Poznámka/Výsledek případu

Právní věty

Text dokumentu

V Brně dne 7. července 2015 Sp. zn.: 314/2015/VOP/PF Zpráva o šetření ve věci paní G. P. Se stížností na postup Okresní správy sociálního zabezpečení X. (dále jen "OSSZ X.") při vyřizování žádosti o přiznání peněžité pomoci v mateřství podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se na mě obrátila paní G. P., bytem XXX (dále také "stěžovatelka"). Stěžovatelka v podnětu uvádí, že jí OSSZ X. nepřiznala peněžitou pomoc v mateřství, přestože v posledních 630 dnech pracovala. Sice třikrát změnila zaměstnavatele, avšak vždy plynule, "ze dne na den". Po nástupu k poslednímu zaměstnavateli otěhotněla a vzhledem ke zdravotnímu stavu a povaze zaměstnání nastoupila na nemocenskou z důvodu rizikového těhotenství. Zaměstnavatel poté rozvázal se stěžovatelkou pracovní poměr ve zkušební době. OSSZ X. nevydala v dané věci rozhodnutí, ale zaslala stěžovatelce sdělení, že jí vrací žádost o peněžitou pomoc v mateřství s tím, že na ni nemá nárok. Ve sdělení bylo dále uvedeno, že ochranná lhůta stěžovatelky činí 47 kalendářních dnů (pojištění u posledního zaměstnavatele trvalo 47 dnů a ochranná lhůta trvala jen do 3. 9. 2014). A - Předmět šetření Zabývala jsem se jak procesní stránkou rozhodování OSSZ X. při zamítnutí žádosti stěžovatelky o peněžitou pomoc v mateřství (vrácení žádosti o dávku s vysvětlením podmínek nároku), tak jeho věcnou stránkou (tj. otázkou splnění podmínek nároku stěžovatelky na dávku). B - Skutková zjištění V rámci šetření jsem požádala Českou správu sociálního zabezpečení (dále jen "ČSSZ") o poskytnutí vyjádření a zaslání spisové dokumentace. Z vyjádření ředitele odboru interního auditu a kontroly ČSSZ Ing. Zdeňka Josky vyplynuly následující skutečnosti. Stěžovatelka byla zaměstnána u společnosti A., a. s., v době od 2. 6. 2014 do 18. 7. 2014. Pracovní poměr byl ukončen ve zkušební lhůtě. Ode dne 1. 7. 2014 byla stěžovatelka uznána dočasně práce neschopnou, a to z důvodu rizikového těhotenství. Z vyjádření dále vyplývá, že stěžovatelka byla v předchozím pracovním poměru od 3. 10. 2013 do 31. 5. 2014 u zaměstnavatele společnosti B., s. r. o., a předtím byla zaměstnána od 2. 10. 2013 do 8. 10. 2012 u zaměstnavatele C. Ve vyjádření Ing. Zdeňka Josky bylo dále uvedeno, že žádost o peněžitou pomoc v mateřství podala stěžovatelka u OSSZ X., přestože místně příslušným správním orgánem je podle sídla zaměstnavatele společnosti A., a. s., Okresní správa sociálního zabezpečení v Y. (dále jen "OSSZ Y."), která stěžovatelce vyplácela i nemocenskou. OSSZ X. paní P. neodmítla s ohledem na vysoký stupeň těhotenství a chřipku. Podaná žádost o peněžitou pomoc v mateřství nebyla řádně vyplněna a podepsána, nárok na dávku měl být v souladu s ustanovením § 109 odst. 2 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, uplatněn prostřednictvím zaměstnavatele, tj. A., a. s. Ze žádosti bylo zřejmé, že předpokládaný termín porodu měla paní P. stanoven na den 24. 2. 2015 a nástup na mateřskou dovolenou byl uveden ode dne 13. 1. 2015, tj. počátkem 6. týdne před očekávaným termínem porodu. Protože byla žádost o peněžitou pomoc v mateřství podána po skončení pracovního poměru, bylo nutno posoudit nárok na tuto dávku podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění. Podle něho peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě uvedené ve větě druhé znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Nestanoví-li se ochranná lhůta podle věty druhé, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; výše zmíněná výjimka pro případy, kdy pojištění trvalo kratší dobu, platí i zde. K tomu, aby bylo možno (v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění) stěžovatelce k ochranné lhůtě z pracovního poměru u zaměstnavatele A., a. s., přičíst nevyčerpanou ochrannou lhůtu z pracovního poměru u zaměstnavatele B., s. r. o., muselo by paní P. zaniknout její pojištění u zaměstnavatele B., s. r. o., v době, kdy již byla těhotná, jelikož pracovní poměry na sebe nenavazovaly. Tato podmínka nebyla ze strany OSSZ X. shledána za splněnou. Poté, co OSSZ X. posoudila podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, dopisem ze dne 27. 1. 2015 paní P. sdělila, že jí nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká a vysvětlila jí, že ochranná lhůta z posledního zaměstnání trvala pouze do 3. 9. 2014. Dopisem byla stěžovatelka rovněž poučena o možnosti požádat o vystavení dočasné pracovní neschopnosti od počátku 6. týdne před porodem do konce 6. týdne ode dne skutečného porodu namísto peněžité pomoci v mateřství. V závěru sdělení byla stěžovatelka upozorněna na skutečnost, že může požádat o vydání rozhodnutí ve věci nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Z vyjádření ředitele odboru interního auditu a kontroly ČSSZ Ing. Zdeňka Josky dále vyplynulo, že stěžovatelka požádala dne 4. 2. 2015 o vydání rozhodnutí e-mailovou zprávou. Vzhledem k tomu, že podání nebylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, byla stěžovatelka vyrozuměna, že na základě tohoto podání (forma podání nebyla v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů), nelze ve věci vydat rozhodnutí. V telefonickém hovoru byla stěžovatelce věc objasněna. Zároveň jí bylo doporučeno s ohledem na délku trvání předchozího pracovního poměru (od 3. 10. 2013 do 31. 5. 2014), aby požádala svého gynekologa o ověření, zda nemohla být těhotná již při skončení předchozího zaměstnání. Stěžovatelka však sdělila, že dle zjištění gynekologa otěhotněla až v době kolem 3. 6. 2014, tedy v době nástupu do nového zaměstnání. Potvrzení o této skutečnosti ošetřující lékař nevydal. Stěžovatelka vedoucí oddělení OSSZ X. zároveň sdělila, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nechce a nebude peněžitou pomoc v mateřství dále řešit a požádala vedoucí, aby nevyplněnou žádost nepostupovala na OSSZ Y. OSSZ X. zaslala stěžovatelce nejdříve sdělení s upozorněním, že může o rozhodnutí požádat. Ředitel odboru interního auditu a kontroly ČSSZ Ing. Zdeněk Joska ve svém vyjádření uvedl, že se jedná o postup, který žadatele zbytečně nezatěžuje, neboť nesouhlasí-li žadatel se závěrem OSSZ, může o vydání rozhodnutí požádat. Využije-li žadatel následně svého práva, přičemž pro takový úkon není limitován žádnou lhůtou, je okamžikem učinění tohoto úkonu zahájeno správní řízení ve věci sporu o nárok na dávku (ustanovení § 44 správního řádu). K dotazu, zda postupují OSSZ v obdobných případech stejně, tj. že nevydávají rozhodnutí o nepřiznání peněžité pomoci v mateřství, ale zasílají pouze sdělení žadatelkám, uvedl Ing. Zdeněk Joska následující. Skutečnosti pro nárok na dávku nemocenského pojištění a její výplatu jsou v naprosté většině případů nesporné. Vést formální řízení podle správního řádu by tak nebylo účelné a z tohoto důvodu bylo zákonem o nemocenském pojištění zavedeno specifické tzv. zkrácené řízení, které je neformální, a spočívá ve výplatě dávky, změně její výše nebo zastavení výplaty dávky a dále v zaslání písemného oznámení ustanovení § 84 odst. 2 písm. c) zákona o nemocenském pojištění o druhu vyplacené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena. Pokud pojištěnec nesouhlasí s výsledkem zkráceného řízení, může do 30 dnů od výplaty dávky nebo od obdržení písemného oznámení podat písemnou žádost o vydání rozhodnutí o dávce. Podáním žádosti se zahajuje klasické řízení dle správního řádu, v němž bude vydáno rozhodnutí, proti němuž bude možné podat odvolání. Zjistí-li OSSZ po obdržení žádosti o dávku nebo i v jiných případech, že nárok na dávku a její výplatu není nesporný, potom žadateli o dávku nebo v jiných případech písemně oznámí zahájení řízení, na které se vztahuje správní řád. V případě, že OSSZ zjistí, že žadatel o dávku nemocenského pojištění nesplňuje podmínky nároku na tuto dávku, písemně informuje žadatele, že nárok na dávku mu nevznikl a současně jej upozorní na jeho právo požadovat vydání rozhodnutí ve věci. Není-li nárok na dávku, je v převážné většině případů přijatelnější vysvětlení neformálním přípisem než vedení (pouze formálního) řízení, neboť zpravidla se jedná o případy nesplnění základní podmínky, tj. samotné účasti na nemocenském pojištění. Nastavené metodické postupy jsou i pro OSSZ administrativně jednodušším řešením, přičemž je zřejmé, že žadatel není na svých právech zkrácen, když je zachována jeho možnost požádat o vydání meritorního rozhodnutí, kdy pro tento úkon není limitován žádnou lhůtou. Vyjádří-li žadatel nesouhlas se závěrem OSSZ, pak učiněním tohoto úkonu je zahájeno řízení ve věci sporu o nárok na dávku nemocenského pojištění podle správního řádu. C - Hodnocení věci ochránkyní C.1 K nároku stěžovatelky na peněžitou pomoc v mateřství Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství začíná dle ustanovení § 34 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává: * dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu; pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na peněžitou pomoc v mateřství počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu, - dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem podpůrčí doby uvedené v písmenu a), - dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče v případech uvedených v ustanovení § 32 odst. 1 písm. b) až e). Rozhodující skutečností pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství je v případě stěžovatelky okamžik vzniku těhotenství. Budu-li vycházet z tvrzení lékaře, že ke vzniku těhotenství došlo někdy kolem 3. 6. 2014, činí ochranná lhůta stěžovatelky 47 dnů, tj. do 3. 9. 2014, neboť pracovní poměr, ve kterém došlo ke vzniku těhotenství, trval 47 dnů. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství v takovém případě stěžovatelce nevzniká. Pokud by však k početí došlo za trvání předchozího pracovního poměru, např. dne 31. 5. 2014, nárok na peněžitou pomoc v mateřství by stěžovatelce náležel, neboť vznikne-li ženě v ochranné lhůtě nové pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 dnů. Jinými slovy, pokud by lékař stanovil datum počátku těhotenství např. o 3 dny dříve (ke dni 31. 5. 2014), běžela by stěžovatelce ochranná lhůta od předchozího zaměstnavatele od 1. 6. 2014. Dne 3. 6. 2014 vzniklo stěžovatelce nové pojištění, které trvalo do 18. 7. 2014, a proto by ochranná lhůta po dobu trvání nového pojištění neběžela a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění (178 dnů) by se připočítala k ochranné lhůtě získané na základě nového pojištění (47 dnů), nejvýše však do celkové výměry 180 dnů. Ochranná lhůta by začala stěžovatelce běžet dne 19. 7. 2014 a trvala 180 dnů, tj. do 14. 1. 2015. Podmínky nároku na dávku by stěžovatelka v takovém případě splnila. Přestože mi nepřísluší vyjadřovat se k medicínské stránce věci, považuji za nezbytné k posouzení skutkové otázky počátku těhotenství uvést následující. Dle dostupných lékařských poznatků nelze stáří plodu s dostatečnou přesností na konkrétní dny stanovit. Jako nejpřesnější metoda je uváděno ultrazvukové vyšetření do 14. týdne těhotenství, při němž se předpokládané datum počátku těhotenství stanoví na základě temenokostrční délky plodu (CLR). I takto stanovené datum počátku těhotenství se však může v řádu několika dnů až týdne lišit od skutečného data otěhotnění. Datace gravidity od prvního dne poslední menstruace je méně přesná a lékaři k ní přihlížejí až na druhém místě po ultrazvukovém určení gravidity. Od určení skutečného data vzniku těhotenství se odvíjí posouzení právní otázky, zda má stěžovatelka na peněžitou pomoc v mateřství nárok, či nikoliv. Stěžovatelka k podnětu doplnila ultrazvukové vyšetření ze dne 6. 10. 2014, z něhož vyplývá, že k tomuto datu byla stěžovatelka ve 20. týdnu těhotenství (20+3), což však neodpovídá datu počátku těhotenství, uvedenému v telefonické komunikaci s OSSZ, tj. 3. 6. 2014. Uvedená lékařská zpráva by mohla svědčit ve prospěch jiného, pro stěžovatelku příznivějšího, posouzení skutkové otázky počátku těhotenství. Kopii lékařské zprávy přikládám k této zprávě o šetření a žádám OSSZ, aby se s ní v novém řízení (viz dále) vypořádala jako s důkazem. C.2 K procesnímu postupu OSSZ X. Oceňuji vstřícný přístup OSSZ X. vůči stěžovatelce, kdy se s ohledem na její zdravotní stav rozhodla řešit žádost stěžovatelky o přiznání peněžité pomoci v mateřství, přestože místně příslušnou pro vyřízení žádosti byla v případě stěžovatelky OSSZ Y. [1] V tomto případě se jedná o porušení procesního předpisu ve prospěch stěžovatelky, které nemohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Pochybení okresní správy sociálního zabezpečení však spatřuji v tom, že nevydala o nepřiznání peněžité pomoci v mateřství rozhodnutí, ale zaslala stěžovatelce oznámení, že jí vrací žádost o peněžitou pomoc v mateřství a sděluje jí, že dle doložených podkladů nemá na výplatu této dávky nárok. V oznámení OSSZ X. stěžovatelku poučila, že tím není dotčeno právo požadovat vydání rozhodnutí. OSSZ X. v dané věci postupovala způsobem, který není stanoven v zákoně o nemocenském pojištění. Z vyjádření ČSSZ, která však hovoří o správní praxi v obecné rovině, vyplývá v případech, kdy nejsou splněny základní podmínky účasti na pojištění, možnost vysvětlení neformálním přípisem, která "je pro žadatele přijatelnější než vedení (pouze formálního) správního řízení". Ačkoliv rozumím tomu, že takový postup může okresním správám sociálního zabezpečení ulehčit určitou administrativní zátěž, jsem přesvědčena, že ČSSZ musí jako správní orgán postupovat v souladu se zásadou legality, tj. jen takovými procesními formami, které předpokládá zákon. Přestože ČSSZ v souvislosti se šetřeným případem přímo nepovažuje postup zvolený OSSZ X. (vrácení žádosti a vysvětlení podmínek nároku na dávku) za zkrácené řízení, je třeba shrnout, že zákon okresní správě sociálního zabezpečení umožňuje buď rozhodnout ve zkráceném řízení [2], nebo vést řízení podle části druhé správního řádu. Žádnou další eventualitu zákon o nemocenském pojištění nepřipouští. Procesně zjednodušenou formou oznámení ve zkráceném řízení rozhodují okresní správy sociálního zabezpečení tehdy, když jsou nesporně splněny podmínky nároku, to znamená, že je žádosti vyhověno a dávka je přiznána. Ostatně tak hovoří i odborná literatura [3], z níž vyplývá, že zkrácené řízení se použije při výplatě dávky. Z toho lze implicitně dovodit, že žádosti o přiznání dávky musí být vyhověno. V případě nesplnění podmínek nároku rozhodovat ve zkráceném řízení nelze. V daném případě však žádosti stěžovatelky OSSZ X. nevyhověla. Z tohoto důvodu měla OSSZ X. zahájit formální správní řízení dle správního řádu vedoucí k vydání rozhodnutí, neboť při nepřiznání nároku nelze postupovat dle ustanovení § 153 zákona o nemocenském pojištění. [4] V tomto případě tedy nelze aplikovat výjimku z pravidla, že se o nároku vydává rozhodnutí. Nemohu se tak ztotožnit se zavedeným postupem okresních správ sociálního zabezpečení v obdobných případech, kdy zašlou žadatelům o peněžitou pomoc v mateřství neformální sdělení, že na dávku nemají nárok, aniž by o žádosti, která není nesporná, rozhodly ve správním řízení. To, že okresní správy sociálního zabezpečení žadatele o dávku neformálním sdělením informují o tom, že mají možnost požádat o vydání rozhodnutí, nic nemění na skutečnosti, že takový postup je v rozporu se zákonem o nemocenském pojištění, resp. správním řádem. D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěla k přesvědčení, že se OSSZ X. v dané záležitosti dopustila pochybení spočívajícího v nezahájení řízení o peněžité pomoci v mateřství stěžovatelky a v nevydání rozhodnutí ve správním řízení. Pochybnosti, které však vyplývají z podkladů nově doložených stěžovatelkou, mám i o posouzení podmínek vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Ty však mohou být odstraněny řádným zhodnocením podkladů v novém řízení o dávce. Zprávu o šetření zasílám Ing. Zdeňku Joskovi, řediteli odboru interního auditu a kontroly ČSSZ, a žádám jej, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřil ke zjištěným pochybením a informoval mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zpráva shrnuje mé dosavadní poznatky, které mohou být podkladem pro závěrečné stanovisko. Zprávu zasílám rovněž stěžovatelce. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., v. r. veřejná ochránkyně práv [1] V souladu s ustanovením § 109 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění. [2] § 153 zákona o nemocenském pojištění [3] PŘIB, Jan. Zkrácené řízení podle ustanovení § 153 zákona o nemocenském pojištění. In: ASPI pro Windows verze 8.0. [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18. 5. 2015]. [4] § 153 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění "Ve zkráceném řízení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení o a) nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku a její výplatu a výše dávky, b) změně výše vyplácené dávky v případech, kdy je nová výše dávky nesporná, c) zániku nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny, d) o přeplatku na nemocenském v důsledku zpětného přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, e) zúčtování dávky podle § 124 odst. 8."