. Více než čtyřměsíční průtah organizováním práce prostřednictvím opatření způsobili nejméně v 1200 případech. Nevytvořili podmínky k řádnému výkonu soudnictví a nezajistili chod soudu po organizační stránce, nedohlíželi a nedbali na to, aby v řízeních u soudu nedocházelo ke zbytečným průtahům a naopak organizováním práce soudu prostřednictvím svých opatření sami průtahy způsobili. 48. Předsedkyně soudu a místopředseda soudu porušili článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, § 118 odst. 1, § 126 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o soudech a soudcích. B.1.5 Důkazy - výslech JUDr. C., JUDr. D., Mgr. G., JUDr. E., Mgr. H., JUDr. I. - výslech dalších soudců Krajského soudu v Ostravě vyřizujících insolvenční věci nebo incidenční spory dle výběru kárného soudu - přehled incidenčních sporů vyřízených insolvenčními a incidenčními soudci za období let 2013 až 2016 (navrhuji opatřit z elektronické evidence krajského soudu) - záznam o místním šetření veřejné ochránkyně práv ze dne 2. září 2016 (číslo listu 9 spisu ochránkyně) - záznamy rozhovorů se soudci - příloha č. 1 záznamu o místním šetření - opatření předsedkyně soudu - příloha č. 2 záznamu o místním šetření - stanoviska soudcovské rady - příloha č. 3 záznamu o místním šetření - záznam rozhovoru s místopředsedou soudu Mgr. G. ze dne 30. září 2016 (číslo listu 13 spisu ochránkyně) Navržené listinné důkazy jsou (s označenou výjimkou) součástí přiloženého spisu veřejné ochránkyně práv sp. zn. 3721/2016/VOP/PJ a přílohou kárného návrhu. B.2 Ke skutku II. [opatření bez projednání se soudcovskou radou] 49. Dle § 46 odst. 4 zákona o soudech a soudcích je soudcovská rada poradním orgánem předsedy soudu. 50. Podle § 52 odst. 1 písm. e) zákona o soudech a soudcích se soudcovská rada krajského soudu vyjadřuje k zásadním otázkám státní správy krajského soudu. V odst. 2 téhož ustanovení je upraveno, že návrhy podle odstavce 1 písm. c), d) a e) předkládá soudcovské radě předseda krajského soudu. V návrhu se určí lhůta, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů; nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí. 51. Podle § 122 zákona o soudech a soudcích orgány státní správy soudů vykonávají v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem státní správu soudů s přihlédnutím k vyjádřením příslušných soudcovských rad. 52. Opatření předsedkyně soudu, která vydávala pro přikazování téměř všech insolvenčních incidenčních sporů jiným soudcům, považuji za zásadní opatření týkající státní správy krajského soudu, která zásadním způsobem ovlivnila chod soudu a organizaci práce soudu (soudců). 53. Předsedkyně soudu návrh opatření k projednání soudcovské radě nepředložila a, i když musela vědět, že soudcovská rada má k opatřením připomínky, nijak je nezohlednila. Přes existenci zápisu z jednání soudcovské rady a připomínek ze dne 17. prosince 2015 adresovaných předsedkyni soudu, předsedkyně soudu tvrdí, že nemá o připomínkách žádné informace. 54. Předsedkyně soudu porušila ustanovení § 52 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona o soudech a soudcích. B.2.1 Důkazy - výslech JUDr. I. a JUDr. E. - stanoviska soudcovské rady - příloha č. 3 záznamu o místním šetření ze dne 2. září 2016 Stanoviska rady jsou součástí přiloženého spisu veřejné ochránkyně práv sp. zn. 3721/2016/VOP/PJ a přílohou kárného návrhu. B.3 Ke skutku III. [přikazování rozvrhem práce] B.3.1 Ke skutku III. a) [změna zákonného soudce rozvrhem práce bez individuálního posuzování průtahů] 55. Podle § 160 odst. 2 insolvenčního zákona je předseda soudu oprávněn přikázat incidenční spor jinému soudci, jestliže by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízení mohlo vést k průtahům. 56. Přikázáním incidenčního sporu jinému soudci podle ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona se sleduje včasná ochrana práv účastníků řízení jako součást jedné složky práva na spravedlivý proces. Přikázáním věci jinému soudci předseda soudu mění zákonného soudce - odnímá účastníky řízení zákonnému soudci, proto musí v každém jednotlivém případě posoudit, zda by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízení mohlo vést k průtahům a zda má zajištění včasné ochrany práv účastníků řízení přednost před zásadou zákonného soudce. 57. Obdobně, jak jsem uvedla ke skutku I. a), z jednání předsedkyně soudu se při aplikaci ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona zcela vytratila individualizace, a to i při nastavování pravidel přikazování věcí v rozvrhu práce. Ani rozvrh práce v jednotlivých případech nezohledňuje (nemůže zohlednit), zda je splněna podmínka, že by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízení mohlo vést k průtahům, a téměř všechny insolvenční incidenční spory z důvodu vysokého nápadu věcí přerozděluje do specializovaných oddělení incidenčních sporů. 58. S účinností od 1. dubna 2016 změnou rozvrhu práce na rok 2016 č. 3 předsedkyně soudu upravila pravidla pro přikazování incidenčních sporů přímo v rozvrhu práce. Nadále používá terminologii opatření. Opatřením v rozvrhu práce přiděluje incidenční spory, s poukazem na trvale vysoký nápad insolvenčních věcí a nemožnost projednat je v insolvenčních odděleních bez průtahů, do specializovaných oddělení incidenčních sporů. Jednotlivé incidenční spory rejstříků INS prostřednictvím rozvrhu práce přerozdělila a přidělila do jednotlivých oddělení ICm zčásti jmenovitě, zčásti kolovací metodou. 59. Předsedkyně soudu pravidla přidělování incidenčních sporů zakotvila do rozvrhu práce po rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 9. února 2016, sp. zn. Pl. ÚS 11/15. Přikazování incidenčních sporů pro předsedkyni soudu představovalo nástroj k řešení vysokého nápadu insolvenčních věcí. 60. Předsedkyně soudu výše popsaným jednáním porušila článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona. B.3.2 Ke skutku III. b) [počet insolvenčních oddělení neodpovídá objemu nápadu insolvenčních věcí] 61. Podle § 41 odst. 1 zákona o soudech a soudcích se rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, do soudních oddělení řídí rozvrhem práce. 62. Ustanovení § 42 upravuje obsahové náležitosti rozvrhu práce, tj. jmenovitě se v něm určuje, kteří soudci působí v jednotlivých soudních odděleních, stanoví se způsob rozdělení věcí mezi soudní oddělení a rovněž v něm předseda soudu určuje pravidla pro zastupování soudců a soudních osob. 63. Prostřednictvím pravidel rozvrhu práce předseda soudu vytváří ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 zákona o soudech a soudcích soudu podmínky k řádnému výkonu soudnictví po stránce personální a organizační. Rovněž jím plní svou povinnost zajistit chod krajského soudu ve smyslu ustanovení § 126 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích. 64. Předsedkyně soudu si je vědoma vysokého nápadu insolvenčních věcí. Právě proto téměř všechny insolvenční incidenční spory přikazovala jiným soudcům opatřením a v tomto schématu jednání pokračuje nastavením pravidel v rozvrhu práce na rok 2016 účinném od 1. dubna 2016. V té době se insolvenčními incidenčními spory zabývalo 10 soudců. Podle rozvrhu práce na rok 2017 se insolvenčními incidenčními spory zabývá 12 oddělení ICm. 65. Předsedkyně soudu dosud nevytvořila dostatečný počet soudních oddělení odpovídající nápadu insolvenčního úseku tak, aby institut přikazování využívala skutečně výjimečně. Místo toho uměle vytvořila oddělení pro insolvenční incidenční spory (jejich počet roste) a tzv. podpůrné insolvenční oddělení. Chod soudu na insolvenčním úseku dosud dostatečně nezajistila. 66. Pravidla rozvrhu práce v podstatě rozlišují dvě kategorie soudců pro insolvenční věci (insolvenční soudce jako soudce s prvotním nápadem a insolvenční incidenční soudce s nápadem ex post přerozděleným opatřením předsedkyně soudu, nově prostřednictvím rozvrhu práce) v rozporu s koncepcí jednotnosti insolvenčního řízení a s přirozeným prvotním přidělováním věcí soudcům (soudním oddělením). Domnívám se, že předsedkyně soudu nemůže vytvořit oddělení pro nápad incidenčních sporů, který sama pravidly v rozvrhu práce odděluje přes institut přikázání z insolvenčních řízení a některým soudcům tak vytváří umělou specializaci a odpírá jim přístup k přirozenému prvotnímu nápadu. 67. Místopředseda pro obchodní úsek Mgr. G. a soudci se během mého místního šetření většinově vyjadřovali v tom smyslu, že zlepšit situaci může jedině posílení insolvenčního úseku a odbourání systému přikazování incidenčních sporů dle 160 odst. 2 insolvenčního zákona. I ve zprávách o výsledcích prověrek Mgr. G. opakovaně konstatoval, že "přetrvává nepříznivý stav stran průtahů v agendě ICm, kdy v důsledku opatření předsedy soudu dle ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční soudci v agendě ICm nečiní od nápadu věci do přidělení věci jinému soudci žádné úkony směřující ke skončení věci a vyčkávají jejich přerozdělení. Ve věcech tak dle jejich nápadu jsou dány průtahy i přes jeden rok." 68. Předsedkyně soudu opakovaně [12] žádala ministra spravedlnosti o personální posílení soudců a administrativních zaměstnanců pro trestní a insolvenční úsek, které jsou výrazně poddimenzovány a jejichž chod je ohrožen. Krajskému soudu v Ostravě byl zvýšen počet zaměstnanců o 15 osob od 1. srpna 2016 do 31. prosince 2017 a současně byl zvýšen závazný objem na platy zaměstnanců. V dopisu ze dne 16. září 2016 [13] ministr spravedlnosti předsedkyni soudu odpověděl, že zvýšil plánovaný počet zaměstnanců o dalších 26 míst s platností od 1. října 2016, a potvrdil, že celkové zvýšení o 41 míst zaměstnanců včetně finančních prostředků bude zajištěno i pro rok 2017. Domnívám se tedy, že předsedkyně soudu nemá žádné překážky pro vytvoření nových insolvenčních oddělení odpovídajících nápadu věcí tak, aby insolvenční soudci zvládali sami vyřizovat incidenční spory a institut přikázání předsedkyně soudu využívala skutečně ve výjimečných situacích. 69. Předsedkyně soudu porušila ustanovení § 41 a § 42 odst. 1 písm. c), § 118 odst. 1 a § 126 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích. B.3.3 Důkazy - výslech JUDr. C., JUDr. D., Mgr. G., JUDr. E., Mgr. H., JUDr. I. - výslech dalších soudců Krajského soudu v Ostravě vyřizujících insolvenční věci nebo incidenční spory dle výběru kárného soudu - přehled incidenčních sporů vyřízených insolvenčními a incidenčními soudci za období let 2013 až 2016 (navrhuji opatřit z elektronické evidence krajského soudu) - záznam o místním šetření ze dne 2. září 2016 (číslo listu 9 spisu ochránkyně) - záznamy rozhovorů se soudci - příloha č. 1 záznamu o místním šetření - opatření předsedkyně soudu - příloha č. 2 záznamu o místním šetření - stanoviska soudcovské rady - příloha č. 3 záznamu o místním šetření - zprávy o výsledcích prověrek ve věcech Cm - příloha č. 4 záznamu o místním šetření - záznam rozhovoru s místopředsedou soudu Mgr. G. ze dne 30. září 2016 (číslo listu 13 spisu ochránkyně) Navržené listinné důkazy jsou (s označenou výjimkou) součástí přiloženého spisu veřejné ochránkyně práv sp. zn. 3721/2016/VOP/PJ a přílohou kárného návrhu. B.4 Ke skutku IV. [zásah do nezávislého soudního rozhodování] 70. Podle článku 82 odst. 1 Ústavy České republiky jsou soudci při výkonu své funkce nezávislí. 71. Podle ustanovení § 79 odst. 1 Ústavy České republiky jsou soudci při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni pouze zákonem. Jsou povinni vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem. Podle odst. 2 téhož ustanovení nikdo nesmí narušovat nebo ohrožovat nezávislost a nestrannost soudců. 72. Rovněž výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů, jak výslovně přikazuje ustanovení § 118 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. 73. Princip nezávislého soudnictví je jednou z podstatných náležitostí demokratického právního státu. Soudcovská nezávislost je zajištěna vázaností soudců pouze zákonem, vyloučením jakýchkoliv prvků subordinace v soudcovském rozhodování. Výkon soudnictví soudcem nemůže být určován pokynem předsedy soudu. [14] 74. Za výkon funkce soudce se považuje jakákoliv činnost, jednání nebo úkon soudce, tj. zejména vedení jednání a rozhodování ve věcech určených rozvrhem práce a rovněž všechny činnosti s rozhodováním související (např. příprava jednání, zpracování podkladů a administrativní práce s tím spojené). 75. Předsedkyně soudu podala proti soudci JUDr. C. kárný návrh pod sp. zn. Spr 218/2016 doručený Nejvyššímu správnímu soudu dne 20. ledna 2016. Kárným návrhem mu vytýkala průtahy v řízení 4 Cm, 4 ECm (14 věcí) a 22 ICm (40 věcí). Nejvyšší správní soud kárný návrh vůči JUDr. C. eviduje pod sp. zn. 13 Kss 1/2016. 76. Proti soudkyni JUDr. D. předsedkyně soudu podala kárný návrh pod sp. zn. Spr 913/2016 dne 11. dubna 2016. Vytýkala jí průtahy v řízení ve věcech v odděleních 11 Cm a 11 ECm a dále průtahy v oddělení 31 ICm (60 věcí). Nejvyšší správní soud kárný návrh vůči JUDr. D. eviduje pod sp. zn. 13 Kss 3/2016. 77. Spolu s kárnými návrhy předsedkyně soudu Nejvyššímu správnímu soudu předložila originály dotčených soudních spisů. NSS je vrátil Krajskému soudu v Ostravě dne 13. května 2016. V odpovědi předsedkyni soudu zdůraznil, že "o předložení originálů spisů žádá pouze v případě skončených věcí, v případě věcí neskončených je naopak vyžadováno předložení kopií daných spisů opatřených doložkou potvrzení jejich shody s obsahem originálu. Kárně obviněný soudce má právo i povinnost ve vytýkaných věcech pokračovat, přičemž pro kárný soud má relevanci nejen to, zda se kárně obviněný vytýkaných průtahů dopustil, ale i to, jaký je stav řízení v uvedených věcech v době rozhodování kárného senátu."[15] 78. Kárně obvinění soudci se prostřednictvím sekretariátu předsedkyně soudu dožadovali vrácení alespoň těch spisů, ve kterých nařídili jednání, aby mohla ve stanoveném termínu proběhnout. 79. JUDr. C. si po neúspěšné žádosti u předsedkyně soudu sám vyžádal u NSS spisy sp. zn. 4 Cm 8/2014, 4 Cm 25/2014, 4 Cm 25/2014, 4 Cm 24/2013, 4 Cm 91/2013, 4 Cm 12/2014. V žádosti NSS uvedl, že dne 12. února 2016 se po skončení jednání ve sporu 4 Cm 109/2010 dostavila do jednací síně předsedkyně soudu a oznámila mu, že si nemá žádat z NSS spisy (ani telefonicky, ani písemně), které jsou předmětem kárného řízení. Dne 15. února 2016 se ještě paní J., vedoucí kanceláře senátu 4 Cm, dotázala sekretariátu předsedkyně soudu, zda by bylo možné zapůjčit alespoň ty zaslané spisy, u kterých bylo nařízeno soudní jednání (sp. zn. 4 Cm 8/2014, 4 Cm 25/2014 a 4 Cm 24/2013). Odpověď zněla: "Ptala jsem se paní předsedkyně a spisy Vám vráceny nebudou s tím, že soudní jednání máte odvolat." NSS jeho žádosti vyhověl a spisy mu vrátil dne 12. dubna 2016.[16] 80. Shodně se JUDr. C. vyjádřil dne 30. srpna 2016 při rozhovoru s právníky, které jsem pověřila provést místní šetření. Uvedl také, že předsedkyně soudu po výzvě NSS odmítla pořídit kopie všech spisů dotčených kárným řízením. 81. Soudkyně JUDr. D. na místním šetření uvedla, že u ní šlo o stejnou situaci jako v případě kolegy JUDr. C.. Ve většině kárně stíhaných věcí (sp. zn. 11 Cm 47/2013, 11 Cm 106/2008, 11 Cm 23/2012, 11 Cm 49/2013, 11 Cm 63/2012, 11 Cm 101/2013 a 11 ECm 12/2013) již měla nařízená jednání. Musela je odvolat, neboť z e-mailové komunikace mezi paní K. a předsedkyní soudu věděla o tom, že spisy nebudou vráceny na její soudní oddělení. Spisy byly JUDr. D. vráceny až dne 20. května 2016. 82. Předsedkyně soudu nedala kárně obviněným soudcům příležitost, aby vytýkané průtahy v řízení odstranili. Namísto toho jim sama znemožnila ve věcech konat a svým jednáním sama zavinila další průtahy a způsobila procesní komplikace. Vlivem jednání předsedkyně soudu kárně obvinění soudci nemohli rozhodovat ve svých věcech a dokonce v některých případech museli zrušit nařízená jednání. 83. Předsedkyně soudu porušila článek 82 odst. 1 Ústavy ČR, ustanovení § 79 a 118 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. B.4.1 Důkazy - výslech JUDr. C. a JUDr. D. - výslech J., vedoucí kanceláře senátu 4 Cm - výslech L., vedoucí sekretariátu předsedkyně soudu - výslech K., vedoucí kanceláře 4 ICm - e-mailová komunikace mezi vedoucí kanceláře 4 Cm a sekretariátem předsedkyně soudu ze dne 15. února 2016 (příloha záznamu rozhovoru s JUDr. C. - příloha č. 1 záznamu o místním šetření ze dne 2. září 2016 - číslo listu 9 spisu ochránkyně) - e-mailová komunikace mezi předsedkyní soudu a paní K. ze dne 22. března 2016 (příloha záznamu rozhovoru s JUDr. D. - příloha č. 1 záznamu o místním šetření) - přehled spisů, ve kterých JUDr. D. musela odvolat nařízená jednání (příloha záznamu rozhovoru s JUDr. D. - příloha č. 1 záznamu o místním šetření) - spisy sp. zn. 4 Cm 8/2014, 4 Cm 25/2014, 11 Cm 47/2013, 11 Cm 106/2008, 11 Cm 23/2012, 11 Cm 49/2013, 11 Cm 63/2012, 11 Cm 101/2013 a 11 ECm 12/2013 (navrhuji opatřit u krajského soudu) Navržené listinné důkazy jsou (s označenou výjimkou) součástí přiloženého spisu veřejné ochránkyně práv sp. zn. 3721/2016/VOP/PJ a přílohou kárného návrhu. C. Shrnutí a návrh kárného opatření 84. Zásada zákonného soudce představuje v demokratickém právním státu jednu ze záruk nezávislého a nestranného rozhodování soudů. Otázkám správného obsazení soudu veřejnost i média pravidelně věnují zvýšenou pozornost. Požadavky na respektování zásady zákonného soudce se zpřísňují i vlivem judikatury Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. 85. Soudní funkcionáři by měli ctít zásadu zákonného soudce a svým jednáním by neměli zavdat příčinu k ohrožení důvěry v řádné přidělování soudních věcí, za které jsou při výkonu své funkce odpovědní. 86. Z kárné judikatury lze dovodit, že jednání předsedy soudu při výkonu státní správy soudu je třeba hodnotit přísněji, neboť může volit jen takové prostředky a postupy, které mají zákonný podklad.[17] 87. Předsedkyně soudu a místopředseda soudu řádově v tisíci případech odňali účastníky jejich zákonnému soudci bez posouzení důvodnosti takového opatření, libovolně mimo pravidla rozvrhu práce, bez konsensu celého vedení soudu a bez součinnosti se soudcovskou radou. Incidenčním soudcům nepředvídatelně a nepravidelně přidělovali velké množství spisů najednou a tím jim ztěžovali organizaci práce, zvláště když ve více než 1200 případech nebyl v okamžiku přikázání ve věci proveden úkon několik měsíců (někdy i rok). Namísto vytvoření odpovídajícího počtu insolvenčních oddělení a využívání institutu přikázání podle § 160 odst. 2 insolvenčního zákona v jednotlivých odůvodněných případech, předsedkyně soudu zavedený systém přikazování legitimizovala zakotvením pravidel v rozvrhu práce. 88. Předsedkyně soudu vykonává svou funkci od roku 2012. Místopředseda soudu má dlouholetou zkušenost ve vedení soudu. Funkci místopředsedy soudu vykonává opakovaně. Oba soudní funkcionáři nejsou nováčky a měli by bezpečně znát svá práva a povinnosti a řídit se základním pravidlem, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. 89. Předsedkyně soudu a místopředseda soudu zaviněně porušili povinnosti spojené s funkcí předsedy a místopředsedy krajského soudu a tím spáchali kárné provinění podle § 87 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Navrhuji, aby jim kárný senát uložil kárné opatření ve smyslu ustanovení § 88 odst. 2 zákona o soudech a soudcích dle svého uvážení. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. veřejná ochránkyně práv [1] Opatření nemají žádnou spisovou značku. Některá opatření obsahují na konci textu ručně psanou poznámku, ve kterém spise je založen originál listiny - opatření. [2] Viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sp. zn. 8 Tdo 245/2011. [3] Jedná se například o incidenční spor vedený pod sp. zn. I Cm 2270/2015, který byl opatřením předsedkyně soudu ze dne 26. ledna 2016 přikázán soudci C.. Insolvenční soudce F. již ve věci nařídil jednání na 22. března 2016. [4] Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2009, sp. zn. 21 Cdo 1542/2008. [5] KOSAŘ, David. Rozvrh práce: klíčový nástroj pro boj s korupcí soudců a nezbytný předpoklad nezávislosti řadových soudců. Právník 12/2014, s. 1049. [6] Viz nález Ústavního soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. I. ÚS 2769/15. [7] Viz např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 307/03, nález ÚS ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. II. ÚS 2029/08, nález ÚS ze dne 1. 12. 2015, sp. zn. II ÚS 2766/14, nález ÚS ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 2769/15. [8] Viz např. nález ÚS ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 7/02. Na ustálenou judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva odkázal NSS v návrhu ÚS a rovněž je součástí odlišných stanovisek usnesení ÚS ze dne 9. února 2016, sp. zn. Pl. ÚS 11/15. [9] "V každém případě úprava řešení nápadu projednání a rozhodnutí incidenčních sporů musí být přímou součástí rozvrhu práce příslušného insolvenčního soudu." [Cit. Insolvenční zákon a předpisy související: Nařízení Rady (ES) o úpadkovém řízení: komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. Komentáře, ISBN 978-80-7357-243-3.] [10] http://www.infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.do?type=spzn&typSoudu=os&krajOrg=KSSEMOS&org=&cisloSenatu=37&druhVec=ICm&bcVec=22&rocnik=2014&spamQuestion=23&agendaNc=CIVIL&backPage=..%2Fpublic%2Fsearch.jsp [11] http://www.infosoud.justice.cz/public/search.jsp [12] Viz přípis předsedkyně soudu ze dnů 27. listopadu 2015, 11. května 2016, 26. května 2016 a 31. srpna 2016 (číslo listu 17 a násl.). [13] č. j. MSP-79/2016-EO-BV/3 [14] Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. června 2007, sp. zn. 21 Cdo 612/2006, či rozsudek ze dne 4. dubna 2013, sp. zn. 21 Cdo 2868/2012. [15] Přípis NSS ze dne 12. května 2016, č. j. 13 Kss 1/2016-97 a č. j. 13 Kss 3/2016-27. [16] Přípis NSS ze dne 11. dubna 2016, č. j. 13 Kss 1/2016-79. [17] Viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. ledna 2014, sp. zn. 16 Kss 10/2013. "Kárně obviněná tedy nerozhodovala jako součást moci soudní, nýbrž vykonávala státní správu, tedy moc exekutivní. Je proto namístě její jednání hodnotit daleko přísněji, protože je z povahy věci zřejmé, že zpochybněním jejího postupu nemůže dojít k porušení zásady nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců. Předseda soudu totiž může pro zajištění řádného chodu soudu po stránce personální a organizační ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 písm. a) zákona o soudech volit jen takové prostředky a postupy, které mají zákonný podklad."