Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

Sp. zn.: 531/2016/VOP/TM Brno 22. února 2017 Zpráva o šetření ve věci obtěžování imisemi z dopravy chladírenských skladů v ulici N. v M. Na veřejného ochránce práv (dále také "ochránce") se obrátil pan A., bytem xxx (dále také "stěžovatel"), který požádal o pomoc s řešením obtěžujícího hluku a dalších imisí, působených provozem nedalekých chladírenských skladů. Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., ujal já, neboť na mě přenesla svoji působnost[1] v oblasti ochrany veřejného zdraví a stavebního řádu, do níž podnět spadá. A. Shrnutí Stěžovatel namítal, že hluk působí nákladní chladírenské zásobovací vozy, parkující za účelem vykládky a nakládky zboží na parkovišti nedaleko jeho domu. Autodoprava z chladíren jako celek navíc zhoršila již tak značně obtěžující imise z provozu na silnici, nacházející se před jeho domem, kam byl v minulosti sveden veškerý provoz přes město. V době podání podnětu se stěžovatel dozvěděl o plánovaném rozšíření chladíren o přístavbu, což by vedlo k dalšímu zhoršení již tak neúnosné imisní zátěže. Zahájil jsem šetření, jehož cílem bylo především seznámit se se skutkovými okolnostmi věci a posoudit postup Krajské hygienické stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě (dále také "KHS") v daném případě. Zaměřil jsem se na posouzení toho, zda námitky stěžovatele k nedostatečnému postupu KHS při ochraně veřejného zdraví byly oprávněné, či nikoli. Zjistil jsem, že KHS se možnými negativními vlivy provozu chladíren skutečně nezabývala dostatečně, když jak v povolovacím procesu chladíren samotných, tak později i její přístavby, chybně nezohlednila možné navýšení hlukové zátěže z autodopravy související s provozovnou. Ze šetření vyplynulo, že KHS sice postupovala procesně bez pochybení a požadovala prokázání toho, že celkový vliv provozu chladíren nebude překračovat povolené hlukové limity, avšak při vyhodnocení akustických podkladů projektové dokumentace (požadovaných měření hluku a akustických studií, modelujících nově plánovaný provoz) doložené údaje nevyhodnotila správně. Nebyla ani důsledná při nápravě zjištěných nedostatků samotného záměru, ani při prověření stěžovatelem namítaných negativních vlivů provozu u jeho nemovitosti. V šetření jsem se naopak nezabýval postupem stavebního úřadu,[2] neboť po podání podnětu stěžovatel v souladu s poučením, které jsem mu poskytl, úspěšně napadl povolovací proces (územní i stavební řízení) ve věci přístavby provozovny u správního soudu. B. Skutková zjištění B.1 Poměry v území Nemovitosti stěžovatele (dům se zahradou) se nacházejí v těsném sousedství[3] objektu skladového a distribučního centra společnosti O., s. r. o. (dále také "provozovna"). Šikmo přes silnici směrem k nemovitosti stěžovatele se nachází parkoviště provozovny s nakládací rampou R2 (dále také "rampa R2"), u níž často i v noční době parkují nákladní automobily obslužné autodopravy, jejichž řidiči za účelem chlazení nákladních prostor vozů ponechávají motory v chodu. Provozovna má přímé dopravní napojení na komunikaci. Skutková zjištění k postupu KHS: B.1.1 Objekt s chladírenskými sklady Objekt, v němž se nachází provozovna (původně obchodní dům), byl postaven přibližně v roce 1986. Následně se využití objektu několikrát změnilo. Poslední změna v užívání z původní textilní továrny na současné chladírenské sklady proběhla v letech 2010-2012. V závazném stanovisku k projektové dokumentaci změny užívání stavby KHS původně požadovala provedení zkušebního provozu[4] a v jeho rámci provedení měření hluku, kterým se prokáže, že hluk z chladírenských a skladovacích prostor, včetně hluku z obslužné dopravy, nepřekročí hlukové limity v nejbližších chráněných prostorech. Ke změně užívání stavby vydala KHS souhlas[5] (zjevně však již bez uvedení požadavku na ověření záměru ve zkušebním provozu) s tím, že KHS zopakovala[6] svůj požadavek na ověření účinků a vlivu stavby měřením hluku.[7] Měření hluku,[8] provedené následně provozovatelem, prokázalo překročení hlukového limitu u rampy R2[9] v noční době. Navzdory požadavku KHS na zohlednění mj. hluku z obslužné dopravy[10] bylo měření zaměřeno jen na hluk z technologických zařízení a na hluk z nakládky a vykládky zboží. Měření se navíc nezabývalo ani možným zvýšením hluku v souvislosti s autodopravou na přilehlé silnici. KHS vydala "souhlas s posouzením výsledků měření hluku"[11] s podmínkou, že před zahájením provozu rampy R2 budou provedeny její stavebně-technické úpravy. Tuto stavebně neuzavřenou rampu v uvedeném "souhlasu" výslovně vyloučila z užívání k nakládce a vykládce v noční době. B.1.2 Přístavba chladírenských skladů Stěžovatel se o záměru přístavby dozvěděl v roce 2015, když s KHS komunikoval ohledně hluku ze silnice. S tímto záměrem nesouhlasil. Na základě požadavku KHS doplnil stavebník k projektové dokumentaci k územnímu řízení akustický posudek,[12] kterým měl doložit, že hluk z provozu areálu po přístavbě a hluk z dopravy související s provozem areálu nebude překračovat hygienické limity. K vyhodnocení nové dopravy akustická studie pouze uvádí,[13] že po přístavbě dojde k jejímu nárůstu o jednu třetinu. Pokud jde o hluk u nakládací rampy R2, v denní době měla činit nakládka a vykládka 20 velkých těžkých nákladních automobilů a 20 malých nákladních automobilů. V noční době se s provozem této rampy neuvažovalo. Ze studie také vyplývá, že v místě měření nedaleko stěžovatele[14] se hodnoty vypočtené a upravené pro denní dobu[15] již bezprostředně blížily hlukovému limitu.[16] Souhlasné závazné stanovisko[17] k projektové dokumentaci pro územní řízení KHS vydala mj. s podmínkou doplnit v další fázi projektové přípravy (stavební povolení) do projektu úpravy na rampě R2. Navazující závazné stanovisko[18] k projektové dokumentaci pro stavební řízení KHS podmínila provedením "ověřujícího" měření hluku, mj. i z veškeré dopravy s provozem související. Jako dosud poslední v řadě vydala KHS souhlasné závazné stanovisko[19] ke zkušebnímu provozu, v němž uplatnila (kromě opakované podmínky ověřujícího měření) i podmínku, aby stavebník ke kolaudaci stavby předložil protokol měření hluku z dopravy na ulici N. v denní i noční době, včetně zpracování podkladů pro stanovení hygienického limitu hluku s ohledem na dosud zde uplatňovanou korekci pro tzv. starou hlukovou zátěž.[20] Toto stanovisko vychází z aktualizované hlukové studie,[21] která zohledňuje mj. nově doplněný výpočtový bod u nemovitosti stěžovatele.[22] Dále zohledňuje záměr nočního provozu rampy R2. Studie opakuje, že dojde k nárůstu dopravy o jednu třetinu. I v této studii se hodnoty hluku pro noční dobu (vypočtené nyní i pro výpočtový bod u domu stěžovatele) blíží limitní hodnotě.[23] Ještě před vydáním závazného stanoviska KHS ke zkušebnímu provozu provozovatel na základě stížností na hlučnost automobilů při nakládání a skládání zboží vydal po jednání s KHS opatření ke snížení hlučnosti automobilů[24] a přijal několik dalších organizačně-dopravních opatření ke snížení hlučnosti autodopravy.[25] B.1.3 Státní zdravotní dozor KHS již v roce 2015 obdržela stížnost občanů (jiných než stěžovatel) bydlících nedaleko provozovny na hluk ze silnice, která slouží mj. i jako obslužná komunikace pro provozovnu. Kontrolním měřením nebyl prokazatelně zjištěn nadlimitní hluk z dopravy. Výsledky citovaného měření je dle KHS možno vztáhnout i na úsek komunikace, u kterého se nachází dům stěžovatele. Dle KHS se stěžovatel ve svých podáních nikdy nedomáhal měření hluku, ale požadoval přijetí organizačních opatření pro snížení zátěže hlukem a zplodinami a požadoval stanovisko ke vhodnosti provozování nákladní dopravy takového rozsahu uvnitř obytné zástavby. Vzhledem k tomu, že hluk z dopravy na ulici N. již měřen byl, KHS obdobné měření hluku ze silničního provozu stěžovateli (bydlícímu v téže ulici) již nenabízela. KHS nicméně deklarovala, že je připravena v případě přetrvávání podnětů na hluk v prostředí ověřit výsledky zkušebního provozu předložené investorem mimořádným kontrolním měřením. Stěžovatel poukazoval na to, že organizační opatření provozovatele, týkající se přistavování a parkování kamionů pouze k rampě R1 u autobusového nádraží,[26] řidiči v praxi ignorují a parkují i u k tomu neurčené rampy R2. Stěžovatel konečně požádal výslovně i o provedení měření hluku,[27] které však KHS odmítla s odkazem na to, že v této věci ochránce vede šetření.[28] C. Právní zhodnocení Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod. C.1 Rozhodnutí správního soudu o žalobě ve věci územního a stavební řízení Na úvod uvádím, že stěžovatel napadl jak územní rozhodnutí, tak stavební povolení přístavby odvoláním a následně žalobou u správního soudu. Namítal, že nemohl své výhrady k budoucím imisím z přístavby uplatnit v řízení dle stavebního zákona, neboť nebyl účastníkem těchto správních řízení, ač jím jako vlastník sousedních nemovitostí z důvodu přímého dotčení svých práv být měl. Účastenství se tedy následně u stavebního úřadu domáhal podáním odvolání tzv. opominutého účastníka řízení. Správní soud žalobě stěžovatele vyhověl[29] s tím, že odvolacímu orgánu[30] i stavebnímu úřadu vytkl závažné vady řízení, spočívající v první řadě v nezohlednění základní stěžovatelovy námitky ohledně jeho (ne)účastenství v řízení. Ačkoli přístavba již byla mezitím postavena, nelze vyloučit, že v návaznosti na obsah rozhodnutí soudu odvolací orgán původní rozhodnutí stavebního úřadu změní nebo zruší, a stavební úřad tak bude muset v dalších řízeních stěžovatele za účastníka přibrat[31] a jeho námitky náležitě vypořádat. Pokud bude KHS v dalších řízeních vydávat nové závazné stanovisko, měla by zohlednit i moje výhrady uvedené níže. C.2 Postup KHS jako dotčeného orgánu v povolovacím procesu chladírenských skladů a přístavby C.2.1 Vyhodnocení obslužné autodopravy Zjistil jsem, že KHS záměr změny užívání stavby i záměr přístavby posoudila nedostatečně, když nezohlednila možné navýšení hlukové zátěže ze související obslužné dopravy. Zdroj hluku nesmí podle § 30 odst. 1[32] zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon o ochraně veřejného zdraví"), překračovat hlukové limity. Obecné hlukové limity stanoví nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů (dále také "nařízení"). Nařízení stanoví i korekce limitu ve specifických případech, např. i pro tzv. starou hlukovou zátěž.[33] Orgán ochrany veřejného zdraví (dále také "OOVZ") je dotčeným orgánem v řízeních podle stavebního zákona[34] a pro tato řízení vydává závazná stanoviska na základě zvláštních právních předpisů.[35] Povinností KHS jako dotčeného orgánu ochrany veřejného zdraví je kromě inspekční (dozorové) činnosti i činnost preventivní. OOVZ postupuje při ochraně veřejného zdraví podle zásady zákonnosti, tedy v souladu se zákony a ostatními právními předpisy.[36] Činí tak ve vzájemných souvislostech a jejich celku, tedy komplexně. Při vysoce specializované činnosti posuzování nových stavebních záměrů z hledisek možného ohrožení veřejného zdraví jako veřejného zájmu je povinností OOVZ identifikovat možná rizika pro ochranu veřejného zdraví a požadovat po stavebníkovi doložení dokladů o tom, že chystaný záměr veřejné zdraví neohrozí. Pokud záměr ohrozit veřejné zdraví může, OOVZ buď k záměru vydá nesouhlasné stanovisko, nebo stanoví v souhlasném stanovisku podmínky, jejichž splněním podmíní realizaci záměru v dalších fázích povolovacího procesu. Plnění stanovených podmínek stavebníkem KHS následně důsledně dozoruje. Pokud v důsledku realizace záměru může dojít nejen k nárůstu hlukové zátěže ze stacionárních (technologických[37]) zdrojů, ale zároveň i z autodopravy související s provozem, je nutné vyhodnotit oba tyto akustické příspěvky v jejich souhrnu. Obdobně je třeba po stavebníkovi požadovat, aby prokázal, že jím plánovaný záměr v chráněných prostorech nezvýší hlukovou hladinu nad limitní hodnoty. K zásadě přípustné míry znečišťování životního prostředí se opakovaně vyjadřoval i Nejvyšší správní soud v rozhodnutí, týkajícím se tzv. "salámové" metody vnášení "podlimitních" záměrů do jinak již akusticky saturovaného území.[38] Projektová dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby zároveň musí obsahovat (mj.) popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochranu (mj. vliv na životní prostředí, pokud jde o hluk), zásady řešení vlivu stavby (vč. hluku) na okolí a popis dopravního řešení včetně napojení území na stávající dopravní infrastrukturu a dopravu v klidu.[39] Silnice v ulici N. je již nyní značně zatížena dopravním hlukem, když hlučnost z jejího provozu je posuzována ve vztahu ke korigovaným (vyšším než obecným) limitům pro tzv. "starou hlukovou zátěž". Jak v případě měření z roku 2012 v souvislosti se změnou užívání stavby, tak v případě měření, resp. akustických studií, z roku 2015 pořízených pro územní a stavební řízení, nebyla obslužná doprava provozovny předmětem měření, i přes výslovný požadavek KHS (v souvislosti s dopravou se jednalo pouze o hluk z nakládky a vykládky zboží). Údaj o nárůstu nové dopravy o třetinu se v protokolech o měření a v akustických studiích pouze stručně opakuje bez dalšího a není zřejmé, z čeho tato data vyplývají. Protokoly jsou v této části zcela neurčité. I přestože KHS nejpozději v roce 2015 věděla o výhradách stěžovatele k celkovému dopadu provozovny (mj. právě o námitkách k hluku z autodopravy), jeho nemovitost nebyla zahrnuta do výběru měřicích míst (popř. výpočtových bodů). KHS tak opomněla zohlednit možný negativní vliv záměru na nemovitosti stěžovatele. Opomněla ovšem zohlednit i vliv možného nárůstu obslužné zásobovací nákladní dopravy a související akustické zátěže i u dalších obytných staveb, nacházejících se nejblíže k provozovně. Nesprávnost postupu KHS dokládá i její názor, kdy v souvislosti s posuzovaným záměrem přístavby uvedla, že provozovatel zodpovídá pouze za hluk z provozu technologie, přičemž za hluk spojený s pohybem a parkováním vozidel je zodpovědný správce komunikace. Tento názor považuji za mylný. Rozlišení zdroje má dle platné právní úpravy význam při hodnocení výsledků inspekčních měření hluku, nikoli však při vyhodnocování umístění (povolení) nového záměru do území. Pokud tak KHS činí, postupuje formalisticky a účelově. Bez zahrnutí příspěvku autodopravy na silnici v ulici N. do celkové hlukové imisní zátěže v chráněných prostorech[40] nejbližších obytných staveb přitom nelze považovat výsledky provedených měření a výpočtů za dostatečně reprezentativní pro celkovou akustickou imisi. Dílčí výhradu mám i k samotnému protokolu o měření v roce 2012. Měření probíhalo za nestandardních meteorologických podmínek (sníh, mráz), přestože příslušný metodický návod pro měření takové měření připouští pouze výjimečně při splnění stanovených podmínek.[41] Z protokolu o měření přitom není zřejmé, zda tyto podmínky splněny byly (protokol se o nich vůbec nezmiňuje).[42] Stejně tak mám výhrady k tomu, že pro účely porovnání stávajícího stavu a nového stavu v akustických studiích byl za referenční (původní) stav brán opakovaně stav z měření hluku z roku 2012, ačkoli data z tohoto staršího měření nemusí být aktuální. Pochybení KHS spatřuji v tom, že protokoly o měření a akustické studie přijala, aniž by se náležitě zabývala absencí zhodnocení obslužné autodopravy.[43] C.2.2 Provoz rampy R2 Mám za to, že v řízení o povolení zdroje hluku musí navrhovatel prokázat, že i horní hranice rozmezí, v němž se výpočet hluku pohybuje, splňuje limity stanovené zákonem. Je-li např. právní úpravou zakotven limit hlukové zátěže 50 dB pro noční dobu a 60 dB pro denní dobu, a má být současně použita "nejistota výpočtu" rovnající se 2 dB, musí, dle mého názoru, žadatel doložit, že hluková zátěž nepřekročí hranici 48 dB, resp. 58 dB.[44] Již z protokolu o měření z roku 2012 plyne, že jak v denní, tak v noční době se naměřené hodnoty pohybovaly při samé hranici hlukového limitu.[45] Krajská hygienická stanice sice zakázala užívání rampy R2 v noční době do doby provedení jejích stavebně-technických úprav, avšak jistá stavebně-technická protihluková opatření u rampy byla provedena v závěru roku 2016. Z informací od stěžovatele přitom vyplývá, že rampa byla dlouhodobě v provozu i po roce 2012, a tedy patrně v rozporu se závazným stanoviskem KHS. Také hodnoty dle aktualizované hlukové studie k povolení zkušebního provozu z roku 2016, vypočtené pro noční dobu ve výpočtovém bodu u domu stěžovatele, se blíží limitní hodnotě. KHS nicméně opět vydala souhlasné závazné stanovisko, a to navíc i k záměru nočního provozu u této rampy. Z odůvodnění závazného stanoviska přitom nevyplývá jednoznačně, zda u ní vůbec byla provedena protihluková opatření dle předchozích závazných stanovisek KHS a dle požadavků aktualizované hlukové studie provozovatele. Jakkoli beru v potaz organizační opatření provozovatele ohledně parkování u rampy R2 (především změnu dopravního značení, pokud jde o zákazové dopravní značky), mám za to, že nesplnění povinností stanovených v uváděném "příkazu ředitele firmy" není spojeno s žádnými donucovacími právními nástroji (přinejmenším pro zahraniční řidiče). Pochybení KHS spatřuji v tom, že vydala souhlasné stanovisko ke zkušebnímu provozu rampy R2 v noční době i přes zvýšené hodnoty hluku, a navíc za situace, kdy provozovatel dosud nerealizoval (KHS samou dlouhodobě požadovaná) protihluková opatření. C.3 Státní zdravotní dozor Státní zdravotní dozor ve smyslu § 84 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně veřejného zdraví[46] je kontrolou ve smyslu kontrolního řádu. V případě stížnosti na hluk je orgán ochrany veřejného zdraví povinen provést kontrolu (státní zdravotní dozor), eventuálně i spojenou s měřením hluku, kterým zobjektivizuje danou hlukovou zátěž a stížnostní námitku potvrdí, či vyvrátí. Inspekční měření hluku ze silnice sice bylo provedeno při silnici v ulici N.,[47] ale u nemovitosti, která se nachází v jiné části ulice, a především ve větší vzdálenosti od provozovny samé. Kromě hluku z dopravy tedy již není - na rozdíl od nemovitosti stěžovatele - vystavena zároveň přímé hlukové imisi z provozovny (ze zde parkujících nastartovaných vozidel). Je nasnadě, že u nemovitosti stěžovatele se může kumulovat efekt více zdrojů (silniční doprava spolu s hlukem ze související autodopravy provozovatele). Ochránce není odborně nadán k provádění měření hluku a interpretaci výsledků ohledně akustické zátěže a činnost těchto odborných subjektů nenahrazuje. Odkaz na to, že ochránce vede v dané věci šetření, je tedy bez souvislosti s povinností KHS postupovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví a kontrolního řádu. Postup KHS, kdy měření hluku i přes výslovnou žádost stěžovatele neprovedla a odkázala jej pouze na probíhající šetření ochránce, nepovažuji za postup v souladu s principy dobré správy (přesvědčivost, efektivnost, odpovědnost).[48] Beru nicméně v potaz příslib KHS, že měření hluku objedná v případě přetrvávání obtěžování hlukem a hlukovou zátěž po dohodě se stěžovatelem u jeho nemovitosti zobjektivizuje inspekčním měřením v blízké budoucnosti. D. Závěry Ve vazbě na výše uvedené konstatuji, že jsem v postupu Krajské hygienické stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě shledal pochybení. Ve smyslu § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv žádám jejího ředitele, aby se ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje moje dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu zasílám rovněž starostovi Městského úřadu M. a jeho prostřednictvím tamnímu stavebnímu odboru. O svých zjištěních a závěrech informuji rovněž stěžovatele. JUDr. Stanislav Křeček zástupce veřejné ochránkyně práv [1] ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů [2] Městského úřadu M., stavebního odboru [3] Nejkratší vzdálenost mezi obytnou stavbou čp. 511 ve spoluvlastnictví stěžovatele a objektem provozovny činí 21 m. [4] Z písemností KHS není zřejmé, zda vůbec zkušební provoz proveden byl (byť jej lze nepřímo dovodit). [5] čj. 1071-3/2011/st [6] do protokolu stavebního úřadu [7] Mělo se tak stát do 90 dnů od zahájení plného provozu, přičemž měl být vyhodnocen i hluk z obslužné dopravy. [8] protokol o měření hluku číslo 8077/2012, ze dne 22. 2. 2012, zpracovaný Zkušební laboratoří akreditovanou ČIA pod č. 1393 Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě [9] LAeq, 8 h 48,8 dB pro denní dobu, LAeq, 1 h 39,6 dB pro noční dobu v místě měření M1, tedy u rampy "u parkoviště" (nikoli "u autobusového nádraží", jak je mylně uvedeno KHS v posouzení výsledků hluku). [10] v tehdy běžném provozu, tedy mj. s parkujícími nákladními auty s běžícími motory [11] souhlasné stanovisko čj. KHSV/03363/2012/PE/HV/Koz [12] akustický posudek č. 15010503, ze dne 23. 2. 2015, zpracovaný společností P., s. r. o., yyy [13] Viz str. 21 akustického posudku. [14] v místě měření M1 - bytový dům čp. bbb (v obdobné vzdálenosti od zdroje jako dům stěžovatele čp. ccc [15] 48,1 dB ve výšce 3 m nad terénem, resp. 47,9 dB ve výšce 6 m nad terénem, [16] Bez odečtení nejistoty měření naměřené hodnoty již hygienický limit dokonce překračovaly. [17] ze dne 20. 3. 2015, zn. KHSV/03 831 /2015/ PE/HP/Tom,Tvr [18] ze dne 16. 7. 2015, zn. KHS V/12074/2015/PE/H V/Kum [19] ze dne 20. ledna 2017, zn. KHSV/01100/2017/PE/H VaPBU/Koz [20] hodnoty hluku před 1. 1. 2001, na základě měření dopočtené hodnoty hluku v roce 2017, porovnání hodnot [21] ze dne 19. 12. 2016, zpracovaný společností P., s. r. o., yyy, č. zakázky 16011902 [22] nejexponovanější jsou výpočtový bod 6.2 a 6.3 [23] LAeq, 1 h 38,5 dB pro noční dobu [24] Ke snížení hlučnosti zároveň ředitel provozovny vydal vnitřní organizační předpis, který upravuje autodopravu v klidu (příkaz ředitele podniku č 4/2015, ze dne 30. 11. 2015, se kterým byli dle KHS seznámeni veškeří dotčení pracovníci provozovny a řidiči smluvních partnerů). [25] u rampy R2 byly instalovány elektrické zásuvky pro napojení chlazení kamionů a po obou stranách ulice N. bylo provedeno osazení značkami zákaz stání vozidel do 3,5 t. Problematiku parkování kamionů v lokalitě ulice N. provozovna řešila i určením parkovacích ploch mimo komunikaci, včetně odstavného parkoviště pro dlouhodobé stání kamionů. [26] Zatímco u rampy R2 měly být parkovány pouze lehké nákladní vozy - dodávky. [27] Dopisem ze dne 23. 5. 2016, tedy až po sdělení KHS k mnou zahájenému šetření, v němž uvádí, že stěžovatele dosud o měření hluku nežádal. [28] Viz sdělení KHS, ze dne 26. 5. 2016, zn. KHSV/12292016/JI/OPK/Sek. [29] Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 50 A 15/2016-33, ze dne 15. prosince 2016, kterým se pro vady řízení zrušuje rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 12. 4. 2016, čj. KUJI 31347/2016, a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení; dále rozhodnutí téhož soudu čj. 50 A 17/2016-20, ze dne 3. ledna 2017, kterým se zrušuje rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 12. 4. 2016, čj. KUJI 31373/2016, pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. [30] Krajskému úřadu Kraje Vysočina (dále také "krajský úřad") [31] Ať již se bude jednat o opakované stavební řízení podle § 129 odst. 5 stavebního zákona v návaznosti na § 129 odst. 1 písm. e) stavebního zákona, či jiné. [32] Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, ..., správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace, ... a dále provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále také "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. [33] Hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb, působený dopravou na pozemních komunikacích nebo drahách, který existoval již před 1. lednem 2001 a překračoval hodnoty hygienických limitů stanovené k tomuto datu pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor stavby; limity pro takové pozemní komunikace jsou až o 20 dB benevolentnější pro denní dobu (resp. o 10 dB pro noční dobu), než je obecný limit. [34] Orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy, které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na splnění podmínek. [35] ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon v platném znění) v návaznosti na § 77 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví a § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále také "správní řád") [36] ustanovení § 2 odst. 1 správního řádu, ve znění pozdějších předpisů [37] vzduchotechnika, chladírenská zařízení apod. [38] Viz bod [45] a násl. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2012, čj. 1 As 135/2011-246; dostupného na www.nssoud.cz. [39] Viz body B 2.10, B.4 a B.6 přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. [40] ve smyslu § 30 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví [41] Podle bodu 5.3 metodického návodu pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí (ze dne 11. 12. 2001, čj. HEM-300-11.12.01-34065, dále také "metodický návod") musí být meteorologické podmínky reprezentativní pro posuzovanou hlukovou expozici. Povrch silnic a železničních tratí musí být suchý, povrch země nesmí být pokryt sněhem nebo ledem, nesmí být ani zmrzlý, ani nasáklý velkým množstvím vody a měření nesmí probíhat za podmínek teplotní inverze (např. v časných ranních hodinách), pokud tyto podmínky nejsou předmětem zkoumání. Dle bodu B.1 přílohy B metodického návodu platí, že vliv meteorologických podmínek nemusí být posuzován (a zahrnut v nejistotě měření), pokud je splněn vztah vyjádřený výpočtem dle zde uvedeného vzorce. [42] Pokud tomu tak nebylo, mělo být postupováno podle bodu B.2 přílohy B metodického návodu (B.2 Příznivé meteorologické podmínky). O tomto se však hluková studie nezmiňuje. [43] Teprve až v pořadí poslední závazné stanovisko KHS (k povolení zkušebního provozu) požaduje zohlednit jako výpočtový bod akustické studie pro "kolaudaci" i nemovitost stěžovatele. [44] Viz Sborník stanovisek veřejného ochránce práv HLUKOVÁ ZÁTĚŽ, str. 40, dostupný z http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/Publikace/sborniky_stanoviska/Hlukova_zatez.pdf. [45] LAeq, 8 h 48,8 dB pro denní dobu, LAeq, 1 h 39,6 dB pro noční dobu [46] Orgány ochrany veřejného zdraví při výkonu státního zdravotního dozoru v rozsahu své působnosti dozírají, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a rozhodnutím, opatřením obecné povahy nebo jiným závazným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů. [47] dům čp. ddd [48] dostupné online na http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/principy-dobre-spravy/